Premiér Petr Fiala se ve Vatikánu zúčastnil pohřbu emeritního papeže Benedikta XVI.

Premiér Petr Fiala se ve Vatikánu zúčastnil pohřbu emeritního papeže Benedikta XVI., 5. ledna 2023.
Premiér Petr Fiala se ve Vatikánu zúčastnil pohřbu emeritního papeže Benedikta XVI., 5. ledna 2023.
Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se ve čtvrtek 5. ledna uskutečnil pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI. Za Českou republiku se posledního rozloučení zúčastnil předseda vlády Petr Fiala s chotí.

Smutečního ceremoniálu, který celebroval na Svatopetrském náměstí papež František, se za Českou republiku kromě premiéra Petra Fialy zúčastnili také místopředseda vlády Marian Jurečka, čeští a moravští biskupové a další věřící.

„Papeže Benedikta XVI. jsem si velmi vážil. Je mi ctí, že jsem měl možnost zastupovat ČR na zádušní mši na Svatopetrském náměstí a osobně se s ním rozloučit. Ať odpočívá v pokoji, “  uvedl předseda vlády.

Premiér také ocenil celoživotní práci papeže Benedikta XVI. pro katolickou církev. „Stál u podstatných událostí 20. století. Ostatně již jako kardinál Joseph Ratzinger se zúčastnil konkláve, které zvolilo papeže Jana Pavla II. – to je skoro před 45 lety. Mám rád jeho teologická a filozofická díla, patřil k předním intelektuálním osobnostem naší doby. Jeho velikost ukazuje i jeho rozhodnutí odejít z papežského stolce,“ dodal premiér.

Po skončení oficiální části bylo tělo emeritního papeže uloženo do hrobky ve Svatopetrské bazilice.

Premiér Petr Fiala se ve Vatikánu setkal s úřadující hlavou katolické církve papežem Františkem již v červnu minulého roku. Vztahy mezi ČR a Svatým stolcem obecně patří mezi priority současné koaliční vlády.

 

Vláda chce změnou zákonů posílit obranyschopnost státu, rozhodla i o kompenzacích za cenový strop na energie

Tisková konference po jednání vlády, 4. ledna 2023.
Tisková konference po jednání vlády, 4. ledna 2023.
Umožnit státu včas a efektivně se připravovat na obranu i mimo stav ohrožení státu a válečný stav má změnový zákon, kterým chce vláda Petra Fialy upravit zákony týkající se obrany České republiky. Jeho návrh schválil kabinet na prvním novoročním jednání 4. ledna 2023. Zabýval se mimo jiné také návrhem zákona o financování obrany, novelou zákona o silničním provozu či nařízením vlády o způsobu kompenzací za zastropování cen energií.

Vláda po středečním jednání posílá do Parlamentu dva návrhy, které mají v horizontu několika let zásadně zlepšit obranyschopnost České republiky – zákon o financování obrany a změnový zákon, který upravuje branný zákon, zákon o službě vojáků v záloze, zákon o ozbrojených silách České republiky, zákon o zajišťování obrany České republiky a zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

„Bezpečnost, obrana České republiky jsou dlouhodobými vládními prioritami a samozřejmě, že v době, kdy Rusko rozpoutalo válku a vede agresi na Ukrajině, se jen potvrzuje a zdůrazňuje, jak významné téma obrana a bezpečnost jsou,“ připomněl premiér Petr Fiala.

„Cílem nového zákona o financování obrany České republiky je mimo jiné právně zakotvit povinnost dodržet závazek ročního podílu výdajů na obranu státu na úrovni dvou procent HDP. Je to opět naplňování našeho programového prohlášení, ale chceme, aby tato důležitá věc pro bezpečnost, pro obranyschopnost České republiky byla legislativně ukotvena. Zákon také vytváří lepší podmínky pro vybavování a modernizaci armády. Umožňuje, aby bylo možné převádět nevyčerpané peníze určené na financování strategických projektů armády na jiné strategické projekty průběžně přes jednotlivé roky, což zajistí lepší plánování a financování zakázek. Tím zajistíme rychleji a efektivněji našeho cíle, abychom dokázali modernizovat a zvýšit akceschopnost armády České republiky,“ konstatoval předseda vlády.

Další informace k návrhu zákona o financování obrany naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí na https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2023/vlada-schvalila-nova-pravidla-pro-financ-49858/.

Návrhem změnového zákona v oblasti obrany vláda reaguje na změnu bezpečnostní situace v Evropě po ruském vpádu na Ukrajinu, ale také na nárůst hrozeb spočívajících zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě ve státech v blízkosti členských států NATO a EU, nových metodách vedení hybridní a kybernetické války atd.

„Musíme zvýšit připravenost státu k obraně již v době, kdy ještě není stav ohrožení státu nebo válečný stav, ale my už musíme mít schopnost reagovat. Zákon proto například zvyšuje atraktivitu působení v aktivních zálohách, řeší některé konkrétní otázky, problematiku vojenských vlaků nebo zákaz letu bezpilotních letadel nad objekty důležitými pro obranu státu. Důležité je také digitalizace obranné agendy, která jde přesně v duchu našeho programového prohlášení, našich cílů a naší snahy digitalizovat a zjednodušovat agendy státu,“ podotkl premiér Fiala.

Podrobnosti ke změnám v zákonech týkajících se obrany státu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany na https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vlada-schvalila-zakon–ktery-rozsiruje-moznost-zapojeni-obyvatel-do-obrany-statu-241501/.

Kabinet se zabýval také návrhem Ministerstva průmyslu a obchodu na způsob, jakým budou obchodníkům s elektřinou a plynem a výrobcům elektřiny a plynu kompenzovány případné ztráty způsobené vládou nařízenými cenovými stropy na energie.

