Soběstačný dům, výzkum klimatických extrémů i využívání vodíku. Konference představila inovativní projekty zaměřené na udržitelnost

Úvodní slovo na konferenci měla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, 23. června 2022.
Úvodní slovo na konferenci měla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, 23. června 2022.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Akademií věd ČR uspořádala Konferenci Výzkum, vývoj a inovace pro řešení klimatické změny v ČR. Řečníci představili současné poznatky a důkazy o příčinách a projevech klimatické změny i inovativní české projekty, které nabízí udržitelná řešení.

Klimatická změna v důsledku lidské činnosti představuje vědecky podložený fakt. Současná úroveň globálního oteplování činí přibližně 1,1 °C od průmyslové revoluce. Dopady každý den pociťuje i Česká republika. „Jsme v bodě, kdy před klimatickou změnou už nelze zavírat oči. Je potřeba hledat řešení a cesty k udržitelnosti. Máme velkou odpovědnost k budoucím generacím,“ řekla Helena Langšádlová. Podle ministryně spočívá řešení této hrozby pro celé lidstvo i v zefektivnění využívání nejnovějších vědeckých poznatků a jejich přenesení do praxe.

Na konferenci společně s ministryní diskutovaly i ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Mezi další vystupující patřili výzkumníci i úspěšní inovátoři. Řečníci tak představili např. projekt Perun, který se zaměřuje na výzkum klimatických extrémů, či projekt Český soběstačný dům. Ten se snaží zvyšovat míru energetické soběstačnosti u staveb v Česku.

„Změnu klimatu v současné době již naplno prožíváme. Devět z deseti nejteplejších let jsme zažili po roce 2000 a za stejnou dobu se zdvojnásobil roční počet tropických dní. Viditelně čelíme dopadům na naše lesy nebo zemědělství, další nás čekají v energetice, dopravě nebo turistickém ruchu. Pro efektivní přechod na nízko emisní ekonomiku i adaptace na změnu klimatu jsou tím nejzásadnějším technologické změny, tedy oblast, na kterou se musí zaměřit výzkum a vývoj,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

„Změna klimatu přímo ovlivňuje kvalitu našeho života, ať již jde o sucho, dostupnost potravin, extrémy počasí, bezpečnostní rizika nebo klimatickou migraci,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Sektor, který je nejvíce postižen klimatickou změnou, je zemědělství. Souběh výskytu sucha, jeho stále delších a intenzivnějších epizod, a válečného konfliktu dvou zemí patřící k největším producentům potravin může znamenat nejen hladomory, ale i eskalaci nových konfliktů o jídlo a vodu, vyvolání migračních vln a ekonomických otřesů po celém světě. Je proto velmi dobré přemýšlet, jaká opatření máme přijmout na řešení klimatické změny. Řada pracovišť Akademie věd se této problematice intenzivně věnuje, zdůraznila předsedkyně AV ČR.

Záznam z konference naleznete zde: https://fb.watch/dPZTJYDOfg/

Kontakt pro média:

Vendula Kodetová, Sekce pro vědu, výzkum a inovace, kodetova.vendula@vlada.cz, +420 702 129 834

Bezpečnostní rada státu udělila výroční ceny

Laureáti letošních cen BRS Jaromír Tkadleček, Martin Povejšil a Jiří Růžek, 23. června 2022.
Laureáti letošních cen BRS Jaromír Tkadleček, Martin Povejšil a Jiří Růžek, 23. června 2022.
Ve středu 22. června 2022 byly v Lichtenštejnském paláci za účasti předsedy vlády Petra Fialy, ministryně obrany Jany Černochové a dalších čestných hostů předány letošní Ceny Bezpečnostní rady státu. Jejich laureáty se stali Jiří Růžek, Martin Povejšil a Jaromír Tkadleček.

Cenu Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky každoročně uděluje Bezpečnostní rada státu za významná díla v oblasti bezpečnostní a obranné politiky nebo za aktivní činnost v bezpečnostní komunitě a také za celoživotní prospěšnou práci v oblasti bezpečnostní a obranné politiky ČR a její osvěty. Uděluje se jednotlivcům a kolektivům v hlavní a studentské kategorii.

Bezpečnostní rada státu na schůzi konané 17. května 2022 rozhodla udělit pro rok 2022 Cenu v hlavní kategorii plukovníku v. v. PhDr. Jiřímu Růžkovi za významný přínos v oblasti bezpečnostní a obranné politiky České republiky a za aktivní dlouholetou činnost v bezpečnostní komunitě, PhDr. Martinu Povejšilovi za celoživotní přínos v oblasti zahraniční bezpečnostní a obrané politiky České republiky a plukovníku JUDr. Jaromíru Tkadlečkovi, MBA za mimořádný přínos při realizaci bezpečnostních opatření po výbuchu muničních skladů ve Vlachovicích-Vrběticích.

