Svaz průmyslu přispěl k přípravě priorit evropského byznysu

Členové konfederace evropského průmyslu BusinessEurope představili tento týden v Bruselu své priority pro Evropskou unii v novém institucionálním cyklu 2019-2024. Prosperita, lidé, planeta jsou tři pilíře úspěchu Evropy, které by se měly stát zdrojem inspirace budoucích politických rozhodnutí. Slavnostní akce BusinessEurope v Evropském parlamentu se účastnilo na 130 zástupců byznysu a Evropského parlamentu. Za Svaz průmyslu a dopravy ČR se zúčastnil viceprezident Svazu Jan Rafaj.

Za Evropský parlament se z ČR účastnila místopředsedkyně Parlamentu Dita Charanzová, místopředseda Parlamentu Marcel Kolaja a europoslankyně Martina Dlabajová. Všichni vyjádřili zájem o dialog a spolupráci s byznysovou komunitou.

aRafaj BE 4087

Viceprezident Jan Rafaj členy Evropského parlamentu upozornil na novou situaci na pracovním trhu a aktuální nedostatek lidí s potřebnými dovednostmi. „Průmysl se mění spolu s novými technologiemi, služby prochází značnou transformací a lidé tomu musí přizpůsobit své dovednosti. Musíme spojit síly, abychom zabránili tomu, že lidé budou přicházet o práci a firmy zároveň nebudou moct nalézat zaměstnance s potřebnými dovednostmi. Je třeba rekvalifikovat značnou část populace,“ zdůraznil Rafaj.

Prezident BusinessEurope Pierre Gattaz k nově zveřejněným prioritám uvedl: „Evropští podnikatelé mají unikátní charakter. Cítí svou zodpovědnost a záleží jim na prosperitě, lidech i planetě. Firmy při tom sehrávají ústřední roli. Dosahování environmentálních a sociálních cílů velkou měrou závisí na jejich úspěchu. Bez profitujících firem nemůžeme mít inkluzívní růst, pracovní místa ani technologická řešení na ochranu životního prostředí.“

Na počátku každého institucionálního cyklu EU připravuje BusinessEurope již tradičně dokument shrnující priority a očekávání evropského byznysu od evropských institucí v průběhu nadcházejících 5 let. Představitelé evropského byznysu identifikovali třicet prioritních oblastí. Každý ze tří pilířů (prosperita, lidé, planeta) zahrnuje deset témat, ke každému z nich pak jednu kapitolu rozdělenou na vysvětlení pozice a na doporučení.

„Agenda pro EU na příštích pět let musí přinášet moderní, do budoucnosti zaměřené evropské politiky adaptované na celosvětové změny 21. století. Svět je na cestě k novému geo-ekonomickému pořádku. Abychom posílili evropskou suverenitu, musí EU mluvit jednotným hlasem a veslovat stejným směrem. Chceme-li si udržet svůj životní standard a být důvěryhodným příkladem pro zbytek světa, musíme zajistit svému kontinentu hospodářský úspěch,“ dodal prezident Gattaz.

Svaz průmyslu se na přípravě dokumentu aktivně podílel a podařilo se nám do něj promítnout řadu důležitých pasáží. Byla například přidána kapitola k udržitelným financím kladoucí důraz na mobilizaci veřejných a soukromých investic do všech činností, které přispívají k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. „Zasadili jsem se také o přidání zásady dobrovolnosti sdílení dat ze strany byznysu, zdůraznění principu technologické neutrality či o podporu podniků všech velikostí,“ dodala bruselská stálá delegátka Svazu průmyslu Jana Hartman Radová.