„Jak jsme slíbili, tak po obsáhlých jednáních se všemi, kterých se to týká, jsme dnes schválili kompenzační mechanismus pro obchodníky s energiemi. Je to jeden z posledních dílků poměrně komplikované skládačky, která ve výsledky zajistí občanům, firmám a poskytovatelům veřejných služeb cenový strop na elektřinu a plyn. Každý má jistotu, že bude platit maximálně zastropovanou cenu, a obchodníci budou mít jistotu, že jim stát bude kompenzovat náklady vzniklé na základě zastropování. Nařízení vlády je koncipováno tak, aby byly obchodníkům kompenzovány vzniklé náklady, ale současně, a to je také důležité, obsahuje mechanismy, aby měl stát kontrolu nad tím, zda jsou obchodníky požadované částky přiměřené a nikdo se na nich neobohacuje,“ uvedl premiér Fiala.

Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu na https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-schvalila-kompenzacni-system-pro-dodavatele-za-zastropovane-ceny-energii–271825/.

Vláda schválila také návrh novely zákona o silničním provozu, která přináší zásadní zjednodušení současného systému sankcí za porušení dopravních předpisů. Ministerstvo dopravy v ní navrhuje například zredukovat současných sedm pásem pokut na čtyři a pět pásem v bodovém systému na tři, na dvojnásobek navýšit horní hranici sazby pokuty ukládané ve správním řízení za zavinění dopravní nehody či naopak snížit horní hranici pokuty udělené na místě v nejmírnějším pásmu přestupků z 2 000 na 1 500 korun. Součástí navržených změn je mimo jiné také zavedení tzv. řízení s mentorem pro mladé řidiče od 17 do 18 let či navýšení maximální rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 km/h. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy na https://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Prehlednejsi-bodovy-system-schvalila-vlada,-zavadi.

Kompletní výsledky jednání vlády 4. ledna naleznete na https://www.vlada.cz/cz/aktualne/vysledky-jednani-vlady-4-ledna-2023-202013/.

České předsednictví v Radě EU skončilo, vláda představila úspěchy

Tisková konference k ukončení českého předsednictví EU, 3. ledna 2023.
Tisková konference k ukončení českého předsednictví EU, 3. ledna 2023.
Premiér Petr Fiala a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek vystoupili v úterý 3. ledna 2023 na tiskové konferenci k ukončení druhého českého předsednictví v Radě EU, které probíhalo v druhé polovině roku 2022. Zhodnotili naplňování priorit, které si Česká republika pro své předsednictví vytyčila a zdůraznili ty nejvýraznější úspěchy se zásadním mezinárodním i domácím dopadem. Ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Alice Krutilová pak představila veřejnosti organizační, logistické a komunikační aspekty českého předsednictví.

Česká republika předsedala Radě Evropské unie od 1. července do 31. prosince 2022. Bylo to šest náročných měsíců poznamenaných ruskou válkou na Ukrajině, energetickou krizí a inflací. Zvolené motto „Evropa jako úkol“ proto reflektovalo tíhu zodpovědnosti a povinností, které Česká republika musela zvládnout. Pod vedením českých ministrů a diplomatů se však podařilo na jednáních dosáhnout řady velkých výsledků v legislativní i nelegislativní oblasti. „Cílem našeho předsednictví bylo hledat kompromisy přijatelné pro všechny strany. Vždy jsme však postupovali tak, že jsme prosazovali zájmy ČR a našich občanů,“ řekl premiér.

Zejména energetika a další aspekty spojené s ruskou invazí na Ukrajinu zásadně určovaly agendu a priority celého českého předsednictví v Radě EU. Navzdory složité situaci, které EU musí čelit, se České republice v čele Rady EU nepochybně podařilo udržet jednotu mezi členskými státy i v těch nejsložitějších otázkách.

České předsednictví dosáhlo celé řady významných úspěchů. Mezi těmi nejvýraznějšími je možné jmenovat například schválení tří sankčních balíčku vůči Rusku a Bělorusku, pozastavení dohody o vízové facilitaci s Ruskem, schválení finanční podpory Ukrajině ve výši 18 miliard eur, schválení všech klimatických částí balíčku Fit for 55, a zejména pak dosažení široké shody mezi členskými státy na zastropování cen plynu.

„Česká republika v předsednické roli přistupovala k řešení cen energií a k zajištění strategické autonomie Unie s velkým odhodláním. O tom svědčí rekordních osm setkání ministrů pro energetiku a plejáda dojednané legislativy,“ konstatoval premiér a dodal: „Výrazně jsme omezili závislost EU na ruských fosilních palivech, zastropovali ceny energií, zřídili společné nákupy plynu, zajistili dostatek plynu na celou topnou sezónu a mnoho dalšího.“

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek se dále věnoval konkrétním úspěchům a dohodám, kterých bylo dosaženo v rámci pěti stanovených priorit českého předsednictví, kterými byli energetická bezpečnost, zvládnutí uprchlické krize a obnova poválečné Ukrajiny, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnost kybernetického prostoru, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. „Přiměli jsme naše partnery ke shodě i tam, kde se to zdálo nemožné,“ poznamenal ministr a dodal: „Dostává se nám velkého uznání od našich partnerů z členských zemí ale i od institucí EU. Českému předsednictví se podařilo posunout vnímání o ČR. V EU jsme nyní považování za zemi, která hraje aktivní roli v centru evropského dění.“

Ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Alice Krutilová vzala na závěr tiskové konference veřejnost do zákulisí českého předsednictví a přiblížila jeho organizační, logistické a komunikační aspekty, který měl její tým na starosti. Zároveň představila veřejnosti předsednictví v konkrétních číslech.

