Podnikatelská delegace, v níž jsou i zástupci dvou univerzit, dnes odlétá na misi do Austrálie a na Nový Zéland. Svaz průmyslu a dopravy ji organizuje ve spolupráci s Generálním konzulátem v Sydney a dalšími australskými a novozélandskými institucemi. Delegace doprovodí na oficiální návštěvě náměstka ministra zahraničních věcí Martina Tlapu. Během cesty, která potrvá do 19. října, budou mít podnikatelé možnost jednat na B2B i B2G úrovni na třech obchodních fórech v novozélandském Aucklandu a australských městech Melbourne a Sydney.

Program mise Svaz průmyslu a dopravy zaměřil na podporu byznysu v oblasti IT a komunikačních služeb, na optimalizaci a efektivní využití stávajících a nových zdrojů energie, snižování spotřeby energií či technologie „smart cities“. Dále se bude věnovat i podpoře výzkumu, vývoje a inovací včetně umělé inteligence.

Austrálii a Nový Zéland jsou země plné příležitostí ke spolupráci ve vědě a výzkumu, především aplikovaném výzkumu a inovací, myslí si jeden z účastníků mise Vojtěch Helikar, Senior Business Consultant CEITEC VUT. „V současné době spolupracují české a australské firmy a univerzity v oblasti nanomateriálů. CEITEC VUT dlouhodobě spolupracuje s Technologickou univerzitou v Sydney. Cílem naší cesty je spolupráci prohloubit nebo i rozšířit do více oborů. Na misi chceme našim australským a novozélandským partnerům představit možnosti spolupráce na jednotlivých projektech v oblasti inovací a aplikovaném výzkumu,“ uvádí.

Svaz průmyslu a dopravy předá australské a novozélandské straně informace o Inovační strategii ČR 2019-2030. Českou republiku bude Svaz prezentovat jako zemi EU, která si drží kvalitní výrobu v tradičních oborech, ale zároveň se cíleně věnuje podpoře potenciálu v nových inovativních oblastech. Vzhledem k velké vzdálenosti od ČR zde mohou uspět zejména firmy a organizace, které jsou schopny partnerům nabídnout inovativní a unikátní technologie. Mezi ty patří například systém S.A.W.E.R. Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, který slouží pro výrobu pitné vody.

„Technologie S.A.W.E.R. vyrábí vodu ze vzdušné vlhkosti a umí pracovat i v nejsušších pouštních oblastech naší planety. Před několika dny jsme uzavřeli smlouvu s investorem ze Spojených arabských emirátů. V Austrálii je tak pro nás hlavní najít obchodní kontakty a demonstrační místo pro další prototyp technologie,“ popisuje Jakub Dytrich, tajemník Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze.

V AUSTRÁLII SE UPLATNÍ FIRMY Z DOPRAVNÍHO PRŮMYSLU, NOVÝ ZÉLAND DÁVÁ PŘÍLEŽITOST PODNIKŮM V OBLASTI ENERGETIKY

„V polovině minulého roku byla zahájena jednání o Dohodách o volném obchodu mezi EU a oběma zeměmi. Tyto dohody by měly usnadnit českým exportérům a investorům přístup na australský a novozélandský trh díky zmírnění nebo úplnému odstranění celních, certifikačních a dalších bariér,“ vysvětluje Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Příležitosti pro české exportéry vidí Svaz průmyslu a dopravy například v dopravním průmyslu a infrastruktuře. „V Melbourne a v Sydney bylo schváleno několik velkých infrastrukturních projektů, mimo jiné je ve výstavbě druhé mezinárodní letiště v Sydney, s jehož dokončením se počítá v roce 2026. V Melbourne se staví nové vlakové spojení na letiště,” komentuje Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle nezávislého mezinárodního institutu Stockholm International Peace Research Institute byla Austrálie v roce 2018 po Saudské Arábii druhým největším světovým dovozcem zbraní. V souladu s novou Bílou knihou obrany připravuje australská vláda v tomto oboru velké investice s výhledem až do roku 2035.

Nový Zéland generuje dvě třetiny energie z obnovitelných zdrojů, zejména z vodních, větrných a geotermálních elektráren. Novozélandská vláda chce do roku 2035 pokrýt 100 % energetických potřeb z obnovitelných zdrojů. Další příležitosti mají české firmy také v dopravním průmyslu a infrastruktuře, například při stavbě infrastruktury městské hromadné dopravy v Aucklandu nebo při realizaci dlouhodobého projektu na rozšíření letiště.

Česká republika se díky aktivitě Svazu průmyslu a dopravy ČR po pěti letech opět formou oficiálního stánku prezentovala na mezinárodním veletrhu International Multi – Sector Trade Fair v Erbílu, centru iráckého regionu Kurdistán

Svaz průmyslu a dopravy se významně podílel na návratu českých firem na mezinárodní veletrh International Multi-Sector Trade Fair v iráckém Erbílu. Učinil tak prostřednictvím Česko-irácké obchodní rady, která sdružuje české firmy, které mají obchodní zájmy v Iráku. Kromě Svazu průmyslu se na oficiálním stánku České republiky prezentovaly společnosti Energy Steel plus, JSR Institute, URC Systems, MZ Liberec, New Oil Generation, Vyrtych a Česká exportní banka. Prostřednictvím katalogů zajistil Svaz průmyslu prezentaci dalším sedmi firmám.

Mezinárodní veletrh International Multi – Sector Trade Fair představuje nejdůležitější veletržní akci v iráckém regionu Kurdistán se zaměřením na strojírenství, stavebnictví, zemědělství, zpracovatelský průmysl a vzdělání. Veletrh navštívilo více než devět tisíc návštěvníků z Iráckého regionu Kurdistán, Iráku i zahraničí.

Na veletrhu se firmy dozvěděly o potřebách Iráku a iráckého regionu Kurdistán v oblasti rekonstrukce a modernizace průmyslu, infrastruktury, školství a zlepšení životních podmínek obyvatel. Tyto projekty prezentovala irácká a kurdská ministerstva, banky a investičními společnosti.

Irácký region Kurdistán je z hlediska politického, bezpečnostního a ekonomického považován za nejstabilnější část Iráku. Kurdská regionální vláda po období nestability způsobené konfliktem s Islámským státem připravuje ekonomické reformy s cílem stabilizovat ekonomiku a zlepšit život obyvatel.

„S podporou Česko-irácké podnikatelské rady naše společnost na veletrhu podepsala smlouvu o klíčové dodávce české zdravotnické techniky do nově vznikající katolické nemocnice Maryamana Hospital v regionu Erbíl,“ uvádí Alexandr Jermek, ředitel obchodního rozvoje společnosti MZ Liberec.

Jakub Hodinář, ředitel New Oil Generation s.r.o. ocenil možnost setkání s partnery z oblasti energetiky a ropy. „Ta stále skýtá pro české společnosti velké možnosti spolupráce, je nezbytné se však na místním trhu umět pohybovat a být pro místní partnery důvěryhodnou a flexibilní společností,“ dodává Hodinář.

Ředitel exportního financování ČEB Tomáš Hadžega dodává, že kromě tradičních odvětvích spolupráce, jako jsou energetika, těžba a zpracování ropy či infrastruktura, existuje řada možností i v jiných odvětvích. „Jsme připraveni tento perspektivní trh podpořit prostřednictvím exportního financování jednotlivých projektů českých společností,“ slibuje Hadžega.

Česko-irácká podnikatelská rada bude mít nově pobočku jak v Erbílu, tak i v Bagdádu. Na veletrhu představil výkonný ředitel Česko-irácké podnikatelské rady veřejnosti Mahmooda Jamala, který bude šéfem pobočky Česko-irácké podnikatelské rady v iráckém regionu Kurdistánu.

