Prezidenti a premiéři řešili zejména politickou, vojenskou a humanitární podporu Ukrajiny, obnovu kritické infrastruktury a způsoby, kterými mohou pomoci Ukrajině překonat letošní zimu. Dalším bodem čtvrtečního jednání bylo řešení energetické krize, způsobené ruskou agresí na Ukrajině.

„Ráno jsem avizoval, že v posledních dnech probíhala jednání, která byla složitá, ale která jsme chtěli dotáhnout do konce už dnes. Šlo nám o dohodu na zastropování cen plynu na evropské úrovni a dohodě o balíčku, který obsahuje mj. makroekonomickou pomoc Ukrajině. Během posledních dnů se nám povedlo přesvědčit kolegy a dojednat řadu kompromisů. Dnes jsme je stvrdili na jednání Evropské rady. Už v pondělí by se díky dnešnímu výraznému posunu ministři energetiky dohodnou na zastropování cen plynu a snazší výstavbě energetické infrastruktury a společných nákupech plynu, které do budoucna zajistí dostupné energie pro naše občany,“ řekl po jednání Petr Fiala. Pondělního jednání ministrů pro energetiku se v Bruselu zúčastní také ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela.

„Podařilo se nám také dosáhnout dohody ve složitých jednáních o evropských penězích pro Maďarsko, to umožnilo cestu k dalším podstatným dohodám. Nejdůležitější z nich je balíček, který obsahuje mj. dlouhodobé finanční záruky Ukrajině. Tyto záruky, které umožní rekonstrukci země a sníží tak počty lidí, kteří budou muset zemi opustit v důsledku ruské agrese. To jsou dvě velmi dobré zprávy pro občany ČR. Jsem rád, že z poslední Evropské rady za našeho předsednictví vezeme domů občanům takto dobré výsledky,“ uvedl po jednání Evropské rady premiér.

Evropská unie Ukrajinu podpoří Ukrajinu částkou 18 miliard € (cca 437 miliard Kč) formou společné půjčky. Ukrajina by měla pomoc od Evropské unie dostávat pravidelně od ledna příštího roku. Prvotní výhrady ze strany Polska se během jednání podařilo překonat a pomoc byla nakonec jednomyslně schválena.

Prezidenti a premiéři států Evropské unie dnes rovněž schválili udělení statutu kandidátské země Bosně a Hercegovině.

Na závěrečné tiskové konferenci premiér shrnul půlroční předsednictví ČR v Radě Evropské unie: „Chtěl bych poděkovat všem partnerům, diplomatům, Charlesovi (Michelovi), Ursule (von der Leyen) a dalším za skvělou spolupráci v období, které nebylo jednoduché pro ČR, Evropskou unii ani celou Evropu. Chtěl bych také speciálně poděkovat českým spolupracovníkům – nejen velvyslancům a diplomatům, ale také všem úředníkům, stážistům a dobrovolníkům, kteří se na předsednictví podíleli. Odvedli jste skvělou práci, a i díky vám slyším kolem sebe na české předsednictví pouze slova chvály.“

Premiér na závěr popřál hodně sil a energie Švédsku, které přebírá po České republice předsednictví Radě Evropské unie na dalších šest měsíců.

Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci se až dosud týkalo jen domácností, živnostníků, malých a středních firem, subjektů veřejného sektoru a dalších zákazníků. Novelou se rozšíří i na zbývající velké firmy. Umožňuje to aktualizované rozhodnutí Evropské komise o Dočasném krizovém rámci pro rok 2023, jehož přijetí je jedním z velkých úspěchů českého předsednictví v Radě EU. Pro velké firmy budou platit stejné podmínky jako pro ostatní odběratele, tedy nanejvýš 5 000 Kč za MWh u elektřiny a 2 500 korun za MWh u plynu (bez DPH a distribučních poplatků) na 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z minulých pěti let. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vláda se zabývala také plánem podpory segmentu teplárenství. České teplárenství mělo projít procesem dekarbonizace, Česká republika pro to připravila všechnu potřebnou legislativu i procesy včetně alokace finančních prostředků, ale příslušný program podpory dosud nebyl notifikován ze strany Evropské komise. Situace negativně ovlivnily i aktuální problémy vyvolané ruskou agresí na Ukrajině. Komise proto vzhledem k nastalým okolnostem doporučila využít k podpoře zákazníků v teplárenství opatření podle Dočasného krizového rámce, a Ministerstvo průmyslu a obchodu proto navrhlo připravit nový podpůrný program na pomoc se zvládnutím krize a v procesu transformační podpory pokračovat až po dokončení platnosti Dočasného krizového rámce, tedy po 1. lednu 2024. Kabinet tento postup odsouhlasil.

