Ve středu 18. května v Poslanecké sněmovně jednal Výbor pro zdravotnictví. Jedním ze hlavních bodů jednání byla novela zákona, kterou se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Předložená novela zákona je zásadní změnou, která velmi významně ovlivní příjmy zdravotních pojišťoven a druhotně určí možnosti výdajů finančních prostředků na úhrady za poskytnutou zdravotní péči. Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se jednání jako hosté zúčastnili předsedkyně Dagmar Žitníková, místopředseda Lubomír Francl a vedoucí právního a sociálního oddělení Ivana Břeňková.

Problémů se v současné době potkává několik. Vláda ve státním rozpočtu na rok 2022 snížila částku na státní pojištěnce o 14 mld. Kč. V novele potřebuje toto snížení legislativně napravit. V podstatě jde o to, že bývalá vláda premiéra Andreje Babiše na letošní rok platby o 14 mld. zvýšila. V současné době platí, že stát hradí zdravotním pojišťovnám za jednoho státního pojištěnce měsíčně 1967 Kč. Nová vláda se rozhodla, že v rámci úspor zaplatí za státního pojištěnce stejnou částku, jak byla nastavená pro rok 2021. Vzhledem k nedostatku času a nutnosti provést změnu zákonem došlo k tomu, že nejbližší možný termín pro změnu zákona je až od 1. 7. 2022. A aby byla skutečně úspora ve výši 14. mld. Kč, tak se od 1. 7. letošního roku platba za státní pojištěnce snižuje o 400 Kč, tzn. na částku 1567 Kč.

Odbory návrh kritizovaly, oslovili kvůli němu premiéra, poslance, ministry. Upozorňovaly nejen na nutnost zachování kvalitní a dostupné zdravotní péče, ale také na potřebu zvýšit úhrady v souvislosti s válkou na Ukrajině a dopady nemoci COVID-19. Vláda, přestože věděla, že bude nutné zabezpečit péči o uprchlíky, trvala na svém.

Nyní tedy dochází k tomu, že jedním návrhem pro letošní rok platbu snižuje a současně ve druhé části návrhu upravuje platbu za státní pojištěnce na rok 2023 a zavádí pravidelnou valorizaci plateb do budoucna. Mediálně to vláda ovšem prezentuje jinak, než to je ve skutečnosti.

Ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že pro příští rok vláda zvyšuje platby za státní pojištěnce o 10 mld. Konečný součet je ovšem takový, že oproti letošnímu roku budeme v mínusu o 4 mld. Kč. Bohužel nejde o to, aby se zdravotnictví rozvíjelo a pacienti měli jistotu, ale o to, že se úpravou platby zajistí v podstatě bazální fungování systému.

Jedna věc jsou pocity a druhá čísla, která hovoří jasně:

• V materiálu, který byl předložen poslancům na jednání Výboru pro zdravotnictví, je uvedeno, že vláda letos očekává deficit v hospodaření zdravotních pojišťoven ve výši 16 mld. Kč.
• V materiálu se konstatuje, že pokud by pro příští rok vláda platby za státní pojištěnce nezvýšila, tak budou muset zdravotní pojišťovny snížit úhrady zdravotnickým zařízením o 4,5 %!
• Nově se navrhuje, aby stát platil od roku 2023 za své pojištěnce 1878 Kč. V tomto případě bude možné, aby se od nového roku zvýšily úhrady poskytovatelům o 1 %.
• Návrh je absurdní. Inflace je okolo 14,5 %. Poskytovatelé mají vysoké náklady na energie, neví se, kolik uprchlíků z Ukrajiny zůstane v České republice a bude vyžadovat zdravotní péči. Netušíme, jak nás na podzim ovlivní covid.
• V českém zdravotnictví chybí 3000 sester a lékaři.
• Platy sanitářů a mnoha dalších zdravotníků jsou stále nedůstojné. Kuchaři, uklízečky, vodohospodáři, THP pracovníci a další nezdravotníci už dva roky neměli žádné navýšení platů.
• Navýšit úhrady o jedno max. dvě procenta požene zdravotnictví do extrémního rizika.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková ve svém vystoupení na jednání Výbor pro zdravotnictví k vládnímu návrhu vystoupila a výše uvedené skutečnosti poslancům připomněla. Připomněla také, že nemusí snižovat finanční prostředky do zdravotnictví. Finance vláda má. Záleží jen na tom, jak je rozdělí. Uvedla, že ministr financí Zbyněk Stanjura sice donekonečna opakuje, že nemá peníze, ale skutečnost je jiná:

– Stát má rozpočet přes dva biliony korun.

– Daně se vybírají, a ministr financí sdělil, že předpokládá, že se v letošním roce na daních vybere 100 mld. navíc oproti původnímu předpokladu.

– Vše je otázkou politických priorit.

– Rozhodnutí o objemech finančních prostředků bude mít ovšem zásadní dopady. Bez peněz kvalitu a dostupnost zdravotní péče nelze udržet.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková v závěru svého vystoupení apelovala na poslance, kteří jsou lékaři nebo jinými zdravotníky a pracují ve zdravotnických zařízeních, aby nedovolili snížit úroveň českého zdravotnictví. Není k tomu jediný objektivní důvod mimo ideologického rozhodnutí.

Závěr jednání výboru byl, že se projednání novely zákona odsouvá na příští výbor. O konečné částce budou jednotlivé politické strany vést debatu.

A kolik by chtěly odbory a na co?

• Opakovaně navrhovaly, aby se platba za státní pojištěnce zvýšila na stejnou částku, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů, a aby se na tento základ následně stanovil valorizační mechanismus.
• Finanční prostředky by měly být využité ke kultivaci systému, sjednocení úhrad, širšímu využití nových a dostupných léků a samozřejmě také k personální stabilizaci zdravotnictví.
• Důležitý je ten, komu je péče poskytována, a důležitý je i ten, kdo péči poskytuje nebo se stará o to, aby zařízení fungovala.