Premiér Petr Fiala využil této příležitosti a poděkoval všem zaměstnancům za jejich práci a zároveň připomněl, že se v letošním roce zvýšil objem prostředků na platy ve státní sféře o 14,7 miliardy korun. Výdaje na platy státních zaměstnanců tak činí celkem 264 miliard korun.

„Velice si vážím práce státních zaměstnanců. Uvědomuji si, že kvalita služeb, které stát poskytuje, a vlastně i celkový dojem, který občané ze svojí země mají, závisí právě na nich. Věříme, že státní sféra potřebuje především dlouhodobou vizi. Aby stát mohl správně fungovat a aby byl dobře připraven na budoucnost, musíme jeho agendy významně revidovat a zmodernizovat,“ řekl premiér Fiala odborářům.

Na ekonomické konferenci Asociace samostatných odborů premiér zdůraznil, že základní podmínkou do budoucna je zajistit předvídatelné a udržitelné hospodaření státu s tím, že platí závazek vlády snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod 3 % HDP.

Premiér také vyzval odbory, aby přijali svůj díl odpovědnosti za ekonomickou situaci České republiky a udržitelnost veřejných financí a požádal je, aby ve svých požadavcích byli realističtí a vnímali celkovou ekonomickou situaci. „Musíme provést skutečné systémové změny, abychom ozdravili bilanci státního rozpočtu a zlepšili stav veřejných financí. Závisí na tom celá budoucnost české ekonomiky, veškerá finanční a sociální jistota českých domácností,“ uvedl předseda vlády.   

„Chápu, že některá opatření, o kterých diskutujeme, mohou být u veřejností nepopulární. Naše vláda se ale jasně rozhodla, že udělá to, co je třeba, abychom pro Českou republiku zajistili dobrou budoucnost. Populistických řešení už bylo dost. Je nejvyšší čas na odpovědná řešení,“ dodal premiér.

Český premiér ocenil návštěvu prezidenta Van der Bellena jako signál přátelství mezi oběma zeměmi a blízkých vztahů v mnoha oblastech, včetně ekonomiky či kultury. „Panu prezidentovi jsem poděkoval za jeho osobní pozornost, kterou věnuje vídeňským Čechům a za dlouhodobou podporu Školského spolku Komenský, který poskytuje vzdělání v českém jazyce od mateřské školy až po gymnázium,“ uvedl premiér.

Oba státníci diskutovali o aktuálním vývoji války a nutnosti pokračování podpory Ukrajině v její obraně proti Rusku. „Obě naše země plně podporují Ukrajinu. Cením si veškeré humanitární pomoci, kterou jí poskytuje Rakousko. Česká republika byla mezi prvními, kdo poslal Ukrajině vojenský materiál, včetně těžké techniky, a bude v tom pokračovat,“ uvedl předseda vlády a dodal, že důležité je také další posilování obrany zemí na východním křídle NATO.

Dalšími tématy jednání lídrů byla hospodářská spolupráce mezi oběma zeměmi, včetně obchodu a investic, a také spolupráce v obranném průmyslu či podpora české krajanské komunity v Rakousku.

Rakousko je 7. největší obchodní partner ČR. V roce 2022 činil celkový vzájemný obchodní obrat 16,2 miliardy eur (382 mld. Kč) a meziročně se zvýšil o 19,1 %.

Vláda přistoupila k aktualizaci svého programového prohlášení na základě závazku vyplývajícího z koaliční smlouvy provádět jeho každoroční revizi. Přijatými úpravami reaguje také na ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na občany České republiky.

„Naše cíle a priority, které jsme si stanovili v preambuli tohoto prohlášení, se nemění. I ve zbylých letech našeho funkčního období chceme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, v orientaci naší země na Evropskou unii a NATO, v podpoře vzdělávání, svobodného trhu, bydlení, digitalizace, dál platí i náš slib připravit penzijní reformu,“ prohlásil premiér Petr Fiala.

Některé pasáže v programovém prohlášení byly upraveny také proto, že se vládě podařilo tyto sliby již v úvodním roce funkčního období splnit. „Podnikatelům bezesporu usnadňuje život zrušení EET a úprava kontrolního hlášení, navýšení limitu pro paušální daň a DPH na dva miliony jim navíc ušetří zhruba 30 miliard korun na daních. Zrušili jsme také silniční daň pro osobní automobily a dodávky. Splnili jsme slib, že na financování silnic II. a III. třídy od roku 2023 poskytneme ze státního rozpočtu částku minimálně šest miliard korun ročně. Součástí vládního balíčku opatření proti růstu cen pohonných hmot byla i daňová opatření na podporu elektromobility – konkrétně podpora nízkoemisních vozidel (elektromobilů, hybridních vozidel, vozidel na zemní plyn). Podařilo se nám také získat přístup k LNG terminálu, což jsme prozřetelně slíbili ještě před zastavením dodávek plynu z Ruska,“ vyjmenoval některé z nich premiér Fiala.

