ENERGO SUMMIT 2022: Aktuality, problémy a výzvy

Letošní ENERGO SUMMIT shrnul nejzásadnější témata ze světa energií v českém a evropském prostoru. Byly jimi samozřejmě bezprecedentní ceny energií, možnosti podpory od státu a EU a dopady na celkovou zelenou tranzici, tedy přechod na nízkoemisní energetiku.

Podle analýz společnosti ČEZ je příčinou vyšších cen plynu zhruba ze 3/4 dopad války na Ukrajině a s ní související nejistota ohledně možného zastavení dodávek. Druhým důvodem, který ale má vliv jen zhruba čtvrtinový, jsou emisní povolenky, jejichž cena v posledních dvou letech několikanásobně vzrostla. Podle jednoho z hlavních řečníků Bohuslava Čížka ze SP ČR jsou to právě ceny energií, které aktuálně české firmy nejvíce řeší. „V průzkumu mezi členy SP ČR uvedlo 60 % firem, že ceny na ně mají velký až fatální dopad. Cena energie je nyní nejvýznamnějším faktorem, který firmy označují jako bariéru jejich růstu a dokazují to i nižší investiční možnosti podniků na letošní rok,“ upozornil Čížek. Průzkum SP ČR za duben 2022 odráží ale i snahu o energetické úspory, do kterých chce letos investovat kolem 60 % firem a pro zhruba třetinu z těchto firem je to dokonce investiční priorita, od které si slibují snížení nákladů na energie.

MODERNÍ OZE SÍLÍ, ŠKOLSTVÍ ZAOSTÁVÁ

Podle odhadů odborníků ale zůstanou přes korekce směrem dolů ceny energie drahé i při ukončení války, protože je bude mimo jiné zdražovat rychlejší hledání alternativních dodávek zdrojů, které ale na druhou stranu budou do jisté míry zvyšovat naši energetickou bezpečnost. Shoda je nad nutným rychlejším rozvojem OZE, které ale v českých podmínkách nedokáží být plným substitutem všech zdrojů energie českému průmyslu a tím i celé české ekonomice. Navíc obnovitelné zdroje energie mají známou nevýhodu, tedy že nedodávají energii rovnoměrně po celý rok. Proto se většina řečníků shodla že i přes závazek ustoupit od spalování uhlí (přičemž v současnosti tvoří u nás hnědé uhlí zhruba 40 % zdrojů pro výrobu elektřiny) budeme nadále v rámci našeho energetického mixu pracovat i s plynem. Ve střednědobém horizontu se proto naděje upínají k budování plovoucích LNG terminálů v Německu, Polsku nebo třeba v Itálii.

Energetika se rychle mění a vyvíjí, stejně jako potřeba nových dovedností. Pro zvládání moderních technologických i systémových výzev je proto podle řečníků potřeba podpořit technické vzdělávání, např. rozvojem spolupráce škol a zaměstnavatelů v oblasti odborného výcviku a praxe žáků, zapojování firem a škol do odborných soutěží, nebo třeba větší zastoupení energetického sektoru v platformách Národní soustavy kvalifikací a povolání.

CESTA Z KRIZE

Svaz již dlouho požaduje od vlády konkrétní opatření, jak podnikům zasaženým extrémními cenami energií co nejdříve pomoci. Upozorňuje na vážnost stávající situace a související dopady do rostoucí míry inflace či do omezování potřebných investic. Po určitých nejistotách MPO nakonec zdá se slib dodrželo a vyplatí letos kompenzace nepřímých nákladů pro odvětví ohrožená únikem uhlíku a energeticky nejnáročnější odvětví. To je ale opatření z dob ještě před válkou a jen narovnává podmínky, které má mnoho let řada jiných zemí EU. Je třeba reagovat i na současnou situaci „Bohužel dnes jsme ve stavu, kdy se dopady vysokých cen prohloubily a dopadají na ještě více firem. Potřebujeme se posunout od diskusí a příslibů k viditelným opatřením. S MPO nyní jednáme o konkrétním možném nastavení programu kompenzací firmám s využitím Dočasného krizového rámce, a to pro podniky, na které výrazně negativně dopadl skokový růst cen elektřiny a plynu. Dlouhodobě také žádáme, aby již došlo ke snížení poplatku na podporu POZE v ceně elektřiny či k rychlému zjednodušení povolovacích procesů. Naší podporu mají také podpůrné investiční nástroje,“ shrnul v rámci letošního Energo Summitu ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek.

kategorie Z hospodářské politiky