Ekonomika se začne vracet k normálu v roce 2021

První fáze dopadů krize způsobené pandemií koronaviru už začala odeznívat. Obdobný vážný problém některým oborům ale přinesou podzimní restrikce. dlouhodobější fáze dopadů způsobená nižší poptávkou, poklesem zakázek a všudypřítomnými obavami bude komplikovat situaci nejen v byznysu celý letošní a příští rok.

Dopady koronaviru můžeme rozdělit na dvě výrazné fáze. První nastala hned po březnovém „zmrazení“ české ekonomiky. Část podniků začala omezovat či zavírat výrobu. Mohly za to obavy z nakažení zaměstnanců a nižší poptávky po výrobcích či subdodávkách. S velkými obavami jsme sledovali lockdown v některých „zmrazených“ oborech. Řada zaměstnanců ani podnikatelů nemohla vydělávat a zároveň platit daně a odvody, což má kromě sociálních dopadů negativní vliv i na veřejné finance, které tak teď musí hospodařit s vyšším dluhem. První fáze byla nečekaná a naprosto nová. Zasáhla velmi silně i sektory, ve kterých se v minulosti krize projevovaly někdy jen mírně nebo se zpožděním. Nový fenomén úplného zastavení některých oborů bude nadále mementem, které nám připomnělo rizika podnikání.

DATA HOVOŘÍ JASNĚ

Druhý kvartál letošního roku je typickým případem, kdy zmrazení ekonomiky vedlo k jejím velkým nominálním propadům. V prvním čtvrtletí HDP klesl o 2 %, na čemž se podepsala již koronavirová druhá část března, byť zpomalování ekonomiky jsme z různých indikátorů cítili již v minulém roce. Druhý kvartál z pohledu HDP podruhé v řadě klesl, což je podle základních ekonomických definic indikátor recese, a navíc klesl o závratných 10,9 %. Tento propad již značně převyšuje jednu dekádu starou krizi, kdy byly propady maximálně poloviční.

Průmysl se v měsících zasažených pandemií propadl na historická minima. V dubnu klesl o 33,7 %, v dalších měsících se hloubka meziročních propadů postupně vyrovnala, vždy zhruba o 10 procentních bodů. Za květen zaznamenali statistici pokles 25,7 %, v červnu to bylo 11,9 %, červenci pokles 5 %, v srpnu 5,5 %. Tato fáze má ovšem oproti klasickým krizím určitá specifika. Po hlubokých, téměř „bleskových“ propadech v daných měsících či kvartálech můžeme očekávat – ovšem při příznivém vývoji zdravotní situace – postupné oživování ekonomiky.

Nyní se zdá, že blesková fáze krize skončila v létě, kdy meziměsíční data vykázala poměrně vysoké míry nárůstu ekonomické aktivity napříč sektory. Tato fáze ale samozřejmě ovlivní výsledné průměrné hodnoty v celém letošním roce. Přestože se může zdát, že se ekonomika vrací na pozitivnější trajektorie, Svaz průmyslu pro letošek čeká propad o 7,8 %. To je zhruba o polovinu horší celoroční výsledek, než jsme měli za poslední hospodářské krize před víc než deseti lety. Podzimní obnovení restrikcí bude mít dopady především na odvětví, na která jsou opatření zacílena. Přelijí se ale i do ostatních sfér a prohloubí bohužel i celkový ekonomický vývoj. Podzimní situace bude také záležet na ekonomické náladě a množství lidí, kteří budou muset využít ošetřovné či nemocenskou. Makroekonomicky se na celkové situaci podepíše i nutnost financovat pomoc, což bude tlačit na zvyšování deficitu a dluhového financování vládní pomoci.

 

KRIZE, KTERÉ ZA POSLEDNÍCH 100 LET OVLIVNILY SVĚTOVOU EKONOMIKU

Krach vídeňské burzy 1873
  • Prasknutí bubliny a především zmařená očekávání jsou typické pro jeden z prvních velkých propadů ekonomiky. Přestože nemáme data v moderním slova smyslu, tak to bylo téměř poprvé, kdy již de facto moderní společnost založená na postupném a nadějném technickém pokroku zažila velmi silnou deziluzi. Pro ilustraci, pokud srovnáme předkrizový „nejlepší“ rok 1871 a krizový rok 1873, tak průmyslová produkce v monarchii (podle tehdy vykazovaných dat) propadla o více než 15 %.

