Více peněz pro hasiče

Členové vlády včera během videokonferenčního jednání odsouhlasili navýšení finančního objemu prostředků na služební příjmy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky pro rok 2020 o 54 491 900 korun.
 
Jedná se o peníze na proplacení pohotovostí a přesčasů, které profesionální hasiči odpracovali jako klíčová součást Integrovaného záchranného systému v boji s nemocí covid-19 na základě požadavků Ústředního krizového štábu, vlády, krajů a obcí. Hasiči mimo jiné zajišťovali distribuci ochranných prostředků či vypomáhali v zařízeních sociální péče zasažených koronavirem.
 
  • Zdroj: Vláda ČR

Zaměstnancům by měla v příštím roce klesnout daň z příjmů na 15 procent, rozhodla Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna schválila v pátek ráno, dvě hodiny po půlnoci, snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. Poslanci tak dali přednost pozměňovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) před návrhem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Rozhodnutí navazuje na zrušení superhrubé mzdy v rámci daňového balíčku. Ten nyní poputuje k projednání do Senátu. Vláda předpokládá, že by začal platit od ledna příštího roku.

Podle zpravodajství České televize poslanci začali daňový balíček projednávat ve čtvrtek večer ve třetím čtení. Balíček předpokládá například zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám, dále pak vyšší zdanění cigaret či snížení spotřební daně z nafty.

Strany vládní koalice se ale předem nedokázaly dohodnout na sazbě daně z příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. To přitom byla nejvýznamnější změna v balíčku s mnohamiliardovým dopadem na státní rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) přednesli dva odlišné pozměňovací návrhy. Rozhodnout mezi nimi proto museli až poslanci, konstatovala ve svém zpravodajství Česká televize.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek po hlasování uvedl, že přijaté změny povedou v příštím roce k rozpočtovému schodku přes 400 miliard korun a Česká republika tak bude jednou z mála zemí, která bude mít v roce 2021 vyšší deficit než v roce 2020. Dodal, že si toho všimnou negativně i finanční trhy a státu se to prodraží na dluhové službě. Navíc to podle něho ovlivní dlouhodobou udržitelnost důchodového a zdravotního systému.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k tomu řekla, že dopad tohoto hlasování na příjmy veřejných rozpočtů bude zhruba kolem 130 miliard. Z toho na státní rozpočet 87 miliard, na rozpočty obcí a měst 31 miliard a na rozpočty krajů 12 miliard. Připustila, že jde o velký zásah do veřejných financí, ale zdůraznila, že půjde o přechodné opatření.

Česká televize zároveň připomněla, že Poslaneckou sněmovnou přitom nedávno prošel v prvním čtení návrh státního rozpočtu na 2021, který předpokládá deficit 320 miliard korun. Do něho ještě nebyly započteny dopady připravovaného daňového balíčku.

Jde o největší snížení daní v novodobé historii. Ministryně financí Alena Schillerová přeložený návrh premiéra Andreje Babiše podpořila v diskusi před hlasováním, kdy uvedla, že bude přínosem pro převážnou část ze 4,5 milionů zaměstnanců. Dodala, že příští rok navíc zřejmě neporostou mzdy v soukromém sektoru ani platy ve státní sféře (s výjimkou učitelů). U státních zaměstnanců sama navrhla zmrazení platů. Varovala zároveň, že protinávrh vicepremiéra Jan Hamáčka by zhoršil situaci osob samostatně výdělečně činných.

Česká televize rovněž sdělila, že premiér nebyl v době projednávání daňových změn ve sněmovně přítomen.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) naopak upozornil, že návrh premiéra Andreje Babiše povede ke každoročnímu výpadku příjmů ve výši kolem 90 miliard korun. A to ne po dva roky, jak Jan Hamáček předpokládal po diskusi v koalici a jak to podporuje i prezident republiky Miloš Zeman. „Ale v zákoně to nikde není, že je to na dva roky,“ zdůraznil předseda ČSSD s tím, že to ho zaráží. Znamenalo by to tedy, podle něho, každoroční propad po dobu určitě delší než dva roky. Z toho soudí, že by to vedlo k budoucímu zhoršení kvality veřejných služeb, přičemž použil slovní spoje, že „místo spíše německé kvality ke spíše rumunské kvalitě“, nebo jejich privatizaci. Je to splnění snů o rovné dani, jak ji chtěla v minulosti ODS, dodal Jan Hamáček. Zároveň připustil, že jeho návrh podaný na poslední chvíli by mohl nechtěně zasáhnout živnostníky.

Piráti ho pak ve sněmovně vybídli, aby se tedy vzdal svého návrhu a podpořil jejich návrh, to je variantu poslanců Mikuláše Ferjenčíka a Tomáše Martínka. Ten podle nich tuto slabinu odstraňuje. 

Ministryně financí Alena Schillerová k tomu řekla, že návrh premiéra Andreje nešel z legislativních důvodů napsat jinak. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka označil za obrovský alibismus, že premiér Andrej Babiš časové omezení na dva roky zmínil pouze v důvodové zprávě. Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že to považuje za drobný faul ze strany vlády.

Česká televize dále vysvětlila, že zatímco návrh premiéra Andreje Babiše počítal se základní sazbou daně z příjmů 15 procent po zrušení superhrubé mzdy, návrh vicepremiéra Jana Hamáčka s 19 procenty.

