Tripartita projednala boj s kůrovcem, čerpání fondů EU či rozvoj digitalizace

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 19. listopadu 2018 sešli na šestém jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR v letošním roce. Tripartita řešila záležitost vodního hospodářství a zadržování vody v krajině. Tématem diskuse byly také strategie rozvoje lesního hospodářství a boj s kůrovcovou kalamitou, problematika čerpání fondů EU, strategie digitalizace a finanční perspektiva pro budoucí programové období.

Sociální partneři řešili opatření v boji proti suchu a na zadržování vody v krajině. V současné době se připravuje realizace vodních nádrží v regionech postihovaných suchem. V oblasti Rakovnicka, což je jedna z nejsušších oblastí, se pracuje na nádržích Senomaty, Šanov a Kryry. Ve Zlínském kraji je to vodní nádrž Vlachovice. Vláda také podporuje výstavbu víceúčelových nádrží a zvýšení akumulační kapacity stávajících přehradních nádrží. Aktivní jsou také dotační programy na odbahnění, rekonstrukci a výstavbu nových rybníků. Žadatelé mohou rovněž získat podporu na vybudování kapkové závlahy pro ovocné sady, chmelnice nebo vinice a školky. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí připravují novelu vodního zákona, která bude problematiku sucha řešit.

Dalším bodem jednání bylo řešení kůrovcové kalamity a strategie dalšího rozvoje lesů. Nepříznivý vývoj kůrovcové situace v letošním roce zapříčinilo sucho v letních měsících. Prognóza je při současném trendu alarmující, jelikož objem vytěžené smrkové kůrovcové hmoty v ČR dosáhne výše cca 10–12 milionů m3 a celkový objem napadení pak může činit 15–20 milionů m3. V souvislosti s probíhající kůrovcovou kalamitou připravuje vláda balíček opatření, diferencovaných na základě zonace poškození lesů kůrovcem. Došlo také k úpravě dotačních programů na podporu investic do lesnické techniky potřebné pro obranu lesa před kůrovci. Ministerstvo zemědělství připravuje jednání s Evropskou komisí k projednání možností nových podpor pro vlastníky lesů.

Tripartita řešila také aktuální problémy v oblasti vodního hospodářství včetně stavu a dalšího rozvoje vodní dopravy. Vnitrozemská vodní doprava disponuje volnými kapacitami a je šetrná k životnímu prostředí. Základním předpokladem fungování vnitrozemské plavby je zajištění celoročně spolehlivé vodní cesty. V České republice je vybudována kvalitní vodní cesta na Labi a Vltavě, která je zařazena do sítě TEN-T. Mezi Ústím nad Labem a Německem schází nerealizovaný plavební stupeň Děčín, který by zajistil stabilizaci plavebních podmínek. Dokončit je třeba i plavební stupeň Přelouč. Vláda také realizuje programy na modernizaci plavidel a přístavů a s německou stranou jedná o labské vodní cestě.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se zabývali také stavem čerpání prostředků z fondů EU v programovém období 2014–2020. Od počátku programového období 2014–2020 bylo ke konci září 2018 vyhlášeno kumulativně za všechny programy 792 výzev s alokací 670,9 miliardy korun, což představuje 115,8 % hlavní alokace tohoto programového období. Ze všech programů vyhlásil nejvyšší objem výzev OP Doprava, následují OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Integrovaný regionální OP. V rámci vyhlášených výzev byly vydány akty o poskytnutí podpory v celkové výši 363,5 miliardy. Příjemcům bylo do konce září 2018 proplaceno 147,8 miliardy. Objem vyúčtovaných prostředků činil 116,3 miliardy korun.

Na předchozí diskusi navázalo téma finanční perspektiva nového programového období po roce 2020. V příštím programovém období obdrží ČR finanční prostředky ve výši 18 miliard eur. Oproti stávajícímu období tato částka představuje reálný finanční propad o 24 procent. Klíčovou prioritou české vlády je prosadit finanční pravidla, která neohrozí kvalitu předkládaných projektů. Vláda jedná o vyšší míře předfinancování z EU a nižším národním spolufinancování. Vláda také odmítá povinné přesuny prostředků určených na politiku soudržnosti do přímo řízených nástrojů a požaduje umožnit selektivní podporu velkých podniků.

Členové tripartity řešili i další postup v digitální agendě. Vládní koncepce Digitální Česko zastřešuje tři hlavní pilíře, kterými jsou Česko v digitální Evropě, Informační koncepce České republiky a koncepce Digitální ekonomika a společnost. Jedná se o strategii koordinované a komplexní digitalizace České republiky. Díky této strategii bude možné např. zjistit své bodové konto bez nutnosti podávat žádost o výpis nebo sledovat tzv. „kartu řidiče“. Ještě letos se plánuje přidání služeb Informačního systému katastru nemovitostí a postupné propojování s dalšími registry.

Další plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční 14. ledna 2019.