Ve stánku Svazu průmyslu a dopravy ČR se letos diskutovalo o budoucnosti elektromobility, energetických úsporách, kreativním průmyslu nebo digitální technologii blockchain. Odborné semináře patřily k vrcholům programu Kavárny Svazu průmyslu, do níž SP ČR letos převlékl svůj stánek.

Český automobilový průmysl vstupuje do éry elektromobility. Škoda Auto letos spustila výrobu plně elektrického modelu CitiGo iV a plug-in hybridu Superb iV. Příští rok se k nim přidá další plně elektrický vůz Vision iV, jehož podobu se mohli letos prohlédnout i návštěvníci brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu. Do roku 2025 bude vyrábět Škoda Auto pět typů elektromobilů, zaznělo na prvním odborném semináři, které letos Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal ve svém stánku pojatém jako kavárna na strojírenském veletrhu.

 

„Automobilový průmysl se hlásí k pařížským cílům pro snižování emisí CO2. Přidat se musí i stát. V roce 2025 budou chybět 3 tisíce dobíjecích stanic pro elektromobily a v roce 2030 dokonce 20 tisíc dobíječek. Zde je role státu klíčová, stejně jako u vytvoření motivačního ekosystému pro zákazníky,“ uvedl na semináři Michal Kadera, ředitel vnějších vztahů Škoda Auto. Zástupci automobilového průmyslu s podporou Svazu průmyslu už jednají se státem, aby vyřešil také daňové otázky spojené s elektromobilitou.

ENERGETICKÉ ÚSPORY JSOU SOUČÁST SMART CITY

V budovách je obrovský potenciál na energetické úspory. Tlak na šetření energií bude v příštích letech kvůli evropským energetickým a klimatickým cílům růst. V domech a budovách se spotřebuje zhruba 60 procent energie. S energetickou modernizací budov souvisí také řada dalších aspektů. Nyní 90 procent času tráví lidé v budovách, přičemž 60 procent populace trpí syndromem nezdravých budov, uvedl na semináři k energetickým úsporám generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Investice do modernizace hospodaření s energiemi v budovách lze financovat samotnými energetickými úsporami. Jde o model nazvaný EPC, v němž modernizaci financuje dodavatel a zákazník, většinou města a obce, pak investici splácejí z částky, kterou ušetří za energie. Energetické projekty zapadají také do konceptu chytrých měst. „Smart city je pro mě zdravé propojení úspor energie v budovách, elektromobility, telematiky a dalších opatření. Menší města jako Třinec, Písek či Náchod v tom jdou často příkladem těm větším,“ řekl návštěvníkům Kavárny Svazu průmyslu Kamil Čermák.

BEZ KREATIVITY NENÍ PŘIDANÁ HODNOTA

Svaz průmyslu se aktivně věnuje podpoře kreativních průmyslu a inovací. Právě kreativita přináší firmám vyšší přidanou hodnotu a konkurenční výhodu. „Pokud se má český průmysl odpoutat od montoven, musí se zaměřit na výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou. Když si jdete něco koupit, pračku, ledničku či výlet, nezajímá vás jen to, jestli je to funkční, ale i to, jestli vám to přinese nějaké uspokojení, estetiku,“ prohlásil na úvod semináře o roli kreativního průmyslu Martin Wichterle, člen představenstva Svazu průmyslu a majitel skupiny Wikov Industry.

Průmyslový design je zásadní inovací. Existuje množství produktů nejen v nábytkářském či sklářském průmyslu, které patří ke světové špičce právě díky průmyslovému designu. Nutnosti podpory kreativního průmyslu si je vědomo také ministerstvo průmyslu a obchodu. „Pokud chceme být inovační zemí, tak kreativita je základem inovací. V Česku ale zatím neexistuje promyšlená strategie k podpoře kreativního průmyslu,“ uvedl na stánku Svazu průmyslu Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Kulturní a kreativní průmysly mají značný vliv na ekonomiku států tvorbou produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou a do budoucna by se měly výrazně podílet na ekonomickém růstu Evropy. Tento sektor může vytvořit pracovní místa, která nelze nahradit automatizací, doplnil na semináři Čestmír Vančura, prezident Zlínského kreativního klastru. „Chceme, aby se v roce 2020 stalo ze Zlína nejvýznamnější centrum kreativního průmyslu,“ dodal Vančura.

Prezentace MPO ke stažení zde.
Prezentace Zlínského krativního klastru ke stažení zde.

 

BLOCKCHAIN POMÁHÁ CHRÁNIT DOKUMENTY

Budoucí prosperita průmyslových firem bude záviset i na jejich digitalizaci. Jednou z perspektivních digitálních technologií je blockchain. První průmyslový blockchain, na němž běží aplikace pro ověřování firemních a dalších dokumentů, už letos spustila Elektrotechnická asociace. Svaz průmyslu se v říjnu stal jedním z uzlů, na kterém je blockchainová databáze uložena.

V ELA blockchain se ukládá jen digitální otisk, neboli hash dokumentu. „Tak jako nenajdete dva lidi se stejným otiskem prstu, v blockchainu neexistují dva různé dokumenty se stejným hashem. V ELA blockchain si pojistíte, že proti vám nikdo nevytáhne falešnou smlouvu nebo jiný dokument,“ vysvětloval Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace.

Blockchain představuje další vývoj internetu. „Tato technologie přináší technické řešení pro současná omezení internetu. Díky šifrování je jasné, kdo má k čemu práva a jak může s těmito právy nakládat. Můžeme také důvěřovat datům, která jsou v blockchainu uložená. Navíc umožňuje převod digitalizované hodnoty,“ dodala Maria Staszkiewicz, ředitelka České fintech Asociace, která je členem Svazu průmyslu.

Prezentace ke stažení zde.

V úterý zahájil Svaz průmyslu a dopravy ČR na svém stánku sérii seminářů se zajímavými osobnostmi nazvaných Káva s… Návštěvníci veletrhu mohli přijít na kávu s Michalem Kaderou, ředitelem vnějších vztahů ŠKODA AUTO, který se s nimi podělil o budoucnosti mobility.

„Automobilový průmysl se hlásí k pařížským cílům pro snižování emisí CO2. Přidat se musí i stát. V roce 2025 budou chybět 3 tisíce dobíjecích stanic pro elektromobily a v roce 2030 dokonce 20 tisíc dobíječek. Zde je role státu klíčová, stejně jako u vytvoření motivačního ekosystému pro zákazníky,“ okomentoval Michal Kadera.

Ve středu zahájí Svaz průmyslu svůj program kávou s Kamilem Čermákem, generálním ředitelem ČEZ ESCO, a tématem energetické úspory v budovách. Přímo v nich se spotřebuje 40 procent energie. Jejich renovace bude klíčová pro celkovou energetickou náročnost ekonomiky. Úspor lze dosáhnout jak na straně výroby energie, tak změnou chování na straně spotřeby.

Na téma kreativní průmysly a nové technologie pohovoří člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Martin Wichterle, náměstek MPO Petr Očko a Čestmír Vančura, prezident Zlínského kreativního průmyslu. Kulturní a kreativní průmysly zahrnují činnosti, jejichž základem jsou lidská kreativita a talent.

„Kreativita a inovace jsou a budou hybnou silou lidského pokroku. Představují tu nejvyšší přidanou hodnotu a konkurenceschopnost jakékoliv ekonomiky. Právě věda, výzkum a kreativní průmysl mají schopnost posunout naše národní hospodářství mezi nejvyspělejší státy světa,“ říká Martin Wichterle.

Kulturní a kreativní průmysly zahrnují činnosti, jejichž základem jsou lidská kreativita a talent. Mají kořeny v umělecké tvorbě a opírají se o duševní vlastnictví. Pod tímto pojmem je možné si představit designová, architektonická studia, reklamní agentury atd.

Poslední seminář na kavárně Svazu průmyslu a dopravy ČR se bude věnovat využití blockchain v průmyslu. Blockchain je jen jednou z technologií, které proměňují internet v transakční síť, kde lidé a stroje budou moci sami posílat hodnotu, ověřovat pravost údajů a automaticky plnit smlouvy.