„Zodpovědné hospodaření a ekonomický růst jsme podpořili předvídatelnou mírou investic. Snížili jsme předchozí vládou naplánovaný schodek státního rozpočtu o 80 miliard a přitom skutečné výdaje na investice činily v roce 2022 186,9 miliardy. Kapitálové výdaje tak dosáhly od roku 2015 nejvyššího podílu na celkových výdajích, tedy 9,4 procenta,“ zdůraznil předseda vlády.

Připomněl například ještě i zavedení pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, pokroky dosažené v digitalizaci státní správy, připravenou novelu stavebního zákona či zákonné zakotvení povinnosti dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP. „V nové verzi programového prohlášení jsme se zavázali k tomu, že tyto dvě procenta HDP na obranu budeme vydávat už v příštím roce, než až v roce 2025,“ upozornil premiér Fiala.

Vláda se nově zavazuje mimo jiné k tomu, že vytvoří systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků, kterým Česká republika v posledních měsících čelila, že stanoví plán stěžejních investic do dopravy na desetileté období včetně výhledu financování, upraví energetický zákon tak, aby více odrážel současnou situaci v zajištění a bezpečnosti dodávek energií, či že bude ve vhodných případech klást ještě větší důraz na adresné cílení sociální pomoci.

„Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou,“ podotkl Petr Fiala. „Nejde o revoluční změny, ale přiměřenou reakci na situaci, která se během roku naší vlády v řadě oblastí významně změnila. Ale právě tato, řekněme evoluce, nám pomůže tyto změny nejen zvládnout, ale využít je k urychlení řady kroků, které jsme například měli v plánu v pozdějších letech,“ dodal předseda vlády.

Vláda projednala i návrh změnového zákona, který mění některé právní předpisy související s přípravou a zajištěním hospodářských opatření pro krizové stavy. Důvodem k navrženým změnám jsou zkušenosti z praxe během pandemie nemoci covid-19 a bezpečnostní krize vzniklé po ruském vpádu na Ukrajinu. Kabinet chce upravit zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákon o krizovém řízení a zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv tak, aby byl stát lépe připraven na případné další krize, aby byl flexibilnější v otázce využití hospodářských opatření při jejich zvládání a měl lepší zdrojové zajištění hospodářských opatření. Vláda mimo jiné navrhuje také zavést možnost rezervovat státní hmotné rezervy ve Správě státních hmotných rezerv.

Vláda schválila také pravidla pro nové dotační programy Ministerstva zemědělství, které vycházejí z nového programového období Společné zemědělské politiky 2021–2027. Nařízení se týkají podmínek provádění opatření Natura 2000 na zemědělské půdě, opatření v oblastech s přírodními omezeními, opatření pro zalesňování zemědělské půdy a zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací, což je opatření, které na rozdíl od předchozích bude v České republice zavedeno a podporováno poprvé.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-1–brezna-2023-203371/.

Mezi největší úspěchy našeho unijního předsednictví patří omezení závislosti EU na ruském plynu a ropě, dosažení dohody, která umožnila vládám členských států zastropovat ceny energií či zmírnění možných negativních dopadů na občany a konkurenceschopnost v rámci balíčku Fit for 55. „České předsednictví se muselo potýkat především s dopady ruské agrese na Ukrajinu a důsledky, které to má pro jednotlivé státy a občany zemí EU. V tomto těžkém úkolu jsme obstáli a významnou roli v tom sehrál právě ministr Bek. Díky jeho aktivitám a permanentnímu dialogu s unijními institucemi a dalšími členskými státy jsme opět považováni za spolehlivého partnera,“ uvedl po jednání premiér.

Během předsednictví ministr Bek předsedal radám pro obecné záležitosti, z nichž jedna se uskutečnila v neformálním formátu v Praze, zbývající v Bruselu a Lucemburku. Jeho agenda zahrnovala i řadu citlivých témat jako např. dodržování principů právního státu v Maďarsku a Polsku a rozdílné pohledy členských států na změny rozhodovací mechanismy v Radě.

Důležitým tématem jednání byly také hlavní úkoly ministra pro další období. „Jsem rád, že pan ministr Bek je připraven se aktivně zapojit do koordinace popředsednické evropské politiky vlády. Hlavní důraz bude klást zejména na zlepšování kvality českých pozic k evropským návrhům a na mediaci případných rozporů mezi jednotlivými orgány státní správy nebo mezi zástupci koaličních stran. Zaměří se na koordinaci evropské politiky ve všech oblastech, nejenom v pozicích, ale i v otázce využívání evropských fondů a dalších oblastí důležitých pro budoucnost ČR,“ dodal předseda vlády a zdůraznil, že funkce ministra pro evropské záležitosti je velmi důležitá i po konci předsednictví.

