Benefitní portál ČMKOS Odboryplus.cz opět v provozu

Po technické přestávce je opět spuštěn benefitní portál Odboryplus.cz. Portál, který je určen všem členům odborových organizací sdružených v ČMKOS má nového provozovatele (Refin Asistent s.r.o) a novou tvář. Portál bude i nadále našim členům přinášet nabídky zvýhodněných služeb a zboží. Všichni, kdo využívali původní portál Odboryplus.cz, obdrží v prvním týdnu provozu e-mail s návodem na potvrzení registrace v tomto novém portálu. Všichni ostatní členové mají k dispozici registraci přímo na stránkách benefitního portálu. Konkrétní podmínky výhod a způsob jejich získání se zobrazí pouze registrovaným uživatelům. Podmínkou pro registrace je členství v některé z našich odborových organizací. 

Minimální mzdy v 10 zemích EU hluboko pod hranicí chudoby!

Tisková zpráva EOK

Podle nové zprávy Evropské odborové konfederace, (EOK) jsou v mnoha zemích EU minimální mzdy tak hluboko pod oficiální hranicí chudoby, že mnozí pracující mají problémy s výplatou vyjít.

Minimální mzdy by se musely zvýšit ve Španělsku o 62%, v České republice o 51 % a v Německu o 28%, jen aby dosáhly hranice příjmové chudoby (kterou stanovila OECD ve dvou třetinách národní mediánové mzdy).

V deseti zemích EU je minimální mzda na úrovni 50% mediánové mzdy nebo pod ní, což představuje značné problémy pro ty, kteří pracují za minimální mzdu.

 

Země

Minimální mzda jako % národní mediánové mzdy za plný úvazek

% o kolik by se minimální mzda musela zvýšit, aby dosáhla na úroveň národní mediánové mzdy za plný úvazek

Hodnota v Eurech, o kolik by musela vzrůst hodinová minimální mzda, aby dosáhla na úroveň národní mediánové mzdy za plný úvazek

Belgie

50%

20%

1,86

Velká Británie

49%

22%

1,97

Řecko

48%

25%

0,84

Slovensko

48%

25%

0,63

Německo

47%

28%

2,45

Nizozemí

45%

33%

3,17

Irsko

45%

33%

3,08

Estonsko

41%

46%

1,29

Česká republika

40%

51%

1,25

Španělsko

37%

62%

2,67

 

„Minimální mzdy jsou příliš nízké,“ říká Esther Lynch, tajemnice EOK. „EU by měla stanovit konečné datum pro zvýšení zákonné minimální mzdy na nejméně 60% mediánu mzdy. Je zřejmé, že to nelze udělat přes noc, ale cíl by měl být stanoven v celé EU a členské státy by měly zasednout s odbory a zaměstnavateli, aby diskutovali o tom, jak a kdy toho docílit.“

„Zvýšení minimální mzdy na 60% mediánové nebo průměrné mzdy v každé zemi by výrazně snížilo pracující chudobu a podpořilo ekonomický růst.“

Cíl EU pro zákonné minimální mzdy by nezasahoval do kolektivně vyjednávaných minimálních mezd, pokud jde o vyjednanou úroveň nebo to, jak jsou dohodnuty.

Některé země EU mají tak nízké mzdy, že se minimální mzdy pohybují kolem 2/3 národní mediánové mzdy, aniž by nutně stačily k životu, např. Rumunsko a Bulharsko.

EOK bude vyžadovat, aby byly v rámci akčního plánu realizace Evropského pilíře sociálních práv zvýšeny minimální mzdy.

Více informací

  • Informační dokument s údaji z 19 zemí EU se zákonnými minimálními mzdami je na https://drive.google.com/file/d/0Bwxqm99to8t9aU5CR1JNZEVGREE/view
  • 22 ze 28 členských států má celostátní zákonem stanovenou minimální mzdu, ale Bulharsko, Chorvatsko a Malta se nevyskytují v databázi OECD, která byla použita pro tuto tiskovou zprávu a infromační dokument.
  • Rakousko, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko mají odvětvové minimální mzdy stanovené kolektivními smlouvami; Kypr má zákonné minimální mzdy pro určité profesní skupiny.
 