„Na blockchainovém základě vyroste jistě spousta konkrétních průmyslových aplikací. Firmy získávají v zavádění nových digitálních technologií jistý náskok před státem, který zatím jejich přínos nevnímá a neklade na jejich zavádění důraz,” vysvětluje Jiří Holoubek, člen předstvenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Blockchain a DLT jsou technologie, které mohou být využity ve všech oborech podnikání. S vývojem digitální ekonomiky se vlastnosti technologie ukazují jako výhodné v řadě odvětví, které byly dosud závislé na centralizovaných databázích a ověřovacích autoritách.

„Těší mě, že i na Svazu průmyslu a dopravy bude brzy zřízen jeden z uzlů (nodů) průmyslové blockchainové struktury. Chtěli bychom i jeho prostřednictvím demonstrovat možnosti využití této moderní digitální technologie našimi firmami,” uzavírá Holoubek.

Svaz průmyslu a dopravy ČR letos na svém Sněmu uvedl do Galerie osobností průmyslu generálního ředitele Meopta-optika Vítězslava Moťku. Cenu za rozvoj průmyslu a regionu si odnesly Třinecké železárny. Ocenění Úspěšná malá a střední firma letos získala šumperská firma SHM.

Generální ředitel přerovské společnosti Meopta-optika Vítězslav Moťka letos na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR vstoupil do Galerie osobností průmyslu. Meoptě zasvětil celý svůj pracovní život. Překonal s ní i krizová léta po roce 1989 a dovedl ji na pozici špičkového světového výrobce optických přístrojů a zařízení. „V Meoptě pracuji více než 35 let a našel jsem zde naplnění nejen v oblasti technické a technologické, ve kterých jsem začínal, ale také v oblasti manažerské,“ říká Vítězslav Moťka. Budoucnost Meopty podle něj spočívá v tom, že bude vyrábět věci, které nikdo jiný neumí.

Třinecké železárny získaly ocenění za rozvoj průmyslu a regionu. Firma, která v Třinci vyrábí železo a ocel od roku 1839, dává práci více než 20 tisícům lidí. Třinecké železárny jsou dominantním zaměstnavatelem v regionu s více než 100 tisíci obyvateli. Firma podporuje místní hokejový klub HC Oceláři Třinec, stejně jako řadu lokálních kulturních událostí. „Jsme ale aktivní i v dalších částech republiky, kde máme řadu dceřiných společností a každá z nich má vlastní rozpočet na podporu lokálních kulturních a společenských akcí,“ vysvětluje Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren. Roli firmy v regionu oceňují také zástupci města Třinec. „Spolu s Třineckými železárnami se snažíme, aby lidé v Třinci našli nejen práci, ale aby se jim tady také kvalitně žilo,“ říká Věra Palkovská, primátorka Třince.

Ocenění Úspěšná malá a střední firma letos z rukou prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka a premiéra Andreje Babiše přebrala šumperská firma SHM, která se zabývá nanášením supertvrdých povlaků na obráběcí nebo lisovací nástroje. Jde o firmu, která svůj úspěch opřela o dlouhodobý vlastní výzkum a vývoj a úspěšnou spolupráci s řadou tuzemských univerzit. „Naše povlaky nanášíme na průmyslové nástroje, ať už jsou to řezné, tvářecí, lisovací nástroje nebo nástroje pro tlakové lití hliníku. Díky našim povlakům zvyšují naši zákazníci kvalitu své výroby nebo snižují náklady například na spotřebu energie,“ uvádí Pavel Holubář, ředitel SHM.

Letos Svaz průmyslu a dopravy ČR vyhlásil novou kategorii, v níž budou firmy oceněny za nejvýznamnější počin v oblasti Průmyslu 4.0. První firma si cenu převezme na Sněmu v roce 2020.

Na letošním Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR vyzvali zástupci zaměstnavatelů vládu premiéra Andreje Babiše, aby ve zbývajících dvou letech svého funkčního období splnila 15 klíčových požadavků, které usnadní českým firmám život. Podniky chtějí uspět v mezinárodní konkurenci a potřebují veškerou energii vložit do zlepšování své výkonnosti a ne do souboje s narůstající státní byrokracií nebo novými překážkami v podnikání.

Příští dva roky výrazně ovlivní, jestli se českým firmám bude dařit a jestli budou mít vhodné podmínky pro další rozvoj svého podnikání. Proto Svaz průmyslu a dopravy ČR předal na svém Sněmu pořádaném tradičně u příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně premiérovi Andreji Babišovi 15 konkrétních výzev, které jeho vláda musí do konce svého funkčního období dokončit. Tyto úkoly sahají od zjednodušení stavebního práva, přes rozvoj nízkoemisní dopravy a energetiky, až po pružný trh práce, účinnou podporu exportu, kvalitní vzdělávací systém a budování digitální ekonomiky.

„Tím, že se vláda Andreje Babiše stabilizovala, skončily politické boje o státní rozpočet, má kabinet konečně šanci dotáhnout rozjeté projekty, které výrazně usnadní život českým podnikatelům. Typickým příkladem je příprava nového stavebního zákona. Chceme, aby zákon začal platit od začátku roku 2021 a zajistil, že firmám bude stačit jedno povolení od jednoho úřadu. Premiér musí osobně garantovat, že se to stihne. Není možné, aby Česká republika byla v délce a složitosti stavebního řízení až na 156. místě na světě, jak ukazuje žebříček Světové banky Doing Business,“ apeluje na vládu Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Vláda má nyní v rukách klíč k budoucí prosperitě. V energetice musí ještě letos rozhodnout, jak bude Česko plnit evropské klimatické a energetické cíle do roku 2030. Nesmí se stát, že zvolí takové řešení, které neúměrně zatíží průmysl dalšími náklady, a zkomplikuje tak českým podnikům soutěž na světovém trhu.

Zlepšit se musí fungování trhu práce. „Stát měl už dávno začít připravovat trh práce na očekávaný rozmach technologií označovaných jako Průmysl 4.0 a na nevyhnutelné demografické změny. To znamená nejen zlepšit práci Úřadu práce s uchazeči o zaměstnání, ale také vytvořit a zajistit financování funkčního systému celoživotního vzdělávání, do něhož budou aktivně zapojeny také firmy. V budoucnu se nesmí opakovat situace z posledních let, kdy na trhu práce podniky nemohou najít zaměstnance s požadovanou kvalifikací,“ dodává Jaroslav Hanák.

České firmy už začaly se svou digitální transformací. Letošní průzkum Svazu průmyslu a dopravy ukázal, že podniky investují do technologií Průmyslu 4.0, protože jim umožní získat náskok před konkurencí a zvyšovat přidanou hodnotu své výroby. Skoro polovina firem chce tyto investice v příštích pěti letech ještě zvýšit.

Tomuto trendu se musí přizpůsobit i stát. „Česká republika má ambici zařadit se v oblasti inovací, digitalizace a robotizace mezi nejpokrokovější země na světě. Je správné, že si stát ve svých strategiích udělal představu, jaké Česko v budoucnosti chceme a jakými cestami toho dosáhnout. Teď se ale musí soustředit na to, jak převést tyto dobré nápady do reality. Zatímco stát sepisoval strategie, propadlo se Česko ve světovém žebříčku digitální konkurenceschopnosti, které sestavuje švýcarský institut IMD, z loňské 33. pozice na letošní 37. místo,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR jako největší a nejsilnější hlas českých podnikatelů je připraven vládě s potřebnými kroky pro zlepšení podnikatelského prostředí pomoci. Za rok ale vystaví vládě účet, jak se jí daří předložených 15 úkolů průběžně plnit.