„Jedním z dlouhodobých úkolů, na kterém chceme více pracovat, je i větší vliv zástupců ČR v evropských institucích, tedy aby naši občané se dostávali na pozice v politicko-administrativním aparátu EU, kde se rozhoduje. K tomu můžeme využít personálních kapacit a prestiže, kterou ČR během předsednictví získala,“ řekl premiér Fiala.

Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a na co je potřeba se ještě více soustředit.

Jednání bylo zahájeno minutou ticha v upomínce obětí již rok trvající ruské invaze na Ukrajinu. Členové RVVI se zároveň připojili k veřejné sbírce Světlo a teplo pro Ukrajinu, kterou celorepublikově organizuje Junák – český skaut. Cílem sbírky je výroba tzv. zákopových svíček, jež jsou výrazem pomoci v situaci, kdy se nachází četná území Ukrajiny bez proudu, a zároveň i symbolem společné naděje do budoucnosti.

„Solidaritou s válkou trpící Ukrajinou upevňujeme naši bezpečnost a svobodu. Bez sounáležitosti a pomoci občanů, každého, kdo může přispět, bychom to nezvládli. Proto jsme se s členy Rady rozhodli do sbírky bez váhání připojit. Za společný postoj jsem velmi vděčná,“ sdělila k podpoře sbírky ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová.

V první části zasedání si členové RVVI vyslechli informace předsedkyně RVVI o jednáních s jednotlivými poskytovateli podpory, které probíhají v rámci příprav Návrhu státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2024+. Ministryně Langšádlová bude prosazovat na vládě navýšení rozpočtu na vědu a výzkum, stěžejně z důvodů přetrvávající vysoké inflace.

V další části jednání informovali zástupci Akademie věd ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o aktuální situaci začlenění vědeckého výzkumného centra ELI Beamlines do konsorcia ELI ERIC. Rada si vyžádala ze strany MŠMT informaci o predikci budoucích výdajů této mezinárodní infrastruktury včetně investic a nároků konsorcia vůči státnímu rozpočtu ČR do roku 2030, a dále požádala Akademii věd o pravidelné předkládání výsledků výzkumu ELI Beamlines.

V tradičním bodu jednání k Metodice 2017+ proběhly volby členů Odborných panelů. RVVI navrhla své předsedkyni jmenovat 11 nových členů Odborných panelů a dále jmenovat doc. Jakuba Sirovátku, Dr.phil., předsedou Odborného panelu Humanities and the Arts.

Následně schválila RVVI přistoupení k Dohodě o reformě hodnocení výzkumu (ARRA), kterou připravily Evropská asociace univerzit (EUA), Evropská komise a organizace Science Europe v červenci 2022. Přistoupením k Dohodě RVVI zároveň vstupuje do Koalice pro reformu hodnocení výzkumu, jež je významným zdrojem informací pro další zkvalitnění hodnocení podle platné metodiky.

Vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů, EU a ES MŠMT dr. Václav Velčovský seznámil členy RVVI s aktuálním stavem Operačního programu Jan Amos Komenský a mj. je informoval o přípravě výzvy pro oblast společenských a humanitních věd. Ministryně Langšádlová bude prosazovat navýšení alokace ve výši 1,5 mld. Kč právě na podporu společenských a humanitních oborů. 

Předseda Technologické agentury ČR prof. Petr Konvalinka představil Radě další postup v programu Národní centra kompetence.

Členové RVVI také projednali materiál Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, který pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracovala společnost Ernst & Young. Obsahem analýzy jsou doporučení na zjednodušení procesů při poskytování účelové podpory. Radní navrhli materiál projednat s poskytovateli účelové podpory a podněty z Analýzy zapracovat do přípravy nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.

V závěru jednání se RVVI se seznámila s Příručkou k použití definice malých a středních podniků, která slouží jako obecné vodítko pro žadatele a příjemce v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

Spojené arabské emiráty jsou společně s Izraelem naším největším obchodním partnerem na Blízkém východě. Zároveň jde o jednu z nejotevřenějších zemí v regionu. Premiér tak s prezidentem a místopředsedou vlády SAE mluvil hlavně o prohlubování spolupráce. „Jednali jsme o spolupráci v oblasti energetiky, rozvoje moderních technologií, kybernetiky či vzdělávání – i o vzájemné výměně studentů mezi Českem a Spojenými arabskými emiráty,“ uvedl po jednání premiér Fiala s tím, že země otevře v dohledné době opět své velvyslanectví, které SAE uzavřely ke konci roku 2021. „S panem prezidentem jsme se dohodli, že Českou republiku navštíví obchodní delegace z jeho země, která bude řešit obchodní spolupráci na konkrétních projektech a investicích. Oboje je pro další rozvoj našich vzájemných vztahů velmi důležité,“ pokračoval premiér.

