Průmyslová produkce v lednu poklesla meziročně o 1,4 %, samotný zpracovatelský průmysl pak o 0,5 %. Prohloubil se pokles energeticky náročných sektorů, kde je meziroční snížení produkce znatelné již delší dobu. Hutnictví a slévárenství nebo chemický průmysl zaznamenaly dokonce zhruba pětinové meziroční snížení produkce. Zpomalily či poklesly však i další odvětví. Jedná se např. o výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů, které si v předchozích měsících držely růstové hodnoty. V důsledku relativně příznivého počasí se snížil i výkon energetického sektoru. Ani dvouciferný růst automobilového průmyslu tedy nedokázal vyvážit pokles většiny sledovaných odvětví. Z jednoho měsíce nicméně nelze dělat závěry pro jednotlivé sektory.
Dle ČSÚ Průmyslová produkce v lednu 2023 meziročně reálně klesla o 1,4 %, meziměsíčně byla nižší o 2,7 %. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 1,6 %. Konkrétní zpráva ČSÚ zde.
„Průmysl vstoupil do nového roku se zápornými čísly a odráží trend ochlazování ekonomiky. Meziročně poklesla na začátku roku větší část sledovaných sektorů. Podniky se snaží vypořádat s problémy, avšak přetrvává několik bariér růstu, které se projevují na poklesu produkce zejména energeticky náročných sektorů. Celkové ochlazení ekonomiky se ale promítá i do dalších sektorů a ekonomika zůstává velmi citlivá na jakákoliv rizika. Ačkoliv automotive vykázal v lednu ještě poměrně solidní dvouciferný růst, nedokázal výsledky průmyslu dostat do kladných hodnot a očekáváme, že se ve výsledcích za únor odrazí negativní vliv odstávek v důsledku nedostatku komponentů. Je tedy na místě opatrnost, kterou firmy ve svých očekáváních poptávky, investic či zisků nadále často mají,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Přelom roku a vyhlídky na nejbližší měsíce zůstávají ve znamení ochlazení ekonomiky s významnými rozdíly mezi jednotlivými firmami. Prozatím ale držíme v našich predikcích šanci na kladnou nulu u tempa průmyslové výroby pro letošní rok. Jakýkoliv další mírně negativní faktor ale může ekonomiku snadno dostat do mínusu,“ říká Bohuslav Čížek.
Poslední měsíce je zřejmé, že ekonomika zpomaluje, což souvisí také s celkovým ochlazováním poptávky. Hodnoty nových zakázek meziročně v nominálním pojetí sice vzrostly, avšak po odečtení inflace reálně poklesly – a zejména pak nové zakázky za zahraničí. I v posledním šetření SP ČR a ČNB firmy tento negativní výhled zakázek pro další měsíce avizovaly. Pokles domácích i exportních zakázek se například dle Indexu nákupních manažerů přičítá dosavadním skladovým zásobám odběratelů, vysoké inflaci zatěžující zákazníky či obecné nejistotě. Ochlazující poptávka má však na druhou stranu vliv na snížení inflačních tlaků společně s dalšími faktory, jako je např. pokles velkoobchodních cen energie, ropy, průmyslových kovů nebo námořní dopravy. Průměrná míra inflace se ale přesto v letošním roce odhaduje na hodnotách kolem 10 %. Tento odhad je i v souladu se šetřením SP ČR a ČNB, kde hodnoty mírně přes 10 % podniky v průměru očekávají jak pro nárůst cen svých produktů, tak i pro celkovou inflaci.
„Je třeba brát ohled i na globální vývoj, kdy mají mnohé firmy ze třetích zemí lepší podmínky, než evropské společnosti – týká se to například cen energie. Evropa se tak musí více snažit vytvářet podmínky, které průmyslové podniky nebudou přesouvat do jiných regionů. Nikoliv dále zvyšovat závislost na jiných zemích,“ dodává Bohuslav Čížek.
České firmy se však stejně jako v minulých letech snaží vypořádat se svými obtížemi a i přes současnou nelehkou situaci si chtějí udržet si své zaměstnance a řada z nich stále plánuje nové pracovníky v první polovině roku i nabírat. Pozitivní zprávou také je, že loňské ekonomické výsledky dopadly o trochu lépe, než původní očekávání na podzim, a nenaplnily se některé krizové scénáře.