Celková zaměstnanost ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla o 23,9 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) klesl o 8,3 tis. a počet ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let se snížil o 12,0 tis.
Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2021 proti 2. čtvrtletí 2021 stoupl o 57,0 tis. osob.
Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 23,9 tis., tj. o 0,5 % na 5 257,2 tis. Za tímto nárůstem stojí především návrat žen na trh práce. Jejich počet se meziročně zvýšil o 23,2 tis., zatímco počet pracujících mužů se prakticky nezměnil. Klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 42,6 tis., a to zejména v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 29,4 tis. Počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) rovněž klesl, o 13,3 tis. Snížil se i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 7,5 tis. osob. Naopak počet zaměstnanců vzrostl, o 74,1 tis. na 4 421,5 tis.
Dlouhodobě se projevují změny ve věkové struktuře pracujících. „U zaměstnaných v mladším produktivním věku zaměstnanost klesla o 60,5 tisíc. Pokles byl přitom výrazný jak u žen, tak u mužů, konkrétně o 24,2, respektive 36,4 tisíce. Vysoký nárůst zaměstnaných, a to přes 50 tisíc, byl naopak ve věkové skupině 45 až 49 let,“ říká Marta Petráňová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ. Celkově pracujících nad 45 let přibylo o 84,5 tis.
Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 3. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný 1). Zaměstnanost klesla v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví (o 16,0 tis. na 1933,5 tis.), především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 27,2 tis.). Proti snížení počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 16,7 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost stoupla o 48,8 tis. na 3 193,8 tis. V tomto sektoru se zvýšil zejména počet pracujících osob v sekci vzdělávání (o 37,2 tis.), v informačních a komunikačních činnostech (o 31,8 tis.), v sekci profesní, vědecké a technické činnosti (o 15,5 tis.) a v peněžnictví a pojišťovnictví (o 6,9 tis.). Naopak se v sektoru služeb značně snížila zaměstnanost v administrativních a podpůrných činnostech (o 15,1 tis.) a také v ubytování, pohostinství a stravování (o 9,9 tis.) a v sekci doprava a skladování (o 9,2 tis.). Primární sektor zemědělství, lesnictví a rybářství zaznamenal pokles počtu pracujících o 8,4 tis. na 129,6 tis.
S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích koresponduje vývoj počtu pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 91,4 tis.) a ve třídě řídících pracovníků (o 43,2 tis.). Naopak se snížil počet technických a odborných pracovníků (o 43,8 tis.) a řemeslníků a opravářů (o 24,6 tis.) a významně klesl počet nekvalifikovaných pracovníků (o 16,4 tis.).
S těmito změnami ve struktuře zaměstnanosti souvisí i trend vývoje počtu pracujících podle dosaženého stupně vzdělání. Značně se zvýšil počet pracujících s terciárním vzděláním o 110,7 tis. Naopak zaměstnaných v obou nejčetnějších skupinách středoškoláků bez maturity i s maturitou ubylo. Počet zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity klesl o 26,2 tis., pracujících středoškoláků s maturitou ubylo o 36,9 tis. Klesl i počet pracujících se základním vzděláním o 23,3 tis.
Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 3. čtvrtletí 2021 v porovnání se stejným obdobím minulého roku zvýšila o 0,6 p. b. na 75,0 %. U mužů vzrostla o 0,2 p. b. na 81,8 %, u žen o 1,0 p. b. na 67,8 %.
Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO 2), očištěný od sezónních vlivů, ve 3. čtvrtletí 2021 v porovnání s 2. čtvrtletím 2021 klesl o 24,3 tis.
Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 8,3 tis. a dosáhl 145,6 tis. osob. Došlo především k poklesu počtu nezaměstnaných mužů o 6,8 tis. na 66,5 tis., počet nezaměstnaných žen se téměř nezměnil (pokles o 1,6 tis. na 79,1 tis.). Nejvíce nezaměstnaných ubylo v Ústeckém (o 4,3 tis.) a v Královéhradeckém kraji (o 3,2 tis.). Největší meziroční nárůst byl naopak v Moravskoslezském kraji (o 5,5 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 11,2 tis. a dosáhl 42,0 tis. osob.
Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 3. čtvrtletí 2021 meziročně klesla o 0,2 p. b. na 2,8 %.
Z regionálního pohledu byla obecná míra nezaměstnanosti nejvyšší v kraji Karlovarském (5,0 %) a Moravskoslezském (4,9 %). Naopak nejvíce míra nezaměstnanosti 15–64letých klesla v Královéhradeckém kraji (o 1,2 p. b. na 2,1 %) a Ústeckém kraji (o 1,2 p. b. na 3,0 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci Česka měl kraj Jihočeský (1,8 %).
Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 21,5 tis. a byl na hodnotě 3578,6 tis. Počet všech ekonomicky neaktivních včetně dětí do 15 let klesl o 12,0 tis. na 5301,1 tis. Neaktivních žen ubylo o 19,5 tis., neaktivních mužů naopak přibylo o 7,5 tis.
V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 3. čtvrtletí roku 2021 činil jejich počet 66,0 tis. osob, tj. o 32,8 tis. méně než ve stejném období roku 2020. Relativně vysoký je počet osob, které by chtěly pracovat, ale nemohou ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 32,3 tis. osob.
____________________
1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.