Podle Jana Hamáčka bude schválení sazeb daně z příjmů 15 a 23 procent, jak navrhl premiér, znamenat problém především pro sestavení rozpočtu pro rok 2022. „Na rozdíl od návrhu pana premiéra, ten můj návrh nelikviduje veřejné finance a nedělá sekeru 90 miliard do rozpočtu. Mé opatření vytváří nárok na rozpočet asi 15 miliard, premiérovo 90, což bude znamenat snížení dostupnosti veřejných služeb,“ uvedl ještě před projednáváním ve sněmovně Jan Hamáček.

Česká televize k tomu dále uvedla, že nyní je faktické zdanění příjmů zaměstnanců 20,1 procenta. Současně konstatovala, že přijaté daňové změny také předpokládají zavedení stravenkového peněžitého paušálu jako alternativy k nynějším stravenkám a vyšší zdanění cigaret. Dále upozornila, že rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny navrhl do předlohy zařadit například i snížení spotřební daně u motorové nafty o korunu na litr. Zavedeno by mělo být i mimořádné zkrácení odpisové doby u vybraného hmotného majetku, například u strojů nebo aut. Zvýšena má být hranice pro odpisování hmotného majetku a jeho technického zhodnocení z nynějších 40 tisíc koruna na 80 tisíc korun. Návrhy rozpočtového výboru poslanci při hlasování podpořili.

Prošel také návrh Pirátů zrušit osvobození prodeje cenných papírů od daně z příjmů. Týká se to částky, která převyšuje 20 milionů za rok. Ministryně Schillerová zaujala k návrhu neutrální postoj.

Poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) v diskusi před schvalováním ve sněmovně uvedl, že návrh premiéra Andreje kopíruje volební program jeho strany, který počítal se zavedením sazby daně příjmů ve výši 15 procent z hrubé mzdy. Proto byla ODS připravena jej podpořit. Naopak návrh vicepremiéra Jan Hamáčka, podle Zbyňka Stanjury, zvyšoval daně živnostníkům o čtyři procenta. ODS vidí hlavní problém rozpočtu na výdajové straně, nikoliv na příjmové. „Je to na dlouhou dobu poslední příležitost výrazně snížit daně,“ řekl k tomu poslanec Jan Skopeček (ODS).

Poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) vládě vyčetl, že se daňové změny projednávají až šest týdnů před novým rokem. „Daňový systém by měl být předvídatelný a v řádném legislativním procesu,“ zdůraznil s tím, že ani jedno nebylo splněno.

Podle poslance Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) se vláda tváří, jako kdyby vynalezla perpetuum mobile na peníze. Podle něho předstírá, že dokáže snížit daně, zvýšit výdaje a rozpočet bude fungovat.

Poslankyně Věra Kovářová (STAN) v diskusi několikrát varovala před negativním dopadem návrhu premiéra Andreje Babiše na veřejné finance, tedy v důsledku i na rozpočty obcí, měst a krajů.

Zástupci SPD i Trikolóry v diskusi ocenili, že návrh premiéra Andreje Babiše převádí peníze do kapes daňových poplatníků.

Podle poslance Jiřího Dolejše (KSČM) byl návrh premiéra na zrušení superhrubé mzdy nepřipravený. Uvedl, že vzhledem k sazbám daně z příjmů 15 a 23 procent by znamenal velký výpadek nejen ve státním rozpočtu, ale též v rozpočtech obcí a krajů. Nepřekvapilo jej proto, že představitelé krajů, měst a obcí žádali, aby pozměňovací návrh neprošel, a pokud projde, aby se schválila změna rozpočtového určení daní.

Česká televize ve svém zpravodajství dále dodala, že premiérův návrh nakonec prošel, ale rozpočtové určení daní se nezměnilo.

„Premiér argumentuje, že mají obce na účtech rezervy. Situace v obcích je ale různá, a pokud přijdou o tolik miliard v příštím roce, jak mají kofinancovat evropské projekty, rozběhnout investice? Říkáme, že v krizové situaci nám evropské peníze mohou pomoct, ale obce na kofinancování mít nebudou, pokud neprojde změna rozpočtového určení daní a přitom projde Babišův návrh,“ obává se poslanec Jiří Dolejš. Dolejš však upozornil, že i předloha vicepremiéra se sazbami daně z příjmů 19 a 23 procent by také, zároveň s navrhovaným zvýšením daňové slevy na poplatníka o 200 korun měsíčně, měla velké dopady na rozpočet. Konkrétně by sice úprava daně z příjmů stát přišla na 20 miliard korun, dalších 15 miliard by ale byl dopad zvýšené slevy na poplatníka, uvedl.

  • Zdroj: Česká televize
 

Publikace ETUI: Zkracování pracovní doby – proč a jak

Evropský odborový institut zveřejnil přehlednou publikaci „Zkracování pracovní doby: proč a jak“.
 

Po desítkách let postupného zkracování pracovní doby vidíme v posledních několika letech náznaky opačného trendu. V reakci na tento vývoj se odborové hnutí vrátilo ke svému historickému cíli a jeho představitelé opět začali volat po zkracování pracovní doby. Cílem této příručky je přispět k této debatě a zaměřit se na důvody, proč by zkrácení pracovní doby mohlo být žádoucí, a také na související organizační aspekty. Efektivita zkrácení pracovní doby se pochopitelně odvíjí od toho, jakým způsobem je takový krok proveden. Existuje řada různých možností, které jsou v této publikaci popisovány za pomoci reálných experimentů ukazujících její efektivitu. Přehled důvodů pro zkracování pracovní doby, různé způsoby jejího provedení a posouzení pěti krátkých případových studií představují základ pro velmi potřebnou diskuzi na téma, jak zkrátit pracovní dobu udržitelným způsobem.