„Sněm Svazu průmyslu a dopravy je tradiční a naprosto klíčová byznysová akce během MSV. Spousta témat včetně inovací. Nikdo pro jejich podporu neudělal tolik jako my. Udělali jsme velmi odvážnou Inovační strategii, kterou skutečně realizujeme. Není týden, kdy bychom nezaváděli něco nového, dobýváme 5G, propojili jsme vědu a byznys. Výzkum řídíme, pouze ho nemonitorujeme. Tématem témat přitom je a bude energetika. Pokud teď nenastavíme správně energetický mix, další generace na to doplatí. Spousta práce, s dopadem na všechny,“ uzavírá Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu.  

Pozn.:
Žebříček Doing Business sestavuje Světová banka. www.doingbusiness.org
IMD World Digital Competitiveness Ranking 2019. www.imd.org/wcc/world-competitiveness-center-rankings/world-digital-competitiveness-rankings-2019

Vláda má ještě dva roky na dokončení důležitých úkolů pro budoucnost české ekonomiky a průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy ČR předal na svém Sněmu premiérovi Andreji Babišovi 15 výzev, jejichž splnění do konce funkčního období od vlády očekává.

 

1. VLÁDA MUSÍ ZJEDNODUŠIT STAVEBNÍ PRÁVO JEŠTĚ V TOMTO VOLEBNÍM OBDOBÍ

Délka přípravy velkých stavebních projektů je v Česku stále tragická. V žebříčku Doing Business 2019 se Česko umístilo na 156. místě. Investor v průměru musí udělat 21 úkonů, které zaberou 246 dnů. Před deseti lety přitom bylo Česko na 86. místě, kdy investor v průměru potřeboval na 36 úkonů 180 dnů. Investor do infrastrukturních staveb nyní musí většinou získat nejméně čtyři složitá povolení – stanovisko EIA, stavební povolení, povolení pro nakládání s vodami a další závazná stanoviska dotčených úřadů. U některých projektů se ale počet povolení může vyšplhat na osm.

„Tato situace je neúnosná. Proto vláda musí ještě v tomto volebním období dokončit rekodifikaci stavebního práva, tak aby infrastrukturní projekt potřeboval ideálně jediné povolení. Věcný záměr stavebního zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, představil řadu ambiciózních řešení, která mají za cíl urychlení výstavby. Mezi nejvýznamnější patří čtyři změny: vznik nezávislé soustavy stavebních úřadů, maximální integrace jednotlivých povolení a řízení na stavebním úřadě, tzv. fikce souhlasu a změny ve vypořádávání námitek a odvoláních. Bohužel se objevují snahy na zavedení různých výjimek z maximální integrace jednotlivých povolení. Potřebujeme jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

2. VLÁDA MUSÍ ZAJISTIT, ABY DLOUHODOBĚ BYLO DOSTATEK PENĚZ NA STAVBU DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Česko potřebuje 920 kilometrů nových dálnic. Loni se otevřely jen 4 kilometry, letos zatím můžou řidiči jezdit po 8 kilometrech nových dálnic. To je zcela nedostatečné tempo. Jen pro srovnání v Polsku je letos v plánu otevřít až 57 kilometrů nových dálnic. Hrozí přitom, že v příštích letech nebude na výstavbu dálnic a další dopravní infrastruktury dost peněz.

„V letech 2021 a 2022 podle našich analýz bude chybět na výstavbu dopravní infrastruktury dohromady 15 miliard korun. Vláda ale musí zajistit její dlouhodobě stabilní financování. V úvahu například připadá posílení příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, a to navýšením podílu vyčleněného z vybrané spotřební daně z minerálních olejů. Velký vnitřní dluh také mají silnice nižších tříd. Proto je třeba systémově vyřešit, aby kraje měly každý rok zaručeno dost peněz na jejich opravy,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

3. VYŽADUJEME, ABY VLÁDA CO NEJRYCHLEJI PODPOŘILA ROZVOJ NÍZKOEMISNÍ MOBILITY

Automobilový průmysl v současnosti prochází evolucí, která bude mít významné dopady na strukturu ekonomiky, státní rozpočet, energetiku, budování sítí a v neposlední řadě domácnosti. Evropská regulace emisí CO2 vytváří na automobilky velký finanční tlak. Průmysl se na novou éru elektromobility odpovědně připravuje a investuje do řešení chytré mobility.

„V tomto úsilí je zcela zásadní podpora vlády ČR a státní správy. K udržení konkurenceschopnosti českého automobilového průmyslu musí vláda přijmout co nejrychleji opatření vedoucí k podpoře nízkoemisní mobility. Jde o efektivní nástroje pro naplňování klimatických cílů a Pařížské dohody. Jsou to často komplikovaná opatření, ale ani my se nevyhneme jejich přijetí v krátkodobém horizontu. Proto je potřeba více podporovat e-mobilitu a alternativní pohony z evropských a národních zdrojů. Vláda musí také vyřešit daňově-administrativní otázky elektromobility, podpořit budování dobíjecí infrastruktury, podpořit zdravý ekosystém pro nástup elektromobility a aktivně naplňovat opatření Memoranda a Akčního plánu o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR,“ tvrdí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

4. VLÁDA MUSÍ DO 2020 ZAJISTIT VŠECHNY PODMÍNKY NUTNÉ K ZAHÁJENÍ VÝBĚRU DODAVATELE NOVÝCH JADERNÝCH BLOKŮ

Vláda musí rozhodnout o výstavbě nového jaderného bloku, aby v roce 2020 začal výběr dodavatele. Je nejvyšší čas, aby vláda zahájila praktické kroky, které zajistí všechny podmínky nutné k zahájení výběru dodavatele nových jaderných bloků. Česko totiž bude potřebovat nové bezemisní zdroje elektřiny po roce 2030. Vláda 8. července 2019 rozhodla, že nové jaderné bloky (prioritně v Elektrárně Dukovany a následně v Elektrárně Temelín) bude financovat Skupina ČEZ prostřednictvím svých dceřiných společností. Stát uzavře smlouvu s ČEZ o podmínkách výstavby. První blok by mohl být postaven v letech 2035-2040.

„Je třeba mít na paměti, že odstavení nynější jaderné elektrárny Dukovany je plánováno na rok 2035, pokud nebude prodloužena její životnost. Proto by nový blok měl v Dukovanech stát v roce 2035. Tento termín je už ale kvůli průtahům na straně státu reálně ohrožen,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

5. VLÁDA MUSÍ LETOS PŘIJMOUT TAKOVÝ KLIMATICKO-ENERGETICKÝ PLÁN, KTERÝ UMOŽNÍ SPLNIT KLIMATICKÉ A ENERGETICKÉ CÍLE DO ROKU 2030 S CO NEJNIŽŠÍMI NÁKLADY

Vláda musí letos rozhodnout, jakým způsobem se Česko zapojí do plnění evropských cílů pro podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě elektřiny a pro energetickou účinnost. K tomu bude sloužit Národní integrovaný klimaticko-energetický plán, který musí vláda dokončit do konce roku a odeslat ho do Bruselu. Ministerstvo průmyslu a obchodu musí dodržet slib, že prověří a propočte potenciál České republiky v OZE i úsporách energie tak, aby plnění cílů mělo co nejnižší negativní dopady na konečné spotřebitele energie. Odpovědnost za dosažení cíle v oblasti energetických úspor musí nést stát. Stát se musí rovněž zasadit o to, aby Česká republika patřila mezi leadery v nových technologiích v energetice a z proměny energetiky i navazujícího hospodářství přímo profitovala (elektromobilita, ukládání energie, apod.).

