Přesně před rokem se lidem znovu začaly proplácet první tři dny nemoci. Zaměstnanci od této doby nemusejí kvůli obavě z poklesu příjmu chodit nemocní do práce.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK chřipku a další virózy před zrušením karenční doby běžně přecházela třetina Čechů. Po zrušení karenční doby se tak počet nemocných s délkou nemoci do 3 dnů přirozeně zvýšil o 1 734 nemocných na 6 506 měsíčně. Zrušení karenční doby tak přispělo ke zlepšení finanční situace nemocných i omezení šíření nákazy. To bylo velmi důležité pro zvládnutí epidemie COVID-19 v Česku.
„Karenční doba byla nespravedlivá a já ji považuji za trestání zaměstnanců, kteří jsou nemocní. Je spousta domácností, které jen tak tak vyjdou s příjmy. Pak, když člověk onemocní, raději se rozhodne to přechodit, aby rodinný rozpočet neklesl ještě níž. Znovuzavedení proplácení prvních třech dnů nemoci považuji za velkou pomoc. A teď v době koronakrize se ukázalo, že jde o velmi důležitý krok, díky kterému rodiny nepřišly o příjmy,“ říká ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová.
Díky zrušení karenční doby tak nemocní s průměrnou mzdou nepřišli za první 3 dny nemoci o 2 688 Kč. To bylo obzvláště důležité v období vrcholící koronavirové krize. V této době totiž nezřídka byli v karanténě, a tím i na nemocenské, všichni vydělávající členové domácnosti. Například rodina s dětmi, kde oba rodiče vydělávali průměrnou mzdu, tak v době koronavirové krize nepřišla o 5 376 Kč.
Zrušení karenční doby zásadně nezvýšilo rozpočtové výdaje na tuto dávku. Průměrné měsíční náklady na nemocenské po 1. červenci 2019 totiž vzrostly zejména kvůli koronavirové krizi. O tom svědčí i vývoj podílu případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) do 3 dnů před a po zrušení karenční doby. Po zavedení karenční doby se tento podíl zvýšil pouze nepatrně, ze 4,1 % na 4,7 %. Zrušení karenční doby na rozpočtové náklady nemocenské tak má marginální vliv.