Ceny laureátům předal premiér Petr Fiala. „Dnes jsme ocenili Cenou Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky ČR tři osobnosti, které nikdy nezapomněly, že je bezpečnost důležitá, a i v časech, kdy Česká republika nebyla ohrožena, pracovaly na tom, aby se naši občané mohli cítit bezpečně,“ uvedl předseda vlády.

Plukovník v. v. Jiří Růžek stál u zrodu, budování a ukotvení československých a poté českých tajných služeb polistopadového Československa. Z řadového zpravodajce se vypracoval na ředitele Vojenského obranného zpravodajství a Bezpečnostní informační služby, které po mnoho let efektivně řídil. PhDr. Martin Povejšil během dlouholetého působení v řadách Ministerstva zahraničních věcí zastával řadu významných řídících funkcí a to jak v ústředí, tak i v zahraničí. Významným způsobem se podílel na definování, formování a prosazování zahraniční bezpečnostní politiky ČR a zasadil se o vstup ČR do NATO a EU. Plukovník JUDr. Jaromír Tkadleček se stal ředitelem Krajského ředitelství policie Zlínského kraje v roce 2014, kdy došlo na území Zlínského kraje k výbuchům muničních skladů Vlachovice-Vrbětice. Ujal se velení celého bezpečnostního opatření složek integrovaného záchranného systému, k jehož ukončení došlo až po šesti letech v roce 2020.

Mimořádný projev předsedy vlády Petra Fialy

Vážení spoluobčané,

je tomu půl roku, kdy jsem před vás poprvé předstoupil jako předseda vlády České republiky. Ve svém novoročním projevu jsem varoval před tím, že nás čeká velice složitý rok. Naším hlavním problémem byla už od loňského léta nastupující vysoká inflace. Šlo o přímý důsledek ekonomických dopadů covidové pandemie, ale bylo to také způsobeno chováním minulé vlády, která zvýšila tempo zadlužování naší země na rekordní úroveň a pomohla tak rozpoutat tuto historicky nevídanou drahotu. To není politické prohlášení. To je fakt, na němž se shodují ekonomové i odborné instituce.

V té době ale nikdo z nás netušil, že už jen za několik týdnů se objeví ruský útok na Ukrajinu. Do Evropy se tak po desítkách let opět vrátila válka. A to se všemi důsledky nejen pro Ukrajinu a její obyvatele, ale také pro okolní země, pro Evropu a pro celý svět. Rusko totiž vede války dvě. Ta první je vojenská a týká se nyní území Ukrajiny. Tou druhou je morálně-ekonomická válka a jejím cílem jsou země západního světa. Tedy i Česká republika. Rusko se netají tím, že chce oslabit demokratické země, způsobit jim ekonomické obtíže, podnítit sociální problémy, narušit důvěru lidí ve stát a způsobit celkovou politickou nestabilitu. Jinými slovy: Rusko nás chce učinit slabými a tedy vydíratelnými. 

V této druhé válce má Putinovo Rusko dvě mocné zbraně. Dnes už je zřejmé, že se systematicky snaží narušit světový trh s potravinami a prostřednictvím nedostatku obilí v Africe a Asii způsobit novou migrační vlnu. Tou druhou zbraní je závislost významné části Evropy na jeho plynu a ropě. Bohužel, Česká republika patří mezi několik málo zemí, jejichž závislost je v tomto ohledu mimořádně vysoká. A není to jen proto, že jsme kdysi byli součástí sovětského bloku. Je to přímý důsledek toho, jak se chovaly minulé vlády, zejména pak vláda Andreje Babiše. Ještě před pěti lety jsme zhruba čtvrtinu plynu měli zajištěnu z Norska, tedy z bezpečné západní země. Minulá vláda neudělala nic proto, aby tyto dodávky udržela a zajistila tak energetickou bezpečnost České republiky. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku. Zdali to byla chyba nebo záměr, těžko dnes soudit.

Přímý důsledek této krátkozraké politiky doléhá na naše domácnosti a firmy právě v těchto měsících. A nejsou to pouze dosud nevídané ceny energií, které začínají zásadně trápit mnohé z vás. Je to reálná hrozba, že Rusko v následujících týdnech či měsících otočí kohoutkem a vypne plyn a ropu, aby nám způsobilo co největší problémy.

Česká republika a její vláda tak stojí před třemi zásadními úkoly, které nutně musíme splnit, aby se naše země dokázala rychle vypořádat s touto zásadní hrozbou energetické závislosti na Putinově Rusku.

  1. Musíme zabezpečit dostatek plynu na tuto zimu.
  2. Musíme se co nejdříve odstřihnout od Ruska a stát se energeticky suverénním státem.
  3. Musíme pomoci lidem a firmám, aby zvládli cenový šok, který nás v souvislosti s energiemi v následujících měsících čeká.