„Hlavním zájmem průmyslu a občanů Česka je, aby stát naplňoval cíle pro OZE a energetickou účinnost s co nejnižšími náklady, to znamená, aby preferoval vždy co nejlevnější zdroje a opatření. Plnění cílů nesmí zatížit cenu energií tak, že se kvůli ní stane český průmysl nekonkurenceschopný a domácnostem porostou účty za energii. V oblasti úspor energie se pohybujeme v nákladech mezi 600 až 1000 miliardami pro období 2020-2030. Trváme také na tom, že pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů a modernizaci těch stávajících musí platit striktní zachování technologické neutrality,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

6. VYZÝVÁME VLÁDU, ABY PŘIPRAVILA TRH PRÁCE NA BUDOUCÍ VÝZVY, JAKO JE PRŮMYSL 4.0 NEBO DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY, A VYČLENILA DOST PENĚZ NA OBLAST CELIŽOVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Česko stále nemá zákonem stanovený systém predikcí trhu práce. Pro průmysl je přitom klíčové, aby byl zajištěn dlouhodobý soulad nabídky a poptávky po pracovnících z hlediska očekávaného počtu a struktury zaměstnanců. Systém predikcí musí brát v úvahu národní a regionální informace o vývoji na trhu práce, o vývoji jednotlivých odvětví, profesí a studijních oborů. Musí také zahrnovat vazbu na vzdělanostní politiku státu.

Iniciativa Práce 4.0 ministerstva práce a sociálních věcí odhaduje v příštích 20 letech úbytek 10 % pracovních míst a podstatné změny ve vykonávaných činnostech u 35 % pracovních míst, proto je nutná adaptace zaměstnanců i zaměstnavatelů na očekávané změny.

„Stát musí prostřednictvím Úřadu práce ČR zajistit co nejrychlejší zachycení uvolňovaných pracovníků, rychlou cílenou rekvalifikaci na nové pozice a jejich co nejrychlejší návrat do práce. Proto prosazujeme, aby bylo možné z prostředků Aktivní politiky zaměstnanosti platit již vnitrofiremní rekvalifikace, kde by si firmy přeškolily své ohrožené zaměstnance na nové pracovní pozice, aniž by je musely propouštět a znovu nabírat na volném trhu práce. Úkolem vlády musí být také vytvoření a zajištění financování systémů celoživotního vzdělávání, který bude rychle reagovat na změny na trhu práce,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Určující pro budoucí trh práce bude demografický vývoj v České republice. Zatímco loni bylo podle ČSÚ 65 procent populace v produktivním věku 15 až 64 let, v roce 2031 se tato skupina zmenší na 62,7 procenta populace a v roce 2051 bude tvořit 56,3 procenta populace. Letošní analýza OECD uvádí, že nyní v ČR připadá na 100 pracujících 44 důchodců. V roce 2050 bude na 100 pracujících připadat až 70 důchodců.

„Tento vývoj bude mít vliv na dostupnost pracovníků na trhu práce a zároveň ovlivní udržitelnost českého průběžného důchodového systému. Analýza MPSV uvádí, že objem peněz vyplacených na důchody začne po roce 2031 významně růst, postupně z nynějších 8 % až k 12 % HDP. I proto vyzýváme vládu, aby nepřistupovala do budoucna k razantním valorizacím důchodů. Takové valorizace prováděné v letech 2019 až 2020 budou představovat v dlouhodobém výhledu velmi velkou zátěž pro průběžně financovaný důchodový systém v řádu několika set miliard korun,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

7. VLÁDA MUSÍ DOSTAT NA TRH PRÁCE VŠECHNY NEZAMĚSTNANÉ, KTEŘÍ MOHOU PRACOVAT, A VÝRAZNĚ USNADNIT I ZRYCHLIT PŘÍCHOD ZAHRANIČNÍCH PRACOVNÍKŮ

Situace na trhu práce se nelepší. V srpnu bylo na úřadech práce registrováno 204,8 tisíce uchazečů o práci, ale firmy potřebovaly zaplnit 350,6 tisíce volných pracovních míst. Převis volných míst nad počtem nezaměstnaných trvá už od dubna 2018.

„Potřebujeme dostat na trh práce více lidí. Je nutné, aby úřady práce zmobilizovaly i zbývající zdroje nezaměstnaných tím, že zefektivní své činnosti. Musí se usnadnit registrace uchazečů, třeba tím, že se budou moci registrovat na kterékoli pobočce Úřadu práce v ČR, nebo že se budou moci registrovat elektronicky. Úřad práce také musí cíleně pracovat s uchazeči. Pokud uchazeči o práci nespolupracují s úřady práce a nepracují na svém začlenění do trhu práce, měl by jim Úřad práce odejmout některé sociální dávky,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zásadní nedostatek pracovníků na českém trhu práce částečně řeší i přísun zahraničních pracovníků, zejména z kulturně a jazykově blízkých zemí jako je Ukrajina. Po dlouhých diskusích a tlaku Svazu průmyslu vláda v červnu schválila navýšení roční kvóty bývalého Režimu Ukrajina na 40 tisíc osob. Od září se programy a režimy pro příchod zahraničních pracovníků transformovaly do vládou schválených programů ekonomické migrace. Ty jsou zaměřeny podle kvalifikace cizinců nejen na středně a nízko kvalifikované pracovníky, ale také na vysoce kvalifikované pracovníky a klíčový a vědecký personál. Agendu zaměstnávání cizinců je zapotřebí zjednodušit.

„Svaz průmyslu nadále působí jako jeden z tzv. garantů v Programu kvalifikovaný zaměstnanec, který se rozšířil kromě Ukrajiny, Srbska, Filipín a Mongolska také na Bělorusko, Černou Horu, Indii, Kazachstán a Moldavsko. Firmy potřebují, aby fungovaly co nejefektivněji,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

8. VLÁDA MUSÍ DOŘEŠIT EXPORTNÍ FINANCOVÁNÍ A SPOLU S DALŠÍMI ÚSTAVNÍMI ČINITELI JEŠTĚ VÍCE BRÁT ZÁSTUPCE PODNIKATELŮ NA OFICIÁLNÍ NÁVŠTĚVY V ZAHRANIČÍ.

Podnikatelské mise, které doprovázejí představitele státu na oficiálních zahraničních cestách, jsou standardní nástroj podpory exportu i v zemích EU. Úspěšně tento nástroj používají řadu let Němci, Poláci a další.

„Vláda a další ústavní činitelé musí brát podnikatele na své oficiální návštěvy. Pokud to nebudou dělat, znevýhodní naše firmy ve světové konkurenci. V řadě zemí, do kterých vyvážíme, zejména mimo EU, je zvýšený vliv státu na ekonomiku. V těch se bez kvalitní ekonomické diplomacie a podpory vysokých ústavních činitelů prosazuje velmi obtížně. V nejbližší době chceme doprovodit české politiky do subsaharské Afriky, do střední a jihovýchodní Asie, do Latinské Ameriky, do Iráku či USA,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Za posledních pět let Svaz průmyslu zajistil účast v podnikatelských misích pěti stovkám firem. Podle jejich zpětné vazby jsou podnikatelské mise hodnoceny jako efektivní nástroj k navázání kontaktů se zahraničními partnery, prohloubení stávajících obchodních vazeb a v neposlední řadě i k účinné podpoře konkrétních projektů a řešení souvisejících problémů.

Pro exportéry je důležitý přístup ke kvalitnímu exportnímu financování. Svaz průmyslu požaduje zachování obou hlavních státních institucí pro finanční podporu exportérů České exportní banky a pojišťovny EGAP. Do jejich řízení by se mělo více zapojit kromě ministerstva financí také ministerstvo průmyslu a obchodu. „Systém státní podpory exportu prostřednictvím exportních úvěrů a pojištění má většina zemí. Nelze znevýhodnit naše exportéry tím, že budou mít horší podmínky. Čelí globální konkurenci, která často nehraje podle férových pravidel,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

9. ŽÁDÁME VLÁDU, ABY DO KONCE VOLEBNÍHO OBDOBÍ STANOVILA PEVNÝ TERMÍN PŘIJETÍ EURA

Česká ekonomika je životně spjata se zeměmi eurozóny. Směřuje do nich 65 procent českého exportu. Dovoz z eurozóny se na celkovém importu podílí ze 49 procent. České firmy už euro používají také ve vnitrostátních platbách. Dodavatelům platí 19 procent firem tuzemské platby v eurech. Soukromý sektor se takto už přirozeně připojuje k eurozóně.