Předsednictví v číslech:

  • 37 materiálů pro jednání vlády
  • 50 formálních zasedání Rady EU
  • 1500 pracovních skupin
  • dvoudenní Pražský summit
  • 14 neformálních Rad EU
  • 314 akcí v ČR
  • 100 veřejných zakázek
  • 35 000 akreditací
  • 500 000 návštěvníků webu
  • 22 000 sledujících na Twitteru
  • 1, 835 mld. Kč v centrálním rozpočtu
  • 2000 lidí

Více k dosaženým výsledkům předsednictví v Radě EU.

Premiér Fiala u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky uspořádal večeři s předchozími předsedy vlád ČR

Bývalí předsedové vlád samostatné ČR s partnerkami přišli do Kramářovy vily na pozvání premiéra Fialy oslavit kulaté jubileum státu, 2. ledna 2023.
Bývalí předsedové vlád samostatné ČR s partnerkami přišli do Kramářovy vily na pozvání premiéra Fialy oslavit kulaté jubileum státu, 2. ledna 2023.
Předseda vlády Petr Fiala si v pondělí 2. ledna 2023 připomněl 30. výročí vzniku samostatné České republiky. V den oslav jubilea se premiér s chotí Janou zúčastnili pravidelného novoročního oběda s prezidentem republiky Milošem Zemanem na zámku v Lánech, při příležitosti kulatého výročí vzniku státu pozval úřadující předseda vlády své dosavadní předchůdce s partnerkami na slavnostní večeři v Kramářově vile. Program oslav zakončí večerní slavnostní koncert České filharmonie v Rudolfinu, jehož se zúčastní i slovenský premiér Eduard Heger.

Předseda vlády Petr Fiala s chotí Janou přijal pozvání prezidenta Miloše Zemana a jeho manželky Ivany na tradiční společný novoroční oběd na zámku v Lánech„Nebavili jsme se jen o aktuálních politických tématech, ale většina naší diskuse se týkala obecnějších otázek. Bavili jsme se i o historii, literatuře a podobných věcech. Z těch politických, aktuálních témat bych zmínil jednu věc: Pan prezident se chce v průběhu tohoto týdne setkat s kandidátem na ministra životního prostředí Petrem Hladíkem, tak jako to dělal dosud u všech kandidátů na členy vlády,“ shrnul průběh novoročního oběda premiér Petr Fiala.

Vpodvečer uspořádal premiér Fiala u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky v Kramářově vile slavnostní večeři s předchozími předsedy vlád České republiky a jejich partnerky. „Navzdory tomu, že mnozí byli nebo jsou navzájem politickými soupeři, že máme rozdílné názory na spoustu věcí, pokládám za dobré, aby v takovýchto slavnostních chvílích byli pohromadě všichni, kteří měli v nějaké době v historii moderní samostatné České republiky odpovědnost, možnost, příležitost stát v čele vlády, být na vrcholu výkonné moci v České republice, spoluutvářet jejich směřování. Abychom se tu společně setkali a oslavili tento významný svátek,“ uvedl premiér Fiala.

Program oslav 30. výročí existence samostatné České republiky završí večerní slavnostní koncert České filharmonie v Rudolfinu, jehož se kromě premiéra Petra Fialy s manželkou, dalších členů vlády, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové a dalších významných hostů zúčastní také předseda vlády Slovenské republiky Eduard Heger s chotí. „To dobře dokazuje, jak třicet let po rozdělení společného státu máme úzké, přátelské, mimořádné vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem,“ poznamenal premiér Petr Fiala.

Novoroční projev předsedy vlády Petra Fialy

Premiér Petr Fiala při novoročním projevu v Kramářově vile.
Premiér Petr Fiala při novoročním projevu v Kramářově vile.

Vážení spoluobčané,

právě dnes slaví náš stát svoje třicáté narozeniny. 1. ledna 1993 vznikla samostatná Česká republika. Byla zrozena v obtížných podmínkách začátku devadesátých let. Pro českou společnost to nebyla zcela samozřejmá volba, část občanů neviděla důvod, proč musí zaniknout společný stát Čechů a Slováků, v němž se většina z nich narodila, a který přetrval bezmála tři čtvrtě století těžkých zkoušek a výzev.

Česká republika se ale stala samostatným státem, protože dva národy se před třiceti lety rozhodly, že nadále budou pokračovat každý sám. A domluvily se u jednacího stolu. Zvládly to se vzájemným respektem, rychle a především pokojně, tedy mírovou cestou.

Dnes už nám to připadá jako velmi vzdálená a přirozená událost. Obě země úzce spolupracují prakticky ve všech oblastech. Ale hlavně: Slováci jsou naši blízcí přátelé, Takže když náhodou na mistrovství světa v hokeji postoupí ten druhý tým, zcela spontánně mu fandí fanoušci obou států. Je to výjimečný vztah – a je dobré si to připomenout právě teď, když blízko za slovenskými hranicemi probíhá brutální válečný konflikt proto, že se jedna východní velmoc nesmířila s tím, že jiný národ s ní nechce být v jednom státě, nechce být pod jejím vlivem, ale chce o své cestě a svém osudu rozhodovat sám.

Když se ohlédneme, co jsme jako národ za těch třicet let dokázali, jsem přesvědčen, že na sebe můžeme být právem hrdí. Začínali jsme jako chudá země, která se teprve nedávno vymanila z komunistického bloku. Naším hlavním cílem bylo zvládnout přechod mezi demokraticky a ekonomicky vyspělé země. Naší touhou bylo stát se součástí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Tehdy to byl mimořádně lákavý cíl, ale zdál se být také neskutečně daleko.

Dnes, na počátku roku 2023, to bereme jako samozřejmost. Jsme součástí demokratické Evropy a naši bezpečnost chrání naše členství v NATO. Díky tomu máme my i naše děti možnost, šanci žít daleko lepší život, než má většina lidí na této planetě.