Na vyřešení těchto úkolů pracujeme prakticky každý den od začátku ruské invaze na Ukrajinu. A já bych vám rád nyní ke každému z těchto bodů podal alespoň krátkou informaci, jak se nám to daří.

Prakticky od konce zimy se česká vláda velice intenzivně věnuje zajištění plynu, kterým plníme naše zásobníky. Jsme v tom úspěšní. V současné době je tuzemská kapacita zásobníků naplněna zhruba ze dvou třetin a nikdy v historii, kam data sahají, jsme neměli v tuto dobu v zásobnících tolik plynu. A jejich plnění nadále pokračuje. Pokud by tedy došlo v zimě na krizový scénář, budeme schopni, dostatečně a dlouhodobě zabezpečit dodávky do všech českých domácností. To je dobrá zpráva pro nás všechny.

Naše republika si ale nemůže dovolit být nadále stoprocentně závislá na jednom nespolehlivém dodavateli. Životně důležitým cílem naší země musí být energetická suverenita. Proto jsme v rámci vlády dali dohromady plán, jak této energetické suverenity chceme během následujících pěti let dosáhnout.

Některé kroky jsme už provedli. Asi jste zaznamenali, že jsme v posledních týdnech spustili léta bezdůvodně odkládaný tendr na dostavbu Dukovan, přičemž se ho nebude účastnit ani Čína ani Rusko. Rovněž jsme se dohodli na rozšíření ropovodu TAL, který vede přes Alpy z italského přístavu Terst. A s Polskem jsme dojednali znovunastartování projektu výstavby plynovodu Stork 2. Díky intenzivnímu vyjednávání v rámci EU jsme získali výjimky na zásobování českého trhu pohonnými hmotami. Minulý týden se nám podařilo získat podíl v terminálech na stlačený zemní plyn v Nizozemsku. A tento týden oznámila společnost ČEZ, že od ruských majitelů získala firmu Škoda jaderné strojírenství, která je klíčová pro náš jaderný sektor. To všechno snižuje naši závislost na plynu a ropě z Ruska.

A takto budeme pokračovat i nadále. Musíme zásadně navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie. Musíme získat další kapacitu v terminálech pro LNG plyn na moři. Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie. Naším pilířem bude jádro, to je jasné, ale masivně podpoříme výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel. Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu. A podpoříme investice do energetických inovací a také do úspor. Ano, bude nás to stát spoustu úsilí a hodně peněz. Ale je to cesta, která se českým domácnostem i českým firmám nakonec bohatě vyplatí. Je to investice do naší energetické suverenity.

Často se mne ptáte, proč prostě nenařídíme ČEZu, aby prodával elektřinu levněji, když tu firmu vlastní stát. Odpověď je jednoduchá: v ČEZu jsou 30% vlastníkem soukromí akcionáři a ti mají své zájmy chráněné zákonem. Zatímco zájem státu je dostatek energií za přijatelné ceny, zájem soukromého investora je zisk. A tyto dva přístupy se nyní dostávají do konfliktu. To ale chceme změnit. Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Není to řešení pro tuto zimu. Bude to proces, který chvíli potrvá, ale chceme s tím začít co nejdříve.

Ještě jednou opakuji: naším hlavním cílem musí být energeticky suverénní Česká republika. Tedy republika, která bude schopna sama vyrobit maximum energie a vyrobit ji za přijatelné ceny. A v případě dovozu plynu a ropy se bude schopna sama suverénně rozhodnout, od koho a za kolik je nakoupí.

Je zřejmé, že výsledky těchto kroků nepocítíme okamžitě. Podle našich rozumných odhadů to potrvá minimálně 2 až 5 let. Mezitím budeme čelit nejen nejistotě dodávek z východu ale zejména vysokým cenám, které jsou výsledkem naší současné závislosti na Putinově Rusku. I tady mám ale pro vás dobrou zprávu.

I když je státní rozpočet napjatý, i když se nemůžeme příliš zadlužovat, abychom ještě víc neroztočili inflaci, chceme jako odpovědná vláda pomoci domácnostem i firmám se zvládnutím drahých energií. Proto jsme připravili a dnes schválili důležitá opatření, prostřednictvím kterých uvolníme na přímou pomoc celkem 66 miliard korun ze státního rozpočtu. Jenom připomínám, že dosud jsme v rámci vládního Deštníku proti drahotě uvolnili už více než sto miliard korun na cílenou podporu těch, kteří jsou nejvíce zasaženi drahotou. Toto jsou další finanční prostředky.

Prvním novým opatřením, které pomůže všem firmám a všem domácnostem, je zrušení povinných plateb za obnovitelné zdroje. Pro domácnosti to tedy znamená, že od podzimu na každé spotřebované megawatt hodině elektřiny ušetří až 600 korun.