Zemřel odborový funkcionář docent PhDr. Igor Pleskot

Igor Pleskot

Ve věku 87 let zemřel významný odborový funkcionář docent PhDr. Igor Pleskot. Jeho dětství a vůbec celý jeho život byly pohnuté. Oba jeho rodiče, Jiří a Eliška Pleskotovi, byli za odbojovou činnost zatčeni gestapem a 24. října 1942 popraveni v Mauthausenu. Igor Pleskot po válce začal studovat sociologii, ale ta byla záhy komunistickým režimem prohlášena za buržoazní pavědu a Pleskot se tak musel zaměřit na současnou historii. Po skončení obhajob působil na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pro něj představovala další zlom.

Z vysokoškolského sekretariátu KSČ organizoval distribuci materiálů XIV. Sjezdu KSČ pro Prahu a Středočeský kraj, studenti ho zvolili za člena stávkového výboru. Důsledkem bylo vyloučení z KSČ, vyhazov ze školy a zákaz práce ve školství, vědě a výzkumu. Po velkém úsilí a díky intervenci kamarádů se mu podařilo nastoupit do největšího československého stavebního družstva INSTAV. I odtud ho režim vyhnal. Pak nastoupil do Kancelářských strojů a zde ho zastihl listopad 1989, kdy se stal jedním ze tří mluvčích Sdružení stávkových výborů, které koordinovalo Generální stávku a poté prosadilo transformaci ROH v Československou konfederaci odborových svazů. V následujícím roce se stal předsedou Odborového svazu KOVO a poté celé konfederace. Po odstoupení z těchto funkcí několik let ještě pracoval v odborech. Od poloviny devadesátých let dělal sociologické výzkumy a učil sociologii a aplikované kurzy na univerzitě v Ústí nad Labem do odchodu do důchodu.

Čest jeho památce!

Vzkaz ČMKOS budoucí vládě

NEDOPUSŤTE DESTRUKCI DŮCHODŮ, ZDRAVOTNICTVÍ, ŠKOLSTVÍ A BEZPEČNOSTI

NA CO NESMÍ NOVÁ VLÁDA ZAPOMÍNAT

Přesně před čtyřmi lety v říjnu 2013 před parlamentními volbami do Poslanecké sněmovny zveřejnila Českomoravská konfederace odborových svazů svoje požadavky, doporučení a náměty, které by neměly být lhostejné budoucím politikům, chtějí-li překonat sociální a ekonomickou krizi, nastartovat ekonomický růst ČR a zlepšit životní úroveň českých zaměstnanců. Dnes můžeme objektivně konstatovat, že většina našich návrhů byla novou vládou akceptována a realizována. Nebylo to rozhodně lehké období. Je proto velmi důležité znovu zdůraznit, že současná koalice přebírala zemi v podmínkách vleklé ekonomické krize, doprovázené extrémní nezaměstnaností, srovnatelné snad jen s obdobím velké hospodářské krize. Naším klíčovým požadavkem proto bylo za každou cenu obnovit ekonomický růst. Je neseriózní, že většina médií i „analytiků“ zásluhu vlády na nastartování ekonomiky nespravedlivě přehlíží.

Současná vládní koalice velmi zodpovědně přistoupila i na další doporučení ČMKOS:

  • obnovila opravdový sociální dialog mezi vládou, odbory a zaměstnavateli,
  • minimalizovala skutečné nebo hrozící škody způsobené „reformami“ předchozích vlád (zrušení jednotného inkasního místa, privatizace důchodů),
  • zahájila intenzívní boj proti daňovým únikům (zavedení EET, kontrolního hlášení, majetkových přiznání),
  • postupně zvyšovala minimální mzdu, která byla dlouhých osm let zmrazena.

ČMKOS dnes s velkými rozpaky sleduje probíhající volební kampaň, úroveň diskuse a relevantnost nastolovaných témat, která bohužel i degradují velké úspěchy této vlády. Vnímáme velmi negativně řadu signálů naznačujících zastavení, či obrácení směru vývoje české společnosti. Neslyšíme „trávu růst“. O důvodnosti našich obav nás přesvědčují nejen volební programy politických stran kandidujících do Poslanecké sněmovny, ale i každodenní vystupování jejich lídrů ve sdělovacích prostředcích. ČMKOS se proto obdobně jako před čtyřmi lety obrací na vládu, která vzejde z nových parlamentních voleb a předkládá zásadní doporučení ke klíčovým sociálním a ekonomickým otázkám: 