To, kde dnes jsme, ale není náhoda. Stojí za tím úsilí a odpovědná práce vás všech. A nejde jenom o ekonomiku. Dokázali jsme, že umíme držet při sobě, že máme srdce na pravém místě, že umíme podat pomocnou ruku, když se ten druhý ocitne v nesnázích. Vzpomeňte si třeba na obrovské povodně před více než dvaceti lety nebo na ničivé tornádo předloni na Moravě.

Obrovská solidarita a ochota pomáhat na vlastní úkor je něco, co zásadním způsobem utváří charakter našeho státu a co je jeho velikou hodnotou.

Společně jsme se v uplynulých letech dokázali radovat i z úspěchů našich vědců, podnikatelů umělců nebo sportovců. Mnoho z nich se stalo výraznou součástí naší novodobé historie. A jsou zároveň tím, co spoluvytváří naši národní hrdost. To, že jsme – my všichni – součástí sebevědomé České republiky.

A týká se to i dvou velice důležitých událostí právě skončeného roku. Tou první je neuvěřitelná solidarita s válečnými uprchlíky a utrpením ukrajinských lidí. Statisíce českých rodin jim dokázalo vytvořit zázemí, nabídnout pomoc a poskytnout prostředky. Tato solidarita má obrovskou hodnotu i pro nás samé, je něčím, co ukazuje kvalitu a sílu naší společnosti.

Tím druhým momentem je zodpovědnost, s níž přistupujete k nutnosti šetřit elektřinou a plynem. Nejen proto, že tak šetříte vaše vlastní peníze. Ale také proto, že tak přímo pomáháte naší ekonomice a celé naší republice, aby tuto energetickou krizi přečkala s co nejmenšími škodami.

Chtěl bych vám za to, za váš odpovědný, lidský a morální přístup, z celého srdce poděkovat. Právě takové věci dělají z České republiky dobrou, sebevědomou a respektovanou zemi.

Věřte mi, že to není žádná zdvořilostní fráze. Posledního půl roku jsem jako premiér předsednické země Evropské unie strávil stovky hodin na jednáních, konferencích a schůzkách s představiteli všech evropských zemí i řady dalších států. Zabývali jsme se naší společnou bezpečností, řešili jsme, kde rychle obstarat plyn a ropu, hledali jsme cestu, jak společně podpořit firmy i domácnosti. Všichni věděli, co představuje Česká republika, oceňovali naši kompetenci a naše jednání a byli díky tomu ochotni akceptovat naše návrhy a postoje. A také proto jsme dokázali prosadit řadu konkrétních opatření, která nám nyní pomáhají současnou složitou situaci zvládnout.

Rád bych v této souvislosti připomenul jednu velmi důležitou věc. Česká republika není žádný malý, slabý a nevýznamný stát kdesi na okraji Evropy, na jehož názoru nezáleží, jak občas slýchám i ve veřejných debatách. Ne, takové poraženectví musíme společně odmítnout a opustit. Podle počtu obyvatel jsme 9. nejlidnatější stát z 27 členských zemí Evropské unie. A ani podle naší ekonomiky, prosperity a životní úrovně nepatříme nikam na konec. Jsme významná, středně velká evropská země. Jen je třeba, abychom si to uvědomili a naučili se podle toho uvažovat, vystupovat a jednat. Pokorně, přátelsky, ale přiměřeně sebevědomě. Jsem přesvědčen, že evropské předsednictví, za něž nyní sklízíme chválu, je dobrým příkladem takového přístupu.

Je dobré si to připomínat právě v této době, která je pro každého z nás i dobou dlouho nepoznané ekonomické a sociální nejistoty. Pochopitelných obav z toho, co přinese blízká budoucnost. To, co jsme dokázali, jací jako národ jsme, nám totiž dává potřebnou vnitřní jistotu, že máme velikou šanci vše dobře a úspěšně zvládnout. I když to bude nějakou dobu trvat a bude nás to stát hodně peněz i sil.

Vojenský útok Ruska na Ukrajinu nám ukázal, že naše bezpečnost není samozřejmostí. Může být ohrožena, např. pokud Rusko na Ukrajině zvítězí a pokud my sami nebudeme naší obraně a bezpečnosti věnovat patřičnou pozornost. To se v minulých letech bohužel nedělo. Málo jsme se věnovali armádě, neplnili jsme dostatečně svoje sliby vůči našim spojencům v NATO. Nyní se to snažíme rychle změnit. Proto navyšujeme a budeme dál navyšovat výdaje na naši obranu. Děláme to především kvůli naší vlastní bezpečnosti. Musíme mít silnou moderní armádu, která nám zajistí ochranu. I my pomáháme těm, kteří ukazují odhodlání a sílu se sami bránit.

Občas někde zaslechnu, že bychom raději, než o zbrojení měli usilovat o mír. Jenomže právě budování silné kolektivní obrany je jediná cesta, jak si mír dlouhodobě udržet. Výdaje na obranu musíme chápat stejně jako jakékoli dlouhodobé investice do ekonomiky, do lidí. Systematicky podporujeme zapojování domácího průmyslu do armádních zakázek. Vytváříme tím pracovní místa, většinou s vysokou přidanou hodnotou, tedy místa dobře placená, a podporujeme tak konkurenceschopnost české ekonomiky. Řada českých firem, jež se věnují obrannému průmyslu, také v posledních měsících rozšířila svoji výrobu a nabírá tisíce nových zaměstnanců.

Se stejnou intenzitou nyní pracujeme i na komplexní přeměně naší energetiky. Nemůžeme si už dovolit být jednostranně závislí na východních dodávkách a být přes ně ekonomicky vydíraní. Naším cílem musí být plná energetická bezpečnost a suverenita České republiky. Tedy stav, kdy budeme mít více dodavatelů, které budeme moci v případě nějakého problému vzájemně nahradit.

