Trend rekordně nízké nezaměstnanosti pokračoval v Česku i v roce 2021, kdy její míra dosáhla necelá tři procenta, zatímco v Evropské unii činila v průměru sedm procent. Nad unijním průměrem byla rovněž míra ekonomické aktivity naší populace. V Česku jsme také měli v roce 2020 v přepočtu na 1000 obyvatel třikrát více nemocničních lůžek než například ve Švédsku. Přehledné porovnání států EU, ale nejen jich, naleznete v nové publikaci ČSÚ Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje) – 2022.
Míra nezaměstnanosti je v Česku v rámci Evropské unie dlouhodobě nejnižší, v roce 2021 činila 2,8 %. Nejvyšší hodnoty v EU zaznamenaly Řecko (14,7 %) a Španělsko (14,8 %). Průměr EU27 v uvedeném roce činil 7,0 %.
Česko vykazovalo v roce 2021 ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně vysokou míru ekonomické aktivity obyvatel, a to 76,6 % obyvatel ve věku 15-64 let. Vyšší míru uváděly skandinávské země, a to zejména Švédsko (82,9 %), a dále Nizozemsko (83,7 %). Naopak nejnižší míru ekonomické aktivity měla Itálie (64,5 %). Průměr celé EU byl předloni 73,6 %. Podíl zaměstnanců na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti v roce 2021 dosáhl v Česku hodnoty 6,8 %. Zatímco v Nizozemsku takto pracoval v průměru téměř každý druhý zaměstnanec (43 %), v Bulharsku to byli jen dva ze sta (1,8 %).
Čtenáři se v publikaci rovněž dozví, že v roce 2021 činil věkový medián v Česku 43,3 roku, zatímco medián EU27 ve stejném roce se pohyboval na úrovni 44,1 roku. Nejstarší obyvatelstvo v rámci EU měla Itálie s věkovým mediánem obyvatelstva 47,6 roku. Naopak nejmladší populace EU žila na Kypru, kde byl medián na hodnotě 38,0 roku. Naděje dožití při narození českých mužů v roce 2021 dosahovala 74,3 roku, v případě žen 80,6 roku. Nejvyšší naději dožití při narození měly muži ve Švédsku (81,4 roku) a ženy ve Španělsku (86,2 roku). Naproti tomu nejnižší hodnoty byly u obou pohlaví vykázány v Bulharsku. 4,2 % obyvatel Česka byly v roce 2021 starší 80 let, nejvyšší podíl přitom hlásily Itálie (7,6 %) a Řecko (7,3 %).
V roce 2020 připadalo v Česku na 1 000 obyvatel 6,5 nemocničních lůžek, zatímco v Německu to bylo 7,8 a v Rakousku 7,1 nemocničního lůžka. Na opačné straně pomyslného žebříčku se nacházely Dánsko s hodnotou 2,6 a Švédsko, kde na tisícovku obyvatel připadalo pouze 2,1 nemocničního lůžka.
V publikaci zájemci naleznou řadu tematických okruhů pokrývajících ekonomické, sociální i environmentální oblasti života obyvatel EU. Kromě standardních informací o populaci, trhu práce, životním prostředí, jednotlivých sektorech ekonomiky a makroekonomických údajích, zejména pak HDP, obsahuje i vybrané regionální indikátory.