Kontrola rovného odměňování mužů a žen

Již od roku 2014 je jedním z hlavních úkolů činnosti SÚIP „kontrola rovného zacházení se všemi zaměstnanci, zákazu diskriminace a rovného odměňování mužů a žen“, a to z důvodů, že se jedná o jedny ze základních zásad pracovněprávních vztahů.
 
Tento úkol je úzce spojen s projektem „22 % K ROVNOSTI“, rovnost žen a mužů na trhu práce se zaměřením na (ne)rovné odměňování žen a mužů.
Od roku 2017 do roku 2019 se na našem Oblastním inspektorátu práce pro Ústecký a Liberecký kraj vykonalo celkem 42 kontrol zaměřených právě na danou problematiku. Kontroly byly vykonány jak u subjektů v oblasti veřejných služeb a správy (odměňování platem),
tak i v podnikatelské sféře (odměňování mzdou). Výběr zaměstnavatele ke kontrole vycházel především z vlastní kontrolní a poradenské činnosti inspektorátu práce. Vybráni byli především zaměstnavatelé, kteří měli ve větším počtu zaměstnány ženy a muže a dalo se tedy předpokládat, že zde budou shledány jejich stejné či obdobné pracovní pozice.
 
Na základě kontrol doposud provedených ze strany našeho inspektorátu práce nebylo zjištěno nerovné odměňování mužů a žen. Nicméně na základě zkušeností s těmito kontrolami bylo možné vysledovat, že pozitivní v oblasti odměňování je, pokud má zaměstnavatel jasně
stanovené podmínky pro odměňování, a to jak pro nově nastupující zaměstnance, tak pro ty stávající, a podmínky pro poskytování různých odměn, prémií, benefitů, samozřejmě bez ohledu na pohlaví. Písemná forma takto stanovených podmínek vede k transparentnosti v oblasti
odměňování u daného zaměstnavatele a jednoznačnosti při stanovování mezd a případných odměn či benefitů. Toto ocení nejen zaměstnanci, ale i inspektoři při provádění kontrol.
 
U zaměstnavatelů ve veřejných službách a správě je oblast odměňování stanovena legislativou – NV 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Touto legislativou je upraveno poskytování platu, avšak i v oblasti veřejných služeb a správy se při kontrolách pozitivně projevila existence vnitřních předpisů u zaměstnavatelů, zejména takových, které se dotýkaly oblasti poskytování/přiznání odměn, prémií a dalších benefitů. Existence těchto vnitřních předpisů se stanovenými podmínkami pro odměňování usnadnila posuzování dodržování rovného odměňování mužů a žen. Tam, kde tyto podmínky stanoveny písemně nebyly, anebo v případech, kdy vznikly pochybnosti (např. u smluvních mezd), bylo třeba kontrolou provést detailnější šetření, a to v návaznosti na ustanovení § 110 zákoníku práce.
 
Inspektoři také v těchto případech prováděli i osobní dotazování vybraných zaměstnanců, kteří poskytovali informace potřebné k vyhodnocení stavu. Takový postup vedl přirozeně k většímu zatížení jak inspektorů, tak kontrolovaných osob a kontrola by bez něj neměla vypovídající závěry.
 
V závěru bych ráda zmínila, že ke kontrolní činnosti zaměřené na tuto oblast pracovního práva pozitivně přispělo i školení vybraných zaměstnanců SÚIP v rámci projektu 22 % K ROVNOSTI „Vzdělávání zaměstnanců a zaměstnankyň SÚIP v genderové problematice“, které se uskutečnilo v roce 2019.
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce, Zpravodaj

Evropa potřebuje ocel, ocel potřebuje Evropu

Moravskoslezský kraj se potýká s útlumem tradičního průmyslu. Vláda projednává ukončení těžby v OKD a současně se s krizí potýká ocelářství. Pro zvládnutí této situace je nutno postupovat koordinovaně, protože těžba uhlí souvisí s výrobou oceli. Zároveň je Moravskoslezský kraj centrem hutnické výroby v České republice. Historicky byl nazýván „ocelovým srdcem republiky“.

