Domácnosti, maloodběratelé z řad podnikatelů a menších firem, ale také vládní instituce, nemocnice, ústavy sociální péče či dopravní podniky provozující elektrickou trakci budou za kilowatthodinu elektrické energie platit šest korun a za plyn tři koruny včetně daně z přidané hodnoty plus poplatky za distribuci. Zastropované ceny pro rok 2023 by se měly v zálohách odběratelů začít projevovat už během listopadu.

„Zastropování elektřiny se týká všech domácností, živnostníků, veřejných institucí a firem s odběrem na síti nízkého napětí, a to v plné výši. Malé a střední podniky na síti vysokého a velmi vysokého napětí budou mít zastropováno osmdesát procent nejvyšší spotřeby v uplynulých pěti letech. Pokud se tedy budou chovat úsporně a spotřebují menší množství energie, než tomu bylo v minulosti, může se strop vztahovat na celou jejich spotřebu,“ konstatoval premiér Petr Fiala. „U plynu se zastropování týká také všech domácností, poskytovatelů veřejných služeb a všech malých a středních podniků do limitu spotřeby 4 200 megawatthodin, což je rozšíření oproti původnímu návrhu 630 megawatthodin,“ dodal Petr Fiala.

„Zároveň jsme zastropovali cenu plynu pro výrobu tepla. To se týká jak bytových domů s vlastní kotelnou, tak tepláren, které dodávají teplo občanům. Samozřejmě nadále pokračujeme ve vyjednáváních na evropské úrovni. Hledáme řešení, které by pomohlo největším podnikům, což je úkol, se kterým si zatím neporadil žádný evropský stát. Musíme vytvořit rovné podmínky pro velké firmy napříč Evropskou unií,“ doplnil předseda vlády. Více o zastropování cen v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu. Vláda současně rozhodla o zrušení nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo, podle kterého měly být tyto příspěvky vypláceny v roce 2023.

Vláda rozhodla o prodloužení dočasně zavedených kontrol na hranicích se Slovenskem kvůli vysoké nelegální migraci o dalších dvacet dnů, tedy do 28. října. Znovuzavedení ochrany na hranici trvá od 29. září, za tu dobu se Policii ČR ve spolupráci s Celní správou podařilo odhalit téměř 1 200 nelegálních migrantů a k 3. říjnu zadržet 33 převaděčů. Důvody, proč vláda toto původně desetidenní opatření vyhlásila, nadále trvají. Kabinet proto současně rozhodl, že na pomoc Policii ČR povolá kromě příslušníků Celní správy také až 80 vojáků v činné službě. Více naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda na dnešním jednání jmenovala nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. S platností od 6. října tuto funkci převezme Vladimír Posolda, dlouholetý zaměstnanec Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Podrobnosti o jmenování naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

V souvislosti s blížícím se státním svátkem vzniku Československa 28. října vláda také předloží prezidentu republiky návrhy na jmenování nových generálů či jejich povýšení. Mezi navrhovanými důstojníky jsou například ředitel Krajského ředitelství Policie ČR Olomouckého kraje plukovník Tomáš Landsfeld či náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR plukovník Petr Ošlejšek.

Výsledky jednání vlády 5. října 2022 naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-5-rijna-2022-199643/.

Pražský summit bude rozdělen na dvě části. Dne 6. října 2022 se uskuteční historicky první jednání tzv. Evropského politického společenství. Následně 7. října 2022 na něj naváže neformální zasedání Evropské rady.

Jednání Evropského politického společenství

Ve čtvrtek 6. října 2022 proběhne na Pražském hradě historicky první jednání širšího formátu evropských zemí, tzv. Evropské politické společenství. V rámci této nové platformy se budou vedoucí představitelé evropských zemí scházet k debatě o klíčových tématech týkajících se evropského kontinentu.

Mezi témata, o kterých budou zástupci států v Praze diskutovat, budou bezesporu patřit bezpečnost a mír, a energetika, klima a ekonomická situace. Na seznamu pozvaných je celkem 44 zemí.