  1. Za zásadní úkol nové vlády ČMKOS považuje další rozvoj sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. Sociální dialog je důležitou cestou k udržení sociálního smíru a tolik potřebného společenského konsenzu. Ovlivňuje významně i udržení sociální soudržnosti. Současná vládní koalice předvedla sociální dialog na velmi vysoké úrovni a odrazilo se to na dobrém klimatu ve společnosti. Je s podivem, že až na pár výjimek se bohužel k sociálnímu dialogu žádná politická strana programově nehlásí.
  2. Připravit strategický plán na podporu ekonomického růstu a posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky i v souvislosti s nástupem digitální ekonomiky, která nemá podle odborů budoucnost bez sociálního rozměru. Tento plán by měl rozvíjet národní hospodářský zájem, aby se Česká republika stala zemí slušně placených zaměstnanců a příjmy občanů České republiky a životní úrovní se přibližovala nejvyspělejším zemím EU.
  3. K realizaci tohoto záměru ČMKOS doporučuje připravit a velmi rychle realizovat komplexní projekt odstranění legislativních i nelegislativních bariér bránících realizaci klíčových veřejných investic. Jde zejména o infrastrukturu spojenou s budováním digitálních sítí, dopravních staveb – železnice, dálnice, silnice, vodní cesty, o nájemní bydlení, vodovody, kanalizace. (EIA, zákon o zadávání veřejných zakázek, stavební zákon, zákon o liniových stavbách, stavební nepřipravenost, nevykoupené pozemky apod.)
  4. ČMKOS považuje stabilní systém veřejných služeb a sociálních transferů za klíčový k zachování sociální soudržnosti společnosti. Jednoznačně odmítá návrhy nejrůznějších politických stran a uskupení na hluboké zásahy do daňového a odvodového systému v řádu stovek miliard korun. Představa, že plošné snížení daní pomůže ekonomice a všem lidem, je iluzí. Snížení daní skutečně pomůže jen nejbohatším skupinám a zůstane po něm destruovaný veřejný sektor. Plošné snížení daní, zavedení školného, doplatků ve zdravotnictví či redukce důchodů a sociálních dávek jsou dvě strany jedné mince. Veřejné služby je nutno zefektivnit a ne zničit. ČMKOS proto zásadně odmítá zavedení školného a poplatků ve zdravotnictví.
  5. ČMKOS zásadně odmítá snahy o výrazné snížení sociálního a zdravotního pojištění. Záměr snížit pojistné platby z důvodů podpory „nárůstu mezd a platů“ považujeme za nebetyčnou drzost, licoměrnost a pokrytectví těch, kteří nás svými „reformami“ zavedli mezi země s nejnižšími mzdami v Evropě. Takzvané „zvýšení mezd“ prostřednictvím snížení sociálního a zdravotního pojištění nám kupní sílu našich platů a mezd nezvýší. Povede totiž k destrukci, privatizaci a zpoplatnění zdravotnictví a důchodového systému.
  6. Hlavním problémem daňového systému ČR je podle ČMKOS jeho nespravedlivost! Umožňuje vybrané daňové poplatníky zdaňovat výrazně méně než jiné. Daňová reforma v České republice musí začít tím, že se přijmou opatření, která zajistí rovnoměrné rozložení daňového břemene mezi všechny daňové poplatníky. Rozvoj podnikání musí být postaven za zdravém základě růstu konkurenceschopnosti včetně pomoci a podpory státu domácím firmám a ne na lži nerovného zdanění a daňových výjimek, na které většina společnosti doplácí.
  7. Čeští zaměstnanci jsou daňoví soumaři. Jsou nejvíce daňově a odvodově zatíženi a je třeba zajistit jejich daňovou spravedlnost zvláště v oblasti daně z příjmu. I oni totiž nesou nemalé náklady na zajištění a udržení svého zaměstnávání – ty však na rozdíl od jiných společenských skupin nejsou v jejich zdanění vůbec zohledňovány. Stejně tak jsou zaměstnanci největšími přispěvateli do sociálního a zdravotního pojištění a hlavními nositeli solidarity v těchto systémech. Prostředky potřebné na zajištění důchodů, nemocenských dávek a zdravotních služeb musí být výrazně spravedlivěji rozloženy na všechny daňové poplatníky. Ekonomicky aktivní občané ČR musí do pojistných systémů odvádět ze stejného příjmu stejné částky.
  8. ČMKOS od samého počátku byla a stále je zastáncem všech nástrojů a postupů vedoucích k boji proti daňovým únikům. Z tohoto důvodu podporuje další rozšíření EET, kontrolního hlášení a aktivnější využívání majetkového přiznání při daňových kontrolách. Platit daně považujeme za normální a vyhýbání se placení daní musí být nejen trestně, ale i společensky odsouzeno. Osoby a jiné subjekty, které v České republice neplatí daně a prostřednictvím nejrůznějších „kejklí“ provádějí daňovou optimalizaci, nemají podle názoru ČMKOS morální právo rozhodovat o věcech veřejných.
  9. ČMKOS zásadně požaduje a bude prosazovat zachování dosažené úrovně pracovněprávní ochrany zaměstnanců na základě uznávaných mezinárodních standardů. Dnes platná právní úprava zákoníku práce a pracovněprávní legislativy zahrnuje všechny prvky flexibility a jistoty v míře, která v žádném případě nebrání rozvoji ekonomiky a neomezuje konkurenceschopnost zaměstnavatelů působících v ČR. ČMKOS však současnou pracovněprávní ochranu zaměstnanců nepovažuje za dostačující (např. agenturní zaměstnávání, nemocní zaměstnanci) a bude usilovat o její zlepšení a prohloubení.
  10. ČMKOS bude zásadně bránit snahám o rozšiřování možností přílivu laciné pracovní síly z tzv. třetích zemí na trh práce v ČR. Bude podporovat maximální využití vnitřních zdrojů pracovní síly. Nelze snižovat roli aktivní politiky zaměstnanosti snižováním objemu prostředků v rozpočtu na tuto oblast. Pro ČMKOS je neakceptovatelné zaměstnávání cizích státních příslušníků, kteří jsou lákáni do ČR a odměňováni na hranici chudoby. ČR nemůže vystupovat proti sociálnímu dumpingu a zároveň ho tolerovat. Neřízená pracovní migrace je nebezpečným faktorem vedoucím k destabilizaci trhu práce, sociálnímu dumpingu a zastavení pozitivního vývoje v růstu mezd.

