Program Antivirus ministerstva práce patří k nejúspěšnějším opatřením proti dopadům koronaviru na firmy. „Před několika týdny jsme zahájili debatu, jak zavést kurzarbeit v Česku natrvalo,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Program Antivirus jsme vytvořili doslova za pochodu během pár dní. Přesto je v současnosti jedním z nejúspěšnějších nástrojů na pomoc podnikům a hlavně zaměstnancům. Přihlásilo se do něj přes 56 tisíc firem, kterým jsme vyplatili asi 11 miliard korun. Podařilo se nám tak zachránit víc než milion pracovních míst. A ta čísla každým dnem rostou.

Přípravy programu Antivirus začaly ještě před vyhlášením nouzového stavu na přelomu února a března. Na MPSV jsme se scházeli po večerech i o víkendech. A během několika dnů jsme dokázali vytvořit něco, co by normálně vznikalo měsíce. Spolupráce se sociálními partnery včetně Svazu průmyslu a dopravy nám pomohla doladit program do jeho konečné podoby.

Když krize začala, nikdo netušil, jak dlouho bude trvat a jaké bude mít ekonomické dopady. Reagovali jsme velmi operativně v návaznosti na aktuální vývoj. Jen tak dokážeme nastavit účinnou podporu pro firmy a zaměstnance.

Někdy v polovině prázdnin bychom měli mít první relevantní informace o tom, co pandemie COVID udělala s ekonomikou. Podle toho budeme řešit další podporu pro firmy.

Nemůžeme vědět dopředu, na koho v následujících měsících ještě krize nebo její dozvuky dopadnou. Naše zkušenosti ale ukazují, že drtivá většina zasažených firem jsou ty do 50 zaměstnanců. Varianta pro všechny malé firmy tak dává smysl. Při hranici 50 zaměstnanců Antivirus C pomůže 88 procent firem.

Nejprve musíme mít v ruce makroekonomická data, pak budeme moct říct, co bude dál.

Už před několika týdny jsme zahájili debatu o tom, jak kurzarbeit v Česku zavést natrvalo tak, jak to známe právě z Německa. Je to nástroj, který funguje. Také jsme začali pracovat na opatřeních, která lidem pomohou v případě masového propouštění. Představit bychom je chtěli během prázdnin.

Bylo by to věštění z křišťálové koule. Musíme počkat na údaje za druhé čtvrtletí. Ekonomové z NERV nebo Ústředního krizového štábu připouštějí míru případné nezaměstnanosti na úrovni sedm až deset procent v průběhu podzimu.

Česko je v rámci EU zemí s jednou s nejnižších podpor v nezaměstnanosti. Všichni si asi uvědomujeme, že za 8 600 korun se moc vyžít nedá. Lidi, kteří dělali vše správně, ale kvůli viru přišli o práci, nemůžeme odbýt touto bagatelní částkou. Podporu v nezaměstnanosti navyšují všechny státy kolem nás.

O tom diskutujeme. Zatím máme tři scénáře, které rozpracoval ekonomický tým při Ústředním krizovém štábu.

Přesně to bych chtěla. Vyšší podpora v nezaměstnanosti by měla být prémie za aktivitu v programech Aktivní politiky zaměstnanosti. Tak jak to známe ze severní Evropy.

Děláme maximum, abychom masovému propouštění zabránili. Například náš projekt Outplacement má za cíl pomoci zaměstnancům ve výpovědi najít nové místo ještě v době, než ze zaměstnání odejdou.

Rekvalifikace fungují a jsou oblíbený a často používaný nástroj. Spustili jsme už zmiňovaný projekt Outplacement, který pomáhá lidem ve výpovědi najít si co nejrychleji novou práci.

Ty už zase postupně začínají fungovat. Zásadní je reagovat na aktuální situaci na trhu práce a podle toho nastavovat parametry těchto programů.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum. Celé číslo 3Q/2020 čtěte zde.