Změna programu na podporu zaměstnanosti Antivirus na kurzarbeit by se podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měla uskutečnit nejpozději v říjnu. Je však třeba legislativní úprava, která se podle něho nedá stihnout dříve než v září. Do té doby nevyloučil změny parametrů Antiviru. Prohlásil v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce, jehož dalšími účastníky byli předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a podnikatel a zastupitel města Liberec Zdeněk Chmelík (TOP 09).
V české televizi v této souvislosti zaznělo, že proti umělému prodlužování programu Antivirus sílí kritika s tím, že od počátku roku stály mzdy českých nepracujících zaměstnanců už 14 miliard korun. Pokud by se program prodlužoval, stála by pomoc do konce roku minimálně čtyřicet miliard korun. Moderátor Václav Moravec zároveň konstatoval, že zaměstnavatelé a odbory se shodují na prodloužení programu Antivirus do konce letošního roku. Zdůvodňují to tím, že pokud jde o počet nezaměstnaných lidí v Česku, je to právě kvůli programu Antivirus, že uchazečů o práci nepřibývá tak skokově.
V této návaznosti se na obrazovce rozproudila živá debata všech pozvaných hostů, zda program Antivirus do konce srpna, kdyby měl být ukončen, či jej prodloužit do konce letošního roku, jak požadují odbory, s čímž ve své podstatě souhlasí i vicepremiér Karel Havlíček. Načež moderátor Václav Moravec se však zeptal podnikatele Zdeňka Chmelíka, jaký je jeho názor. Ten odpověděl, že program Antivirus v současné podobě nepodporuje. Podle něho by měl skončit do konce srpna a neměl by být prodlužován do konce letošního roku. Zároveň k tomu dodal, že by se naopak mělo přejít na program kurzarbeit, jaký mají třeba v Německu. Chce, aby se lidem platilo za to, že do práce chodí, a ne za to, že zůstávají doma, jak je tomu nyní. Považuje to za problematické. Podle podnikatele Zdeňka Chmelíka je v České republice na programu Antivirus tři čtvrtě milionu lidí na programu Antivirus a 345 tisíc volných pracovních míst uveřejněných na Úřadu práce. Pokud ekonomika poklesne o deset procent, v některých oborech i o pětinu, tak 20 procent lidí zůstane nakonec stejně bez práce, míní Zdeněk Chmelík. Přičemž prohlásil, že stát uměle drží na Antiviru pracovníky, kteří by mohli pracovat jinde. Podle něho je důvodem pro to, aby zaměstnanci nebyli propouštěni, ta skutečnost, že firmy nemají peníze na propouštění, neboť zaměstnancům se musí dát odchodné, které je nákladné.
V ten moment vystoupil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který zdůraznil, že si stojí za tím, že program Antivirus byl správný krok, který zamezil hromadnému propouštění. Souhlasí nicméně se Zdeňkem Chmelíkem v tom, že by Antivirus měl nyní přirozenou formou přecházet na kurzarbeit. Myslí si, že by to mělo stát v září, nejpozději v říjnu. Rozhodně je podle něho nyní potřeba motivovat více zaměstnance, kteří chodí do práce. Tématem k diskusi podle něj bude, zda bude podpora na jeden či dva dny v týdnu. „Bude nesmírně citlivé toto odhadnout,“ podotkl.
Předseda ČMKOS Josef Středula k tomu uvedl, že program Antivirus by měl rozhodně zůstat spuštěn do konce roku, a to klidně i beze změn. Myslí si, že to byl jeden z mála programů, který byl neuvěřitelně efektivní. Také podotkl, že zaměstnavatelé program využívat nemusí. Vadí mu, že se říká, že zaměstnanci nechtějí pracovat nebo se do práce vrátit – o návratu pracovníka vždy rozhoduje zaměstnavatel nebo hygiena.
„Stále tady máme problém s koronavirem a v této chvíli přibývá zaměstnavatelů, kteří přerušují zaměstnání. Proto si myslím, že vláda zcela férově a dobře rozhoduje, protože ochraňuje zaměstnavatele před věcí, ve které jsme ještě ve společnosti i ve světě nenašli žádnou protilátku,“ pochválil Josef Středula tyto kroky současné vlády ČR. Podle něho je, legislativní změna směrem ke kurzarbeitu, reálná až k 1. lednu příštího roku. „Nesmí vzniknout špatný zákon,“ upozornil Josef Středula.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček dále prohlásil, že zákonná změna k zavedení kurzarbeitu se nedá stihnout dříve než v září, a i tak bude muset být proces velmi rychlý. Naznačil, že by o něm Poslanecká sněmovna mohla rozhodnout ve stavu legislativní nouze.
Program by měl zatím fungovat do konce srpna, než by se schválila nová legislativa, protože není podle Havlíčka možné program úplně vypnout. Změnit by se mohlo ale stávající nastavení Antiviru, aby se více podpořili lidé, kteří pracují.
Karel Havlíček k tomu dodal, že je nutné udržet příspěvek typu A pro případ lokálních ohnisek nákazy koronaviru, kde by musel být přerušen provoz. Příspěvkem typu A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
Česká televize k tomu dále uvedla, že podpora z programu Antiviru platí pro období od vyhlášení nouzového stavu 12. března. Je rozdělena do několika příspěvků. Kromě typu A funguje Antivirus B, který pokrývá 60 procent mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky, a to do 29 tisíců korun superhrubé mzdy. Příspěvek C představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám s počtem zaměstnanců do 50.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí získalo příspěvky na mzdy od 12. března do 1. července již celkem 56 765 firem. Stát tak poskytl peníze na výdělky 711 023 pracovníků. Vyplaceno bylo zhruba 14 miliard korun. Z dostupných podpor patří Antivirus mezi podniky k nejvyužívanějším. Pomoc z něj podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací České republiky například čerpá 90 procent hotelů a restaurací