V Abú Dhabí současně probíhá veletrh obranných technologií a techniky IDEX 2023. Na jedné z největších světových výstav tohoto druhu se prezentují také téměř tři desítky českých firem zbrojního průmyslu. Jsou mezi nimi ty, které se v SAE už úspěšně uchytily – TATRA Trucks, OMNIPOL, COLT CZ Group, Sellier&Bellot a AURA – i další, které by své produkty zdejšímu lukrativnímu trhu rády nabídly.

Premiér si na veletrhu prohlédl českou expozici, která má podle organizátorů ukázat světu příběh úspěšného demokratického transformačního procesu České republiky, která se od roku 1989 začlenila do mezinárodních společenství a mezinárodního trhu. „Jsem moc rád, že jsem mohl přijet Abú Dhabí na bezpečnostní veletrh IDEX, kde má Česká republika silné zastoupení a ukazuje tak význam našeho obranného průmyslu. Naše vláda si je vědoma rostoucího významu obranného průmyslu pro naše hospodářství a snažíme se dělat všechny kroky pro to, abychom právě český obranný průmysl posílili,“ sdělil předseda vlády, který zároveň dodal, že obranný průmysl je důležitý pro ekonomiku i kvůli tomu, že má významný dopad na zaměstnanost a celková výroba má vysokou přidanou hodnotu.

Velmi dobrou zprávou je, že naše česká Excalibur Army podepsala se společností Resource Industries ze Spojených arabských emirátů kontrakt na dodávku 200 vozů na podvozcích Tatra. „Zájem této země o spolupráci, včetně spolupráce v obranném průmyslu je velký. Máme zde otevřené dveře, tak je na nás, abychom toho všichni společně využili,“ komentoval kontrakt předseda vlády.

Petr Fiala do Abú Dhabí přiletěl komerčním letem z Varšavy, kde se ve středu 22. února zúčastnil jednání států takzvané bukurešťské devítky (B9) s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jednání se konalo v předvečer prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, kterou Putinovo Rusko zahájilo 24. února 2022. Premiér následně jednal se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckim.

„Jednání zemí skupiny B9 s americkým prezidentem Joem Bidenem, které se konalo vpodvečer výročí ruské invaze na Ukrajinu, ukázalo na jednotu spojenců a velké odhodlání k další pomoci Ukrajině. Jeho hlavním motivem byla bezpečnost Evropy, s důrazem na bezpečnost států střední a východní Evropy. Prezident Biden i všichni ostatní potvrdili jasný závazek bránit každý centimetr půdy členských států NATO, bude-li to potřeba,“ uvedl premiér Fiala.

Lídři se v přijaté deklaraci mimo jiné shodli na posilování alianční obrany na její východní hranici. ČR aktuálně přispívá do bojových uskupení v Litvě a v Lotyšsku a loni přijala vedoucí roli v nově ustaveném mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku, do kterého se aktuálně zapojují ještě jednotky z Německa, USA a Slovinska.

Na setkání zazněla jasná podpora Ukrajiny, která bojuje nejen za sebe, ale za bezpečí celé Evropy a obzvlášť pak zemí B9. „Další týdny a měsíce mohou být klíčové. Ukrajina potřebuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc, aby neustávající barbarský útok odrazila. Od začátku ruské invaze patří ČR mezi největší dárce a dodavatele vojenské pomoci Ukrajině. Byli jsme vůbec první, kdo dodal Ukrajině helikoptéry, tanky, houfnice, raketomety a bojová vozidla pěchoty. Tato naše pomoc motivovala ostatní a Ukrajina získala zbraně, kterými se mohla bránit,“ doplnil český předseda vlády. Zdůraznil také, že ambicí ČR je vycvičit na našem území do konce letošního roku zhruba 4 000 ukrajinských vojáků. Nyní běží již druhý výcvikový cyklus, který skončí na konci února.

Premiér Fiala se na okraj summitu setkal také s předsedou vlády Polska Mateuszem Morawieckim. Oba lídři se shodli na pokračující spolupráci ve všech klíčových projektech přeshraniční spolupráce, včetně energetické a dopravní infrastruktury. „Shodli jsme se, že musíme urychleně pracovat na dostavbě D11, která bude klíčovou pozemní dopravní spojnicí obou zemí. Nadále platí, že máme zájem o kapacity v plánovaných LNG terminálech na pobřeží Baltského moře,“ řekl po jednání premiér Fiala. Závěrem jednání oznámil premiér Morawiecki zájem uspořádat mezivládní konzultace v Polsku v první polovině tohoto roku.