Zaměstnanci na home office jsou přinejmenším stejně výkonní jako v kanceláři. Práce z domova je na vzestupu

Zásadní změny v oblasti využívání práce z domova, které v loňském roce odstartovala epidemie koronaviru, mají trvalý přesah do běžného fungování na pracovištích. Ministerstvo práce a sociálních věcí zmapovalo situaci už druhým průzkumem o míře využívání tzv. home office, o hlavních výhodách a limitech a o celkové spokojenosti zaměstnanců i vedoucích pracovníků.
 
Jasná většina oslovených hodnotí práci z domova pozitivně. Průzkum realizovaný ve spolupráci s projektem DigiKatalog financovaným z Operačního programu Zaměstnanost navazoval na analogické šetření z roku 2020. Mezi zhruba 5 800 respondenty anonymního dotazníku byli opět zástupci státní správy, samosprávy a neziskových organizací. Řada zjištění z loňského roku se potvrdila také v aktuálním šetření. Jedním z nich je, že míra využívání práce z domova oproti situaci před pandemií výrazně vzrostla. Nárůst byl nejvýraznější ve státní správě. Přes 80 % vedoucích zaměstnanců ve státní správě potvrdilo, že k nárůstu došlo, v obcích a neziskových organizacích totéž uvedlo přes 60 % respondentů.
 
Téměř 95 % vedoucích pracovníků je s fungováním práce z domova spokojeno. Totéž platí pro spokojenost s komunikací se zaměstnanci na home office. Většina vedoucích považuje výkonnost zaměstnanců pracujících z domova i na pracovišti za srovnatelnou. Těch, kteří si myslí, že při práci z domova jsou zaměstnanci dokonce efektivnější, je více než těch, kteří si  myslí opak.
 
Mezi zaměstnanci si přes 40 % myslí, že jsou na home office výkonnější, a stejný podíl, že stejně výkonní. Většina zaměstnanců se dále domnívá, že si dokáže práci doma lépe zorganizovat a dokáže se při ní lépe soustředit. Největšími pozitivy práce z domova z pohledu zaměstnanců jsou úspora času na dojíždění, možnost pracovat při drobné zdravotní indispozici, flexibilní režim a možnost zajistit péči o členy rodiny. Slabinami jsou ve srovnání s prací v kanceláři naopak efektivita spolupráce s kolegy a spolehlivost techniky. Mezi dalšími nevýhodami zaznívaly nedostupnost potřebných dat a podkladů či prolínání pracovního a soukromého času. Co se týče kvality života, home office má dle respondentů převážně příznivý vliv na rodinný život a fyzické i duševní zdraví. Kvalitu společenského života dle jejich názoru naopak zhoršuje.
 
Celkem 85 % zaměstnanců, kteří se zúčastnili výzkumu, si přeje mít nějakou možnost pracovat z domova a 58 % ji považuje za podstatný benefit. Nejvíc respondentů vidí jako ideální rozsah práce z domova 16 či 20 hodin týdně. V souvislosti s tím většina vedoucích pracovníků předpokládá, že se i do budoucna budou možnosti využívání home office dále rozšiřovat.
 
Souhrnná zpráva z šetření je dostupná veřejnosti online ZDE.
 
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí