Novela zákona č. 108/2006 o sociálních službách je stále v přípravách

V těchto nelehkých dnech, týdnech a měsících, kdy se všichni potýkáme s řadou problémů v pracovním, rodinném i osobním životě, které nám nastaly v důsledku nouzového stavu v souvislosti s pandemii COVID-19, se na ministerstvech nezahálí a jejich zaměstnanci velmi intenzivně pracují na novelách zákonů.
 
Zákony přicházejí do připomínkovacího řízení a některé přicházejí opakovaně. Jedním z nich je návrh novely zákona o sociálních službách, který, ač prošel řadou kol připomínek i jednáním o vypořádání připomínek, nám opět přistál v e-mailové poště 21. dubna 2020.
 
Byla nám zaslána finální podoba návrhu novelizace zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V přílohách byly zaslány všechny doprovodné dokumenty, společně i s vypořádací tabulkou, ve které byly připomínky všech začleněných subjektů, které se k novele zákona vyjadřovaly. Jen pro vaši informaci – vypořádací tabulka je na 113 stran. Některé naše připomínky byly vypořádány, ale některé zůstaly bez vypořádání, a navíc úprava v zákoně je ve stejné podobě.
 
Obecně můžeme říci, že novela zákona v průběhu meziresortního připomínkového řízení prošla mnohými změnami a je velmi rozsáhlá. Změny se budou dotýkat zřizovatelů, poskytovatelů, zaměstnanců, ale i samotných klientů. Proto je nutné se novele věnovat s náležitou péčí a pozorností. Na odborovém svazu jsme proseděli mnoho hodin nad touto novelou a zvažovali důležitost změn, jejich přínosu a dopadů v praxi.
 
Na připomínky jsme dostali devět dní, a tak jsme celý návrh znovu poctivě a velmi podrobně prošli a vše jsme znovu zvažovali. Posoudili jsme připomínky a došli jsme k závěru, že předložený návrh je obzvláště v oblasti financování velmi rizikový. Jedná se o návrh, který je ve své podstatě experimentální, v praxi neověřený.
 
Financování sociálních služeb prostřednictvím normativů na zaměstnance, zvláště za situace, kdy je v textu konstatováno, že optimální personální standard stanovuje počet pracovníků garantujících poskytování služby v nejvyšší kvalitě, kterou je v daném kalendářním roce možné v rámci státního rozpočtu financovat, je pro nás nepřijatelný a pro praxi nebezpečný. Upozornili jsme, že v minulosti opakovaně docházelo k situacím, kdy sociální služby nebyly pro politickou reprezentaci prioritou a jejich zcela nezbytné dofinancování nastalo až po velkém nátlaku zainteresovaných subjektů. Jsme přesvědčeni, že navrhovaný nový systém dlouhodobě negarantuje odpovídající kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Z tohoto důvodu jsme se nakonec po zralé úvaze rozhodli odmítnout návrh zákona jako celek.
 
Pro odborový svaz, kromě nastavení financování sociálních služeb, jsou nepřijatelné i další změny v zákoně a na našich připomínkách trváme.
 
Znovu se musím zastavit u jedné připomínky, která je pro mě zásadní a osobně se mě jako dlouholetého zaměstnance sociálních služeb dotýká. Dovolím si citovat z § 98 bodu 6: ,,Vyžaduje-li to předmět inspekce a nelze-li účelu inspekce dosáhnout jinak, je člen inspekčního týmu oprávněn v rámci výkonu své činnosti jednat pod změněnou identitou a využít krycí prostředek, a to ve výjimečných případech a v nezbytné míře. Při provádění inspekce pod změněnou identitou platí ustanovení § 82b odst. 3 až 9 obdobně.“
 
Myslím, že změněná identita neuráží jen mě, ale i ostatní zaměstnance sociálních služeb, kteří přišli do sociálních služeb pracovat poctivě a odvádět práci v co nejlepší kvalitě pro klienty. Neměli by se zaměstnanci lépe finančně ohodnotit? Není třeba je lépe připravit pro tuto práci, a tím získat kvalitní personál? Jak to vlastně v praxi bude vypadat? Chceme do sociálních služeb zavést strach, nebo u nově nastoupivších zaměstnanců vzbudit nedůvěru a podezření, jestli nepřišli, a omlouvám se za to slovo, ,,šmírovat“ naši práci. Myslím, že se velmi zkomplikuje jejich začlenění do kolektivu. Jak se bude „výjimečný případ“ posuzovat? Jaká bude mít kritéria? Navíc upozorňujeme, že institut skryté identity je naprosto nepřiměřený a neadekvátní. Smysl skryté identity je v současné legislativě používán za zcela jiným účelem.
 
Na druhé straně se snižuje počet lidí v inspekčním týmu ze tří na dva členy. Moc tomu nerozumím, naopak bychom měli posílit inspekční týmy a kontroly provádět s řádnou důkladností a pečlivostí. Jenže všechno stojí peníze, tak si raději najmeme ,,šmíráky“, kteří vnesou do sociálních služeb neklid, místo toho, abychom tento obor stabilizovali a zkvalitňovali.
 
Mám obavy o celou novelu zákona o sociálních službách, že spadne pod stůl. A přikláním se více k tomu, že by se měly v současné době udělat jen nezbytné změny, které potřebuje praxe, jako je například navrhované sjednocení výše příspěvku na péči i pro pobytové sociální služby, což byla i jedna z připomínek odborového svazu.
 
Nečekají nás lehké roky a financování sociálních služeb a jejich kvalitu si budeme muset tvrdě obhajovat. Zavádění experimentů si sociální služby nezaslouží. Mysleme na klienty, jejich zranitelnost a křehkost. Mysleme také na zaměstnance a jejich ocenění v naší společnosti a připravme novelu zákona, která bude odpovídat potřebám současné praxe.
 
 
  • Zdroj: OS zdravotnictví a sociální péče ČR