Ocel jako nepostradatelný materiál a ocelářství jako nedílná součást průmyslu Evropy. To jsou hlavní teze, s nimiž zástupci ocelářských firem včetně zaměstnanců apelují na představitele Evropské unie, aby odvrátili zánik hutního průmyslu v Evropě. Oceláři bojují za udržitelnou budoucnost tradičního evropského ocelářského průmyslu, který nyní prochází transformací. Ocelářství potřebuje plnou evropskou podporu, aby se mohlo inovovat k nízkouhlíkové budoucnosti.

Na ocelářský průmysl v Evropě a jeho globální konkurenceschopnost dopadá hned několik negativních faktorů, jako jsou krize v důsledku covid-19, ochlazování evropské ekonomiky, neustávající nárůst objemu oceli dovážené ze třetích zemí, náklady na emisní povolenky a pokračující ekologizaci, resp. dekarbonizaci ve formě evropské dohody Green deal. Ekologizace a dekarbonizace je samozřejmě žádoucí, ale představuje pro evropské firmy vysoké náklady, kterým země třetího světa nemusí čelit v takové míře. Nebudou-li přijata dostatečná opatření na ochranu výrobců oceli v Evropě, budou důsledky dramatické.

Oceláři chtějí dát najevo své rostoucí obavy ve čtvrtek 1. října, který se stane Evropským akčním dnem v ocelářství. „Ve stejný den a stejnou hodinu se na mnoha místech v Evropě setkají zaměstnanci ocelářských firem, aby veřejně vyjádřili své obavy z likvidace hutnictví. Evropa nesmí dovolit, aby byla závislá na dovozech oceli. Potřebujeme vlastní ocel, pro zajištění bezpečnosti Evropy, která je ve velké míře daná výkonností a stabilitou evropského ocelářského průmyslu. Ten je významně zasažen současnou krizí“ uvedl Marcel Pielesz, předseda ZO OS KOVO v Třineckých železárnách. Záměr uskutečnění demonstrací představili zástupci ocelářských firem na jednání tripartity v Ostravě. 

Vedení Moravskoslezského kraje, zástupci zaměstnanců, odborových organizací a asociací hutního průmyslu se shodují, že ocelářský průmysl je nedílnou a klíčovou součástí průmyslu EU jeho rozvoje a musí být i jako dědictví historického vývoje zachován a podporován. „Ocel je nenahraditelným materiálem. Evropa ocel potřebuje k rozvoji své bezpečnosti, obrany i zdravotnictví, pro realizaci projektů směřujících k dekarbonizaci, rozvoji energetických sítí, dopravního systému i renovaci budov. Jako plně recyklovatelný materiál hraje ocel klíčovou roli při realizaci oběhové ekonomiky,“ upozorňuje Jiří Cienciala, předseda tripartity Moravskoslezského kraje, senátor.

„Těžba uhlí a ocelářství mají v Moravskoslezském kraji více než dvousetletou tradici. Zatímco těžba uhlí je stěžejní pro zajištění surovin k výrobě koksu a oceli, hutnická výroba je významným odvětvím Moravskoslezského kraje a zajišťuje základní vstupy jak pro průmyslové výrobky, tak i pro spotřební zboží. Firmy v oboru ocelářství a navazujících výrobních řetězců, zejména v oblasti automobilového průmyslu, zaměstnávají značné procento obyvatel kraje. Jejich úpadek by měl proto významný dopad na zvýšení míry nezaměstnanosti v kraji,“ upozorňuje Ivo Vondrák, hejtman MSK.

Mezi klíčové požadavky ocelářů patří:

  • Zajistit rovné podmínky pro evropské oceláře na globálním trhu omezením dovozu oceli ze třetích zemí, které nedodržují dostatečné enviromentální a sociální standardy prostřednictvím posílením regulací obchodních obranných nástrojů a zrychlení předběžné investigativní fáze v případě přezkumu antidumpingové stížnosti.   
  • Pravdivě informovat o skutečných dopadech na životní prostředí a podílu na emisích skleníkových plynů, který je minimální ve srovnání s jinými segmenty.
  • Podpora národních vlád členských zemí formou záruk a ve veřejných zakázkách preferovat domácí ocel. 
  • Pokračovat v investicích do evropských oceláren pro ekologizaci a dekarbonizaci odvětví.
  • Najít nástroje ekonomické podpory do ekologických investic ocelářských firem. 
  • Realizovat ekonomicky přijatelnou energetickou politiku EU. 
  • Zavést na hranicích EU opatření na zpoplatnění dovozu s významně vyšší uhlíkovou stopou oproti evropským výrobkům (tzv. uhlíková daň). 
  • Poskytnout kompenzace nepřímých nákladů EU ETS promítnutých do cen elektřiny v co nejvyšší možné míře nebo dát výjimku ocelářským podnikům, aby neplatili za emisní povolenky. 
  • Pomoci zachovat těžbu koksovatelného uhlí s cílem zásobovat domácí hutě koksem do doby transformace hutnictví.  
  • Zdroj: MS kraj
 

Protestní pochody za práva všech zaměstnanců

KOZ SR vemi negativně vnímá snahu o snižování mzdových a sociálních standardů pracujících. Proto v souvislosti s událostmi posledních týdnů KOZ SR s podporou odborových svazů plánuje v nadcházejících třech týdnech organizovat protestní pochody v 6 městech Slovenska.
 

Hluboký propad se týkal průmyslu i služeb

Ve 2. čtvrtletí 2020 procházela česká ekonomika nejhlubším propadem v historii. V souvislosti s opatřeními proti šíření Covid-19 byla omezena činnost v průmyslu i ve velké části služeb, včetně maloobchodu. Dopady se projevily i na zaměstnanosti či v průměrných mzdách. 
 
Meziroční pokles hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí dosáhl 11,0 %. Oproti předchozímu čtvrtletí se HDP snížil o 8,7 %. K meziročnímu poklesu přispívaly všechny složky HDP, nejvíce zahraniční poptávka. Hluboký propad totiž zažívaly i ostatní ekonomiky EU.
 
„Přebytek zahraničního obchodu se zbožím a službami se ve 2. čtvrtletí meziročně snížil o více než polovinu. Ztrácel zejména obchod se zbožím, který zasáhlo omezení výroby v domácích i zahraničních průmyslových podnicích. K poklesu přebytku nejvíce přispěl obchod s motorovými vozidly,“ říká analytička Českého statistického úřadu Karolína Zábojníková.
 
Domácí spotřeba se meziročně snížila o 4,8 %, poprvé od konce roku 2012. Klesala spotřeba domácností, které kvůli omezením neměly kde a za co utrácet. Naopak vládní spotřeba dále rostla. Investiční aktivita se meziročně propadla o 4,8 %. Klesaly zejména výdaje na dopravní prostředky a zařízení a rovněž ICT a ostatní stroje a zařízení. 
 
Přímé dopady opatření se týkaly zejména uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde hrubá přidaná hodnota ve 2. čtvrtletí meziročně klesla o 20,5 %. Obdobně silný byl propad i ve zpracovatelském průmyslu (-18,2 %). Všeobecné zpomalení ekonomického provozu vedlo též k poklesu profesních, vědeckých a technických činností o 6,4 %. Meziroční růst si naopak udržely informační a komunikační činnosti a také odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství.
 
Ve 2. čtvrtletí již byly patrné dopady opatření na trhu práce. Celková zaměstnanost meziročně klesla o 1,9 %.
 
„Zaměstnanost klesala zejména ve zpracovatelském průmyslu a v části služeb. Míra nezaměstnanosti ale rostla jen pozvolna, protože část pracovníků, například cizinci nebo pracující senioři, trh práce zcela opustila. To vedlo k poklesu ekonomické aktivity,“ připomíná Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
 
Ve 2. čtvrtletí došlo i vlivem citelného poklesu odpracovaných hodin k prudkému zpomalení nominálního růstu průměrné mzdy. Kombinace s poměrně silnou dynamikou cenové hladiny vedla k reálnému meziročnímu poklesu průměrné mzdy o 2,5 %. Více než šest let trvající růst kupní síly zaměstnaneckých výdělků byl tak přerušen.
 
 
  • Zdroj: Český statistický úřad
 

Chceme plnohodnotný kurzarbeit!

