Předseda vlády Petr Fiala vystoupil na jednání pléna Evropského parlamentu, kde představil témata a priority předsednictví České republiky v Radě EU.
Dámy a pánové, témata a priority, kterým se chceme věnovat, vznikaly po dobu mnoha měsíců, ale 24. únor 2022 otočil většinu plánů, které jsme měli, vzhůru nohama.
Naše priority tuto novou situaci odrážejí.
Nacházíme se v době, kdy těsně za hranicemi Evropské unie probíhá válka. Klasický konvenční konflikt, o kterém si řada z nás myslela, že je v Evropě již minulostí.
Ale kromě konvenční války vede Rusko i hybridní válku. Úmyslně vyvolává uprchlickou vlnu, využívá energetické suroviny jako svou zbraň a cílenými útoky na infrastrukturu vyvolává potravinovou krizi.
Z našeho pohledu je dobře, že nás členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci chrání před těmi nejtragičtějšími důsledky, kterým musí čelit ukrajinský národ.
Když jsem 15. března společně s polským a slovinským premiérem navštívil prezidenta Zelenského v Kyjevě, viděl jsem na vlastní oči hrdinství Ukrajinců, kteří bojovali a stále bojují za právo na existenci a také za právo patřit k západním demokratickým zemím.
To pro mě bylo připomínkou, že naše hodnoty nejsou samozřejmé a je třeba je denně hájit.
Hodnoty, za které dnes Ukrajina umírá, jsou hodnotami, které hájil i jeden ze zakladatelů moderního českého státu, prezident Václav Havel.
A právě jeho inspirativní esej z roku 1996 nás přivedl k mottu našeho předsednictví, které zní „Evropa jako úkol“.
Skutečně, Evropa má před sebou mnoho úkolů. A podobně má před sebou mnoho úkolů české předsednictví v Radě.
Tím hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní.
Protože inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize jsou hrozby, kterým musíme čelit a musíme jim čelit nejlépe společně.
Já věřím, že v tomto bude jak Rada, tak Evropský parlament ve shodě.
Evropa jako úkol je pro nás závazkem. Není předem danou věcí, ale je něčím, na čem je třeba neustále pracovat. Je třeba ji zdokonalovat. A musíme upravovat to, co nefunguje tak, jak jsme plánovali.
Evropa by měla vést příkladem – měla by dbát svého svědomí a postavit se čelem k výzvám. Řešení však musí být vyvážená, aby přílišný důraz na jedno z nich nepoškodil nebo nezanedbal jinou oblast, například sociální smír nebo naše ekonomiky.
ČR se bude snažit vždy pečlivě brát v úvahu všechny názory, které v našich diskusích zazní.
Musíme předcházet rozdělování nás samotných. Musíme se vždy snažit najít co nejširší shodu. Musíme také více respektovat názory a pozice ostatních, i když s nimi třeba nesouhlasíme.
Havlova slova o Evropě jako úkolu vznikla v jiné době, v jiné Evropě, než jakou máme nyní. Jejich základní sdělení je však stále stejně silné.
Za úkol si bereme heslo „rethink, rebuild, repower“, které odráží výzvy a problémy současné Evropy a naši reakci na ně.
České předsednictví bude chtít budovat bezpečnou a prosperující Evropskou unii.
Takovou, která je věrná hodnotám svobody a demokracie.
Takovou, která umožňuje všem občanům volně cestovat, pracovat či podnikat na vnitřním trhu.
Takovou, která chápe, že máme odpovědnost k životnímu prostředí, které musíme předat dalším generacím v dobrém stavu.
Takovou, kde stavíme na tom, co nás spojuje, ale respektujeme to, co nás odlišuje.
Takovou Evropskou unii chceme.
A tomuto cíli odpovídá i pět pilířů českého předsednictví, které bych vám chtěl postupně představit:
První prioritou je zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny.
Ruská agrese přímo či nepřímo ovlivňuje všechny státy Evropy. Mezi její přímé důsledky patří i nejmasivnější uprchlická vlna od 2. světové války. Česká republika je jednou ze zemí s největším počtem ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel. Ti tvoří přes 3,5 % naší populace
S ruskou imperiální politikou máme také svou trpkou zkušenost. Víme, co dokáže agresivní politika Ruska.