Je to cesta dlouhá a náročná, protože energetiku nelze změnit z měsíce na měsíc. Najít nové dodavatele, nové způsoby dopravy, postavit ropovody, plynovody, nové zdroje elektřiny, navýšit kapacitu rozvodných sítí, to vše bude trvat několik let. Ale začali jsme a první výsledky máme na stole. Plynu máme pro tuto zimu dostatek, zvětšujeme kapacitu ropovodů z demokratických zemí, rozvíjíme jadernou energetiku a rušíme administrativní bariéry pro stavbu nových elektráren z obnovitelných zdrojů. A budeme v tom pokračovat i letos.

Někteří politici se vám snaží namluvit, že vysoké ceny energií lze zkrotit nějakým jednoduchým nařízením. Není to bohužel pravda. Jistě si pamatujete, jak na jaře právě tito politici volali po zastropování cen benzínu a nafty, které tehdy prudce vzrostly. A dávali nám za příklad země, které to tehdy udělaly. Vypadalo to lákavě a jednoduše.

My jsme věděli, proč volíme náročnější cestu s řadou menších a zdánlivě složitějších opatření. I díky tomu máme na našich čerpacích stanicích stálý dostatek pohonných hmot, ale také jsou nyní za cenu, jaká byla ještě před vypuknutím války na Ukrajině. A v mediích mezitím čteme, že země, jež se rozhodly pro tvrdou regulaci cen, nyní čelí nedostatku a přecházejí na přídělový systém. To je něco, čemu jsme se v České republice vyhnuli a čemu se chci vyhnout i v budoucnu. Ať už jde o energie, potraviny nebo pohonné hmoty.

Věřím, že se naplní předpovědi expertů, a že opatření, která dělá naše vláda – a v oblasti boje s inflací i Česká národní banka – se už letos začnou pozitivně projevovat. Že se zbavíme dvouciferných hodnot inflace, že se drahota začne umírňovat a ceny klesnou na přijatelnou úroveň.

Chci vám slíbit, že vláda se k tomu bude snažit maximálně přispět. Proto plníme naše programové prohlášení, reagujeme na podněty Národní ekonomické rady vlády a ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí. Tedy oblasti, které naše vláda považuje za svoji letošní prioritu.

Navíc hodláme udržet i v tomto roce široce nastavenou podporu našich domácností a firem proti drahým cenám energií. Asi víte, že abychom získali potřebné finance, rozhodli jsme o zavedení speciální válečné daně pro firmy z energetického a finančního sektoru. Není to populární opatření, ale je to nutné. Tyto peníze půjdou jak na plošné zastropování cen plynu a elektřiny, tak na cílenou podporu pro ty, kteří i přesto nebudou svoji situaci zvládat.

Rád bych v této souvislosti zdůraznil jednu věc. Vládní strop není nástroj na to, jak pro všechny zajistit nízké ceny elektřiny a plynu. Vládní strop je pojistka, aby se tyto ceny zcela nevymkly kontrole, jako se to stalo např. vloni v srpnu. Osobně bych si přál, aby ceny energií byly mnohem nižší, ale cenový strop byl velice pečlivě zvolen tak, abychom si ho jako stát mohli dovolit financovat.

Velmi dobře si uvědomuji, jak je tato situace pro mnoho domácností náročná. Znovu proto využívám této příležitosti a žádám všechny, kterých se to může týkat, aby se neostýchali využít cílené vládní podpory prostřednictvím našeho Deštníku proti drahotě. Stát je připraven vám pomoci.

Vážení spoluobčané, neprožíváme lehké období, žijeme ve složité době plné nejistot a nových výzev. Pro nás všechny.

Máme za sebou dva roky obav a omezení kvůli nemoci covid-19. Když už to vypadalo, že je vše za námi, zasáhly nás naplno dopady války v Evropě, energetická krize a inflace.

Přesto není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním. Každý problém má svoje řešení. Naše vláda spolu s odborníky na těchto řešeních intenzivně pracuje.

Věci zanedbané v minulosti, nová nebezpečí a současné krize ale neodstraní ze dne na den žádné kouzlo, nepomůže nám netrpělivost, ani líbivá populistická hesla, která v praxi nikdy nefungují. Naší cestou je systematická, promyšlená politika s jasnými cíli, každodenní drobná práce, která provede naši zemi dnešními krizemi a učiní ji silnější, odolnější, bezpečnější a více prosperující.

Těm nejdůležitějším tématům letošního roku jsem se zde, alespoň krátce, věnoval. Proto, abych vám sdělil potřebné informace. A také proto, abych vám dodal odvahu a naději do roku 2023. Nebude to jednoduchý rok, ale zvládneme ho. Tak, jako jsme společně úspěšně zvládli těch předchozích třicet let. Tím jsem si zcela jist.

Přeji vám šťastný nový rok, vše dobré a děkuji vám za vaši pozornost. Pěkný večer.

Petr Fiala
předseda vlády

Projev premiéra Petra Fialy na slavnostním zprovoznění dálnice D35 v úseku Časy – Ostrov

Premiér Petr Fiala se zúčastnil slavnostního zprovoznění dálnice D35 v úseku Časy - Ostrov, 22. prosince 2022.
Premiér Petr Fiala se zúčastnil slavnostního zprovoznění dálnice D35 v úseku Časy – Ostrov, 22. prosince 2022.
Ředitelství silnic a dálnic ve čtvrtek 22. prosince zprovoznilo dálnici D35 mezi Časy a Ostrovem. Stavba navazuje na loni zprovozněnou část mezi Opatovicemi nad Labem a Časy a jedná se tedy o další dálniční úsek, který nahradí kapacitně a bezpečnostně již nedostačující silnici I/35. Slavnostního zprovoznění se zúčastnil i předseda vlády Petr Fiala, kde vystoupil s projevem.