V jedné firmě na Jihlavsku vedení kvůli ekonomické krizi zaměstnancům zkrátilo pracovní dobu o jeden den. Automaticky tím přišli o 25 % svých příjmů. Ve stejné době v Německu zaměstnanci téže firmy ale dostali 96 % své mzdy. Němečtí zaměstnanci tedy byli daleko lépe chráněni před ekonomickým propadem. Jestli chceme v dnešní době pomoci českým zaměstnancům, musíme přijmout kurzarbeit podobný tomu německému. Souhlasíte?
 
Naši studii, která se věnuje kromě kurzarbeitu i jiným příkladům dobré praxe ze zahraničí, najdete zde.

Chcete-li ušetřit, vsaďte na prevenci

Chcete-li ušetřit, vsaďte na prevenci!
 
Cílem kampaně, na které se podílí ČMKOS, je postupně představit pět příběhů popisujících smrtelné nebo závažné pracovní úrazy s hlavní myšlenkou, že investice do BOZP je důležitá jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Cílem těchto opatření je minimalizovat pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu, poškození zdraví zaměstnance, nebo jiné mimořádné události na pracovišti.Úspěšní manažeři firem již pochopili, že investice do BOZP se jim rozhodně vyplatí, a to jak ekonomicky, tak ve formě dobré pověsti (image) jako zaměstnavatele, který si váží zdraví svých zaměstnanců. Tito zaměstnavatelé tak vsadili na prevenci a uvědomili si její ekonomický a obchodní přínos.

Někteří zaměstnavatelé však stále kladou ekonomickou stránku firmy na první místo a BOZP berou spíše jako ekonomické břemeno, přičemž argumentují, že pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu nebo poškození zdraví zaměstnance je malá, takže investovat čas a peníze do této oblasti se jim nevyplatí.

Podívejte se na reálné příklady, které skončily tím nejhorším možným způsobem – smrtí. Je to tragická událost jak pro rodinu zaměstnance, tak i pro firmu.

 

Přílohy:

Železnice měla svůj den: Pražský železniční den!

„Dnes žádná politika, přišli jsme se bavit,“ přivítal návštěvníky Rodinného dne se Správou železnic ministr dopravy Karel Havlíček při dopoledním slavnostním zahájení v Dejvicích. Pražský železniční den, který se konal v sobotu 12. 9. 2020 v Praze a okolí, nastavil laťku hodně vysoko.
 
Na programu bylo vše, na co si člověk jen vzpomenul: od zájmových aktivit FISAIC sdružených v OSŽ, přes jízdy historických vlaků (včetně parních) v režii Českých drah až po Rodinný (super) den se Správou železnic.
 
To vše v atraktivních kulisách pražských nádraží a na romantických tratích v okolí Prahy. Samozřejmě, že nemalou měrou přispělo i nádherné letní počasí, ale Pražský železniční den připravili lidé a ti opravdu odvedli skvělou práci.
 
Pořadatelé měli tentokrát šťastnou ruku. Skoro se chtělo tleskat, když první, řekněme protokolární parní vlak, který mimo jiné vezl i vicepremiéra a ministra dopravy Karla Havlíčka, na vteřinu přesně vyrazil z Masarykova nádraží směr Dejvice a Veleslavín. A kouzlilo se i na nádraží v Dejvicích, a to de facto i de iure. A teď nemám na mysli jen kouzelníka, který na Rodinném dnu se Správou železnic (mimochodem velmi podařené akci) na travnaté ploše naproti nádraží bavil děti kouzly, ale především dejvického výpravčího, který „kouzelnou“ píšťalkou usměrňoval davy lidí a křižování vlaků.
 