Vláda rozhodla o zvýšení částek životního minima a existenčního minima od 1. ledna 2023 o 5,2 procenta. Podle zákona o životním a existenčním minimu může vláda tyto částky, které jsou důležité pro výpočet řady sociálních dávek či pro exekuce, zvýšit v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud příslušný index spotřebitelských cen  v rozhodném období vzroste alespoň o pět procent. Podle údajů ČSÚ vykázal v rozhodném období od května do září 2022 příslušný index spotřebitelských cen nárůst 5,2 procenta. Vláda může obě částky zvýšit i v mimořádném termínu, přičemž počátkem nového rozhodného období bude 1. říjen 2022.

Kabinet novelizoval také nařízení vlády o příspěvku pro solidární domácnost na období druhého pololetí roku 2022. Novelizace spočívá v prodloužení platnosti tohoto nařízení i na první čtvrtletí roku 2022, a to za stejných podmínek jako dosud. Výše příspěvku tudíž až do konce března zůstává na 3 000 korun na osobu měsíčně (nanejvýš 9 000) při ubytování společně se žadatelem a 5 000 korun na osobu měsíčně (nanejvýš 15 000 korun za pět a více osob) v případě samostatného bydlení.

Vláda rozhodla rovněž o navýšení státních příspěvků pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a na výkon pěstounské péče. V obou případech dochází od 1. ledna 2023 ke zvýšení o deset procent. Novým rozhodnutím vlády dojde rovněž k navýšení úhrady nákladů rodičem za službu péče o dítě v dětské skupině. V souladu se zněním zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině dochází od 1. ledna 2023 k navýšení maximální výše úhrady o 720 korun na 4 720 korun.

Podrobnosti k bodům z agendy MPSV naleznete v souhrnné tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet schválil také program podpory návštěvnosti destinace České Švýcarsko. Část národního parku České Švýcarsko zpustošil masivní červencový požár, což se v celém regionu negativně promítlo do zájmu turistů a dalších návštěvníků o služby cestovního ruchu. Právě cestovní ruch přitom měl být jedním z důležitých nástrojů restrukturalizace strukturálně postiženého Ústeckého kraje. Vláda proto odsouhlasila návrh Ministerstva pro místní rozvoj, které ve spolupráci s Ústeckým krajem připravilo program podpory této destinace formou zvýhodněných voucherů na ubytování ve výší 300 korun na osobu a noc. Ministerstvo i kraj na tento program vyčlenily po pěti milionech korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-14–prosince-2022-201642/.

Konferenci Stojíme za ukrajinským lidem společně zahájil prezident Francie Emmanuel Macron a prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, který se připojil online. Osobně se pak setkání zúčastnil ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal.

„Spolupráce západních zemí je tady důležitá v oblasti podpory Ukrajiny, protože jedině pokud se zajistí několik klíčových věcí, tak Ukrajina může zvládnout tuto těžkou zimu a může se dokázat ubránit agresorovi – ruské agresi, která má dopad na nejenom život ukrajinských občanů, ale samozřejmě také na to, co se odehrává ve zbytku Evropy. Je potřeba zajistit tři klíčové věci, jednak samozřejmě vojenskou pomoc, aby se Ukrajina agresorovi mohla ubránit a získala naplno svoji nezávislost. To je předpoklad, který je nutné naplnit, aby skončila válka,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala a podotkl, že je snahou České republiky, aby se na obnově Ukrajiny co nejvíce podílely české firmy.

Na humanitární pomoc Ukrajině Česká republika od počátku konfliktu vynaložila jednu miliardu korun. Premiér také připomněl, že je nezbytné udržet jednotu dárců v rámci EU i mimo Evropskou unii a nedopustit takzvanou „únavu Západu z Ukrajiny“. Na konferenci řada států přislíbila Ukrajině konkrétní pomoc, která jí pomůže lépe překonat zimu.

„Byly to věci, které můžeme označit za velké – generátory, pomoc s náhradou elektrické energie, ale i věci, které bychom mohli označit jako zdánlivě malé, ale které mohou Ukrajině hodně pomoci, jako je třeba dodávka LED žárovek, které Ukrajině pomohou šetřit energii, a další věci,“ řekl premiér a dodal, že celková částka, která byla na konferenci oznámena, překračuje miliardu amerických dolarů.

Po konferenci se předseda vlády setkal s generálním ředitelem Evropské kosmické agentury (ESA) Josefem Aschbacherem. Ta funguje už od roku 1975 a jejím úkolem je podporovat spolupráci mezi evropskými státy v oblasti kosmického výzkumu a technologií.