Z obsahu strategického dokumentu BusinessEurope Prosperita, lidé, planeta vám přinášíme stručné shrnutí hlavních myšlenek:

PROSPERITA

Evropská unie by měla:

1) dokončit jednotný trh EU a dále rozvíjet vnitroevropský obchod a investice bez bariér,

2) chránit mezinárodní obchod založený na pravidlech, bojovat proti protekcionismu a vytvářet rovné podmínky prostřednictvím reformovaného multilaterálního obchodního systému při zachování ambiciózní agendy pro bilaterální mezinárodní obchod a investice,

3) umožnit evropským hodnotovým řetězcům v oblasti výroby a služeb konkurovat globálním hospodářským velmocem, jako jsou USA nebo Čína, a zvyšovat růst a zaměstnanost v Evropě,

4) prosazovat silnou evropskou politiku hospodářské soutěže garantující zdravou konkurenci na jednotném trhu, přínos pro spotřebitele a větší konkurenceschopnost evropských firem na globální úrovni

5) urychlit kyberbezpečnou digitalizaci evropského hospodářství a využít příležitostí, které nabízí, rozpočet 9,2 mld. EUR na program Digitální Evropa v novém Víceletém finančním rámci 2021-27 je podle nás minimalistický.

Další priority v této oblasti se týkají podpory a usnadnění výzkumu, rozvoje a inovací, urgentního přijetí víceletého finančního rámce pro období 2021-27, který se bude zaměřovat na podporu udržitelného růstu, investic a vytváření pracovních míst, jakož i podporu členských států při provádění nezbytných reforem, dále posilování hospodářské a měnové unie a důvěry v euro, podpory vhodných daňových systémů podporujících dlouhodobé investice a podnikání a v neposlední řadě zlepšování regulace, odstraňování bariér a kvalitního hodnocení dopadů nové regulace.

LIDÉ

Evropská unie by měla:

1) posílit postupné hospodářské a sociální sbližování mezi členskými státy, propojit sociální politiku se spolehlivými hospodářskými a kohezními politikami – pouze ekonomická Evropa může posilovat sociální Evropu,

2) podporovat členské státy v jejich snaze nastavit systém vzdělávání a odborného výcviku tak, aby absolventi byli lépe přizpůsobení potřebám trhu práce a firem,

3) zajistit odstranění zbývajících omezení volného pohybu pracovníků a bojovat proti novým administrativním překážkám v této oblasti,

4) motivovat členské státy k udržení vysoké úrovně sociální ochrany způsobem, který je finančně udržitelný jak pro současné, tak pro budoucí generace.

5) Podpořit členské státy v zajištění jasného a jednoduchého regulatorního rámce trhu práce, který zajistí snadný přístup k různým formám zaměstnání a různým pracovním smlouvám odpovídajícím měnícím se potřebám.

Priority v tomto okruhu se dále věnují oblastem sociálního začleňování a rovnosti, důchodů a stárnutí populace, diverzity, migrace a sociálního dialogu. Ten by EU měla usnadnit a v případě potřeby modernizovat a především respektovat autonomii sociálních partnerů.

PLANETA

Evropská unie by měla:

1) směřovat ke klimatické neutralitě a zároveň zajistit konkurenceschopnost a spolehlivost dodávek energií, dosažení klimatické neutrality bude plně záviset na splnění souboru zásadních rámcových podmínek a souvisejících akcí na evropské i celosvětové úrovni,

2) vzít na vědomí rozdílné podmínky a startovací body v jednotlivých členských státech,

3) vyvinout a zavést inovativní technologie na podporu dekarbonizace hodnotových řetězců v Evropě, a to nákladově efektivním způsobem,

4) zajistit snadnou dosažitelnost cenově dostupné nízkouhlíkové energie,

5) podporovat přizpůsobení chování spotřebitelů a přijetí přechodu na nízkouhlíkovou energii ze strany veřejnosti.

Další priority v této oblasti se věnují mimo jiné potřebě konvergence ambicí v oblasti klimatu na globální úrovni, neboť je nezbytné, aby se hlavní obchodní partneři EU co nejdříve zavázali ke srovnatelným ambicím. Dále se jedná například o priority v oblasti bezemisní a nízkoemisní mobility, oběhového hospodářství či udržitelných financí. V této souvislosti je klíčové mobilizovat veřejné a soukromé investice do všech činností, které umožňují a přispívají k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Celý dokument v originálním znění naleznete zde.

Jan Stuchlík

kategorie Evropská unie