Dalším novým opatřením, které dnes rovněž schválila vláda, je úsporný tarif. Tento tarif pomůže domácnostem jak s platbami za elektřinu, tak za plyn. Konkrétní ušetřená částka se bude odvíjet od toho, jaký mají jednotliví odběratelé tarif, nebo od toho, kolik spotřebovávají plynu. Toto opatření bude automatické, nebude třeba o něj někde žádat. Stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do své fakturace zákazníkům, tedy vám. Uvidíte to přímo ve formě nižších záloh za energie, které pravidelně platíte.

Nechceme nikoho znevýhodňovat. Proto vedle těchto dvou hlavních opatření poskytne vláda dalších 10 miliard korun pro teplárny, které zajišťují v naší zemi centrální vytápění. Podpora poputuje i bytovým domům s vlastními kotelnami. A další podpůrné programy máme připraveny i pro firmy, které působí v energeticky náročných odvětvích.

Vážení spoluobčané, víte, že k vám chci být maximálně otevřený. Nárůsty cen energií, které nás čekají v dalších měsících, budou pro mnohé z vás šokem. Stát nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši a všem. Žádný evropský stát to nedělá. Ale všemi kroky, které jsem tady zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout.

Nadále také platí, nad rámec dnes schválených opatření, možnost získat individuální podporu formou příspěvku na bydlení pro každého, komu výdaje na jeho bydlení přesáhnou jednu třetinu jeho příjmu. O tuto dávku je ale potřeba aktivně zažádat. Prosím všechny, aby neměli ostych to udělat. A aby si včas zjistili, jak a kde mohou tuto dávku získat.

Zároveň mám pro všechny žadatele dobrou zprávu, že se nám v posledních týdnech podařilo celý proces významně zjednodušit. Snažíme se, aby stát fungoval lépe a přátelštěji – tak, jak jsme to slíbili ve svém programovém prohlášení. I proto chystáme na podzim informační kampaň, která bude mít za cíl doručit všechny potřebné informace o vládní pomoci v případě drahých energií ke všem obyvatelům, kterých se může týkat.

Vážení spoluobčané, považoval jsem za nutné ještě před tím, než začne léto a řada z vás se bude věnovat odpočinku a rodině, abyste měli základní informace o tom, co vláda připravuje v oblasti energií. Vím, že máte nyní obavy, ale stát je tady od toho, aby v takto mimořádné situaci nabídl pomocnou ruku. Věřím, že jsme na druhou polovinu tohoto mimořádně složitého roku připraveni a že společně vše zvládneme.

Přeji Vám hezký večer.

Petr Fiala
předseda vlády ČR

Vláda připravila zákonná pravidla pro zavedení úsporného tarifu na energie, zvýšit na dvojnásobek chce i hranici pro platbu DPH

Ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci vysvětlil plánované změny v DPH, 22. června 2022.
Ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci vysvětlil plánované změny v DPH, 22. června 2022.
Vláda Petra Fialy připravila scénář, jak pomoci odběratelům elektřiny a plynu zvládnout vysoké ceny energií. Na schůzi ve středu 22. června 2022 schválila návrh novely energetického zákona, který jí dá mandát poskytnout odběratelům příspěvek na úsporný tarif. Do Poslanecké sněmovny kabinet pošle i návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, kterou se zvyšuje limit pro vznik plátcovství k dani z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun.

Vládní novela energetického zákona zavádí do legislativy nový právní institut – příspěvek na úsporný tarif. Pokud návrh projde Parlamentem, bude mít stát možnost snížit koncovým zákazníkům prostřednictvím energetického zákona konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu. Konkrétní parametry příspěvku, například výši slevy, její časový rámec či sumu, kterou stát energie zadotuje, bude moci vláda stanovit svým nařízením. Příspěvek bude zohledňovat i charakter spotřeby odběratelů a bude se týkat například i centrálních výtopen pro obyvatele bytů s tzv. ústředním topením.

Vláda chce zjednodušit i daňovou administrativu malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným. Do Parlamentu proto posílá novelu zákona o dani z přidané hodnoty a novelu zákona o daních z příjmů, jejíž podstatou je navýšení limitu pro vznik plátcovství k dani z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun. Dosavadní hranice byla stanovena v roce 2004 a odpovídala tehdy částce 35 000 eur. Na stejnou hranici, tedy dva miliony korun, se posune možnost využití režimu paušální daně. Vláda ale současně navrhuje zavést tři pásma paušálního režimu, do kterých budou plátci daní zařazeni podle výše příjmu a procenta, která uplatňují na paušální výdaje. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

V souvislosti s cenami energií vláda přijala také dvě nová nařízení – o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie a o navýšení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro zbývající část roku 2022. Kabinet mimo jiné rozhodl o navýšení dotace ze státního rozpočtu na provozní podporu související s rozvojem nových obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie v letošním roce o 4,65 miliardy korun.