 
Přílohy:

Dopad otevření 1. a 2. tříd základních škol na nárok na ošetřovné

Dne 18. 11. 2020 se opětovně otevřeli školy a k výuce se navrátili děti 1. a 2. tříd. Pro rodiče a jiné osoby, které čerpají ošetřovné z důvodu uzavření školních a dětských zařízení, kam prvňáčci a druháci docházejí, představuje tato skutečnost ukončení potřeby péče, a tedy zánik nároku na ošetřovné. Zrekapitulujeme proto, jak mají pečující osoby správně postupovat, aby výplata ošetřovného za uplynulé dny v měsíci listopadu proběhla hladce.
 
Jak doplnit Žádost o ošetřovné za měsíc listopad?
Rodič či jiná osoba čerpající ošetřovné při péči o prvňáčka a druháka může uplatnit nárok na ošetřovné z důvodu uzavření školy naposledy za den 17. 11. 2020, který je posledním dnem potřeby péče o dítě. Do prohlášení o uzavření školy žadatel o dávku uvede údaj o jejím uzavření do 17. 11. 2020 a po vyplnění tiskopis předá zaměstnavateli.
 
S odesláním žádosti v případě otevření škol a ukončení péče o dítě není třeba čekat na konec měsíce, ale lze ji předat zaměstnavateli, jakmile se vrátíte do zaměstnání.
 
Při vyplňování nezapomeňte prosím doplnit číslo žádosti, pod kterým jste uplatnili nárok na ošetřovné za měsíc říjen, a zaškrtněte, že se navazuje na žádost z minulého měsíce.
 
Zaměstnavatel v části „Záznamy zaměstnavatele“ vyplní rozpis směn za období do 17. 11. 2020 včetně a uvede údaj o datu, kdy zaměstnanec opětovně zahájil výkon zaměstnání (zpravidla to bude 18. 11. 2020).
Ke správnému předávání žádostí a podkladů jsme vydali aktualitu, kterou naleznete na našem webu.
 
Jaký bude postup, pokud budou školy opětovně uzavřeny?
 
Opětovným zahájením výuky pro 1. a 2. třídy končí potřeba péče o děti navštěvující tyto třídy, která započala plošným uzavřením škol ke dni 14. 10. 2020.
 
V případě, že by došlo k opětovnému uzavření škol pro 1. a 2. třídy, bude se jednat o nově vzniklou potřebu péče, kdy rodič či jiná osoba, která bude o dítě pečovat a žádat ošetřovné, vyplní novou žádost o ošetřovné (vygeneruje se nové číslo žádosti).
 
Odpovědi na časté dotazy:
Jak má postupovat po otevření školy rodič (prvňáčka, druháka), který poslal své dítě do školy, ale dítěti byla za týden opět nařízena hygienou karanténa z důvodu kontaktu s covid pozitivním spolužákem?
Ode dne nařízení karantény takovému dítěti vzniká potřeba péče o ně s nárokem na ošetřovné. Je třeba si vyžádat od lékaře vydání rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování na předepsaném tiskopisu, který se používá i v případě, když dítě onemocní a musí být doma ošetřováno.
 
Doba péče o dítě z důvodu karantény se nevykazuje na měsíčním výkazu o potřebě péče při uzavření škol, dny péče se standardně uvedou na tiskopisu od lékaře. Při potvrzování potřeby péče o dítě z důvodu karantény je nutné lékaře upozornit, aby na tiskopisu vyznačil důvod karanténa a tím se odlišila potřeba péče o zdravé dítě od potřeby ošetřování nemocného dítěte.
 
Při karanténě v souvislosti s nemocí covid-19 náleží ošetřovné po celou dobu trvání karantény, zaměstnavatel proto při předání podkladů na OSSZ vyplní formulář „Záznamy zaměstnavatele“ (namísto příslušné rubriky na tiskopisu „Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování“), kde je přehledným způsobem možné uvést všechny potřebné informace o plánovaných/odpracovaných směnách v příslušném měsíci atd. Do kolonky pro číslo žádosti o ošetřovné uvede číslo tiskopisu vystaveného lékařem, který obdržel od pojištěnce.
 
Pro úplnost doplňujeme, že při nemoci dítěte stále náleží ošetřovné nejvýše po dobu prvních 9 (u osamělých rodičů 16) kalendářních dnů potřeby ošetřování a na postupech zaměstnavatele se nic nemění, své záznamy vyplňuje na tiskopisu od lékaře.
 
Jak má postupovat po otevření školy rodič (prvňáčka, druháka), který poslal své dítě do školy, ale dítě onemocnělo covidem-19? Potřebuje klasické ošetřovné od lékaře, nebo vyplňuje opět čestné prohlášení?
Tiskopis, na kterém zaměstnanec vyplňuje prohlášení, se týká jen žádosti o ošetřovné z důvodu uzavření školy či jiného zařízení pro děti.
Jestliže toto zařízení není uzavřeno a žák do něho nemůže chodit, protože onemocněl, potvrdí potřebu ošetřování dítěte z důvodu nemoci lékař. Nárok na ošetřovné z důvodu nemoci dítěte (i v případě onemocnění covidem-19) je jen po dobu prvních 9 a u osamělých rodičů až 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování.
 
Po otevření školy nechtějí rodiče posílat své 6leté děti do školy pouze z obavy o jejich zdraví. Budou mít nárok na ošetřovné, když budou z tohoto důvodu o dítě pečovat?
Nárok na ošetřovné v takovém případě není, a to ani v případě, kdyby s výukou doma po určitou dobu souhlasil ředitel školy.
 