Evropské politické společenství představuje platformu pro politickou koordinaci evropských zemí napříč kontinentem. Jeho cílem je podporovat politický dialog a spolupráci při řešení otázek společného zájmu, aby se posílila bezpečnost, stabilita a prosperita evropského kontinentu. Tato platforma pro politickou koordinaci nenahrazuje žádnou stávající organizaci, strukturu ani proces a v této fázi nemá za cíl vytvářet nové.

Neformální zasedání Evropské rady

V pátek 7. října 2022 se na Pražském hradě uskuteční neformální zasedání Evropské rady. Prezidenti a předsedové vlád budou diskutovat o vojenské a finanční podpoře Ukrajiny, energetice a hospodářská situaci v Evropě.

Toto neformální jednání se uskuteční dva týdny před formálním zasedáním Evropské rady v Bruselu.

Místo konání, Pražský hrad

Summit se uskuteční na Pražském hradě, kde se odedávna odehrávají události významné pro celou zemi. Pražský hrad je zhmotněním historické tradice českého státu, spojení současnosti s minulostí. Od založení samostatného Československa v roce 1918 je Pražský hrad sídlem prezidenta. Dnes jsou jeho historické objekty ve správě Kancléře prezidenta republiky.

Během summitu se očekává účast až 1 200 novinářů a zástupců českých, ale především zahraničních médií. Summit se bude konat ve vybraných reprezentačních prostorách Pražského hradu, například ve Španělském, Rohtmayerově sál, či Vladislavském sále. Zástupcům médií bude vyčleněn prostor královských zahrad Pražského hradu, Jízdárna, Míčovna, a Rezidence prezidenta či Empírový skleník.

Nezbytná bezpečnostní opatření a pozastavení dopravy

Vzhledem k místu konání Summitu bude, po nezbytnou dobu 4. – 8. října uzavřen celý areál Pražského hradu. Co se týče dopravy, nejvytíženější oblastí bude okolí Pražského hradu a příjezdové komunikace. Jedná se zejména o spádové komunikace vedoucí z prostoru Letiště Václava Havla. V okolí a v uvedené lokalitě nebudou prováděny žádné stálé dopravní uzávěry, ale vzhledem k velkému počtu národních delegací, které se Summitu zúčastní, bude doprava během přesunů delegací pozastavena na dobu nezbytnou pro průjezd autokolony.

Program

Čtvrtek 6. října, jednání Evropského politického společenství

12.00 – příjezdy účastníků, doorstepy a přivítání
13.00 – zahajovací plenární zasedání
14.00 – familyfoto
následně – diskuse u kulatých stolů (mír a bezpečnost; energetika, klima a hospodářská situace)
16.00 – bilaterální jednání
19.30 – závěrečné plenární zasedání
21.45 – tisková konference

Pátek 7. října, neformální zasedání Evropské rady

9.00 – příjezdy účastníků, doorstepy
10.00 – neformální diskuze s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou
10.30 – familyfoto
následně – plenární zasedání Evropské rady
14.15 – tisková konference

Více informací

Celý průběh summitu můžete sledovat na sociálních sítích českého předsednictví EU www.eu2022.cz.

Více informací pro média https://czech-presidency.consilium.europa.eu/cs/akce/neformalni-summit-eu27-a-zasedani-v-ramci-european-political-community/.

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva poblahopřála seniorkám a seniorům a poděkovala jim za jejich zapojení a přispění společnosti. „Mnozí ze seniorek a seniorů plní i několik společenských rolí. Starší lidé solidárně pomáhají zvládat současné výzvy, včetně těch, které souvisí s konfliktem na Ukrajině. Za to jim náleží veliké poděkování,“ sdělila Klára Šimáčková Laurenčíková.