Vláda odsouhlasila také další posílení energetické bezpečnosti České republiky. Správa státních hmotných rezerv dostala povolení vynaložit 52,2 milionu dolarů, které jsou alokovány na zvláštním účtu pro účely posílení ropné bezpečnosti, na nákup až 80 000 tun ropy zpracovatelné v litvínovské rafinerii do státních zásob. Toto navýšení rezervy má pomoci překlenout kritické období, pokud by se Ruská federace rozhodla jednostranně zastavit dodávky ropy ropovodem Družba.

Kabinet projednal rovněž návrh změny Ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, která má usnadnit proces schvalování vysílání českých vojáků do zahraničí na krátkodobé mise či naopak krátkodobou účast, průjezdy či přelety zahraničních vojsk v ČR. Novela rozšiřuje okolnosti, za kterých o těchto věcech může rozhodnout sama vláda bez předběžného souhlasu Parlamentu s tím, že se tak do ústavního zákona promítne už stávající praxe následného souhrnného informování Parlamentu v půlročních intervalech. Důvodem navržených změn je potřeba flexibilnějšího rozhodování o pohybech ozbrojených sil v současné zhoršené bezpečnostní situaci, ale i kvůli řešení pandemie či zvládání migračních vln.

Vláda schválila také návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase. Navržené změny se týkají obou rad veřejnoprávních médií, jejich složení i způsobu volby. Kabinet například navrhuje, aby nově třetinu ze členů obou rad volil i Senát nebo aby subjekty, které mají právo navrhovat Parlamentu nové radní, musely existovat alespoň deset let. Více v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Do Parlamentu zamířily také novely zákona o provádění mezinárodních sankcí a návrh nového sankčního zákona. Obě normy zpřesňují pravidla pro provádění sankcí, a to jak mezinárodních, tak i národních, které navíc budou moci jít i nad rámec sankcí přijatých například v rámci sankčních režimů Evropské unie. Také přípravu těchto právních norem, které má vláda v programovém prohlášení, urychlilo současné dění na Ukrajině a přijímání sankcí proti agresorům Rusku a Bělorusku. Více o zákoně o provádění mezinárodních sankcích naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí. Podrobnosti o novém sankčním zákoně naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda odsouhlasila také změny ve vyhlášeném dotačním programu Ministerstva pro místní rozvoj Ukrajina – rozšíření veřejných ubytovacích kapacit, který má pomoci obcím řešit problémy s ubytováváním uprchlíků z Ukrajiny. Podle změněných pravidel si o dotaci na vznik ubytovacích kapacit budou moci nově požádat i nestátní neziskové organizace a církve a náboženské společnosti. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda projednala také návrh na změnu v čele Národní rozpočtové rady. Současná předsedkyně Eva Zamrazilová byla prezidentem republiky jmenována viceguvernérkou České národní banky, což je funkce ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti neslučitelná s funkcí předsedkyně Národní rozpočtové vlády. Eva Zamrazilová proto podala k 30. červnu rezignaci a vláda dnes rozhodla, že na její místo navrhne Poslanecké sněmovně jmenovat dosavadního člena Rady Mojmíra Hampla.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-22-cervna-2022-197336/.

Tripartita řešila flexibilitu trhu práce nebo fondy EU

Tripartita se zabývala aktuálními problémy, například důsledky situace na Ukrajině či situací na trhu práce, 21. června 2022.
Tripartita se zabývala aktuálními problémy, například důsledky situace na Ukrajině či situací na trhu práce, 21. června 2022.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v úterý 21. června 2022 sešli na čtvrtém letošním jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Sociální partneři se na svém zasedání věnovali současné situaci na Ukrajině, flexibilitě trhu práce a zaměstnávání zahraničních pracovníků, strategickému plánu společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027 nebo implementaci programů fondů EU.

„Se začátkem našeho předsednictví v Radě EU se budeme věnovat energiím a bezpečnosti České republiky. Vláda je aktivní v řešení energetické situace a pomoci domácnostem i firmám. Vláda se snaží o adresnou pomoc a je připravena pomáhat lidem i dále,“ sdělil po jednání tripartity její první místopředseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023–2027

Tripartita prodiskutovala Strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023–2027. Jeho odeslaná podoba představuje kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Cílem je výrazně podpořit menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu. Současně bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly.