„Chceme oddémonizovat debatu o přijetí eura, jeho výhody převažují. Vláda proto nesmí rezignovat na závazek přijmout společnou evropskou měnu. Požadujeme, aby byl do konce volebního období této vlády stanoven pevný termín přijetí eura. Naléhavost tohoto kroku se v příštích letech ještě zvýrazní kvůli odchodu Velké Británie z Evropské unie,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

10. VLÁDA NESMÍ ZRUŠIT POVINNOU MATURITU Z MATEMATIKY

Čtyři roky se Svaz průmyslu na odborné úrovni baví s ministerstvem školství, proč je maturita z matematiky pro Česko důležitá a zároveň řeší, že se musí proměnit způsob výuky i obsah tohoto předmětu stejně jako závěrečná zkouška. Svaz dlouhodobě požaduje, aby výuka matematiky reflektovala její každodenní využití a rozvoj logického myšlení.

„Je nám líto, že za čtyři roky ministerstvo školství pro změnu výuky matematiky a zlepšení její kvality neudělalo nic. Místo toho chce nyní vláda povinnou maturitu rušit. Je to nekoncepční přístup ke klíčové oblasti pro budoucnost našich dětí. Pokud chceme udržet krok s trendy v technologickém vývoji, potřebujeme co nejvíce kvalitně vzdělaných absolventů. Podniky v ČR začínají digitalizovat a zavádět nové technologie. Mladí lidé potřebují matematiku, aby v nich našli snadněji uplatnění. Zaměstnavatelé upozorňují, že znalost matematiky a logiky je klíčová, abychom udrželi krok s vývojem. Matematika rozvíjí logické a invenční myšlení a schopnost dívat se na věci z různých úhlů pohledu,“ upozorňuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

11. VLÁDA MUSÍ DODRŽET SVŮJ SLIB A ZVYŠOVAT PLATY UČITELŮM

Stát ve svých strategiích, ať už jde o Národní strategii pro umělou inteligenci nebo Inovační strategii, klade důraz na modernizaci školství. Vzdělávání je a bude klíčové pro odvrácení negativních dopadů nových technologií na zaměstnanost. Česko proto potřebuje kvalitní a motivované učitele. Na pedagogické fakulty se musí hlásit nejlepší studenti, kteří budou chtít vzdělávat budoucí generace.

„Učitelé jsou klíčem k české konkurenceschopnosti. Proto požadujeme, aby vláda dodržela svůj slib a v příštím roce zvýšila platy učitelům o 15 procent a do roku 2021 průměrný plat učitelů zvedla minimálně na 45 tisíc korun. Tak jsme si to s vládou a odbory dohodli také na tripartitě,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

12. ŽÁDÁME VLÁDU, ABY KONEČNĚ SPUSTILA PLNĚ FUNKČNÍ E-GOVERNMENT A ZAJISTILA PODMÍNKY PRO CELOSPOLEČENSKOU DIGITALIZACI

I když existuje deklarovaná politická podpora pro zavedení prvků eGovernmentu, jejich praktické zavádění stále naráží na odpor jednotlivých rezortů a úředníků. „Nyní velmi diskutovaný zákon o právu na digitální služby prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Na jeho vypracování jsme se podíleli a jeho rychlé přijetí podporujeme. Ale i tento zákon inicioval sektor informačních technologií a nikoliv vláda či státní správa. V brzké době je potřeba dořešit také digitalizaci stavebního řízení a digitální technické mapy,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Velký pokrok dosud nenastal ani u elektronické fakturace či u služeb, které nabízí Portál občana. Ministerstvo financí slibuje, že projekt MOJE Daně by měl přinést usnadnění při plnění daňových povinností. Stát se ale musí kromě občanů zaměřovat také na firmy, aby se i jim snížila administrativní zátěž a mohly využít benefitů elektronizace. „Požadujeme skutečně efektivní propojení existujících systémů v rámci státní správy, např. v oblasti správy daní a správy pojistného. Projekt MOJE Daně musí přinést urychlení procesů, větší komfort pro firmy, které často mají rozsáhlou daňovou agendu počínaje DPH, přes ekologické daně, až po odvody sociálního pojištění,“ dodává Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

13. VLÁDA MUSÍ NAPLŇOVAT SVÉ DIGITÁLNÍ SLIBY, NIKOLIV JEN SEPISOVAT STRATEGIE

Od roku 2016 Svaz průmyslu spolupracoval na tvorbě několika vládních Akčních plánech pro rozvoj digitálního trhu, Akčním plánu pro Společnost 4.0, na státní strategii Digitální Česko, Inovační strategii, Národní strategii umělé inteligence a mnoha dalších národních strategiích souvisejících s digitalizací. Svaz se velmi aktivně podílel na přípravě těchto dokumentů a konstruktivně do nich přispíval, nicméně vládních strategií neustále přibývá, místo aby se naplňovaly ty, které již byly přijaty. Ve chvíli, kdy mají na strategii navázat konkrétní kroky, napíše se strategie nová.

„Je správné mít představu, jaké Česko v budoucnosti chceme a jakými cestami toho dosáhnout. Vládní dokumenty jako Národní strategie umělé inteligence, Inovační strategie, Digitální Česko – společnost 4.0 jsou ambiciózní, obsahují správné cíle. Teď se vláda musí soustředit na to, jak převede tyto dobré nápady do reality. Tam pokulháváme. Zatímco stát sepisoval strategie, propadlo se Česko ve světovém žebříčku digitální konkurenceschopnosti, které sestavuje švýcarský institut IMD, z loňské 33. pozice na letošní 37. místo,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

 

14. VLÁDA MUSÍ PŘEVÉST SMĚRNICI O AUTORSKÉM PRÁVU TAK, ABY NEBRZDILA ROZVOJ UMĚLÉ INTELIGENCE

Evropská unie letos přijala směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Teď přijde na řadu česká vláda, která ji bude muset do dvou let převést do českého práva. Na evropské úrovni se Svazu průmyslu podařilo vyjednat, aby byly do textu zapracovány povinné výjimky pro vytěžování textu a dat pro komerční účely, což je základní stavební kámen pro rozvoj umělé inteligence.

„Vyzýváme vládu, aby při převodu směrnice do českého práva nekomplikovala dojednaná unijní pravidla. Nesmí omezit prostor firem pro využívání a vytěžování textů a dat pro vývoj strojového učení a umělé inteligence. Musí také v co největší míře eliminovat možné negativní dopady směrnice na start-upy i zavedené firmy,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pokud si Česko vytvoří přísnější pravidla, než jaké budou platit ve zbytku EU, nebudou moci české firmy uspět v konkurenci na vnitřním trhu.

 

15. VLÁDA MUSÍ BÝT V EU AKTIVNÍ A HLEDAT SPOJENCE, UŽ NA PODZIM MUSÍ ZABRZDIT ZBRKLÉ PŘIJÍMÁNÍ NAŘÍZENÍ O EPRIVACY

Na evropské úrovni se připravuje nařízení o soukromí v telekomunikacích zvané ePrivacy. Pokud bude přijato v podobě, jak ho navrhuje Evropská komise, bude pro firmy velmi obtížné investovat do nových technologií, například v oblasti komunikace mezi stroji. Takto získaná data totiž firmy nebudou moci snadno a levně využívat. To je v přímém rozporu se snahami firem o investice do nástrojů Průmyslu 4.0. Finsko, které v tomto pololetí předsedá Evropské unii, chce nařízení dokončit velmi rychle.