Česká republika je proto přesvědčena, že politická i vojenská podpora Ukrajiny ze strany EU je bytostným zájmem celé Unie se zásadním dopadem na další budoucnost kontinentu.
České předsednictví bude proto důsledně hájit a podporovat suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny za využití všech nástrojů, kterými Evropská unie disponuje.
Důraz budeme klást na silný a jednotný postoj vůči Rusku, jakož i na maximální asistenci členským státům při poskytování vojenské podpory Ukrajině nebo při vyrovnání se s následky migrační vlny.
Neméně důležité je hledět i do budoucna.
Na poslední Evropské radě se nám podařilo schválit kandidátský status Ukrajiny a Moldavska. Jsem rád, že nás v tomto ohledu významně podpořil i Evropský parlament. Využívám i této příležitosti, abych vám za to poděkoval. Zde ale cesta nesmí skončit.
Dalším důležitým úkolem českého předsednictví bude i příprava poválečné obnovy Ukrajiny. Musíme se zaměřit zejména na obnovu infrastruktury, zajištění základních služeb a hospodářskou obnovu a stabilitu. V tom musí hrát Evropská unie zásadní roli.
To jsme koneckonců s paní předsedkyní von der Leyen, s Uršulou, společně demonstrovali v pondělí na konferenci o obnově a rekonstrukci Ukrajiny ve švýcarském Luganu.
Cesta Ukrajiny do EU bude ještě dlouhá, ale společně se musíme snažit, aby byla úspěšná a aby Evropskou unii posílila.
Druhou prioritou je energetická bezpečnost.
Současná krize plně odhalila, nakolik je pro budoucnost EU existenčně důležité zajistit si nezávislost na zemích, které ohrožují naši bezpečnost. Řeč je teď samozřejmě o ruském plynu, ropě a uhlí.
Cestou, kterou se chce české předsednictví vydat, je především práce na společných evropských projektech, které nás zbaví naší závislost na Rusku.
České předsednictví se zaměří na otázky energetické bezpečnosti, na urychlenou implementaci REPowerEU, jehož významnou součástí je také diverzifikace zdrojů.
Jsme připraveni pracovat na koordinaci zásob plynu před nadcházející zimou. Podporujeme dobrovolné společné nákupy podle modelu, který se osvědčil už během covidové krize. Při tom všem musíme mít na paměti, že se brzy ocitnout v situaci, kdy bude více než kdy jindy potřebná solidarita mezi členskými státy.
Nesmíme zapomínat ani na budování energetické odolnosti EU skrze rozvoj energetické infrastruktury. Musíme zároveň podporovat všechny domácí bezemisní zdroje energie, protože mají důležitou roli při zajištění jak energetické bezpečnosti EU, tak plnění klimatických cílů.
Dlouhodobý cíl dekarbonizace evropské energetiky jde totiž z velké části ruku v ruce s krátkodobým cílem derusifikace dodávek energií.
Abychom se stali energeticky nezávislými na Rusku, musíme využít všechny možnosti, které nám naše geografické podmínky umožňují.
Vzhledem k velikosti Unie a počtu členských států nemůžeme tady v tomto případě aplikovat jednotný vzor. Každý členský stát musí mít možnost zvolit si takový energetický mix, jaký jeho podmínkám nejvíc vyhovuje a pomocí kterého je schopen splnit jak klimatické cíle, tak zbavení se závislosti na ruských dodávkách energií.
Pokud opravdu chceme klimatické cíle splnit, musíme je také být schopni v jednotlivých zemích financovat. Zmiňuji to taky proto, že dnes budete hlasovat o námitce proti tzv. taxonomii, kterou Evropská komise představila.
Chtěl bych zdůraznit, že to je velmi křehký návrh. Návrh vychází vstříc celé řadě zemí, které budou moci splnit své závazky vyplývající z plnění klimatických cílů pouze díky takto nastaveným kritériím.
Chtěl bych vás proto při této příležitosti požádat, abyste tento složitě dojednaný křehký kompromis neodmítli. Jaderná energie a plyn z bezpečných zemí jsou pro řadu členských zemí jediným nástrojem, jak v následujících letech našich společných klimatických cílů dosáhnout.
Válka na evropském kontinentu ukázala nutnost posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, což je naše třetí priorita.