Velká hospodářská krize v roce 1929

  • Odstartoval ji krach na newyorské burze v říjnu 1929. Ve čtvrtek 24. října začaly klesat ceny akcií. Investoři začali panikařit a chtěli se jich zbavit, což způsobilo jejich ještě hlubší propad. Začaly krachovat továrny a společnosti. Následně vzrostla nezaměstnanost, zkrachovaly některé banky a krize se díky provázanosti ekonomiky přelila do Evropy. Americký HDP v letech 1929–1933 poklesl o téměř 33 %.

Ropná krize v 70. letech

  • V roce 1973 země OPEC snížily těžbu ropy a vyhlásily embargo pro země, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války. Kvůli tomu se skokově zvýšila cena ropy. To přineslo ekonomickou recesi v západní Evropě a v USA. Vše zlé je ale k něčemu dobré, kvůli vyšším cenám se od 70. let většina zemí světa intenzivně snažila snížit energetickou náročnost svých ekonomik a hledat alternativy klasických zdrojů.

Americká hypoteční krize v roce 2008

  • V létě 2007 se propadly burzovní trhy v USA. Na podzim 2008 pak udeřila finanční krize naplno, zkrachovaly přední světové banky a akciové trhy, vzrostla cena ropy. V září 2008 se i pražská burza propadla na minimum předchozích let. Průmyslová produkce v Česku se podle ČSÚ v listopadu 2008 propadla o 17,4 %. Český HPD pak propadl v roce 2009 téměř o 5 %.

 DRUHÁ FÁZE PŘINÁŠÍ KLASICKOU KRIZI

Druhá fáze se v české ekonomice projevuje nižší poptávkou, poklesem zakázek nejen u výrobců a dodavatelů, ale i u poskytovatelů různých služeb. Významnou roli v této situaci hrají obavy, které budou mít následně dopad na celou ekonomiku. Lidé i firmy ze strachu z krize odloží či přímo zruší některá spotřební či investiční rozhodnutí, což problémy ekonomiky jen přiživí. Očekávání ekonomické krize se tak ve výsledku naplní samo.

Zatím nevíme, jak dramatická a jak bolestivá tato fáze bude. Vycházet můžeme mimo jiné z výsledků šetření Svazu průmyslu a dopravy mezi podniky, které provádíme společně s Českou národní bankou. Firmy ve druhém čtvrtletí 2020 očekávaly negativní vývoj v oblasti zakázek i nárůst negativního hodnocení domácí i zahraniční poptávky. Zhoršené hodnoty nejspíše přetrvají i po zbytek roku 2020. Značně poklesl také indikátor očekávání vývoje budoucích investic. Z šetření odrážejícího názory podnikatelů je patrné, že dopad pandemie byl a bude značný. Obvykle se nestává, aby se názor podnikatelů vycházející z reality objednávek a uzavřených kontraktů změnil z měsíce na měsíc či z kvartálu na kvartál. Patrná je určitá setrvačnost, a to v souladu s předpokladem, že druhá fáze dopadů pandemie bude trvat déle, jistě po zbytek tohoto roku a možná ještě i zkraje roku příštího.

Zatím předpokládáme, že k růstu se česká ekonomika vrátí v příštím roce. Odhadujeme, že meziročně by měla vzrůst o 4,8 %. Ovšem tento růst budeme poměřovat s krizovým rokem 2020 prezentovaným rekordním poklesem. Čísla za rok 2021 budou sice vypadat pozitivně, ale v podstatě bude příští rok v objemu výroby či tržeb jen podprůměrný. Přesto tato paradoxní situace zapůsobí na ekonomiku pozitivně. Kladná čísla z jinak podprůměrného roku v konečném důsledku napomohou k rychlejšímu překonání krize a lepším výsledkům pro následujících období. Odstartují větší spotřebu a investice.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu a dopravy ČR Spektrum. Celé vydání 4Q/2020 čtěte  zde.

kategorie Z hospodářské politiky