„Česká republika se celkově zapojila do zhruba 500 projektů, které Evropská kosmická agentura realizuje, jako například pozorování Země, družicové navigace, družicové telekomunikace, průzkum sluneční soustavy a experimenty v mikrogravitaci a další,“ uvedl premiér a dodal, že největším úspěchem českého předsednictví v Radě Evropské unie v oblasti kosmických aktivit je sjednání nařízení Evropské unie o IRIS squared, jejímž cílem je vytvoření družicové telekomunikační megakonstalace, která bude poskytovat zabezpečené spojení pro vládní účely, ale také širokopásmové připojení k internetu pro občany Evropské unie.

Z Paříže se předseda vlády přesunul do Lucemburku, kde slavnostně otevřel ulici Václava Havla.

„Je to veliká čest, že po Václavu Havlovi tady v Lucemburku pojmenovali ulici. Je to i důkaz, jak jméno Václava Havla a jeho myšlenkový odkaz rezonuje ve světě a v Evropě. Myslím, že to je i potvrzení správnosti rozhodnutí naší vlády, že se v zahraniční politice hlásí právě k odkazu Václava Havla včetně důkazu na hodnoty, na lidská práva a podobné věci, které jsou se jménem Václava Havla spojeny,“ řekl premiér.

V Lucemburku se předseda vlády Petr Fiala rovněž setkal s velkovévodou Jindřichem I. Lucemburským. „Naše země se těší vynikajícím vztahům a hlubokým historickým vazbám díky dynastii Lucemburků. Těší mě také vztahy našich partnerských měst a obcí. Lucemburská obec Waldbredimus pomohla jihomoravské obci Hrušky po ničivém tornádu, které Česko zasáhlo loni v červenci. Lucembursko se zaměřuje především na moderní technologie a komodity s přidanou hodnotou a je velmi perspektivním partnerem pro české exportéry. Důležitá a nezbytná je také naše úzká spolupráce v Evropské unii a NATO a já jsem moc rád, že Lucembursko dalo Ukrajině drony české výroby,“ řekl po návštěvě Lucemburska premiér Fiala.

Z Lucemburku se předseda vlády přesunul do Bruselu, kde se ve středu a čtvrtek 14. a 15. prosince zúčastní summitu Evropské unie a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a zasedání Evropské rady.

Vážený pane prezidente Macrone, vážený pane premiére Šmyhale, milí kolegové!

Na začátek mi dovolte, abych vám poděkoval za uspořádání této důležité konference.

Naším hlavním cílem je zajistit účinnější a efektivněji koordinovanou pomoc Ukrajině. V zájmu této pomoci se musíme zaměřit na tři klíčové oblasti podpory: vojenskou, hospodářskou a humanitární.

Za prvé Ukrajina potřebuje, abychom pokračovali v dodávkách vojenského vybavení, s jehož pomocí dokáže vytlačit agresora ze svého území. To je první a nejzásadnější podmínka pro ukončení války.

Za druhé je nutné, abychom Ukrajině dokázali garantovat hospodářskou stabilitu a dlouhodobou finanční perspektivu. Proto jsem rád, že Evropská unie schválila balík makrofinanční pomoci. Pro udržení běžného provozu země je nezbytné, aby ukrajinská vláda měla dostatek peněz.

Za třetí, pokud má Ukrajina přečkat zimu a pokud chceme zabránit nové migrační vlně, musíme se soustředit na humanitární pomoc. Rusko se v tuto chvíli usilovně snaží o to, aby Ukrajinu uvrhlo do nekonečné mrazivé tmy, ale to mu prostě nesmíme dovolit.

Proto je zvlášť důležité zajistit Ukrajině dostatek energetického vybavení. Česká republika právě teď dodává dvě jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v Charkovské oblasti, deset dieselových generátorů pro nemocnice a vodárenské společnosti v Kyjevské, Dněpropetrovské a Lvovské oblasti a 500 topných těles pro osobní potřebu, vše v celkové hodnotě dva miliony eur. Lidé se tak budou moct lépe zahřát a posvítit si i v případě výpadku elektřiny.

Pokud jde o přístřeší a lékařskou pomoc, dodáváme plně vybavené, zateplené ubytovací kontejnery na západní a střední Ukrajinu v hodnotě 2,5 milionu eur nebo mobilní jednotky pro intenzivní lékařskou péči ukrajinskému ministerstvu zdravotnictví v hodnotě jednoho milionu eur.

Přislíbili jsme také dodání čtrnácti pontonových mostů a dalšího užitečného vybavení pro dopravu, zemědělství nebo školství.

Úspěch takových darů závisí na funkční koordinaci – jak mezi západními dárci, tak mezi Západem a ukrajinskými aktéry. Česká republika při poskytování pomoci úspěšně kombinuje možnosti národních struktur, evropských organizací i soukromých společností.