„Český tým z ministerstva průmyslu a Stálého zastoupení v Bruselu odvádí v této věci skvělou práci, boxují vysoko nad svoji váhovou kategorii. Apeluji na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, aby naše společné úsilí podpořil a v prosinci na Radě pro telekomunikace důrazně vystoupil proti zrychlenému posunu v projednávání nařízení a aby na politické úrovni podpořil tvorbu koalice stejně smýšlejících států, která by prosazovala reálně použitelný text,“ uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nové kolo amerických sankcí s účinností od 18. října zvýší cenu řady evropských výrobků a produktů vyvážených do USA. Jedná se o výsledek sporu mezi USA a EU u Světové obchodní organizace týkající se evropských subvencí pro firmu Airbus. Postiženy budou i české vývozy do USA v zemědělském a potravinářském sektoru, na které budou nově uvaleny celní tarify ve výši 25 procent. Dopady budou mít nově zaváděná cla i na další průmyslové obory, jako např. civilní letectví a strojírenství, a to ve výši 10 procent.

Svaz průmyslu a dopravy ČR nadále stojí na straně liberálního obchodu, neboť jakékoliv obchodní spory nejsou pro byznys dobré. Vyostření obchodního sporu USA – EU zvyšuje nežádoucí překážky zahraničního obchodu, a to je pro naši ekonomiku špatná zpráva. Eskalace napětí si určitě vybere svou daň na evropské ekonomice, zejména např. na té německé, s dopadem na nás.

Co bude následovat?

Rozhodnutí Světové obchodní organizace z 2. října 2019 využijí USA k zavedení cel na evropské zboží zahrnující jak letectví, tak např. sýry, olivy či svetry počínaje 18. říjnem. Jak uvedli zástupci amerického ministerstva obchodu, cla byla stanovena ve výši 10% na letecký sektor a 25% na zemědělské a další položky.

Zveřejnili seznam všech položek, na které budou za dva týdny uvalena dodatečná cla – většina z nich se týká zboží dováženého do USA z Francie, Německa, Španělska a Velké Británie. Úplný seznam naleznete zde.

Jak dále americká strana zdůraznila, stanovená cla má Washington právo kdykoli zvýšit či seznam dotčených produktů změnit.

Obě strany sporu nyní očekávají rozhodnutí WTO ohledně toho, jaké sankce bude moci zavést EU v reakci na státní podporu Boeingu ze strany USA. Toto rozhodnutí Světové obchodní organizace se očekává v příštím roce.

Evropská komise, která WTO navrhovala zavedení cel ve výši 20 mld USD na americké zboží, ale vyjádřila naději, že nakonec bude nalezeno smírné řešení sporu.

„Nicméně pokud se USA rozhodnou uvalit protiopatření schválená ze strany WTO, zatlačí tak EU do situace, ve které nebudeme mít jinou možnost, než udělat to samé“, uvedla v tiskovém prohlášení komisařka EU pro obchod Cecilia Malmströmová. Předběžný seznam produktů dovážených z USA určených pro zavedení celních protiopatření byl se strany EU zveřejněn v dubnu.

Má 15-ti letý konflikt naději na přátelské řešení?

Jedná se o zatím poslední kapitolu 15-ti letého americko-evropského sporu o neoprávněnou podporu leteckých výrobců Airbus ze strany EU a jeho rivala firmy Boeing ze strany USA.

USA a EU se navzájem obviňují z nelegální podpory svých gigantů Boeing a Airbus od roku 2004. Kvůli paralelním případům se již popsaly tisíce stránek nálezů a spory výrazně zatížily již tak přetíženou WTO.

V roce 2004 USA poprvé protestovaly proti levným evropským půjčkám pro Airbus s tím, že podle nich jsou formou nelegální státní podpory. EU na druhé straně vyčítala USA nelegální daňové úlevy pro americkou společnost Boeing.

Světová obchodní organizace rozhodla, že obě strany musí ukončit nelegální podporu leteckých společností, což se ale nestalo.

USA proto žádaly od WTO souhlas s uvalením sankčních cel na EU ve výši 11 mld USA. Ačkoli WTO nakonec navrhovanou výši nových cel snížila na 7,5 mld USD, její středeční rozhodnutí představuje nejvyšší pokutu tohoto druhu v historii Světové obchodní organizace.

Zástupci vlády USA tvrdí, že nabídka EU na smírné řešení přišla příliš pozdě a že neřeší americké obavy týkající se pokračující státní podpory. Uvalení cel má podle USA za cíl pomoci s formulováním lepšího návrhu.

„Po mnoho let poskytovala Evropa masívní podporu Airbusu, čímž vážně poškozovala letecký průmysl USA a americké pracovníky. Konečně, po 15-ti letech soudních sporů, WTO potvrdila, že USA mají právo na zavedení protiopatření v odpovědi na nelegální podporu ze strany EU,“ uvedl americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer.

Jak dále řekl, USA očekává „zahájení vyjednávání s Evropskou unií s cílem vyřešit celou záležitost způsobem v zájmu amerických pracovníků.“

V návaznosti na rozhodnutí WTO z března 2019, že Boeing nadále dostává od americké vlády nelegální dotace ve formě daňových úlev, které WTO zakázala již v letech 2011 a 2012, se v příštím roce očekává analogické rozhodnutí Světové obchodní organizace ohledně výše schválených sankcí ze strany EU vůči USA.

Vlády členských zemí EU nicméně apelovaly na vyřešení problému bez zavádění nových cel. Představitelé Velké Británie k tomu uvedli: „Uchylování se ke clům není v zájmu Velké Británie, EU ani USA. Úzce spolupracujeme s USA, EU a evropskými partnery, abychom vyjednali urovnání sporů o Boeing a Airbus.“

Jak řekl Bruno Le Maire, francouzský ministr financí: „Přátelské řešení sporu Boeing/Airbus je tím nejlepším možným řešením, a to tím spíše, že v příštím roce by EU mohla uvalit cla na USA.“

Souvislost s ostatními americkými cly a globální dopady

Tato cla nemají přímou spojitost s probíhajícími obchodními spory amerického prezidenta Donalda Trumpa jinde ve světě. Ta byla odstartována v březnu 2018, když Trumpova administrativa oznámila zavedení cel ve výši 25% na dovoz oceli a 10% na dovoz hliníku do USA.

V odpovědi uvalila EU cla ve výši 2,8 mld EUR na americké zboží, jako je bourbon, motocykly nebo pomerančový džus.

Washington v současné době zvažuje rovněž zvýšení dovozních cel na evropské automobily.

Nová vlna dovozních cel každopádně zhoršuje obavy týkající se pokračujícího zpomalení světového obchodu. Svaz průmyslu a obchodu ČR se domnívá, že podobná obchodní opatření poškozují nejen přímo dotčené sektory, ale i mezinárodní obchod jako celek. Obchodní konflikty jsou navíc podle Svazu jedním z nejvážnějších rizik pro vývoj světové ekonomiky.

Zdroj: Evropská komise, BBC, Finančnínoviny.cz

Firmy v ČR se aktivně zabývají digitální transformací a zaváděním prvků Průmyslu 4.0. Polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat více peněz. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 procent investičního rozpočtu. Firmy už samy na nástup digitalizace připravují také své zaměstnance. Aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, který mapoval, jak firmy v Česku zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připravené.

Průmysl 4.0 už v českých firmách zdomácněl. Více než třetina ze 105 firem, které se zúčastnily průzkumu SP ČR, s pojmem Průmysl 4.0 pracuje ve svých firemních strategiích. U velkých firem je to dokonce polovina. Dalších 38 procent firem sice tento pojem oficiálně nepoužívá, ale ví, že jejich projekty do konceptu Průmysl 4.0 zapadají. To je případ především malých (50 % z malých firem) a středních firem (38 % ze středních firem). Jen 12 procent podniků do prvků Průmyslu 4.0 neinvestuje.