Stav implementace programů fondů EU a příprava programového období 2021–2027

Tripartita se věnovala také novému programovému období evropských fondů. ČR patří v přípravě programového období 2021–2027 ve srovnání s jinými členskými státy v rámci EU dlouhodobě mezi velmi pokročilé země. Zahájení čerpání je však v novém období opožděné. Klíčovým faktorem, který vedl ke zpoždění celé přípravy, bylo zdlouhavé vyjednávání legislativy na úrovni EU. V rámci vyhlášených výzev u programového období 2014–2020 byly do konce dubna 2022 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 703,4 miliardy korun, což činí 106,7 procenta celkové alokace programového období.

Flexibilita trhu práce a zaměstnávání zahraničních pracovníků

Zástupci sociálních partnerů se věnovali i aktuální situaci na trhu práce a zaměstnávání zahraničních pracovníků. Opatření v oblasti ekonomické migrace je nutné nastavovat s ohledem na omezené kapacity veřejné infrastruktury, občanské vybavenosti (mateřské a základní školy, zdravotnická zařízení) a možností ubytování. Před diskusí o realokaci stávajících kvót v rámci programů ekonomické migrace by měla mít přednost diskuse o využití možného potenciálu držitelů dočasné ochrany a diskuse o absorpčních možnostech veřejných služeb ve velkých městech. Je možné uvažovat o úpravách kvót pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty v řádech nízkých tisíců z nových zdrojových zemí náhradou za Ukrajinu a to pro nedostatkové profese.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se uskuteční v úterý 13. září 2022.

Členové vlády a Národní ekonomické rady vlády na prvním jednání diskutovali o přípravách rozpočtu či opatřeních v energetice

Úvodní jednání Národní ekonomické rady vlády sloužilo k představení členů a nastavení základních témat, 22. června 2022.
Úvodní jednání Národní ekonomické rady vlády sloužilo k představení členů a nastavení základních témat, 22. června 2022.
Ve středu 22. června se ve Strakově akademii poprvé setkala obnovená Národní ekonomická rada vlády s předsedou vlády a ekonomickými ministry, kteří obvykle zasedají ve formátu porady ekonomických ministrů.

Cílem premiérové schůzky bylo úvodní představení jednotlivých členek a členů NERV a následná diskuse nad klíčovými tématy, která vybrali sami ekonomičtí ministři. Tato témata, jež vláda potřebuje odborně prodiskutovat, nyní NERV začne řešit. Premiér Petr Fiala na úvod jednání poděkoval členům Národní ekonomické rady vlády, že přijali nabídku spolupráce s vládou a zapojili se do práce NERV.

„Vážím si toho, že jste se rozhodli věnovat svůj čas i jméno ve prospěch státu. NERV je synonymem pro kvalitní odborníky z různých oblastí, a i současné složení NERV 4.0, jak jej nazýváme, tomu odpovídá,“ uvedl předseda vlády.

Důležitým tématem jednání byl státní rozpočet. V dohledné době sejde pracovní skupina pro veřejné finance a zabývat se bude mimo jiné nutností aktualizovat státní rozpočet pro letošní rok.

Diskutovala se i další témata, například sociální opatření Ministerstva práce a sociálních věcí či chystaný úsporný tarif, který připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dalším tématem schůzky byla i problematika bydlení z popudu Ministerstva pro místní rozvoj.

Na základě diskutovaných témat a okruhů budou vytvořeny jednotlivé tematické pracovní skupiny, jejichž členové již budou řešit konkrétní doporučení.

O obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády rozhodla vláda Petra Fialy letos v květnu. Poradní orgán vlády má 19 členů z řad renomovaných ekonomických expertů. Koordinátorem NERV je Jan Procházka, předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti. „Obnovení činnosti NERV byla reakcí naší vlády na současné potíže české, ale vlastně i evropské ekonomiky vyvolané jak dopady pandemie nemoci covid-19, tak v současnosti také především důsledky ruského vpádu na Ukrajinu. Od činnosti Národní ekonomické rady vlády si slibujeme především posílení expertního zázemí vlády a nové impulzy, které nám pomohou dělat správná rozhodnutí,“ konstatoval premiér Fiala.

Bezpečnostní rada státu se zabývala aktuální situací v zajištění dodávek plynu a ropy

Ve středu 21. června 2022 se ve Strakově akademii uskutečnila další schůze Bezpečnostní rady státu. Bezpečnostní rada státu se věnovala aktuální situaci v zajištění dodávek plynu a ropy, aktuální problematice Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti a aktuální bezpečnostní situaci v České republice.

Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí Zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2021Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2021 a Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2021.

Bezpečnostní rada státu schválila II. postupovou zprávu dle „Konceptu cílového řešení zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek“ a Výchozí údaje k mezinárodnímu cvičení orgánů krizového řízení EU Integrated Resolve 2022 (EU IR22).

Bezpečnostní rada státu se zabývala také bezpečností dodavatelských řetězců strategické infrastruktury státu a byla informována o přípravách k ustavení poradce pro národní bezpečnost.