Pohodu a přátelskou atmosféru ve svých projevech při slavnostním zahájení připomněli i oba řečníci: ministr dopravy Karel Havlíček a generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. „Dneska žádná politika, přišli jsme se sem bavit, je to úžasný den, máme krásné počasí,“ řekl na úvod slavnostního zahájení ministr dopravy Karel Havlíček, který do Dejvic přijel spolu s generálním ředitelem Správy železnic parním vlakem: „Doporučil bych vám, abyste ho vyzkoušeli také. Za chvíli pojedu zpět Komárkem, hrozně se na to těším. Železnice je dopravou budoucnosti a budeme ji nadále podporovat, udělám pro to maximum,“ slíbil a závěrem poděkoval Správě železnic za zorganizování Rodinného dne: „Je to úžasné.“
 
„Dneska jde opravdu o to oslavit železnici,“ řekl poté Jiří Svoboda, „…byť často mediálně se nám ne vždy úplně daří. Každý asi vnímá detailně, co se na železnici děje, ale pořád si myslím, že je více úspěchů než neúspěchů. Tohle místo je docela symbolické, protože zde to také bude o velkém úspěchu – konkrétně o zaústění tratě do tunelu, a to přesně tam, kde se nyní nacházíte. Takže přeji vám krásný den, počasí nám přeje, a mysleme všichni pozitivně, a když se v tom semkneme, tak i ten COVID porazíme.“
 
 
  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ

Agrární komora ČR: V evropském zemědělství by měly být vytvořeny rovné podmínky pro všechny členské země EU!

Společná zemědělská politika EU na léta 2021 – 2027, dále vztahy mezi obchodníky a zemědělci, a to z hlediska obchodní etiky a zejména vysokých obchodních přirážek, zároveň i plánovaný zákaz klecových chovů nosnic – to byly hlavní body programu čtvrtečního jednání vrcholných představitelů Agrární komory (AK) ČR. Na tiskové konferenci agrární komory o tom informovali prezident AK ČR Jan Doležal, viceprezident AK ČR a předseda zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

V úvodu vystoupil prezident AK ČR Jan Doležal, který přítomným novinářům sdělil, že zemědělci v Evropě stále čekají na reformu nové Společné zemědělské politiky. Konstatoval, že debaty o ní zcela zastínila tzv. Nová zelená dohoda pro Evropu a s ní související strategie „Farm to Fork“, tj. od zemědělce ke spotřebiteli, a současně i Strategie pro biodiverzitu, které mají zemědělství „připravit na 21. století“. Jan Doležal v této souvislosti poznamenal, že s ohledem na „zelenou revoluci“, která by měla Evropskou unii stát více než 1 bilion euro, není evropský agrární sektor na takto ambiciózní reformu vůbec připraven. Zdůraznil, že Agrární komora ČR, potažmo Česká republika, proto prosazuje dvouleté přechodné období Společné zemědělské politiky se zachováním současných pravidel. „Čeští zemědělci musí mít jistotu nepřerušených plateb, obzvlášť s ohledem na stagnaci až propad výkupních cen včetně nárůstu nákladů,“ řekl Jan Doležal.

V souvislosti s projednáváním otázky, jak by asi měla vypadat Společná zemědělská politika na příští sedmileté období, Jan Doležal dále uvedl, že by měly být nastaveny rovné podmínky pro všechny zemědělce v rámci celé EU. Tudíž i pro české zemědělce, neboť společenskou poptávku po šetrnějším zemědělství, jak požaduje Evropská komise, nejsou čeští zemědělci, a to vzhledem k nízkým výkupním cenám zemědělských komodit a narůstajícím nákladům, schopni naplnit, a to zejména bez dotačních podpor, které například dostávají farmáři v řadě vyspělých západoevropských zemí.

Jan Doležal v této návaznosti prohlásil, že v roce 2004 při vstupu do EU bylo, nově přistupujícím státům, přislíbeno srovnání podmínek mezi západní a východní částí EU. „Již před vstupem do EU existovaly rozdíly v cenách půdy a v cenách práce. Přestože náklady zemědělců jsou v Česku stejné nebo vyšší než u jejich západních kolegů, úroveň podpor je stále výrazně nižší. Úroveň ochrany přírodních zdrojů nebo welfare zvířat je v ČR přitom mnohdy na špičce EU. Nyní se dozvídáme, že i v souvislosti s reformou Společné zemědělské politiky máme dělat stále více, ale za méně peněz v porovnání s obdobím 2014-2020. Nechápeme, proč máme neustále tahat za kratší konec provazu,“ řekl prezident AK ČR Jan Doležal.