Jak má postupovat rodič, který žádal o ošetřovné na prvňáčka, ale pečuje doma ještě o 9leté dítě, pro něž je škola zavřená?
V takovém případě může rodič zůstat doma a pečovat o starší, devítileté dítě, i když mladší dítě již opět navštěvuje školu. Přitom pak bude nutné vyplnit novou žádost o ošetřovné, která bude uplatněna na starší dítě. Za měsíc listopad tedy rodič předá zaměstnavateli dvě žádosti. První za dny péče o mladší dítě do doby, než opět začalo chodit do školy, a druhou (s vygenerovaným novým číslem) pak za dny péče o starší dítě ve zbytku měsíce. Protože potřeba péče u prvňáčka již skončila (může opět chodit do školy), je možné první z žádostí o ošetřovné zaslat zaměstnavateli i před skončením měsíce listopadu.
 
 
 
  • Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
 

Připravovaná důchodová reforma kopíruje závěry OECD

OECD potvrdila správný směr Ministerstvem práce a sociálních věcí připravované důchodové reformy. To potvrzuje oficiální zpráva OECD, kterou OECD vypracovala pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí v několika posledních měsících.
 
S principy reformy v minulosti souhlasila také Komise pro spravedlivé důchody. Materiál z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí má tak
zelenou jak od národní, tak od mezinárodní vysoce odborné instituce.
 
„OECD potvrdila naši několikaměsíční práci na důchodové reformě. Principy a parametry od začátku diskutujeme v rámci Komise s odborníky na důchodový systém i s politiky. Hned na počátku příprav studie jsme s nimi seznámili i odborníky OECD. Od začátku jsem říkala, že na důchodové reformě musí být shoda napříč politickým i odborným spektrem. A jsem ráda, že na odborné úrovni se s našimi plány ztotožňuje také OECD. Je to jasný signál, že jdeme správným směrem,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana
Maláčová (ČSSD).
 
MPSV a Ministerstvo financí požádaly OECD o zpracování podrobné analýzy důchodového systému v Česku, která také doporučí další postup v oblasti důchodů, vycházející z mezinárodních zkušeností. Zástupci OECD pracovali na zprávě od ledna letošního roku.
 
OECD potvrdilo základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů, nebo nároku na ně. Postoj OECD tak potvrzuje základní cíle reformy MPSV, tedy zavést spravedlivý, srozumitelný a udržitelný důchodový systém, který bude pravidelně informovat každého občana o tom, co může v důchodu čekat.
 
Hlavní doporučení OECD
1. Zjednodušit výpočet důchodů:
Výpočet důchodu je dle OECD složitý. Lidé proto nemají přehled o tom, jak vysoký důchod budou mít, a správa systému je příliš komplikovaná.
 
Řešení: Na složitost důchodového systému dlouhodobě upozorňuje také MPSV. Důchodová reforma zjednoduší výpočet důchodů stejným způsobem, jak to navrhuje OECD. Každá vydělaná koruna se při výpočtu důchodu promítne stejně a výrazně se zvýší základní důchod. Díky tomuto zjednodušení budou lidé dostávat pravidelné informace o svém individuálním důchodovém účtu tak, aby věděli, jak vysoký důchod je čeká.
 
2. Změnit podmínky nároku na starobní důchod:
Zde OECD doporučuje snížit hranici povinné doby pojištění. V současnosti je nastavena na 35 let. Tím se omezí počet seniorů, kteří nebudou mít v budoucnu nárok na důchod, například kvůli probíhající digitalizaci a souvisejícím změnám na trhu práce.
 
Řešení: Součástí důchodové reformy bude i úprava povinné doby pojištění tak, aby zajistila nárok na starobní důchod i seniorům, na které dopadla například zmíněná digitalizace.
 
3. Zvýšit finanční udržitelnost:
OECD navrhuje zvyšování věku odchodu do důchodu po roce 2030.
 
Řešení: MPSV zvyšování věku odchodu do důchodu nepřipustí. Na návrh právě ministryně Maláčové Vláda ČR v minulém roce navyšování odmítla. Věk odchodu do důchodu reforma ponechává zastropovaný na 65 letech. OECD s tímto dosavadním nastavením souhlasí. Poukazuje pouze na to, že se po roce 2030, pokud se výrazně nezmění příjmová stránka důchodového systému, bude muset věk pro odchod do důchodu zvyšovat. MPSV v tuto chvíli navrhuje příjmy řešit skrze daňový systém, jeho přenastavení by mohlo problém vyřešit a věk odchodu do důchodu by se měnit nemusel.
 
4. Změna zdrojů financování důchodů:
OECD navrhuje financovat část důchodů prostřednictvím daní.
 
Řešení: Na nutnost daňové reformy poukazuje dlouhodobě i MPSV. Státní rozpočet by se měl podílet na financování důchodového systému stejně jako tomu je například u systému zdravotního pojištění. Reforma daňového systému by podle resortu zajistila dostatečné příjmy důchodového systému a zmenšila tlak na zvyšování důchodového věku. Zde je ale nutné, aby se touto otázkou zabývalo Ministerstvo financí, pod jehož gesci daně spadají.
 
5. Soukromé penzijní připojištění:
Soukromé penzijní spoření podle OECD neplní svůj účel a hraje pouze omezenou roli.
 
Řešení: Reforma zvýší informovanost občanů o jejich budoucích důchodech, a tím zpřehlední jejich rozhodování, kolik by si měli na důchod spořit. Další nutné změny v oblasti soukromého spoření jsou v gesci Ministerstva financí.
 
