Od poloviny března žijeme v době koronavirové. „Venku“ se skoro zastavil život. Ve zdravotnictví a v sociálních službách tomu je naopak. Zvládáme, nebo nezvládáme? Máme vyzdvihovat jen pozitiva, nebo se poučit z negativ? Proč je každá snaha o předcházení problémů nebo eliminaci jejich dopadů brána jako útok?
Jsme generály po bitvě? Přicházejí věci samy? Nic nepřijde samo! Všechno někdo musí odpracovat! Jak říkala moje babička, bez práce nejsou koláče. A odbory mnohé v této zvláštní době tvrdě odpracovaly.
Na svazu to byly i dvacetihodinové šichty. Právníci, regionální manažeři, inspektoři BOZP a další zvedali telefony, psali odpovědi, sepisovali stanoviska, bez ohledu na to, zda je víkend, nebo po dvacáté druhé hodině. Vážení a milí kolegové z ústředí odborového svazu a právníci, děkuji vám. Generály po bitvě nejsme.
Od začátku března předsedkyně odborového svazu požadovala projednat přípravu na případnou epidemii koronaviru a situaci ve zdravotnictví na celostátní tripartitě. Nestalo se. Ve čtvrtek 12. března jsme spolu s LOK-SČL na tiskové konferenci (podrobnější informace Bulletin č. 3, strany 5 a 6) sdělili, jaké kroky je nutné dle našeho názoru v boji s epidemií COVID-19 v ČR realizovat. Všechny naše návrhy byly logické a byly také využity.
● Kvůli nedostatku ochranných osobních pracovních prostředků (OOPP) v nemocnicích a sociálních službách předsedkyně odborového svazu denně „bombardovala“ ministry a premiéra. Zavážet se začalo z Číny. Zaplať pánbůh za ministra Jana Hamáčka.
● V souvislosti se stížnostmi vás, pracovníků v první linii, na nejednotné postupy při používání OOPP jsme opakovaně žádali ministra zdravotnictví a dokonce premiéra o vydání jednotné metodiky, jakými OOPP mají být vybaveni pracovníci, kteří ošetřují pacienty, nebo pečují o klienty s nemocí COVID-19. Nakonec se po opakovaných urgencích podařilo, metodika je na stránkách Ministerstva zdravotnictví a rozeslali jsme ji do odborových organizací.
● Průběžně jsme vám zasílali i další informace a doporučené postupy z odborového svazu. Odpovídali jsme v nich na vaše nejčastější na dotazy.
● Opakovaně jsme připomínali, že i v případě pandemie platí zákoník práce a další zákony.
● Odmítli jsme nebezpečnou práci bez OOPP.
● Nesouhlasili jsme s 24 hodinovými směnami sester na ARO a na záchrankách.
● Řešili jsme a vyřešili právo rodičů z řad zdravotníků a pracovníků v sociálních službách na ošetřovné.
● Vydali jsme informaci, že nelze držet zaměstnance proti jeho vůli na pracovišti a požádali jsme také o stanovisko ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou.
● Opakovaně jsme připomínali, že pokud jste v karanténě z důvodu kontaktu s pozitivním pacientem, nebo vašim spolupracovníkem, máte právo na doplatek do plné mzdy, nebo platu.
● Navrhli jsme zařadit COVID-19 mezi nemoci z povolání.
● Řešili jsme překážky na straně zaměstnavatele v případě lázní.
● Stále připomínkujeme návrhy zákonů – navrhli jsme razantně zvýšit platby za státní pojištěnce a požádali jsme premiéra, aby byl zaměstnancům v nemocnicích a sociálních službách přiznán za dobu mimořádného stavu zvláštní příplatek.
● Oslovili jsme hejtmany, aby zvýšili příplatky pro výjezdové skupiny zdravotnických záchranných služeb.
● Naše podněty jsme přenesli na úroveň ČMKOS a jeho předseda Josef Středula s ministryni práce a sociálních věcí Janou Maláčovou uspořádali společnou tiskovou konferenci k zákoníku práce.
● Snažili jsme se pomáhat také konkrétně – předávali jsme vám kontakty na firmy, které chtěly pomáhat pracovníkům v první linii.
● Také vám, našim členům a odborovým organizacím, náš svaz pomůže – upravili jsme pravidla v Zajišťovacím fondu, snížili jsme odvody za členy na ošetřovném.
A ke kritice? Určitě podle našeho názoru nelze jen vyzdvihovat pozitiva. Tím, co jsme „pokazili“, se učíme. Je normální poukazovat na problematické věci a požadovat jejich nápravu, to není útok. Našim cílem je, aby se dařilo, aby se na minimum snížila rizika. Vaše/naše podněty nejsou útokem na management, ale snahou řešit to, co trápí zaměstnance. Tam, kde si to managementy uvědomily, to funguje. Lidé se semkli, kolektivy pracují na výbornou.
Za nás jsme moc rádi, že se to děje také na celostátní úrovni (i když tam to občas drhne). A zvládáme? Jsem přesvědčena, že zvládáme, a to hlavně díky vám všem. Všichni jsme dnes v první linii. Těžké to má každý.
Zdravotníci a pracovníci v sociálních službách, kteří ošetřují pacienty s COVID-19.
Záchranáři a zdravotníci na příjmových ambulancích, kteří nevědí, kdo jim prochází rukama.
Uklízečky, údržbáři, kuchaři, THP pracovníci a všichni další, kteří zabezpečují chod nemocnic a domovů.
Nelze zapomenout ani na naše hygieniky – u nich věříme, že už v budoucnu snad nikdo nebude tvrdit, že nejsou potřeba.
Těžké to ovšem mají i ti, kteří ne vlastní vinou musí být doma „na překážkách v práci“. Nižší příjem u extrémně nízkých mezd v lázeňství může být předstupněm propadu do chudoby, a co teprve jejich psychika. Kolegyně a kolegové, vydržte!
Závěrem proto vám všem, a možná jsem na někoho nevědomky zapomněla, za což se moc omlouvám, patří velké poděkování za to, že zvládáte.
A zvláštní poděkování ještě pro naše předsedy a výbory odborových organizací. Klobouk dolů, že se i v této vypjaté době zvládáte starat o jiné. DĚKUJEME.