Dále Bezpečnostní rada státu vzala na vědomí také aktualizaci Ústředního plánu obrany státu a schválila Plán práce Bezpečnostní rady státu na 2. pololetí 2022 s výhledem na 1. pololetí 2023.

Pro informaci byly na program Bezpečnostní rady státu předloženy materiály Informace o pracovní poradě s tajemníky bezpečnostních rad krajů k výměně zkušeností z činnosti BRS a bezpečnostních rad krajů a Zpráva o činnosti Výboru pro zpravodajskou činnost za rok 2021.

Premiér Petr Fiala se zúčastnil podpisu memoranda o spolupráci při posouzení projektu horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany

Na tiskové konferenci byli novináři seznámeni s projektem nového horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Tepláren Brno, 20. června 2022.
Na tiskové konferenci byli novináři seznámeni s projektem nového horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Tepláren Brno, 20. června 2022.
Předseda vlády Petr Fiala se v pondělí 20. června 2022 v Brně zúčastnil tiskové konference při příležitosti podpisu memoranda o spolupráci na přípravě projektu horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany, který by měl do metropole jižní Moravy přivést čisté teplo z Dukovan.

Memorandem Teplárny Brno a ČEZ deklarují svoji společenskou odpovědnost při naplňování ambiciózních cílů České republiky v rámci Zelené dohody pro Evropu, aktivně se k nim hlásí a berou na vědomí, že jejich plnění je spojeno s rozsáhlými technologickými změnami rovněž v oblasti teplárenství, které vyžadují nemalé investiční prostředky. Obě strany se zavázaly k maximální součinnosti při zpracování detailních analýz proveditelnosti a příprav projektu, který by domácnostem Brna a obcím v okolí horkovodu dovedl stabilní dodávky tepla z Jaderné elektrárny Dukovany.

Projekt nového horkovodu pro Brno má podporu primátorky města Brna Markéty Vaňkové a předsedy vlády Petra Fialy. „Tento projekt je strategický, je velmi rozumný, efektivní, využívá místních podmínek, podporuje bezemisní energetické zdroje a je příspěvkem energetické bezpečnosti České republiky. Splňuje tedy všechna kritéria, která bychom dnes na velké infrastrukturní projekty v oblasti energetiky měli uplatňovat, řekl předseda vlády Petr Fiala.

Premiér Fiala připomněl snahu české vlády se za současné mezinárodní situace co nejrychleji vyvázat ze závislosti České republiky na ruském plynu. „Prostřednictvím společnosti ČEZ jsme teď uspěli, pokud jde o kapacitu LNG terminálů v Nizozemí. Jednáme s Německem a Polskem, obnovujeme projekt plynovodu STORK II z Polska. Děláme všechny kroky k tomu, abychom co nejrychleji byli na ruských energetických zdrojích nezávislí,“ konstatoval předseda vlády.

„Je ale jasné, že pro Českou republiku je dlouhodobě součástí energetického mixu jaderná energie. Tedy energie, kterou získáváme z bezemisního spolehlivého zdroje, kterým je jádro. A proto je tento projekt také důležitý – využívá jadernou energii, respektive využívá přebytečné teplo k tomu, abychom tímto způsobem mohli teplem zásobovat občany města Brna, což vlastně ještě posiluje efektivitu využívání jádra. A je to příspěvek k energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky,“ doplnil předseda vlády.

Tiskové konference u příležitosti podpisu memoranda se kromě předsedy vlády zúčastnili také primátorka města Brna Markéta Vaňková, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon a ředitel technického rozvoje a servisu Tepláren Brno Martin Šroubek.

Vyjádření zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové k Mezinárodnímu dni uprchlíků

Dnešek 20. červen je od roku 2001 slaven jako Mezinárodní den uprchlíků. Tento den nám má připomenout, že na světě jsou stále miliony lidí, kteří jsou z důvodů válek, okupace, přírodních katastrof či násilí anebo pronásledování na základě rasy, víry, národnosti, politických názorů, sexuální orientace či jiných důvodů nuceni opustit svou zemi. Toto číslo přitom stále narůstá a nyní se již celosvětově blíží 90 milionům osob. Mezinárodní právo přitom dává každému právo vyhledat si před pronásledováním útočiště v jiných zemích a požívat tam azylu. Tyto země jej musí přijmout na svém území a měly by mu poskytnout nějakou formu ochrany, která by mu umožnila žít důstojný život bez obav a svobodně projevovat svou osobnost stejně jako my ostatní. Na tyto základní principy bychom rozhodně ani dnes neměli zapomínat.