Dobrý den, dámy a pánové, vážení přátelé, milí spoluobčané,

já jsem rád, že tu dnes mohu být a že po čtyřech letech od zahájení stavby dnes otevíráme téměř patnáctikilometrový úsek dálnice D35 mezi Časy a Ostrovem. Tento úsek pro dálkovou dopravu doplní silnici první třídy číslo 35, jejíž kapacita už delší dobu neodpovídá současným požadavkům. Zrychlí a zjednoduší se tím doprava v celém regionu a je to něco, na co jsme všichni dlouho čekali.

A i když je to podstatný přínos, z dlouhodobého hlediska se otevřením úseku Časy–Ostrov především přibližujeme k dokončení celé dálnice D35, která za několik let lépe propojí Čechy a Moravu. A je to skutečně zásadní stavba. Bude měřit přes 200 kilometrů a fakticky se vedle dálnice D1 stane druhou páteřní komunikací v České republice.

D35 umožní lidem mnohem snadnější cestování mezi několika krajskými městy – Liberec, Hradec Králové, Pardubice a Olomouc – a hladké napojení na dálnice do jiných směrů. A v neposlední řadě se také zařadí do evropské sítě transkontinentálních dopravních koridorů .

Je to tedy strategická stavba, jejíž dokončení, které se plánuje na roky 2028 až 2029, má prvořadý význam pro celou zemi. Stát s tímto důležitým spojením počítá desítky let. Všichni, co pravidelně jezdíme po D1, se velice těšímena to, až bude postavena celá D35, odlehčí se D1, ale realizace, a to všichni, kdo jste tady, dobře víte, se nepříjemně protáhla.

Výstavbu takto důležité dopravní trasy po léta blokovaly odklady, majetkoprávní spory, kvůli kterým se stavba musela odkládat. Jsem rád, že přes všechny potíže postupujeme kupředu, že v následujících letech zprovozníme další navazující kilometry – do Vysokého Mýta, do Džbánova a dále až k Mohelnici, a věřím pevně, že se nám podaří celou D35 dokončit v těch nyní plánovaných termínech.

Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat všem, kteří se podíleli na této stavbě a podílejí dál. Chci poděkovat panu ministru dopravy Martinu Kupkovi a jeho týmu, chtěl bych poděkovat Ředitelství silnic a dálnic, chtěl bych poděkovat všem zhotovitelům a dodavatelům a stejně tak bych rád poděkoval obyvatelům okolních obcí za trpělivost. Za trpělivost s omezeními, která výstavba přináší a která v několika příštích letech dokončování dalších úseků ještě přinese.

Děkuji vám všem a přeji vám všem, ať nám nový úsek slouží co nejlépe a ať se bez dalších průtahů dočkáme dokončení celé D35. A přeji vám krásné vánoční svátky.

Petr Fiala, předseda vlády

Vláda schválila další kroky na podporu domácností i firem s cenami energií a jmenovala poradce pro národní bezpečnost

Tisková konference po jednání vlády, 21. prosince 2022.
Tisková konference po jednání vlády, 21. prosince 2022.
České teplárenství dostane státní podporu na snížení dopadů vysokých cen energií při výrobě tepla a získané finanční prostředky bude muset využít na snížení koncových cen pro zákazníky. Návrh příslušného programu podpory schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 21. prosince 2022. Rozhodla také o zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2023 o 1 100 korun a zřídila novou funkci poradce pro národní bezpečnost, do které jmenovala zkušeného diplomata Tomáše Pojara.

Poradce pro národní bezpečnost, jehož funkci vláda zřídila, se bude podílet na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti České republiky. Vláda tím naplnila další z bodů svého programového prohlášení.

„Dlouhodobě tu taková koordinační pozice chyběla. V zahraničí je tato pozice běžná a její význam vzrůstá v posledních měsících, kdy se v Evropě musíme potýkat se změnami bezpečnostní situace a musíme na to adekvátně reagovat,“ podotkl premiér Petr Fiala.

Vláda současně do funkce poradce pro národní bezpečnost jmenovala s účinností od 1. ledna 2023 Tomáše Pojara. „Tomáše Pojara, myslím, není potřeba blíže představovat. V současné době působí jako náměstek ministra pro evropské záležitosti a je mým poradcem. Je to zkušený diplomat, bývalý velvyslanec České republiky v Izraeli, bývalý první náměstek ministra zahraničních věcí a také bývalý ředitel neziskové organizace Člověk v tísni. Je to člověk s velkou kompetencí, ale i autoritou nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ připomněl předseda vlády.

Vláda se zabývala situací v teplárenství, kde vinou vysokých cen elektřiny a především plynu strmě rostou ceny tepla pro domácnosti i firmy. Evropská komise doporučila České republice jako nejrychlejší řešení využít na nejbližší období pro podporu zákazníků v teplárenství nastavení opatření podle dočasného krizového rámce, který zatím platí až do 31. prosince 2023.

„Podařilo se nám schválit program pro teplárny, které budou moci využívat podporu podle dočasného krizového rámce, a tím občanům zajišťujeme, že ceny za teplo strmě neporostou v případě, že využívají centrální vytápění. Není to jediné opatření v oblasti energií. Zároveň jsme zastropovali ceny za regulovanou část ceny energií, a tím jsme zajistili tedy, že neporostou náklady za distribuci elektřiny a plynu,“ uvedl premiér Fiala.

Zastropování cen elektřiny a plynu na ztráty v distribučních soustavách pomůže provozovatelům distribuční soustavy udržet ceny za jejich služby, které Energetický regulační úřad stanovil pro rok 2023 na úrovni letošního roku. Státní rozpočet toto opatření odhadem vyjde 22,6 milionu korun.

