Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí meziročně o 5,0 %, mezičtvrtletně vzrostl o 6,9 %. Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben poklesem domácí poptávky.
Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] klesl ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 5,0 %. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 6,9 %.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla meziročně nižší o 4,8 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu (negativní příspěvek -1,2 p. b., pokles o 4,9 %), ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-1,7 p. b., pokles o 9,3 %) a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (-1,1 p. b., pokles o 14,1 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo zemědělství (0,1 p. b., s růstem o 3,7 %) a skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (0,2 p. b., s růstem o 1,4 %). Mezičtvrtletně HPH vzrostla o 7,3 %. K růstu HPH došlo díky nízké srovnávací základně ve většině odvětví ekonomiky, ve zpracovatelském průmyslu o 16,5 %, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 13,5 % a v ostatních činnostech o 21,3 %.
Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ve 3. čtvrtletí ovlivněn nižší domácí poptávkou. Na meziročním poklesu HDP o 5,0 % se negativně podílela spotřeba domácností (-1,3 p. b. [2]), investiční výdaje (-2,6 p. b.) a změna stavu zásob (-1,5 p. b.). Pozitivně přispívala zahraniční poptávka (0,4 p. b.).
Výdaje na konečnou spotřebu klesly meziročně o 2,7 %, mezičtvrtletně vzrostly o 3,2 %. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 3,9 % oproti stejnému čtvrtletí minulého roku, oproti předchozímu čtvrtletí vzrostly o 5,0 %. Meziroční pokles nastal zejména ve spotřebě předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdajích za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně rostly o 0,1 %, mezičtvrtletně klesly o 0,6 %,
Tvorba hrubého fixního kapitálu zaznamenala meziroční propad o 10,7 %, mezičtvrtletně klesla o 5,0 %. Z hlediska typu aktiv nejvíce oslabily investice do obydlí, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví.
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 36,7 mld. korun na rekordních 126,6 mld. Kč, z toho saldo zahraničního obchodu se zbožím činilo 96,2 mld. Kč. Vývoz zboží meziročně vzrostl o 0,2 %, mezičtvrtletně o 31,4 %. Meziroční vývoj vývozu zboží byl pozitivně ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými a optickými přístroji a potravinářskými výrobky, naopak negativní vliv měl obchod se stroji a zařízeními a kovodělnými výrobky. Dovoz zboží meziročně klesl o 1,3 %, mezičtvrtletně vzrostl o 20,6 %.
Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl. Vývoz služeb meziročně klesl o 20,2 % (mezičtvrtletně rostl o 0,6 %) a dovoz služeb klesl o 26,3 % (mezičtvrtletně klesl o 8,2 %).
Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,1 %.
Objem mzdových nákladů[3] ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,1 %.
V tuzemsku bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 332 tisíc osob. Celková zaměstnanost klesla meziročně o 1,7 % a proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 %. Počet odpracovaných hodin meziročně vzrostl o 0,3 % a mezičtvrtletně o 12,5 %.
_________________________
[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.