Hlavní motivací pro zavádění prvků Průmyslu 4.0 je uspět do budoucna, a to i ve vztahu ke konkurenci. Získat náskok před konkurenty chce díky Průmyslu 4.0 53,3 procenta firem. Udržet krok s konkurencí, a zachovat si tak současnou pozici na trhu, chce 28,6 procenta oslovených firem.

Firmy v Česku si jsou vědomy výhod, které jim digitalizace, komunikace mezi systémy a zařízeními a tok dat firmou v reálném čase přináší. „Dvě třetiny respondentů uvedly, že se do investic do prvků Průmyslu 4.0 pustila, protože je to pro jejich budoucnost důležité. Je poměrně překvapivé, že jen 8,6 procenta firem pociťuje vnější tlak na zavádění aplikací Průmyslu 4.0, ať už je to od mateřských společností nebo od odběratelů,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu. Obecně se uvádí, že právě velké firmy, především z automobilového průmyslu, by měly své dodavatele do digitální transformace tlačit.

Průzkum ukázal, že implementaci principů konceptu Průmysl 4.0 zatím chybí strategický přístup. „Digitální strategii má zpracovanou pouze 36 procent firem a ve většině realizovaných projektů se tak zřejmě jedná spíše o nesystematickou implementaci izolovaných dílčích řešení. Nadále se potvrzuje, že větší podporu pro pochopení přínosů digitálních technologií a pro jejich následné zavádění potřebuj především malé a střední firmy. Ty mohou získat více informací, čerpat inspiraci anebo přímo testovat své digitální koncepty například v Testbedu pro Průmyslu 4.0 fungujícím v rámci Národního centra Průmyslu 4.0, jehož je Svaz průmyslu národním partnerem,“ dodává Eduard Palíšek, člen představenstva SP ČR a generální ředitel Siemens ČR.

PRŮMYSL 4.0 MÁ ZVYŠOVAT PRODUKTIVITU

Nejčastěji firmy investují do prvků Průmyslu 4.0 kvůli zvýšení produktivity na zaměstnance (56,2 %), snižování jednotkových nákladů (43,8 %) a optimalizaci využití výrobních kapacit (41 %). U velkých firem převládá motiv snižování nákladů. Malé a střední firmy se snaží investicemi do digitální transformace hlavně zvyšovat produktivitu. Dosavadní zkušenosti firem ukazují, že se většinou jejich očekávání spojená s těmito investicemi úplně nebo alespoň částečně splnila.

S cílem optimalizovat využití výrobních kapacit investovala letos elektrárna ve Chvaleticích ze skupiny Sev.en Energy do nového systému sledování provozních parametrů. „Díky tomuto systému máme neustálý přehled o účinnosti zařízení na výrobu elektrické energie i o jeho aktuálním stavu. Můžeme tak včas předejít případné poruše a odstávce i optimalizovat náklady,“ říká Jan Žižka, ředitel společností Sev.en Engineering, která měla nasazení systému na starosti.

FIRMY SE SNAŽÍ ZVYŠOVAT PŘIDANOU HODNOTU VÝROBY

Firmy vidí v technologiích Průmyslu 4.0 také šanci, jak zvýšit přidanou hodnotu své výroby. Přes 35 % firem do prvků Průmyslu 4.0 investuje, aby mohly poskytovat ke stávajícím produktům nové služby. Více než čtvrtina podniků tyto technologie používá k větší individualizaci výrobků a k rychlejšímu uvádění nových výrobků na trh.

Firmy se při zavádění prvků Průmyslu 4.0 neobejdou bez vzdělaných zaměstnanců. Uvědomuje si to přes 40 procent dotázaných podniků. Ty už buď investují do vzdělávání zaměstnanců v oblasti digitalizace (21,9 %), nebo připravují koncepci rozvoje zaměstnanců (20 %). Aktivnější jsou velké firmy, z nichž 54 procent už zaměstnance školí nebo vzdělávání připravují. Téměř polovina malých a středních firem naopak digitální dovednosti pracovníků zatím neřeší. „Je potěšitelné, že firmy investují do rozvoje vlastních zaměstnanců a nespoléhají na pomoc zvenčí,“ dodává Jiří Holoubek.

AKTIVNĚJŠÍ JSOU VELKÉ FIRMY

Aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou podle průzkumu velké firmy. Více než dvě třetiny respondentů z řad velkých firem (68,2 %) chce v příštích pěti letech zvýšit investice do nástrojů a opatření Průmyslu 4.0. V celém vzorku bylo takových firem 47,6 procenta.

Pětina velkých firem už má speciálního člověka, který se stará o digitální transformaci podniku, nebo takovou pozici připravuje. Oslovené malé a střední firmy naopak s takovou funkcí nepočítají. Běžně se zatím v českých firmách o digitální transformaci stará stávající vedení, nebo tento úkol dostane někdo z oddělení IT. „Tady vidím veliký prostor pro osvětu a vzdělávání managementů firem. Máme mnoho dobrých příkladů z firem, kde zaměstnance odpovědného za digitální transformaci jmenovali a jejich posun v oblasti datové kultury je značný. Je vhodné agendu digitální transformace například spojit s agendou managementu kvality,“ dodává Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu. Digitální transformaci by měl ideálně koordinovat člověk, který dobře zná jednotlivé technologie a výrobní procesy ve firmě. To často pracovníci z IT neumí.

DIGITÁLNÍ ZRALOST FIREM SE LEPŠÍ

I když tuzemské podniky s prvky Průmyslu 4.0 už pracují, pořád nejsou dostatečně připraveny na jejich rychlé a masové zavádění. Pro práci s daty využívají standardní IT systémy pro řízení výroby a běžné databázové systémy. Umělou inteligenci či strojové učení pro analýzu dat z firmy a jejího okolí používá necelá čtvrtina respondentů. „Digitální zralost firem jsme hodnotili už od roku 2016. Z výsledků nynějšího průzkumu je vidět zlepšení u všech velikostí firem. Stále ale jen minimum firem využívá takzvaná datová jezera a stále se orientuje na práci s klasickými soubory a databázemi,“ říká Jiří Holoubek.

Jen minimum firem se snaží pomocí dat z výroby řídit spotřebu a nastavení odběru energií. Nadpoloviční většina podniků v průzkumu uvedla, že spotřebu řídí na základě dohod s dodavateli.

Patrně největší brzdou pro rychlé zavádění nových technologií jsou systémy, které firmy používají pro zajištění své kybernetické bezpečnosti. Jen 23 procent respondentů uvedlo, že jejich ochrana před kyberhrozbami je natolik pružná, že jim dovolí ihned integrovat nové digitální technologie. Přičemž situace je nejlepší ve velkých firmách.

PRŮZKUM SP ČR

Průzkum Svazu průmyslu se uskutečnil v červenci a srpnu. Zúčastnilo se ho 105 firem z hlavních odvětví českého průmyslu. Firmy ze zpracovatelského průmyslu byly zastoupeny z 59 procent. Na otázky odpovědělo 50 velkých firem s více než 250 zaměstnanci, 31 středních firem, které mají od 50 do 250 zaměstnanců, a 24 malých firem s méně než 50 zaměstnanci.

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje trend digitální transformace a zavádění prvků Průmyslu 4.0, protože jde o významnou změnu českého průmyslu, která mu zajistí dlouhodobou konkurenceschopnost. Svaz průmyslu propojuje firmy, akademická pracoviště a státní správu v pracovních skupinách, které se zabývají Průmyslem 4.0, ochranou dat, rozvojem vysokorychlostních internetových sítí, nových technologií a jejich regulací, či vytvářením příznivých podmínek pro digitální podnikání. Firmy si díky aktivitám Svazu průmyslu mohou snadno vyměňovat své zkušenosti. V Platformě pro umělou inteligenci Svaz průmyslu jako první sdružil v této oblasti přední odborníky z firem, škol i státní správy. Experti SP ČR se podílejí na tvorbě národních strategií spojených s digitalizací a umělou inteligencí či Průmyslem 4.0.