Se zprávou OECD seznámíme Komisi pro spravedlivé důchody na nadcházejícím zasedání 27. listopadu 2020. Důchodová reforma připravená MPSV se tak shoduje se závěry OECD v cíli zjednodušení výpočtu důchodu a zavedení individuálních důchodových kont, změkčení podmínek nároku na důchod a změn zdrojů financování důchodů. Reforma navíc posílí ocenění péče a výchovy dětí při výpočtu důchodu nebo umožní dřívější odchod do důchodu lidem v náročných profesích.
 
MPSV čekalo s představením důchodové reformy právě na vyjádření OECD. Materiál představí resort v řádu několika týdnů po jednání Komise, nejpozději však do konce roku.
 
 
 
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Čeká nás zvyšování nezaměstnanosti i výdělků, tvrdí ČNB

Podle České národní banky nás ani v příštím roce nečeká příliš příznivý ekonomický vývoj. Zatímco letos o přežití bojovali především drobní a střední podnikatelé, v roce 2021 se budou o živobytí obávat zaměstnanci. O práci by mohlo přijít až 150 tisíc lidí. Zato ti, kteří si zaměstnání udrží, se mohou těšit na vyšší výdělky. Podle televize CNN Prima NEWS to vyplývá z aktuální zprávy o inflaci, kterou Česká národní banka vydala v minulém týdnu.

Z hlediska vývoje na trhu práce bude příští rok daleko horší než letošní. „Zaměstnanost bude v návaznosti na letošní propad ekonomické aktivity znatelně meziročně klesat až do začátku roku 2022,“ uvádí ve své poslední Zprávě o inflaci, kterou koncem minulého týdne vydala Česká národní banka. Největší propad zaměstnanosti by měl nastat hned v prvních třech měsících příštího roku.

Obecná míra nezaměstnanosti by měla stabilně růst a kulminovat na úrovni 4,8 procenta ve třetím kvartále roku 2021. „Podobně se bude vyvíjet i podíl nezaměstnaných osob, který dosáhne vrcholu ve výši 5,5 procenta,“ píše Česká národní banka ve své prognóze. Podíl nezaměstnaných je ukazatel, kterým nezaměstnanost měří ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho aktuální hodnota dosahuje 3,8 procenta. Situace by se měla začít výrazněji zlepšovat až v roce 2022.

Důvod k radosti, podle ČNB, naopak budou mít ti, kteří si své zaměstnání udrží. Jejich mzdy totiž porostou, a v některých čtvrtletích dokonce rychleji než ceny. K největšímu zvýšení nominálních mezd má od dubna do června příštího roku, a to o 5,6 procenta. Jde o důsledek nízké srovnávací základy, protože v letošním druhém čtvrtletí mzdy prakticky stagnovaly. Ve zbytku roku 2021 i v roce 2022 by nominální výdělky měly růst v průměru o tři až čtyři procenta.

Rychlejší růst mezd se ale dostaví až napřesrok, na jehož konci by se průměrný příjem měl výrazně přiblížit 38 tisícům korun měsíčně hrubého. Aktuálně se průměrná mzda nachází jen lehce nad 35 tisíci korunami. Vzhledem k tomu, že Česká národní banka počítá s návratem inflace na cílovou dvouprocentní hodnotu (nynější průměr je nad třemi procenty), zvýší se také kupní síla tuzemských mezd. Momentálně totiž právě kvůli poměrně rychlému růstu cen reálné mzdy padají.

  • Zdroj: CNN Prima NEWS
 

Státní příspěvek získají také lidé propuštění ze Sokolovské uhelné

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka získají také propuštění zaměstnanci hnědouhelné Sokolovské uhelné (SU). Počítá s tím upravené nařízení vlády, které vláda ČR v pondělí schválila. Podle zpravodajství České televize o tom informoval vicepremiér, ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Podobný příspěvek získali v minulosti například i propouštění zaměstnanci černouhelné těžební společnosti OKD.

Sokolovskou uhelnou by mělo postupně opustit 800 až 1000 lidí. Návrh na podporu pro propuštěné zaměstnance vedení Sokolovské uhelné již dříve uvítalo.

Dosud se výplata státní kompenzace týkala mimo jiné zaměstnanců černouhelné OKD, pracovníků z hnědouhelné lokality ČSA společnosti Severní energetická nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce. Nyní se tak rozšířila právě na Sokolovskou uhelnou.

Podle ministra Karla Havlíčka je negativní ekonomický vývoj SU způsoben především enormním růstem cen emisních povolenek.

„Jeho primárním důsledkem je odstavování tlakové (paroplynové) plynárny Vřesová a sekundárním důsledkem snižování těžby uhlí pro potřeby tohoto subjektu. V obou případech se tento vývoj negativně promítá a bude promítat do snižování počtu zaměstnanců, a to se všemi na tento stav navázanými negativními důsledky,“ napsalo v předkládací zprávě materiálu pro vládu ministerstvo průmyslu a obchodu.

Podle resortu lze očekávat, že postupné uvolňování stávajících zaměstnanců Sokolovské uhelné z pracovního poměru se negativně promítne do nezaměstnanosti v okrese Sokolov, která je už nyní jednou z nejvyšších v České republice.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na začátku měsíce po jednání tripartity uvedl, že v hledání investorů do regionů dotčených útlumem těžby uhlí by měla být aktivní státní agentura CzechInvest. V této souvislosti zmínil právě Sokolovskou uhelnou. Ministr Karel Havlíček, podle něho, na jednání možnou konkrétní aktivitu pro řešení situace právě v Karlovarském kraji zmínil, detailní ale být nechtěl.

Navrhovaná úprava nařízení dále stanoví, že na státní příspěvek budou mít nadále nárok zaměstnanci Hlavní báňské záchranné stanice společnosti OKD, a to i přesto, že by do konce roku měla přejít pod státní podnik Diamo. Materiál nicméně podotýká, že v nejbližších pěti až sedmi letech se s uvolňováním zaměstnanců z této firmy nepočítá.