Vláda rozhodla také o dalším prodloužení dočasně zavedené ochrany česko-slovenské hranice o 30 dnů, tedy do 25. ledna 2023 včetně. Ochrana východní hranice České republiky byla zavedena od 29. září kvůli vysokému výskytu nelegálních migrantů. Díky tomuto opatření bylo zjištěno 9 255 osob a zadrženo 134 osob, které se mohly dopustit trestného činu převaděčství. Současně vláda rozhodla, že ke stejnému datu prodlouží i mandát pro vojáky v činné službě a příslušníky Celní správy pomáhat při plnění úkolů ostrahy hranice příslušníkům Policie ČR, snížila ale počty nasazených vojáků z 80 na 40 a celníků z 30 na 20 příslušníků. Více čtěte v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda se shodla také na nové výši minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy od 1. ledna 2023. Minimální mzda se od nového roku zvýší o 1 100 korun (6,8 procenta) ze 16 200 na 17 300 korun. Nejnižší základní hodinová sazba vzroste z 96,40 na 103,80 koruny. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet se zabýval rovněž vyhodnocením plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou a vyslovil souhlas s doporučením Ministerstva financí a České národní banky nevstupovat v roce 2023 do mechanismu směnných kurzů a nestanovit zatím datum přijetí eura. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda schválila i nařízení o nezabavitelných částkách, které mění způsob výpočtu základní částky, která nesmí být sražena dlužníkovi z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a stanovuje částku, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti.

Ministři a ministryně schválili rovněž návrh nového zákona o veřejných dražbách a návrh souvisejícího změnového zákona. Nový zákon má upravit problematické oblasti stávajícího zákona o veřejných dražbách, zásadně zjednodušit dražební proces a snížit také náklady související s přípravou a realizací veřejné dražby. Vzniknout má i centrální evidence veřejných dražeb, kterou bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Více v tiskové zprávě ministerstva.

Kabinet rozhodl také o vytvoření funkce vládního zmocněnce pro záležitosti romské menšiny, schválil jeho statut a jmenoval do pozice zmocněnkyně s účinností k 21. prosinci Lucii Fukovou. Více v tiskové zprávě na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-zridila-funkci-vladniho-zmocnence-pro-zalezitosti-romske-mensiny–zmocnenkyni-jmenovala-lucii-fukovou-201813/.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-21–prosince-2022-201834/.

Vláda zřídila funkci vládního zmocněnce pro záležitosti romské menšiny, zmocněnkyní jmenovala Lucii Fukovou

Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 21. prosince 2022 rozhodla o vytvoření funkce vládního zmocněnce pro záležitosti romské menšiny a schválila i jeho statut. K témuž dni do této funkce jmenovala Lucii Fukovou.

Vytvoření funkce zmocněnce pro záležitosti romské komunity je naplněním usnesení vlády z 10. května 2021, kterým byla schválena Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů na období 2021–2030. Jedním z úkolů strategie, který dostal Úřad vlády ČR, bylo právě zřízení funkce zmocněnce vlády pro romské záležitosti, včetně odborného zázemí pro jeho činnost a podporu. Důvodem pro vytvoření této funkce je, že vzhledem k rozsahu agendy, která s integrací romské menšiny souvisí, a její roztříštěnosti mezi různé orgány státní správy je nutné, aby byla pro tuto agendu vyčleněna samostatná funkce.

Vláda zároveň rozhodla, že s účinností od 21. prosince 2022 jmenuje do funkce vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukovou. Nová zmocněnkyně mimo jiné pracovala jako romská poradkyně na Magistrátu města Pardubice. Absolvovala rovněž stáž v Evropské komisi, po níž v roce 2007 koordinovala pod Úřadem vlády Evropský rok rovných příležitostí pro všechny. V roce 2016 stála u zrodu organizace Klub Barvaľipen, z. s., která sdružuje romské studenty a absolventy středních a vysokých škol.

„Chci se zasadit o efektivní koordinaci a komunikaci integračních politik na národní úrovni v rámci jednotlivých rezortů. Jako zásadní dále vnímám nastavení vhodných kroků a nástrojů implementace Strategie rovnosti, začleňování a participace Romů 2021–2030 na regionální úrovni s pozitivním dopadem na sociální situaci Romů a potenciálem celospolečenského prospěchu obecně. V neposlední řadě považuji za významné propojení a sdílení dobré praxe klíčových aktérů,“ uvedla po svém jmenování Lucie Fuková.

Premiér Petr Fiala navštívil Ministerstvo pro místní rozvoj

Tisková konference premiéra Petra Fialy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše po bilanční návštěvě, 20. prosince 2022.
Tisková konference premiéra Petra Fialy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše po bilanční návštěvě, 20. prosince 2022.
Předseda vlády Petr Fiala v úterý 20. prosince pokračoval v bilančních návštěvách ministerstev. S místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem premiér hovořil zejména o plnění programového prohlášení, novele stavebního zákona, podpoře bydlení, ale také o výzvách pro cestovní ruch. Premiér se také seznámil s tím, jak tým místopředsedy vlády pokračuje v digitalizaci státu.

Premiér ocenil, že se podařilo posunout v Poslanecké sněmovně do dalšího čtení novelu stavebního zákona, která zabrání vzniku nové soustavy státních stavebních úřadů, které by byly zbytečným vynakládáním finančních prostředků v situaci napjatých veřejných rozpočtů.

„Pro stavebníky – občany i firmy znamená novela rychlé, transparentní, digitální a srozumitelné stavební řízení. V souvislosti s energetickou krizí prošla ještě jedna úprava stavebního zákona, která významně usnadní realizace instalací výroben využívajících obnovitelné zdroje energie na stávající stavby, ale i výstavbu zcela nových výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novela prošla 3. čtením a její účinnost je plánována na duben,“ uvedl premiér.

