Finance EU na pokrizovou obnovu jsou sice bezprecedentní, v některých zemích však nemusí mít velký užitek

Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko získají z unijního fondu obnovy nejvíce, hrozí ale, že kvůli potížím při využití přidělených peněz pro ně nakonec nebude celkový užitek takový, jaký by mohl být, kdyby tyto země pomoc zavedly hladce a bez technických překážek.

Ve své analýze to dnes uvedla mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service.

Naopak Česká republika a Slovinsko budou mít z pomoci relativně slabý prospěch, což je ale dáno jejich celkově příznivější výchozí situací.

„Financování, které Evropská unie poskytne vládám zemí střední a východní Evropy, zvýší růst hrubého domácího produktu (HDP), omezí dluhovou zátěž a zlepší dluhovou dostupnost. Potíže při zavádění tohoto programu ale v některých zemích zbrzdí jeho celkový přínos.“ píše se ve zprávě.

Střední a východní Evropa dostane pětinu Fondu obnovy

Objem financování se v rozpočtovém období 2021 až 2027 přitom výrazně zvýší ve srovnání s předchozím sedmiletým obdobím. Region střední a východní Evropy by měl dostat 46 procent objemu unijních peněz určených na politiku soudržnosti a rozvoj venkova.

Dostane i 22 procent všech grantů a půjček z fondu Recovery and Resilience Facility (RRF), který má sloužit k nastartování evropských ekonomik zasažených epidemií covidu-19, a rovněž 21 procent půjček z nouzového programu na podporu zaměstnanosti nazvaného SURE.

„Zvýšení financování od Evropské unie urychlí hospodářský růst ve střední a východní Evropě, pravděpodobně se tím zlepší i fiskální ukazatele. Potíže při konkrétním přidělování těchto prostředků ale mohou zpomalit či dokonce snížit přínos v zemích, jako je Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko, které z toho financování jinak budou mít největší prospěch,“ upozornil hlavní analytik agentury Moody’s Heiko Peters.

Největší zisk s nejistým výsledkem

Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko podle zprávy dosáhnou v rozpočtovém období 2021 až 2027 největšího zisku – u prvních dvou zemí to bude 1,0 procentního bodu, v případě Rumunska 0,8 procentního bodu. Ovšem jenom za předpokladu plného využití tradičního financování a grantů RRF. Naopak Slovinsko, Česká republika a Polsko zaznamenají nejnižší nárůst, a to 0,2 procentního bodu.

Unijní financování podpoří také investice regionálních a místních vlád, což se odrazí ve vyšším růstu ekonomiky. Kapitálové investice regionálních a místních vlád se v rozpočtovém období 2021 až 2027 zvýší zhruba na 139 miliard eur (3,6 bilionu Kč) ze 131 miliard eur v předchozím sedmiletém období.

https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/finance-eu-na-pokrizovou-obnovu-jsou-sice-bezprecedentni-v-nekterych-zemich-vsak-nemusi-mit-velky-uzitek/?utm_source=traqli&utm_medium=email&utm_campaign=2098&tqid=lOW8fXkuWUkBXzQfj5Sm0dTZKKQCimgMwuguo5DZlg

  • Zdroj: Euractiv.cz