Z krajiny mizí některé sady. Potíže ovocnářů znásobily drahé energie i hnojiva, a nevyplácí se jim tak o stromy starat. Přitom třeba za jablka dostávají od obchodníků méně peněz než loni. Je to i kvůli zásobám, které polští pěstitelé nemůžou prodat v Rusku, a snaží se je udat jinde. Podle zpravodajství České televize by českým sadařům mohly pomoci peníze z EU i z národních zdrojů.

Například nedaleko Mohelnice zemědělci pokáceli třináctihektarový sad jabloní. „Teď je tady vysetá jarní pšenice. Sklidí se pšenice, následovat bude s největší pravděpodobností řepka,“ popsal další osud pozemku ředitel divize ovocnářství ve společnosti Úsovsko Michal Horáček. V Česku bylo loni přes třináct tisíc hektarů ovocných sadů. Ještě před deseti lety byla jejich plocha zhruba o pět tisíc hektarů větší.

Mnozí pěstitelé jsou už roky v červených číslech. Podnikání ovlivňují mrazy, kroupy nebo sucho, ale hlavně rozdílné podmínky v členských státech Evropské unie. Výrazně vyšší náklady mají zemědělci i kvůli dražší naftě, obalům nebo hnojivům. Třeba tunu ledku nakupovali loni za pět tisíc korun, teď je cena až čtyřnásobná. Udržování ztrátových sadů je neúnosné i kvůli současným cenám elektřiny.

„Zlomovým bude pro ovocnáře letošní rok, kdy se plně promítnou zvýšené náklady, a také krize, která je na trhu s jablky z důvodu neprodané polské produkce, která dříve končívala na ruském trhu,“ analyzuje předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Zemědělcům z nejvíc ohrožených odvětví má pomoci 270 milionů korun, které před časem schválila Evropská komise. „Na poradě ekonomických ministrů jsme se domluvili, že k tomu přidáme dalších 540 milionů korun z národních zdrojů a podpoříme kromě jiných sektorů i pěstitele jablek,“ slibuje ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Podle Ovocnářské unie ČR to pokryje jen nejnutnější vícenáklady a snižování produkce českého ovoce to nevyřeší.