Důležitým tématem jednání vrcholných představitelů Agrární komory ČR byly obchodní přirážky, které uplatňují zahraniční obchodní řetězce. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová k tomu uvedla, že obchodní přirážky u vysoce zpracovaných výrobků mnohdy dosahují až 100 %, což snižuje také jejich dostupnost pro spotřebitele. Přitom, podle ní, by řetězce mohly prodávat za poloviční, možná i nižší ceny, pokud by si účtovaly stejné přirážky jako malí obchodníci.

Jako příklad uvedla průměr obchodních přirážek u brambor, přičemž vycházela z údajů Ovocnářské unie ČR a statistiky ČSÚ, kdy výkupní cena od zemědělce je ve výši 7,43 Kč za 1 kilogram, tak při prodejní ceně pro spotřebitele brambor činí obchodní přirážka příslušného řetězce přes 140 procent. Podle ovocnářů je to obdobné například i u jablek, kdy výkupní cena 1 kg jablek u zemědělce je ve výši 10,38 Kč, tak při prodeji tohoto kilogramu jablek spotřebiteli činí obchodní přirážka řetězce téměř 135 procent.

Podle Dany Večeřové by naše veřejnost by měla vědět, že prodejní ceny potravin na našem trhu nejsou dány výší výkupních ceny od zemědělců, ale výší obchodních přirážek, které si účtují obchodní řetězce. Podle ní by řetězce mohly prodávat za poloviční, a možná i nižší ceny, pokud by si účtoval stejné přirážky jako malí obchodníci!

Mimochodem, v této souvislosti na tiskové konferenci rovněž zaznělo, že během koronavirové pandemie a nouzového stavu výrazně stouply ceny některých potravin. Zvýšení spotřebitelských cen v obchodech tak bylo výrazně vyšší než zvýšení cen od tuzemských či dovozových dodavatelů. Obchodníci, kteří mohli mít během nouzového stavu otevřeno, tak zvýšili svoje ceny více, než je v normálních situacích obvyklé.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová dále uvedla, že i s ohledem na problémy se zásobováním a skokový nárůst cen některých potravin se v posledních měsících v médiích diskutuje téma soběstačnosti. Zároveň konstatovala, že „zvýšení soběstačnosti i z hlediska zpracování domácí produkce je dobrou cestou, nicméně je to proces, který bude vyžadovat podporu krátkých dodavatelských řetězců, tedy prvovýroby, skladování a také zpracování. Proto by část prostředků z Fondu obnovy měla směřovat také do Programu rozvoje venkova a projektů zaměřených na podporu prvovýroby a zpracovatelského průmyslu“.

V další části tiskové konference předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se ve svém vystoupení věnoval otázce zákazu klecových chovů nosnic, jak navrhují ochránci zvířat a někteří poslanci tuto jejich myšlenku v podstatě přijímají za svou. Podle Martina Pýchy zákaz klecových chovů nosnic pouze v České republice nic neřeší. Je nutné je zakázat v celé EU. „Slepicím v jiných státech Evropy tím nepomůžeme, produkce vajec se z ČR přesune do zemí, kde se slepice chovají v tzv. obohacených klecích. Do České republiky se budou nadále vozit vejce z klecových technologií, protože řada obchodů i spotřebitelů upřednostňuje cenově dostupná vejce,“ konstatoval Martin Pýcha.

Podle Martina Pýchy by se v případě zákazu mělo jednat o kompenzacích pro chovatele za zmařené investice do technologií. Vždyť chovatelé investovali značné prostředky do chovů nosnic, nejenom v roce 2012, kdy v EU začal platit zákaz chovu slepic v menších, tzv. neobohacených klecích, ale ještě v roce 2018. Tehdy byla, podle něho, splněna ze strany zemědělců celospolečenská dohoda napříč unií. Nyní je ze strany ochránců zvířat napadaná jako nedostatečná, dodal Martin Pýcha. Zároveň dodal, že hrozí nebezpečí, že po zákazu klecových chovů u nás, se na náš trh budou dovážet vejce z ostatních zemí EU, kde fungují obohacené klecové chovy i nadále s tím, že by k nám mohly být dováženy vejce dokonce ze zemí, které jsou mimo EU, přičemž v těchto zemích až 90 procent vajec pochází z neobohacených chovů.