Malé a střední firmy se stávají závislé na dotacích

Pro více jak čkum o vlivu dotací na rozvoj malých a středních firem.tvrtinu malých a středních firem se dotace stávají zásadním nástrojem pro jejich rozvoj. Polovina z podpořených firemních investic by se jinak vůbec neuskutečnila. Většina firem je s čerpáním spokojena, malé podniky si ale stěžují na administrativní náročnost, živnostníci na to, že nemohou čerpat i malé částky. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) ve spolupráci s ERSTE Bank a agenturou Ipsos předkládá výz

Průzkum prováděla pro AMSP ČR agentura Ipsos a zúčastnilo se jej 500 respondentů z řad malých a středních firem. Ze zjištění vyplývá, že firmy si uvědomují velmi dobrou příležitost získat dodatečné zdroje pro svůj rozvoj a věnují tomu nemalou pozornost. Každá osmá firma sleduje pravidelně vypisování dotačních titulů, téměř třetina příležitostně.

39 % malých a středních firem alespoň jednou žádalo o dotace, pravidelně žádá o dotace třetina firem s 50 až 250 zaměstnanci. Téměř čtvrtina firem potom žádala o dotační podporu i opakovaně. Velmi dobře vychází i úspěšnost žádostí, neboť dvě třetiny z oslovených žadatelů zdroje skutečně získalo, přičemž 42 % podniků čerpá částku větší jak milion. Větší úspěšnost je překvapivě u firem, které si žádosti zpracovávaly samy. Při zpracování dotačních žádostí 41 % firem využívá externí společnosti, která žádosti zpracovávají, téměř stejné množství podnikatelů si naopak dokumentaci vyřizují výhradně vlastními silami.

19 % dotačních záležitostí je vyřízeno do jednoho měsíce, 37 % do třech měsíců, na ostatní se čeká déle než čtvrt roku.