Zmocněnkyně rovněž ubezpečila o připravenosti vlády seniorskou populaci v nadcházejícím období podpořit. „Vláda si je vědoma závažných dopadů ukrajinského konfliktu a ekonomické krize v podobě růstu cen energií, potravin a dalšího zboží. Aktivně proto hledá prostředky a způsoby jejich řešení. Vláda zastropuje ceny elektřiny a plynu pro domácnosti. Poskytne také podporu na úhradu nákladů na energie v podobě tzv. úsporného tarifu. To jsou základní opatření, která by měla napomoci českým občanům, včetně seniorů, překonat letošní zimu s co nejmenšími obtížemi a bez větších obav o sebe a své zdraví,“ řekla vládní zmocněnkyně.

S blahopřáním se připojil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Poskytl podrobnější informace ohledně valorizace důchodů a o možnostech státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi včetně vylepšeného příspěvku na bydlení. „Nebojte se požádat stát o podporu, i pokud jste tak nikdy v minulosti neučinili. V případě mimořádných událostí jako je energetická krize je tu stát od toho, aby lidem pomohl,“ apeloval ministr.

Ředitel organizace Elpida Jiří Hrabě na závěr přiblížil nabídku bezplatné linky krizové pomoci pro seniory a poradil starším lidem, jak zvládnout zdražování.

Souhrnné informace o vládní pomoci jsou k dispozici na jednom místě na novém webu Deštník proti drahotě www.destnikprotidrahote.cz.

Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 počítá se schodkem 295 miliard korun. Oproti původnímu návrhu došlo k úpravám na příjmové i výdajové stránce, které zahrnuly především poslední kroky vlády v boji s energetickou krizí a jejími důsledky na domácnosti i firmy. Na výdajové straně jsou tak největšími změnami odhadované výdaje na zastropování cen silové elektřiny na 6 Kč/kWh včetně DPH a cen plynu na 3 Kč/kWh včetně DPH pro maloodběratele, náklady na prominutí poplatků za obnovitelné zdroje pro domácnosti a firmy, navýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru či řádné a mimořádné navýšení důchodů. Na příjmové straně rozpočtu naopak vláda počítá s výnosy připravované windfall tax a z odvodu sta procent příjmů z prodeje elektřiny nad 180 eur za megawatthodinu, což je výsledek zastropování cen energií podle návrhu Evropské komise.

„Hlavní úkoly tohoto rozpočtu spočívají v pomoci občanům a firmám zvládnout energetickou krizi. Zároveň chceme posílit obranyschopnost České republiky a samozřejmě zachovat, respektive zvýšit tempo výstavby dopravní infrastruktury a zohlednit další priority, které i v této těžké době vláda má. Vzhledem k současnému růstu cen a dalším dopadům ekonomické války, kterou vede Rusko proti Západu, jsme v rámci této vládní priority vyhradili na pomoc občanům a firmám v příštím roce více než 200 miliard korun. Počítáme například s výdaji přes sto miliard korun na zastropování vysokých cen energií, čtyřicet až padesát miliard na mimořádnou valorizaci důchodů, sedmnáct miliard na prominutí poplatků na obnovitelné zdroje energie, další miliardy na příspěvek na příspěvek na bydlení atd.,“ shrnul premiér Petr Fiala.

Podrobnosti k návrhu státního rozpočtu naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda schválila také souběžně předkládané návrhy rozpočtů Státního fondu podpory investic, Státního fondu životního prostředí ČR a Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2023 a jejich střednědobé výhledy na další dva roky. „Další prioritou jsou investice do dopravní infrastruktury, do nových dálnic, silnic, železnic a jejich opravy. Proto jsme oproti původnímu návrhu navýšili rozpočet Ministerstva dopravy o třicet miliard. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury tak bude mít rekordní výši 150 miliard korun,“ uvedl předseda vlády.