  • Zdroj: Česká televize

Zasedání Kolegia sociálních partnerů ve vodním hospodářství

Dne 9. 11. 2020 proběhlo jednání Kolegia sociálních partnerů ve vodním hospodářství (tripartita ve vodním hospodářství), a to prostřednictvím videokonference, mezi zástupci Ministerstva zemědělství – Ing. Kendík, Ing. Duda, zástupci Svazu zaměstnavatelů Malá voda – Ing. Slezák, Ing. Žák, zástupci OS DLV – JUDr. Mgr. Nestěrová, kol. Růžička.
Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR inicioval jednání v následujících tématech:
 
– Financování vodního hospodářství – situace v podnicích Povodí (nedostatečné finanční dotace)
– Dohoda pro podniky Povodí pro rok 2021
– Situace ve vodovodech a kanalizacích – legislativa (nový cenový výměr, apod.), situace ve společnostech v souvislosti s Covidem 19, apod.
– Penzijní připojištění zaměstnanců VaK
 
  • Zdroj: Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR
 

Patnáct firem získalo ocenění „Bezpečný podnik“ i přes komplikace spojené s pandemií covid-19

Spousta firem musela v letošním roce kromě obvyklých každodenních problémů ještě čelit následkům pandemie covid-19,  přesto se našly podniky, které se rozhodly udělat pro bezpečnost svých zaměstnanců na pracovištích něco navíc nad rámec zákonem stanovených povinností, což stvrzuje udělení osvědčení „Bezpečný podnik“.
 
Všechny oceněné firmy jej získaly už poněkolikáté a obdiv zaslouží společnost ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Dukovany, která je „Bezpečným podnikem“ už poosmé.
 
Letošní jarní slavnostní předávání ocenění „Bezpečný podnik“ bylo kvůli omezením způsobeným pandemií covid-19 zrušeno a stejně tak to dopadlo i na podzim. Nicméně podmínky, které bylo třeba splnit pro jeho získání, zůstávají stále stejné a dokazují, že managementy oceněných společností dávají při řízení svých firem stejnou prioritujak ekonomickým hlediskům, tak ochraně zdraví svých zaměstnanců na pracovištích. Osvědčení „Bezpečný podnik“ se získává na dobu tří let, kdy po celou dobu je takto oceněná společnost pod zvýšeným dohledem inspektorátů práce. Pro firmy je získání takového ocenění prestižní záležitostí.
 
V České republice se v současné době prokazuje platným osvědčením celkem 77 společností (57 tisíc zaměstnanců), které přispívají zavedením a důsledným uplatňováním systémového pojetí řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ke snižování pracovní úrazovosti i nemocnosti svých zaměstnanců na minimum.
 
K datu 1. 11. 2020 získaly osvědčení „Bezpečný podnik“ následující firmy:
ASSA ABLOY Opening Solutions CZ s.r.o.; divize Stavební zámky, se sídlem v Rychnově nad Kněžnou
ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Dukovany, se sídlem v Praze
ČEZ, a. s., Jaderná elektrárna Temelín, se sídlem v Praze
ČZ a.s., provozovna Strakonice, se sídlem v Praze
ČZ Řetězy, s.r.o., se sídlem ve Strakonicích
ČZ Strojírna, s.r.o., se sídlem ve Strakonicích
HOCHTIEF CZ a. s., se sídlem v Praze
Chropyňská strojírna, a.s., se sídlem v Chropyni
KDYNIUM a. s., se sídlem v Kdyni
Lovochemie, a.s., se sídlem v Lovosicích
Robert Bosch, spol. s r.o., se sídlem v Českých Budějovicích
SENCO Příbram spol. s r.o., se sídlem v Příbrami
THK RHYTHM AUTOMOTIVE CZECH a.s., se sídlem v Dačicích
TRCZ s.r.o., se sídlem v Lovosicích
VESUVIUS ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem v Třinci
 
Neustálé zlepšování, které je jedním z požadavků programu, pomáhá docílit vyšší úrovně správné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a proto Ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní úřad inspekce práce budou program „Bezpečný podnik“ podporovat i nadále.
 
O programu „Bezpečný podnik“Cílem programu „Bezpečný podnik“ je zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, docílit tak současně vyšší úrovně kultury práce a vytvořit podmínky pro zavedení a uplatňování integrovaného systému řízení. Splnění požadavků programu „Bezpečný podnik“ je praktickým naplněním zásady dát při řízení právního subjektu stejnou prioritu jak ekonomickým hlediskům, tak i bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí. Společnostem, které splnily podmínky programu, se uděluje osvědčení „Bezpečný podnik“. Program „Bezpečný podnik“ je rovněž nedílnou součástí státní politiky a je zakotven také v Národní politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky. Více informací o programu je dostupných na http://www.suip.cz/bezpecnost-prace/bezpecny-podnik/.
 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Předseda ASO Dufek v televizi CNN Prima NEWS opět oponoval výrokům, že poslal 50 % restaurací u nás do bankrotu!

Počátkem listopadu zveřejnila televize CNN Prima NEWS rozhovor s předsedou Asociace samostatných odborů Bohumírem Dufkem, který byl věnován současné ekonomické situaci u nás, a to v souvislosti s dopady pandemie koronaviru. V původním rozhovoru se mimo jiné zmínil i o tom, že je u nás až 40.000 stravovacích zařízení, že díky koronavirové krizi jich může až polovina zkracovat. Načež zaměstnanci, kteří by tak přišli o zaměstnání, by měli přejít na úřady práce a rekvalifikovat se na jiná zaměstnání, případně i na svářeče. Načež v řadě médií došlo i nesprávné interpretaci jeho slov a představitelé podnikatelských kruhů v hotelnictví, restauračních zařízeních a cestovním ruchu začali Bohumíra Dufka nesprávně obviňovat, že poslal 50 % restaurací a hospod do krachu.