Premiér se na ministerstvu pro místní rozvoj rovněž zajímal o chystaný zákon na podporu bydlení. Ten by měl obcím nabídnout soubor volitelných nástrojů, které umožní řešit situaci obyvatel v souladu s jejich potřebami. Podpoří různé formy poradenství v kontaktních místech, bydlení v soukromém sektoru za využití garancí pro majitele bytu i motivaci obcí rozvíjet obecní bytový fond.

„Zákon cílí nejen na lidi v bytové nouzi, například samoživitelky s dětmi v azylových domech či ubytovnách nebo seniory žijící v nevyhovujících bytech, ale také na ty, které ohrožují rostoucí ceny nebo energetická krize a mohli by se v bytové nouzi brzy sami ocitnout. Očekáváme, že vláda by návrh mohla schválit ke konci příštího roku,“ doplnil premiér Petr Fiala.

Ministr Ivan Bartoš předsedu vlády také seznámil s vývojem digitalizace ČR. Z programového prohlášení vlády vychází vznik Digitální informační agentury. To se podařilo a nyní se čeká jen na podpis prezidenta, aby tzv. DIA mohla vzniknout.

„V přípravné fázi je také aplikace umožňující elektronickou identifikaci – doklady v mobilu – tzv. eDokladovka. Pan vicepremiér mě ujistil, že spustit by se měla ke konci příštího roku,“ oznámil předseda vlády.

V příštím roce předloží ministerstvo věcný záměr zákona o cestovním ruchu, jehož prostřednictvím by se měl podpořit rozvoj systému organizace cestovního ruchu a nastavit stabilní systém financování podpory cestovního ruchu na principu vícezdrojového financování.  MMR dále intenzivně pracuje na projektu e-Turista, který souvisí s digitalizací dat vztahujících se k turismu.

Odstartovalo nové programové období 2021-2027 čerpání EU fondů a Česká republika během roku dokončila vyjednávání celého strategického rámce pro čerpání podpory z fondů EU, které patří do politiky soudržnosti. ČR se tak v září 2022 stala 2. státem v EU, který měl schválenou jak Dohodu o partnerství, tak všechny navazující programy, a to v celkové alokaci 550 mld. korun. Za to chci panu ministrovi poděkovat. Od poloviny roku 2022 bylo již vyhlášeno 153 výzev s alokací 286 mld. korun – podpořily vzdělávání, zdravotní péči, bezpečnou a nízkoemisní dopravu, ochranu klimatu a mnoho dalších oblastí. V rámci českého předsednictví v Radě EU se podařily vyjednat změny evropské legislativy v politice soudržnosti, která představuje pro Českou republiku hlavní investiční nástroj – 40 % veřejných investic.

Bilanční rozhovory s ministry budou pokračovat i nadále. Účelem schůzek je podle Petra Fialy získání detailních informací o tom, co se ministrům podařilo a v čem je naopak potřeba se ještě víc soustředit.

Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace projednala Analýzu stavu českého výzkumu, vývoje a inovací

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová na jednání RVVI, 16. prosince 2022.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová na jednání RVVI, 16. prosince 2022.
V pátek 16. prosince 2022 se v sídle vlády ČR za účasti ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady Heleny Langšádlové uskutečnilo 385. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada mj. otevřela diskusi k materiálu „Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021“.

„Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021“,  je každoročně zpracována Úřadem vlády a poskytuje přehled o nejdůležitějších  aspektech VaVaI v České republice. Výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace v roce 2021 činily v roce 37,5 mld. Kč. Pro podporu českého systému VaVaI jsou také důležité veřejné zahraniční zdroje, a to zejména strukturální fondy a rámcové programy EU, ty podle Českého statistického úřadu byly v roce 2021 ve výši 8,4 mld. Kč.

Česká republika má silnou průmyslovou i výzkumnou základnu a moderní výzkumné infrastruktury, ale potřeby podnikatelské a výzkumné sféry se ne vždy potkávají, což se odráží v doposud stále nízké míře spolupráce těchto dvou sfér. „Pro systém řízení VaVaI v ČR je nesmírně důležité i nastavení nástrojů nepřímé podpory tak, aby zvyšovalo zapojení soukromých výdajů VaVaI a zlepšení aplikace výsledků do praxe“, uvedla ministryně Langšádlová.

V ČR pracovalo ve VaVaI v roce 2021 téměř 85 tisíc osob (přepočteno na plný úvazek). „Jedním z přetrvávajících problémů v této oblasti je nízké zastoupení žen. „Vytváření dobrých podmínek pro vědkyně a vědce, slaďování rodinného života s prací ve vědě stejně jako návratovou politiku pro úspěšné vědce, kteří se po kariéře v zahraničí vrací do České republiky, považuji za nesmírně důležité“, zdůraznila při projednávání materiálu ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady Helena Langšádlová.

Dokument „Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021“ bude po schválení vládou uveřejněn na stránkách RVVI.

Radě byl také předložen harmonogram jednání k návrhu rozpočtu na VaVaI na období 2024+, kdy podle tohoto návrhu budou počátkem roku projednávány návrhy, které do 20. ledna 2023 předloží správci jednotlivých rozpočtových kapitol. Podle harmonogramu pak v únoru 2023 proběhnou o těchto návrzích jednání zástupců Rady se zástupci poskytovatelů.

Na svém 385. zasedání RVVI také projednala Plán činnosti vědecké rady GA ČR a výzkumné rady TA ČR pro rok 2023, plány představili na zasedání zástupci obou organizací, prof. Petr Konvalinka a prof. Martin Fusek z TAČR a doc. Petr Baldrian a prof. František Štěpánek z GAČR.

O stavu přípravy a implementace OP PIK informoval Radu Marian Piecha, náměstek ministra průmyslu a obchodu. RVVI se také seznámila s průběhem tripartitních jednání po 5. roce implementace Metodiky 2017+ a schválila rámcový plán činnosti KHV pro rok 2023.