Vláda rozhodla také o dočasném zavedení ochrany vnitřních hranic České republiky se Slovenskou republikou. Důvodem je zásadní nárůst nelegální sekundární migrace, kdy již byly vyčerpány veškeré další alternativní nástroje k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. Zvýšenou ostrahu na jeden týden zajistí příslušníci Celní správy spolu s Policií ČR.

„Abychom předešli komplikacím spojeným s rizikem zvýšené nelegální migrace, rozhodli jsme se, že dočasně obnovíme kontrolu na státní hranici se Slovenskem. Vláda se rozhodla, že toto preventivní opatření bude v platnosti od půlnoci ze středy na čtvrtek, a to po nezbytně nutnou dobu. Současně bych chtěl zdůraznit, že bezpečnostní situace v České republice je stabilní. Drtivá většina těchto nelegálních migrantů chápe Českou republikou pouze jako tranzitní zemi, nezůstává tady, ale my musíme udělat toto preventivní opatření, abychom si dokázali s tou situací dlouhodobě poradit a abychom odradili nelegální migranty od využívání této trasy,“ upřesnil premiér Petr Fiala.

Kabinet také pošle do Parlamentu slibovanou novelu energetického a stavebního zákona, která má významně usnadnit výstavbu a instalace nových malých solárních elektráren. Podle vládou připraveného návrhu bude nově možné instalovat bez licence Energetického regulačního úřadu solární elektrárny až do výkonu 50 kW namísto stávajících 10 kW. Stejně tak se na hranici 50 kW posune limit ve stavebním zákoně, do něhož není nutné u solárních elektráren, jež se nacházejí v zastaveném území nebo v zastavitelné ploše, získat rozhodnutí o umístění stavby a územní souhlas. Instalace do 50 kW na již existujících stavbách nebudou nově potřebovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Vláda v rámci avizovaných úsporných opatření v nadcházející topné sezoně rovněž novelizovala nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V důsledku energetické krize a omezených dodávek zemního plynu rozhodla o snížení limitu pro minimální teplotu z 20 na 18 °C na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou přirozeně větraném, dále na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem. Například na pracovištích, kde zaměstnanci pracují lehce manuálně rukama vsedě, se limit pro minimální teplotu sníží z 18 na 16 °C.

Ministři a ministryně projednali také nařízení vlády, kterým se stanovuje výše důchodů v roce 2023. Na základě zákonem stanovených parametrů vycházejících z údajů Českého statistického úřadu dojde od ledna 2023 ke zvýšení důchodů o 821 korun. Výše průměrného vypláceného důchodu by tak měla od Nového roku stoupnout na 19 500 korun. O 5,1 procenta se zvýší i příplatky.

Od 1. října se zvýší pěstounské dávky. Vláda schválila novelizaci příslušného nařízení. U příspěvku na úhradu potřeb dítěte dojde ke zvýšení o 27 procent až na 12 575 korun podle věku a stupni závislosti, příspěvek při převzetí dítěte se zvýší o 35 procent až na 13 500 korun a zaopatřovací příspěvek pak stoupne o 15 procent a bude činit 17 250 korun měsíčně pro opakující se příspěvek a 28 750 korun pro jednorázový.

Více o valorizaci důchodů i zvýšení příspěvků pro pěstouny a děti z náhradní péče v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda projednala a schválila rovněž postup při realizaci dodávky tanků Leopard 2A4 Armádě České republiky. Patnáct tanků Leopard 2A4 daruje České republice Spolková republika Německo jako výsledek dohody mezi českým premiérem Petrem Fialou a německým kancléřem Olafem Scholzem. Tanky v hodnotě zhruba 3,85 miliardy korun předá České republice německá společnost Rheinmetall Landsysteme GmbH na základě dvou bilaterálních dokumentů, které za českou stranu s pověřením vlády podepíše ministryně obrany Jana Černochová. Tanky Německo České republice darovalo jako kompenzaci za tanky sovětské výroby, které ČR věnovala na obranu Ukrajiny před ruskou agresí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/vysledky-jednani-vlady-26-zari-2022-199449/.