Dominantní podíl v dotační podpoře zaujímají evropské strukturální fondy, které využilo 61 % ze všech firem čerpající dotace, s odstupem následují vládní a regionální podpory nebo produkty Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Firmy nejvíce využívají dotace pro investiční rozvoj podniků a dále v oblasti vzdělávání zaměstnanců. V těchto dvou oblastech se čerpá více jak polovina všech zdrojů. O tom, že dotace se začínají stávat zcela klíčovým nástrojem pro firemní investice svědčí i to, že třetina všech firem, které je využívají, tvrdí, že by bez dotace do investice nikdy nešlo, dalších 16 % by sice investovalo, ale až později. Celkem 4 % firem žádající o dotace připouštějí, že by bez dotací skončily, plných 27 % na ně zásadně sází ve svém rozvoji a pro polovinu podnikatelů je to slušná šance pro posun. Z průzkumu vyplývá, že výše poskytovaných dotací činí u 27 % firem z nich částku vyšší, než je 50 % z celkové investice.

Téměř 3/4 firem má pozitivní zkušenost s čerpáním dotací a grantů, nicméně spokojenost klesá s velikostí firmy. Malým firmám vadí administrativa, živnostníci nejsou spokojeni s tím, že není dostatek tzv. malých dotací.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu uvádí: „Firmy se v posledních letech v dotační problematice dobře zorientovaly a je zřejmé, že tato forma podpory je pro ně nejen dostupná, ale i výhodná. Na jednu stranu je dobře, že si tím spolufinancují svůj rozvoj, ale míra závislosti, především na evropských zdrojích roste, přičemž lze očekávat že během několika let bude objem přímých dotací z Bruselu jednoznačně klesat. Pro firmy, které se na tuto skutečnost zavčasu nepřipraví, to může znamenat existenční problémy.“

Tomáš Novotný, náměstek ministra průmyslu a obchodu, odpovědný za sekci fondů EU, výzkumu, vývoje, inovací a investičních pobídek konstatuje: „Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci MPO je stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů v programovém období 2014 – 2020. Finanční podpora je poskytována formou dotací a úvěrů. V roce 2017 je OP PIK úspěšným programem z hlediska čerpání evropských prostředků. Reálně je v tomto roce vyčerpáno již více než 6,2 mld. Kč. Úspěšnost čerpání je především měřena objemem tzv. „souhrnných žádostí“, které schvaluje Ministerstvo financí, objem těchto prostředků je následně proplácen EK zpět na účty ČR. OP PIK je k datu 30. 9. 2017 v pořadí druhým programem s nejvyšším objemem těchto prostředků celkem z 9 operačních programů, a to za situace, kdy OP PIK administruje převážně malé projekty zejména na podporu malých a středních firem, přičemž průměrná výše dotace na jeden projekt činí necelých 8 mil. Kč“.

Ladislav Dvořák, manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů, Česká spořitelna, a.s., k výsledkům průzkumu uvádí: „Z vysokého podílu dotovaných projektů je zřejmé, že řada firem rozhoduje o investicích i na základě toho, zda jsou na ně dostupné dotace. Z toho vyplývá velká odpovědnost vyhlašovatelů programů. Vývoj v příštích letech ukáže, jestli dotační programy byly nastaveny tak, aby založily budoucí prosperitu firem.“

  • Zdroj: AMSP

Vzkaz ČMKOS budoucí vládě

NEDOPUSŤTE DESTRUKCI DŮCHODŮ, ZDRAVOTNICTVÍ, ŠKOLSTVÍ A BEZPEČNOSTI

NA CO NESMÍ NOVÁ VLÁDA ZAPOMÍNAT

Přesně před čtyřmi lety v říjnu 2013 před parlamentními volbami do Poslanecké sněmovny zveřejnila Českomoravská konfederace odborových svazů svoje požadavky, doporučení a náměty, které by neměly být lhostejné budoucím politikům, chtějí-li překonat sociální a ekonomickou krizi, nastartovat ekonomický růst ČR a zlepšit životní úroveň českých zaměstnanců. Dnes můžeme objektivně konstatovat, že většina našich návrhů byla novou vládou akceptována a realizována. Nebylo to rozhodně lehké období. Je proto velmi důležité znovu zdůraznit, že současná koalice přebírala zemi v podmínkách vleklé ekonomické krize, doprovázené extrémní nezaměstnaností, srovnatelné snad jen s obdobím velké hospodářské krize. Naším klíčovým požadavkem proto bylo za každou cenu obnovit ekonomický růst. Je neseriózní, že většina médií i „analytiků“ zásluhu vlády na nastartování ekonomiky nespravedlivě přehlíží.

Pokračování textu Vzkaz ČMKOS budoucí vládě