Samozřejmě, že tato situace se v médiích, a samozřejmě i v televizi CNN Prima NEWS, probírala několikráte. Také moderátorka pořadu Partie Terezie Tománková si dnes, v neděli, do svého pořadu pozvala předsedu ASO Bohumíra Dufka, jehož oponentem v televizní diskusi byl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Moderátorka Terezie Tománková zahájila svůj pořad tím, že oznámila, že na sociálních sítích vznikla výzva, aby restaurace a hospody neobsloužily Bohumíra Dufka, pokud někam zavítá. Předseda druhé největší odborové centrály u nás odpověděl, že mu taková výzva nevadí. „Na pivo do restaurací a hospod jsem nikdy nechodil,“ prohlásil. Zároveň uvedl, že jeho slova pro CNN Prima NEWS o restauracích a hospodách někteří komentátoři v řadě médií překroutili. Zdůraznil, že „ať si každý přečte ten rozhovor. Spousta výroků je zkreslených,“ vzkázal jim Bohumír Dufek. Mimochodem, rozhovor si můžete přečíst nejen na webu CNN Prima NEWS, ale lze najít i na portálu Odbory.info a na webu ASO.

Prezident asociace hotelů a restaurací Václav Stárek mu hned na obrazovce pořadu CNN Prima NEWS oponoval s tím, že je to nejvíce postižený obor, který Bohumír Dufek poslal do bankrotu.

To si Bohumír Dufek přirozeně nenechal líbit. „Nevím, proč mě osočujete, že jsem poslal 50 firem do bankrotu. Řekl jsem, že přeju všem podnikatelům, aby si sáhli na dotace a zvládli to,“ prohlásil Bohumír Dufek.

Načež se v průběhu tohoto půlhodinového rozhovoru oba představitelé, to je odborář Bohumír Dufek a podnikatel v pohostinství a hotelnictví Václav Stárek se pokusili televizním divákům vysvětlit své postoje a argumenty, přičemž od Václava Stárka zaznívaly de facto postoje, které se objevovaly v posledních dnech v různých médiích, a které Bohumír Dufek označuje za zkreslené a neodpovídající skutečnému obsahu původního rozhovoru.

Například hned v úvodu Václav Stárek označil slova Bohumíra Dufka za skandální prohlášení, neboť tato slova zazněla od někoho, kdo zastupuje odbory. Zároveň podotkl, že Českomoravský odborový svaz pohostinství, hotelnictví a cestovního ruchu má na tuto problematiku jiný názor. Konstatoval, že vedení asociace s tímto odborovým svazem pravidelně uzavírá Kolektivní smlouvu vyššího stupně. „V každém případě si myslím, že odbory jsou zde od toho, aby se snažily zachovat pracovní místa. Chci říci, že je to problém celosvětový, jen v Evropě je to 18 milionů lidí, kteří pracují v cestovním ruchu. A jsou nějakým způsobem navázání i na tu gastronomii,“ prohlásil Václav Stárek. Podle něho v České republice pracuje v cestovním ruchu, kde je přes 170.000 zaměstnanců, z toho 80.000 lidí v pohostinství a ubytovacích službách.

Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že tato nedobrá situace, kvůli pandemii koronaviru, zde může být dlouhou dobu. „Myslím si, že bez těchto opatření by byl propad ekonomiky, ale i služeb, daleko větší, než je tomu v současné době,“ prohlásil Bohumír Dufek. Poté sdělil, že během jednání tripartity vždy, a to společně s podnikateli, se snažil prosadit, aby byly podnikatelům a zaměstnavatelů udělovány potřebné dotace. Poté odbočil k tomu, že za bývalých pravicových vlád, především v době minulé hospodářské krize (asi měl na mysli po roce 2008) bývalá vláda prosadila dluh ve státním rozpočtu ve výši 600 miliard korun, takže to co, navrhuje současná vláda, pokud jde o rozpočet pro příští rok, to je částku 320 mld. Korun deficitu státního rozpočtu, že to si Česká republika může dovolit. Myslí si zároveň, že to nakonec přivítají sami podnikatelé. Jak Bohumír Dufek dále poznamenal, jde o to zachránit co nejvíce podnikatelů, zaměstnavatelů a potažmo i co nejvíce pracovních míst.

Poté se vrátil k hlavnímu tématu této televizní debaty, když konstatoval, že žijeme v realitě. Vždyť sami představitelé asociace na svém webu přiznávají, že 50 % hotelů a restaurací má značné problémy. Připomněl, že koronavirová pandemie zde, to je, u nás, může opravdu trvat delší dobu, takže není jednoznačné, že se všichni z nich dokáží těchto problémů zbavit. Proto jim všem přeje dotace, jako to prohlásil v již citovaném, tedy původním rozhovoru. Načež dodal, ať si tento rozhovor lidé přečtou, protože mu vadí, že jsou jeho výroky zkreslovány.