Úřad vlády ČR se postavil čelem k apelu vlády na maximální úspory energií během nadcházející zimní topné sezóny.

„Je důležité, abychom se nesmířili s tím, že máme dost energií. Ale abychom se všichni snažili s těmi energiemi dobře hospodařit, zacházeli s nimi šetrně a kde to je možné, tak jejich spotřebu snižovali. Budu trvat také na tom, aby příkladem šly instituce státu,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Díky přijatému balíčku úsporných opatření by měl Úřad vlády v nadcházejících měsících ušetřit mezi 17 až 20 procenty spotřebovávaných energií, což v zafixovaných cenách energií na roky 2021 a 2022 představuje 1,7 až 2,2 miliony korun a násobně více v závislosti na nových cenách energií v dalším roce.

Mezi nejdůležitější přijatá opatření patří plošné snížení teploty vnitřních prostor všech objektů Úřadu vlády na 19–20 stupňů Celsia ve vnitřních prostorách a na 15 stupňů Celsia ve vytápěných vedlejších místnostech, zavedení řízeného vytápění všech objektů s ohledem na obsazenost budov, plánované akce a víkendy či omezení či úplné vypojení klimatizací. Objekty Úřadu vlády dočasně přestanou být v noci nasvěcovány.

Kromě toho Úřad vlády přijal i další úsporná opatření. Na bezpečnostní minimum bylo sníženo osvětlení společných vnitřních prostor, dokončuje se výměna klasických žárovek a zářivek za LED technologie, do společných prostor jsou instalována pohybová čidla na osvětlení a probíhá také postupná obměna starších elektrospotřebičů za energeticky úsporné. Systém centrálního ohřevu teplé vody byl nastaven na hygienické minimum dané vyhláškou, tedy na 45 stupňů Celsia. Zahájení realizace projektu na zateplení půdy Strakovy akademie by mělo v příštím roce snížit náklady na vytápění o dalších téměř 15 %.

„Zaměstnanci, správci objektů a provozní personál dostali pokyny, jaká dodržovat opatření v topné sezóně a jak se chovat energeticky úsporně. Probíhá také zpracování auditu energetického hospodářství Úřadu vlády, jehož výstupem bude určení a vyčíslení nízkonákladových a snadno vyčíslitelných příležitostí ke snížení energetické náročnosti a určení kapitálově náročnějších příležitostí a dále přehled kroků, které musí být realizovány a jsou potřebné pro generování konkrétních úspor. Po dohodě s panem premiérem jsme se také rozhodli, že odložíme plánovanou modernizaci prostor zasedací místnosti a tiskového sálu a část peněz využijeme právě na zateplení půdy,“ uvedla vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

„Věřím, že si všichni zaměstnanci Úřadu vlády vezmou tyto pokyny k srdci a svědomitým chováním nám pomohou v této obtížné době uspořit co nejvíce energií, a tím i peněz. Chceme být zároveň příkladem i pro další orgány státní správy, ale i pro samosprávy, firmy a domácnosti, abychom nástrahy letošní topné sezóny zvládli,“ dodala Jana Kotalíková.

Vážený pane hejtmane, vážený pane senátore, excelence, paní velvyslankyně, páni velvyslanci, dámy a pánové,

s radostí jsem přijal pozvání na toto setkání, jehož klíčovým bodem bude podpis společenské smlouvy o vzniku Jihočeského jaderného parku. Já to pokládám v kontextu dnešní situace v Evropě za mimořádně důležitý krok.

Rok 2022 si jistě budeme pamatovat jako přelomový. Válka na Ukrajině otřásla mezinárodním pořádkem, otestovala naše spojenecké vztahy – a v neposlední řadě nám také ukázala, jak moc nás poškozuje závislost na zdrojích a surovinách z rizikových zemí.