Navíc, podle Martina Pýchy, hrozí, že by v případě tohoto zákazu mohlo u nás skončit 30 až 35 % chovatelů nosnic, neboť by odmítli znovu investovat do jiných způsobů chovů, zvláště když vyhověli zákazu neobohacených klecových chovů, jak je EU odsouhlasila v roce 2012.

Podle Martina Pýchy je také zásadní otázkou, a to pro českého koncového zákazníka, především výsledná cena vajec. Jde totiž o to, cena vajec se může skokově navýšit až o několik korun u jednoho vejce, a to právě v závislosti na obchodní přirážce maloobchodu. Je to dáno tím, že kromě přímého prodeje vajec spotřebitelům, jsou na trhu i tzv. výrobní vejce, které jsou využívány jako suroviny pro další zpracování. Přičemž tato změna by se také nakonec projevila i ve zvýšení cen řady dalších potravinářských výrobků ve spotřebním koši. Načež, jak na tiskové konferenci rovněž zaznělo, různé studie navíc potvrzují, že produkce z obohacených klecových chovů je pro člověka zdravotně nejméně riziková.

V souvislosti s projednávání otázky zákazu klecových chovů nosnic prezident AK ČR Jan Doležal prohlásil, že Agrární komora ČR zrušila demonstraci zemědělců, která byla plánována na Malostranské náměstí dne 15. září. Důvodem svolání této demonstrace bylo, že se ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně měla v tomto týdnu projednávat otázka zákazu klecových chovů nosnic v České republice. Jan Doležal v této návaznosti zároveň uvedl, že Agrární komora ČR nebojuje proti zákazu klecových chovů a priori, ale zákaz by měl platit v celé Evropské unii, aby měli všichni chovatelé stejné podmínky. Zrušení plánované demonstrace zdůvodnil tím, že by se její účastníci mohli nakazit koronavirem, což by bylo nebezpečné zejména pro živočišnou výrobu. „Pokud bychom pozvali tyto chovatele, nebo vůbec členy komory do Prahy, tak tady hrozí riziko nákazy a potom se ty členové rozjedou zpět do regionů. A pokud by se tito lidé ocitli v karanténě, nedej bože byli nemocní, tak by byly problémy i v těchto provozech,“ řekl Jan Doležal. Rozhodnutí o nekonání demonstrace, podle něho, padlo kvůli navyšujícím se počtům lidí nakažených koronavirem.

Jan Doležal dále prohlásil, že spoléhá na to, že zákonodárci se na celý problém budou dívat s rozumem, a že zváží všechny, zejména ekonomické důsledky tohoto zákazu. Zároveň se také domnívá, že by měl místo zákonodárců, by měl o tom, jaká vejce se budou v naší veřejnosti kupovat, rozhodnout spotřebitel svým nákupním chováním.

Krize dopadá především na hornické profese

Útlum těžby hnědého uhlí a celosvětový trend odklonu od tradičních zdrojů energie se naplno dotýká především regionů, kde byla historicky těžba uhlí nejpřednějším průmyslovým odvětvím. Ústecký kraj patří společně s Karlovarským a Moravskoslezským k nejpostiženějším oblastem. O tom, jak vidí osud hornické profese a kde chce hledat oporu, mluvil v rozhovoru se Sev.en Novinami předseda sdružení Jaromír Franta.
 
Jak vidíte současnou situaci v těžebních společnostech?
Za třicet šest let, co v hornictví pracuji, jsou na tom těžební společnosti nejhůř. Horníci doplácí na naivní pohled všech ekofanatiků a populistických politiků, kteří se domnívají, že přechod od uhlí k energii z jiných zdrojů může být dílem několika let. Přesvědčují národ, že si vystačíme s energií z větrných a solárních elektráren bez ohledu na to, kde budeme elektřinu brát, až nebude foukat nebo svítit slunce. Samozřejmě je nám všem jasné, že uhelná energie je na ústupu. I utlumovat se ale musí s rozmyslem, a to se neděje. Právě v důsledku unáhlených rozhodnutí se uhelný průmysl a energetika vůbec ocitá v krizové situaci. Naše těžební společnosti, stejně jako ostatní v tomto odvětví, nevyjímaje. Situace tedy není nijak lehká, také ale není zoufalá. Hornictví ještě neumírá, společnost nás bude potřebovat.
 
