Stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů k poslaneckému návrhu (Sněmovní tisk č. 109) č. 20 – Návrh poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Českomoravská konfederace odborových svazů podporuje záměr zrušit institut „karenční doby“, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrada mzdy nebo platu, případně plat či jiný příjem. Je přesvědčena, že toto opatření přispěje ke zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců i ke zlepšení bezpečnosti a ochrany jejich zdraví při práci, umožní celé společnosti lépe se vyrovnávat s chřipkovými epidemiemi, které se koncentrují především právě do prvního týdne pracovní neschopnosti a vytvoří předpoklady pro obnovení plné funkčnosti systému nemocenského pojištění zajišťovaného státem od prvního dne pracovní neschopnosti.
ČMKOS po celou dobu od zavedení institutu karenční doby do zákoníku práce a navazujících právních předpisů usilovala o jeho zrušení. Upozorňovala na skutečnost, že zaměstnanci s nízkými příjmy (zejména zaměstnanci sociálně slabí, matky-samoživitelky a invalidé) jsou zavedením této úpravy výrazně poškozeni. Běžně se stává, že řada zaměstnanců, zejména ze sociálních důvodů, při vědomí toho, že neobdrží v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ani část své velmi nízké mzdy, riskuje a svoje onemocnění přechází jen proto, aby nevystavila svoji rodinu a děti hmotné nouzi.
ČMKOS proto znovu upozorňuje na tyto neblahé jevy ve společnosti a zdůrazňuje na základě přímých poznatků z praxe, že tento stav vede na pracovištích k ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neboť nemocní zaměstnanci nakazí v práci další zaměstnance, popř. zákazníky přenosnými nemocemi, jak jsme tomu svědky např. v této době, kdy se v České republice rozšířila chřipková epidemie, jejíž rozsah by mohl být, pokud by karenční doba neexistovala, výrazně menší.
Ukazuje se, že benefity poskytované zaměstnavateli, které by nedostatek příjmu v karenční době kompenzovaly, jsou nedostatečné, a chybí právě v podnicích s nižší mzdovou úrovní, kde současně dochází k vysoké míře kontaktu nemocných zaměstnanců navzájem i se zákazníky (obchod, služby).
ČMKOS nesouhlasí s argumenty vznášenými zaměstnavateli vůči zrušení karenční doby, zejména pokud paušálně obviňují zaměstnance ze zneužívání nemocenské. Stát zde má v rukou dostatečně účinné kontrolní mechanismy, aby postihoval lékaře, kteří by pracovní neschopnost uznávali, aniž by pro ni existovaly zákonem stanovené důvody, i zaměstnavatele, kteří se snažili své zaměstnance nuceně převést do „pracovní neschopnosti“, pokud se dostali např. do hospodářských potíží.
Navíc mechanismus kontrol pracovní neschopnosti svěřených dnes částečně též do rukou zaměstnavatelů, který je zneužíván v řadě případů k šikanování zaměstnanců, narušuje zásahem do soukromé, mimopracovní sféry občana harmonický rozvoj pracovních vztahů.
V Praze dne 13. března 2018
Zpracoval: JUDr. Vít Samek, místopředseda ČMKOS