O vzniku a rozvoji průmyslového designu se diskutovalo už v britském parlamentu v 19. století. „Na světových trzích se dnes díky kvalitnímu designu z českých firem prosazují například Škoda Auto, Linet, Lasvit, Brokis, Ton, BTL nebo Spider,“ říká Jindřich Vybíral, rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové, s níž letos Svaz průmyslu navázal úzkou spolupráci.

Český průmysl je hodně orientovaný na segment B2B. Hraje kvalitní design roli i v tomto odvětví?
Moderní designéři byli přesvědčeni, že stroje jsou krásné už z principu, neboť v sobě nemají nic, co by nesouviselo s jejich úlohou, hlavně žádné samoúčelné „estetično“. Teprve později jsme si uvědomili, že svět techniky a svět lidského života jsou rozdílné, při čemž ten druhý je nepoměrně náročnější a komplexnější. Vyřešit starý konflikt mezi uměním a technikou patří mezi hlavní úlohy designéra. V našem prostředí existuje silná tradice estetického a ergonomického tvarování strojů a nástrojů – vzpomeňme na designéra a sochaře Zdeňka Kováře, který už od druhé poloviny 40. let vedl právě takto orientovaný ateliér na Střední průmyslové škole ve Zlíně.

Na co kladl Kovář důraz?
Kovář dbal ve svých návrzích robustních strojů i drobných pracovních pomůcek na to, aby jejich tvar odpovídal fyziognomii uživatelů, aby dobře sloužily a nepůsobily žádné zdravotní potíže, ale také na to, aby byly z formálního hlediska kultivované, a zlepšovaly tak pracovní prostředí. Pokud bychom design považovali za pouhé zkrášlování, ignorovali bychom jeho dalekosáhlé souvislosti a trivializovali jeho význam. To vše můžeme do značné míry vztáhnout i na B2B design. Pokud má plnit svou marketingovou úlohu, musí být vizuálně atraktivní. Profesionální forma vizuální komunikace vytváří důvěru k obchodní značce.

Dá se kvalitní design považovat za inovaci, která zvyšuje přidanou hodnotu výrobků?
Rozhodně. Už vznik a rozvoj průmyslového designu v 19. století nebyl výsledkem estetických, ale ekonomických úvah. Design měl přispět k oživení hospodářství, jak to dokládají rozpravy v britském parlamentu již v roce 1835. Šlo o to, aby vysoké technické úrovni anglického průmyslu odpovídaly návrhy na náležité estetické úrovni. Neměli bychom však design považovat za pouhou „přidanou hodnotu“ výrobku. Design v sobě zahrnuje všechny úrovně koncepce a navrhování věcí, nejen finální „styling“, který často slouží jen k odlišení produktů od jinak veskrze zaměnitelných výrobků konkurence. Styling je účinným marketingovým nástrojem, design však dokáže z jednoho produktu udělat produkt úplně jiný. Právě v tom spočívá skutečná inovace.

V minulosti byl český design oceňovaný. Vidíte i dnes nějaké příklady firem, které s designem pracují kvalitně?
Čeští výrobci, kteří design považují za součást své obchodní strategie a pracují s kvalitními designéry, většinou z dobrého designu profitují. Vedle uznání ze strany odborných komisí v nejrůznějších soutěžích je pro firmy hlavním oceněním úspěšnost výrobků na trhu. Na světových trzích se díky kvalitnímu designu prosazují například Škoda Auto, Linet, Lasvit, Brokis, Ton, BTL nebo Spider.

Jak můžete jako vysoká škola firmám pomoct s řešením lepších designových výrobků?
Naši studenti často přichází s neotřelými, inovativními návrhy a nebojí se formulovat odvážné vize. Snažíme se je vést k tomu, aby o designu i světě kolem sebe uvažovali kriticky a svým přístupem podněcovali nekonvenční způsoby práce a systematická řešení problémů. Studenti nejsou tolik svázáni požadavky vnějšího tržního prostředí a jejich projekty tak přinášejí svěží nápady, které nepodléhají přílišným kompromisům. Pro firmy může být spolupráce s nimi inspirativní a jejich návrhy bývají nezřídka dopracovány až do podoby uskutečnitelných produktů. Naše škola je s průmyslovými podniky v úzkém kontaktu. V poslední době třeba ateliéry designu UMPRUM spolupracovaly s firmami, jako jsou Tescoma, Škoda Transportation, Brokis, Bomma, Hermes, Dr. Oetker, Nespresso, Nechtmann, Gessi, Nimco, Iveco a mnohé další.

Co naopak přináší spolupráce s firmami vám?
Vhled do fungování průmyslových podniků a konkrétní zkušenost s vývojem produktů jsou zásadní pro studenty i pro celou školu. Posluchači se na základě praktických zkušeností dozvědí, co mohou od profese designéra ve skutečnosti očekávat. Naučí se svoji práci prezentovat a komunikovat s klienty. Při spolupráci s firmami jsou konfrontováni s omezeními a výzvami, které vyplývají z možností či nároků podniků, a učí se tak své originální ideje přizpůsobovat vnějším podmínkám. Škole dává spolupráce s podniky zpětnou vazbu, zda jsou její studijní programy dobře koncipovány.

Můžete uvést zahraniční příklad, kde kvalitní design pomáhá firmám zvyšovat prodej?
Dějiny designu přinášejí dost příkladů, jak kvalitní a komplexní průmyslový design prodeji pomohl, nebo se dokonce stal jeho hlavním motorem. Například notoricky známá stolní lampa Tolomeo navržená Michelem De Lucchim v roce 1986 pro italskou firmu Artemide takovým komplexním designem vyniká. Dodnes se vyrábí, vznikly její další varianty a produktová rodina Tolomeo dnes tvoří celou třetinu obratu firmy.

Rozhovor vyšel v časopise Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo čtěte zde.