Celá Evropa byla donucena radikálně přehodnotit své energetické plány. Doba bezstarostnosti, kdy jsme starost o svou bezpečnost přenechali Spojeným státům a naši energetiku a výrobu zase do velké míry „delegovali“ do Ruska nebo Číny, s touto krizí definitivně skončila.

Některé země byly na krizi připraveny lépe a dokázaly si zajistit už dříve pestré zdroje; u jiných se naplno projevila léta odkládání problémů a ignorování varovných příznaků, a proto jsou nyní pod větším tlakem.

Mluvím samozřejmě bohužel i o České republice, která kvůli ruskému omezování dodávek čelí nebývalému zdražování cen elektřiny a plynu a musí urychleně hledat alternativy. To je situace, která nás bytostně ohrožuje a se kterou si musíme poradit.

Moje vláda na to samozřejmě reaguje. Akutním opatřením je například snížení spotřebitelských cen pro domácnosti, firmy i veřejný sektor. Vedle toho děláme kroky, abychom vůbec energii měli, zajistili jsme kapacity v terminálu na zkapalněný plyn v nizozemském Eemshavenu. To je pomoc pro nejbližší roky, pro tuto zimu, ale všichni si uvědomujeme, že to samo o sobě nestačí.

Proto pracujeme i na dlouhodobých systémových řešeních, zejména na takových, které posílí naši energetickou bezpečnost a nezávislost.

Rozhodně to není snadné. O energetickém mixu tu už mluvil Martin Kuba i o jeho limitech. Já bych k tomu ještě přidal to, že 40 % naší elektřiny dnes vyrábíme z hnědého uhlí. Naše doprava, průmysl nebo vytápění jsou nezdravě závislé na fosilních surovinách, které musíme z velké části dovážet.

Aby se Česká republika stala energeticky suverénním státem, je nutné, abychom v naší ekonomice navýšili podíl elektřiny – a tuto elektřinu v co největší míře získávali ze zdrojů, které dokážeme lépe kontrolovat, a to je vedle obnovitelných zdrojů především jádro.

Vláda v této věci podniká několik důležitých kroků: Zahájili jsme transformaci společnosti ČEZ, abychom získali větší kontrolu nad jadernými elektrárnami.

Odblokovali jsme tendr na dostavbu Dukovan, který byl delší dobu nepochopitelně zmrazen.

Připravili jsme zákon, který zásadně zjednoduší budování jaderných elektráren i zařízení využívajících obnovitelné zdroje.

A podporujeme také inovace v jaderné energetice, především v oblasti vývoje malých modulárních reaktorů. To je jeden z hlavních důvodů tohoto setkání, a to je i hlavní důvod proč jsem sem přijel a proč chci tuto aktivitu svojí osobní přítomností podpořit. Díky dnes podepisované smlouvě vznikne v areálu jaderné elektrárny Temelín pilotní projekt, kde se budou testovat možnosti reaktorů nové generace. Já to pokládám za velice moudrý, perspektivní a dobrý krok a chtěl bych na tomto místě poděkovat všem, kteří se na něm podíleli, jmenovitě alespoň pár jmen – hejtmanovi Jihočeského kraje Martinu Kubovi, řediteli společnosti ČEZ Danielu Benešovi, řediteli ÚJV v Řeži Danielu Jiřičkovi a samozřejmě vám všem dalším, kteří na tomto projektu máte podíl.

Jsme přesvědčeni, že modulární reaktory představují naději na další rozvoj jaderné energetiky. Jsou to menší, sériově vyráběná zařízení, která do velké míry překonávají některé nevýhody stávajících reaktorů, které jsou stavěny, jak se říká „na míru“. Už v řádu let mohou doplnit či postupně nahradit část dosluhujících elektráren a tepláren.

Technologie modulárních reaktorů se rychle rozvíjí, definují se mezinárodní standardy. Těší mě, že se Česká republika aktivně podílí na tom, aby tato harmonizace proběhla co nejrychleji.