Během našeho předsednictví v Radě Evropské unie jsme se rovněž přispívali k vytváření kompromisu v rámci Evropské unie – tak, abychom zajistili naléhavou humanitární pomoc a dokázali reagovat na potřeby válečných uprchlíků.

Díky tomu Evropa mohla využít kapacity dárců, tedy jednotlivých států, evropských institucí i různých partnerů, kteří pomoc pomohli realizovat.

Z našich informací z terénu ovšem vyplývá, že koordinace pomoci na Ukrajině stále probíhá na několika oddělených úrovních. Ukrajinské a mezinárodní organizace nespolupracují tak, jak by mohly. Proto se Česko aktuálně podílí na pilotním projektu v Oděské oblasti, který je zaměřen na místní aktéry a snaží se posilovat jejich koordinační možnosti.

S tím, jak pokračuje zima, přichází nebezpečí, že se necháme vyčerpat urgentními problémy. Byla by však chyba, kdybychom se kvůli nim přestali soustředit na dlouhodobé plány, zvláště pokud jde o stabilizaci, poválečnou obnovu a rekonstrukci. A to včetně hmatatelné perspektivy členství v Evropské unii, kterou bychom Ukrajině neměli upírat.

Je třeba vyhodnotit pokrok, kterého Ukrajina na cestě k členství v Evropské unii za těchto mimořádných okolností dosáhla. Výsledky, které jsem měl možnost vidět při své poslední návštěvě Kyjeva, byly působivé.

Dámy a pánové, pokud zvládneme efektivně sladit naši pomoc, můžeme ji nasměrovat přesně tam, kde je jí nejvíce třeba.

Všichni, kdo jsme tady, čelíme nejrůznějším problémům – právě teď ale nesmíme polevit. Nezapomeňte, že náš svět se sice otřásl, ale část toho ukrajinského se zcela zbortila.

Naštěstí je však v našich silách, abychom jej společně postavili znovu. Děkuji vám.

Petr Fiala, předseda vlády

Hlavní témata jednání vycházela z aktuální celosvětové situace. Zástupci církví poděkovali předsedovi vlády za způsob vedení českého předsednictví. Již brzy převezme tuto roli Švédsko, a právě v řadě politik a rozpracovaných úkolů bude švédské předsednictví následovat české kroky a českou iniciativu. Premiér Petr Fiala zopakoval, že se české předsednictví zavázalo podporovat společné úsilí EU hájit suverenitu a teritorialní integritu Ukrajiny. ČR se velmi intenzivně zabývá řešením dopadů přílivu ukrajinských uprchlíků, ze zemí EU jsme přijali nejvíce běženců z Ukrajiny na počet obyvatel.

„ČR i celá EU si je vědoma toho, že ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu mohou způsobit, že mnoho Ukrajinců nebude mít v zimě elektřinu, plyn, či teplou vodu. EU bude muset reagovat jako celek. Za ČR připravujeme krizový scénář nouzového typu ubytování a mapujeme kapacity jednotlivých členských států. Ubytování a sociální a zdravotní systém ale mají své limity,“ řekl předseda vlády.

Řeč přišla i na otázku vysokých cen energií, kde se české předsednictví snaží aktivně hledat celounijní řešení, a odpověď na energetickou válku Ruska vůči EU. ČR během předsednictví vede aktivní dialog, posiluje ještě více snahu o kompromis a dohodu v rámci EU, kdy ruská agrese vrhla na řadu otázek a problémů EU úplně jiné světlo, než jaké byly ještě minulý rok. České předsednictví také přislíbilo zaměřit se na zvyšování bezpečnosti a obranyschopnosti EU.

„Válka na Ukrajině výrazně dopadá také na naše občany. Úkolem vlády je i v takové situaci udržet sociální smír, a proto jsme připravili řadu opatření, která dopady války na naše občany omezují. Děje se tak i za cenu přehodnocení některých našich plánů vzniklých při sestavování vlády,“  dodal premiér.

V závěru jednání premiér uvedl, že vidí velkou naději právě ve společném úsilí řešit aktuální problémy. Je zřejmé, že část společnosti může silněji cítit obavy z budoucnosti, zejména ze sociálně-ekonomických a bezpečnostních důvodů. Společný postup zemí EU stabilitu Evropy posiluje. Představitelé církví ocenili snahu českého předsednictví o aktivní dialog se členy, ale i partnery EU, ať už jde o postupný integrační proces v podobě rozšiřování Schengenského prostoru, nebo například se zeměmi západního Balkánu, se kterými se v albánské Tiraně aktuálně konal summit a o jehož výsledcích předseda vlády rovněž hovořil.