Jak chcete hornictví ze své pozice pomáhat?
Přesně tak, jako dosud. Budu dál fungovat jako mluvčí horníků při jednání s vedením společností. Prosazovat zájmy horníků a snažit se co nejvíce zmírnit dopady krize. Samozřejmě je jasné, že nějakým způsobem se současná situace dotkne každého z nás. Mojí snahou ale je, aby to horníky bolelo co nejméně. Odborová organizace není bezzubá. Už jsme toho s kolegy hodně dokázali. Například dotlačit vládu ke schválení nařízení, na jehož základě zaměstnanci nejenom z lomu ČSA v případě propuštění pobírají příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s útlumem těžby hnědého uhlí. Naposledy
bylo toto nařízení uplatněno v případě kolegů při ukončení hlubinné těžby v lomu ČSA letos na jaře. Snaha pomáhat horníkům mě také dovedla na kandidátku Lepšího severu do zastupitelstva Ústeckého kraje.
 
Hájit horníky je jediný váš cíl v krajském zastupitelstvu?
Horníci jsou u mě na prvním místě. Byli a vždy budou. Jsem ale také už čtvrté volební období zastupitel obce, kde žiji. Vím, s čím se musí malé obce potýkat a co by jim pomohlo. I malých obcí, jako je ta naše, se přeměna uhelných regionů týká. Chci, aby to pro nás pro všechny, pro horníky i pro obyvatele měst a obcí dopadlo co nejlépe. Ve své kandidatuře do krajského zastupitelstva vidím příležitost, jak pokračovat v práci. Kdybych nebyl přesvědčený, že se se současnou situací dá něco dělat, tak bych do toho nešel.
 
Článek vyšel v HGN 8/2020
 
  • Zdroj: Sdružení odborových organizací (SOO CCG)
 

O pohár předsedy OSŽ – Vítězem je opět Správa železnic, již osmá obhajoba v řadě!

Za krásného zářijového počasí se 9. 9. 2020 v Pardubicích konalo Mistrovství České republiky železničářů v kopané – O pohár předsedy OSŽ. Místa konání tohoto fotbalového turnaje se každoročně mění, co se již osmým rokem po sobě nezměnilo, je vítězné družstvo.
 
Opět vyhrál tým infrastruktury, letos ještě s logem SŽDC na dresech, ale poprvé s novým názvem Správa železnic, státní organizace. Toto družstvo si pod vedením starých matadorů Jaroslava Hatlapatky a Jaromíra Strýčka dovolilo jen jedno mírné klopýtnutí, když remizovalo s týmem ČD, a. s., dvě další utkání suverénně vyhrálo. Barvy OSŽ – nedrážní tentokrát hájilo příjemné překvapení turnaje – mužstvo Elektrizace železnic Praha, a. s., které mělo pouze jednu prohru, a to právě se Správou železnic.
 
Při vyhlášení výsledků turnaje samozřejmě ceny předával předseda Odborového sdružení železničářů Mgr. Martin Malý, a to ve spolupráci s Ing. Pavlem Kouckým, ředitelem personálního odboru Správy železnic, Mgr. Pavlou Kreischovou, vedoucí oddělení O10/3 společnosti ČD Cargo, a. s., a Bc. Renatou Douskovou, místopředsedkyní OSŽ a předsedkyní NeRV.
 
Za organizaci turnaje patří dík členům Regionální sportovní komise OSŽ Praha.
 
Konečné výsledky:
1. Správa železnic, státní organizace
2. Elektrizace železnic Praha, a. s.
3. ČD Cargo, a. s.
4. ČD, a. s.
 
Nejlepším střelcem se čtyřmi vstřelenými góly se stal Tomáš Matějka ze Správy železnic, nejlepším hráčem vyhodnotila komise organizátora Vladimíra Fialku, také ze Správy železnic, a nejlepším brankářem byl zvolen Martin Fuček z EŽ Praha.
  • Zdroj: ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ŽELEZNIČÁŘŮ