S ohledem na současnou geopolitickou situaci je klíčové posílení evropské bezpečnosti a obranyschopnosti. NATO je v této otázce pro EU přirozeným partnerem a implementace klíčových témat v rámci Strategického kompasu představuje ten vhodný nástroj.
Budeme pracovat na posílení evropské spolupráce při budování obranných kapacit členských států. Urgentní je také doplnění vojenských zásob v souvislosti s pomocí, kterou jednotlivé členské státy poskytují Ukrajině.
Za nutný považujeme také rozvoj evropského obranného průmyslu, včetně investic do snížení technologické závislosti na nedůvěryhodných zemích.
V dlouhodobém horizontu pak budeme pracovat na usnadnění společných nákupů vojenského materiálu
S novou érou digitalizace se objevují i nové typy hrozeb, které jsou stále častěji využívány našimi protivníky a nepřáteli. Budeme se proto také věnovat kybernetickým hrozbám a posilování odolnosti Evropy vůči hybridním hrozbám zvenčí. Týká se to boje proti dezinformacím nebo bezpečnosti kyberprostoru a klíčové unijní infrastruktury, včetně institucí. To vše musíme dělat ve spolupráci s našimi partnery a spojenci.
Naší čtvrtou prioritou je strategická odolnost evropské ekonomiky. Už pandemie covidu odhalila některé slabiny evropské ekonomiky, přílišnou jednostrannou závislost na některých zemích.
Evropa musí být průmyslový a technologický lídr.
Klíčem k tomu je dobře fungující vnitřní trh bez zbytečných administrativních překážek, který posílí konkurenceschopnost evropských firem.
Musíme proto lépe rozumět dodavatelským řetězcům, které jsou pilířem našeho hospodářství, a ideálně je co nejvíce zkracovat. Jenom tak dokážeme zajistit, že dostupnost strategických surovin a dílů bude pro nás vždy jistotou.
Klíčovou roli v tomto hraje také prohlubování volného obchodu s partnery, kteří sdílí naše hodnoty. Čím více kvalitních smluv o volném obchodu budeme mít, tím více můžeme diverzifikovat naše obchodní vazby a dodavatelské řetězce.
Důležitá bude digitalizace a automatizace evropského průmyslu, který opět musí být lídrem v inovacích, vývoji a hlavně využívání nových technologií.
Do oblasti strategické odolnosti evropské ekonomiky patří také potravinová bezpečnost. Díky společné zemědělské politice se EU stala potravinově soběstačnou. Válka na Ukrajině má však dopady i na tuto oblast a EU na to musí reagovat.
Nesmíme přitom zapomínat ani na nutnost zajištění dostatku potravin i v jiných částech světa, zejména těch nejohroženějších. Nejen proto, že destabilizace by představovala pro Evropu významnou bezpečnostní hrozbu.
Ronald Reagan kdysi prohlásil, že svoboda není nikdy dál než jednu generaci od svého zániku. Já dodávám, že totéž můžeme říct o demokracii. Proto je klíčová odolnost demokratických institucí vůči vnějším, i vnitřním hrozbám. To je naše pátá a poslední priorita.
Dlouhodobá prosperita a stabilita Evropy je založena na funkčních demokratických mechanismech.
Naše společnosti jsou neustále cílem útoku od těch, kterým vadí naše hodnoty. Kterým vadí svoboda a demokracie, kterým vadí lidská práva, kterým vadí právní stát.
My naopak takové hodnoty musíme bránit.
Budeme proto vždy důsledně podporovat dodržování a posilování svobod, základních lidských práv a evropských hodnot.
Budeme posilovat občanskou společnost, svobodná média a nezávislé instituce na celém evropském kontinentu.
Dámy a pánové, není pochyb o tom, že nás čeká nelehké období, a to nejenom s ohledem na krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Potýkáme se s vysokou inflací a se stále rostoucími cenami energií. V některých našich zemích hrozí zvýšení nezaměstnanosti, některé možná čeká i pokles HDP.
Nesmíme proto zapomínat ani na ty občany, na které to bude mít zásadní sociální dopad. Nesmíme zapomínat na chudé a potřebné. Mohu vás ubezpečit, že i těmto otázkám rámci předsednictví chceme a budeme systematicky věnovat.
Petr Fiala, předseda vlády České republiky
