Na začátku února jednal Svaz průmyslu se zástupci Generálního sekretariátu Evropské komise o vybraných aspektech okamžitého účinku tzv. tvrdého brexitu, jehož hrozba nebyla bohužel dosud zažehnána.
Dokud (resp. pokud) nedojde k přijetí výstupové dohody mezi Británií a EU, která bude stanovovat přechodné období umožňující pozvolnou přípravu na zmenšení jednotného trhu, nezbývá byznysu nic jiného než se důkladně připravit na variantu tvrdého brexitu k 29. březnu 2019. Svaz průmyslu proto uvítal příležitost projednat s paní Céline Gauerovou, zástupkyní generálního tajemníka Evropské komise, s panem Stefanem Führingem, zástupcem vedoucího Oddělení pro vnitřní trh a sektorové politiky EK, a dalšími členy pracovní skupiny EK pro eventuální tvrdý brexit otázku aplikace nových pravidel v oblasti cel, DPH a regulatorní spolupráce.
V případě tvrdého brexitu bude Británie počínaje 30. březnem 2019 v režimu tzv. třetích zemí (tj. vně EU) a, jak nám potvrdili zástupci Komise, nová pravidla pro cla a DPH budou platit od momentu, kdy bude zboží dopraveno na území EU. Datum smlouvy nebo expedování zásilky tedy nebude pro posouzení relevantní, celní a daňové procedury se na hranicích EU spustí dne 30. března 2019 v 00:01 hodin!
V případě regulatorní spolupráce, tj. například otázka platné certifikace průmyslového zboží, bude rozhodujícím momentem datum tzv. umístění zboží na trh, tedy datum první komerční transakce prodávající zboží novému majiteli. Pokud např. bude britská firma vyvážet do ČR zboží s certifikací z UK, může tak učinit pouze u zboží, které bylo českému obchodnímu partnerovi prodáno nejpozději 29. 3. 2019. Pro zboží prodané později bude muset mít certifikaci od instituce sídlící v EU.
Jelikož Evropská unie prosazuje u certifikací výrobků pravidlo jednoty místa a výkonu, nemohou být výrobky pro trh EU certifikovány např. v britské pobočce německé certifikační autority. Sídlo i výkon certifikace pro zboží na trhu EU musí být i po 30. 3. 2019 výhradně v EU.
Nadto je třeba mít na paměti, že po odchodu z EU nebude nadále vůbec relevantní, zda si Británie podrží stejná certifikační kritéria, jako má EU, či nikoli. Jakmile nebude členem EU, nebudou na území EU britské certifikáty platné a spolupráce v této oblasti bude sloužit maximálně pro výměnu informací mezi Británií a členy EU.
K otázce certifikátů EK doplnila, že ani text výstupové dohody, která eventuálně zavede přechodné období, neposkytuje tzv. grandfathering vydaným certifikátům (tj. zachování jejich účinků), a pokud nebude v budoucnu uzavřena dohoda o jejich vzájemném uznávání v rámci FTA, budeme ve stejné situaci i po roce 2020 (nejpozději po roce 2022). Je třeba doplnit, že svou notifikaci ztratí nejen notifikační orgán, ale také akreditační tělesa.
Svazu průmyslu bylo proto zástupci Komise jednoznačně doporučeno, aby české podniky certifikující své výrobky určené pro jednotný trh momentálně v Británii, co možná nejdříve přešly k jiné certifikační instituci se sídlem v EU a vyřídily si nové certifikáty. Vzhledem k tomu, že ani v návrhu výstupové dohody není vzájemné uznávání certifikačních institucí a vydaných certifikátů mezi EU a Británií zahrnuto, tak i kdyby na tvrdý brexit nedošlo a nastalo přechodní období, bude třeba do tohoto „přesunu“ investovat. Pro úplnost je třeba dodat, že jedinou možností, kdy by nová certifikace u takových to výrobků nakonec nebyla třeba, je úplné zrušení plánů Británie na vystoupení z EU, což ale v danou chvíli už není příliš pravděpodobné.
Do debaty se zástupci Evropské komise, zorganizované Ministerstvem průmyslu a obchodu, se kromě Svazu průmyslu zapojili rovněž zástupci automobilového, chemického, plastikářského, plynárenského, strojírenského a textilního průmyslu, zástupci univerzit, vojenské techniky, družstev a řada dalších. Jmenovitě uveďme alespoň Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., jehož ředitel Ing. Alexander Šafařík-Pštrosz velice fundovaně přispěl k odborné diskuzi o po-brexitových změnách v oblasti certifikace výrobků.
Konfederace evropského podnikání BusinessEurope, které je Svaz členem, se již zabývá otázkami nastavení budoucí obchodní dohody, která má být po (ať už jakékoli formě) brexitu uzavřena mezi EU a Británií. Stále ovšem zdůrazňuje, že v této fázi je především nutné přijmout výstupovou dohodu, která zajistí tolik potřebné přechodné období. Riziko tvrdého brexitu se totiž s postupujícím časem zvyšuje. Druhé hlasování o výstupové dohodě v britském parlamentu bylo naplánováno na 14. února, ale jak dnes informovala britská média, pravděpodobně bude s ohledem na nepřipravenost modifikovaného návrhu výstupové dohody odloženo až na týden od 25. února. Proběhne tedy patrně pouhý měsíc před termínem zániku členství Británie v EU. Svaz průmyslu pro Vás bude téma brexitu nadále sledovat a přinášet Vám důležité informace relevantní pro Vaše podnikání.
- Olga Rozsívalová
- /
-
kategorie EU infoservis