Česko se do budoucna bez jaderné energie neobejde. Je to cesta, jak na jedné straně splnit evropské klimatické cíle, a kromě toho je to v našich zeměpisných podmínkách i nezbytnost. I z toho důvodu se naše země řadí k předním podporovatelům jaderné energie i v rámci Evropské unie.

Dává tedy smysl, abychom se v této oblasti snažili také o technologický vývoj a abychom na něj vyčlenili dostatek peněz, včetně financování z unijních zdrojů. První fáze finanční pomoci na analýzy a studie už ostatně probíhá.

To je ale teprve začátek. Česko by mělo usilovat o to, abychom v oblasti jaderné energetiky patřili k samotné špičce. Toto know-how posílí naši energetickou bezpečnost a může se stát i naší komparativní výhodou ve světě, kde budou energie vzácnější a jejich výroba náročnější než dosud.

Dámy a pánové, procházíme složitým obdobím, čelíme energetické krizi, ale jsem si jist, že nás tato krize neporazí. Ale doufám ještě v něco lepšího – že se stane katalyzátorem změny a technologického vývoje.

Česko musí nadcházející léta využít k transformaci a restartu své energetiky. Je to obtížná, dlouhá cesta, ale jak rychlá a úspěšná tato změna bude, záleží do velké míry na našich ambicích v oblasti inovací – na podpoře domácího výzkumu, na úspěšné synergii firem a vědců, na mezinárodní spolupráci s našimi partnery.

Proto vítám projekt Jihočeského jaderného parku a přeji nám všem, aby tento důležitý krok na cestě k nezávislé a udržitelné české energetice brzy přinesl výsledky a byl úspěšný. Pěkný den.

Petr Fiala, předseda vlády

„Válka na Ukrajině celé Evropě dokazuje, že svět je stále plný hrozeb. Těch tradičních, jako je dnešní ruská agrese, i těch novějších, jako jsou různé hybridní útoky. Nikdy se to nezmění, takže záruky, které nám NATO poskytuje, budou neustále potřeba. Na světě není silnější vojensko-politické spojenectví, které by svým členům garantovalo takovou bezpečnost, jakou si dnes užíváme my,“ řekl Petr Fiala při zahájení.

Premiér se také setkal se zástupci českého obranného průmyslu a prohlédl si i prezentaci modernizace Armády ČR.

„Návrat války do Evropy nám také znovu naléhavě připomíná, že naše bezpečnost není samozřejmá a že ani není zadarmo; že je nutné do ní promyšleně investovat a aktivně se o ni starat. To se týká financování obrany, které Česká republika konečně významně navyšuje, ale také vzdělávání obyvatel a posilování vnitřní bezpečnosti,“ uvedl na závěr své řeči premiér Fiala.

Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil Armády ČR jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Jejím hlavním cílem je prezentovat široké veřejnosti co nejpestřejší škálu prostředků, kterými disponuje Česká republika a její spojenci na poli zajišťování bezpečnosti. Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil Armády ČR jako jedna z mála akcí v Evropě nabízí koncept speciálního partnerského státu pro jedinečnou prezentaci vybrané země, jež na akci může v mimořádném rozsahu představit své ozbrojené síly, bezpečnostní složky a produkty firem působících v obranném a bezpečnostním průmyslu. Polsko bylo v roce 2014 první zemí, jež se ujala role speciálního partnerského státu. Následovalo Švédsko v roce 2015, Německo (2016), Slovensko (2017). Při 100. výročí založení samostatného Československa a jeho ozbrojených sil se v roce 2018 role partnerského státu ujaly Spojené státy americké, které ke vzniku našeho státu značně přispěly. Následovalo Rumunsko v roce 2019. Vzhledem k mimořádným protipandemickým opatřením se partnerským státem 20. ročníku stala v roce 2020 Česká republika. Při 20. výročí Dnů NATO v Ostravě & Dnů Vzdušných sil Armády ČR se role speciálního partnerského státu ujalo podruhé Švédsko. Partnerem letošního ročníku je NATO.