Na výzvu moderátorky Terezie Tománkové prezident asociace hotelů, restaurací a cestovního ruchu Václav Stárek uvedl, že, podle něho, se tato situace odrazím v tom, že se bude přepisovat mapa cestovního ruchu. V této souvislosti připomněl 11. Září 2001, kdy došlo k útokům arabských teroristů v New Yorku, kdy zahynuly tisíce Američanů, což se přirozeně odrazilo v přijetí řady bezpečnostních opatření, zejména v leteckých spojích. Podle Václava Stárka budou i v této době nastolena přijata řada nových a trvalých opatření preventivního charakteru, které však nebudou až tak dramaticky \zasahovat do ekonomiky pohostinství a cestovního ruchu. Proto asociace vypracovala tzv. desatero, prostě program pro hotelový byznys, pohostinství a cestovní ruch s tím, že snahou je udržet situaci v tomto odvětví trvale. Protože, jak podotkl Václav Stárek, tento obor podnikání by třetí vlnu pandemie nepřežil. Nešlo by o 50 % hotelů a restaurací, ale v ohrožení by byly všechna tato zařízení v pohostinství a cestovním ruchu. Připomněl, že každá rok cestovní ruch přináší do české ekonomiky cca 300 mld. Kč a do veřejných rozpočtů je odváděno cca 125 miliard korun. Zároveň konstatoval, že tato čísla uvedl, aby každý pochopil, proč je legitimní vyžadovat podporu pohostinství a cestovního ruchu.

Na to navázal předseda ASO Bohumír Dufek, který zmínil program Covid ubytování, který slouží tomuto účelu, a to pro všechny restaurační zařízení a hotelové služby.

Jenže poté moderátorka Terezie Tománková položila Václavu Stárkovi otázku, kolik asi restaurací a ubytovacích zařízení zkrachuje. Te odpověděl, že společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR, to může být, podle jejich odhadu, až třetina. Ovšem k tomu dodal, že to není ověřené číslo. Přičemž momentálně to není příliš důležité číslo, jelikož podstatou věci je, aby ti, kteří se přehoupnou přes toto období, i nadále přežili. Zároveň dodal, že podle jejich asociace, nastane období, kdy se cestovní ruch začne oživovat, tedy pokud nenastane další vlna pandemie. Podle Václav Stárka se zahraniční cestovní ruch patrně zvedne ve druhém čtvrtletí příštího roku a v lednu se dá očekávat, že by již mohlo dojít k lyžování v našich, tuzemských podmínkách. Avšak, jak údaje jejich evropské konfederace v této době uvádějí, návrat ke stavu před koronavirovou krizí, lze očekávat až v roce 2023 a možná až v roce 2024. Načež v této návaznosti opět připomněl, že jde o nějakých 180.000 ubytovacích zařízení. Tedy jde o to, zajistit práci pro značné množství zaměstnanců, přičemž jde o to uživit jejich rodiny. Zároveň dodal, že se to týká zejména Prahy, neboť v Praha zajišťuje 60 % obratu cestovního ruchu u nás.

Na jeho slova volně navázal Bohumír Dufek, který prohlásil, že současná situace kvůli pandemii koronaviru je značně složitá, proto si nemyslí, že lyžařské zájezdy u nás se budou rozjíždět již v lednu. Upozornil, že čím dříve tato striktní opatření rozvolníme, tím vetší negativní dopad to bude mít do české ekonomiky. „Jsem o tom přesvědčen,“ konstatoval. V této návaznosti připomněl rozvolnění k němuž došlo v létě t.r. a k jakým důsledkům to potom vedlo. Bohumír Dufek je toho názoru, že nebylo potřeba zavírat restaurace. Načež konstatoval, že během řady jednání s představiteli státu či podnikateli navrhoval, aby se znovu rozjelo závodní stravování přes poledne. Dále, aby se zorganizovaly školy v přírodě, které by měly velký multiplikační efekt. Jenže, nikdo ho nevyslyšel. Současně podotkl, že podnikatelé vždy vyprávějí o tom, co by se mělo či nemělo, ale nikdy nejsou si sednout za jeden stůl s odbory a tyto záležitosti, z pohledu obou stran, spolu prodiskutovat. Zkrátka, podnikatelé to vidí z jedné strany, odbory pro změnu zase z té druhé. Proto by bylo dobré celou záležitost řešit dohodou obou stran.

Pokud jde o další vývoj, Bohumír Dufek dále poznamenal, že část podnikatelského sektoru bude mít velké problémy, a to zejména investičního charakteru.

V další části dialogu Bohumíra Dufka a Václava Stárka si oba představitelé vyměňovaly názory na to, jak, u nás funguje šedí zóna, jak je to s využitím brigádníků v pohostinství či v zemědělství, kteří obvykle pracují na externí úvazky, ať již jde o smlouvy o dílo či o pracovní úvazky. V průběhu této diskuse Bohumír Dufek mimo jiné připomněl, že odbory byly proti omezení kapacit lůžkových zařízení v nemocnicích, jak v posledních letech zaznívalo na ministerstvu zdravotnictví, aby byl naplněn záměr vlády rušit pracovní místa ve státní správě, což se právě nyní v době pandemie, ukázalo jako velmi prozíravé.

Zbývá jenom dodat, že v závěru této diskuse se, díky opětovným dotazům moderátorky Terezie Tománkové, oba aktéři, to je Bohumír Dufek a Václav Stárek, dostali k tomu, že si v podstatě zopakovali svá úvodní slova o tom, že původní rozhovor Bohumíra Dufka v CNN Prima NEWS byl ze strany podnikatelů v pohostinství a ubytovacích zařízení ne zcela správně pochopen, neboť v řadě různých médií a také na sociálních sítích došlo k vytržení slov Bohumíra Dufka z kontextu celého rozhovoru, načež se jeho slova postupně stále více zkreslovala a dostávala tak úplně jiný význam, než předseda odborů původně mínil.

  • Zdroj: CNN Prima NEWS