Pro Českou republiku se přitom téma uprchlíků stalo v současnosti velmi aktuální, a to kvůli válce na Ukrajině. Tato válka ze země vyhnala již skoro 8 milionů lidí, přičemž v České republice bylo k dnešnímu dni zaregistrováno přes 378 000 z nich, kterým byla u nás udělena dočasná ochrana. Chtěla bych na tomto místě nesmírně poděkovat všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k jejich vstřícnému a zdárnému přijetí a k tomu, že se tito uprchlíci u nás i přes to, co na Ukrajině díky ruské agresi prožili, mohli cítit v České republice bezpečně a vítáni. Chápu, že to vzhledem k překotnému vývoji situace, míře ruské agrese a velkému počtu osob nebylo vždy jednoduché. O to více bych chtěla ocenit dobrou vůli a nasazení všech, kteří se přijímání a integraci ukrajinských uprchlíků věnovali i nadále věnují, a to ať již vládním úřadům, krajům a obcím, nevládním organizacím, ale i mnohým firmám a bezpočtu jednotlivců.

Nesmíme však zapomenout, že po prvotním přijetí uprchlíků v České republice je nutné pracovat na jejich integraci do české společnosti. To pro nás i vzhledem k vyšším počtům uprchlíků představuje často nové, výrazné výzvy a vyžaduje hledání nových, neozkoušených řešení. V některých případech pak dochází i k omylům a chybám. Nicméně bychom neměli polevovat v úsilí zajistit každému uprchlíkovi z Ukrajiny řádné a důstojné přijetí a umožnit mu získat v České republice příhodné místo k životu. Měli bychom se snažit vcítit se do postavení těch, co ve své domovině často o všechno přišli a nemohli si sebou vzít nic či jen málo. Neznají přitom pravidla života v České republice, nemají zde zázemí, neznají často ani jazyk. Nelze na ně proto podle mne vždy uplatňovat stejná pravidla jako na české občany.

Pokud bych uvedla jeden prakticky příklad, tak je sice pravda, že stát neplatí běžnému dospělému občanovi zdravotní pojištění. Nicméně pokud např. ukrajinské uprchlice chtějí začít v České republice pracovat, aby se zapojily do veřejného zdravotního pojištění, musí mít zajištěné místo pro své nezletilé děti ve školských zařízeních. Pokud se tak v praxi nestane, nebudou se moci do pracovního procesu zapojit a budou si muset pojištění hradit samy, což však pro ně může představovat finanční problémy. Nastavení systému by tak vždy mělo myslet na všechny detaily, které může vyvolat.

Rovněž bych se rozhodně chtěla výrazně vymezit proti rozlišování mezi uprchlíky na základě jejich rasy či jiných znaků či jim kvůli tomu odpírat jakoukoliv pomoc a podporu. Mohu chápat, že některé skupiny uprchlíků představují výraznější výzvu pro české orgány státní správy i samosprávy. O to více je však nutné hledat společně cestu k řešení a nikoliv problém odsouvat. Sama se snažím přispívat k řešení situace romských uprchlíků v Praze a Brně a věřím, že ve společném nasazení a spoluprací i tyto otázky úspěšně vyřešíme.

Na závěr bych chtěla říci, že česká společnost přistoupila k řešení uprchlické krize aktivně a solidárně, často s velkou obětavostí a vůlí pomoci. Celkově myslím, že jsme se s touto krizí vyrovnali víceméně dobře. Válka na Ukrajině bohužel nadále pokračuje, a byť se počty příchozích nyní spíše snižují, výzvy nadále přicházejí a zůstávají. Ráda bych, abychom v návaznosti na to dobré, což již bylo učiněno, nepolevovali jak v přijímání a integraci uprchlíků, tak v toleranci a pochopení k jejich těžké situaci a k problémům, se kterými se u nás mohou setkat. Mějme nadále na paměti, že tito lidé jsou nám blízcí, že žili ještě před nedávnem podobné životy jako my sami a že společně jim můžeme pomoci se k jejich životům brzo aspoň nějak navrátit. Tím naplníme i humanistické tradice české společnosti, které prokázala již mnohokrát v minulosti. Ještě jednou Vám za to vše všem děkuji.

Klára Šimáčková Laurenčíková
zmocněnkyně vlády pro lidská práva

21. června 2022: Zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR, TK ve 12.00 hod.

V úterý 21. června 2022 proběhne od 10.00 hodin na Úřadu vlády 165. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Petra Fialy zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

Termín

21. června 2022

Místo

Úřad vlády ČR, nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1

Časový harmonogram

09.55 – fototermín před začátkem jednání
10.00 – začátek jednání tripartity
12.00 – tisková konference (čas bude případně upřesněn dle průběhu jednání)

Program jednání tripartity

  • Aktuální situace na Ukrajině a její dopady na ČR
    Materiál bude projednán bez podkladového materiálu
  • Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023 – 2027
    Podkladový materiál zpracován MZe
  • Stav implementace programů fondů EU a příprava programového období 2021–2027
    Předkladatel materiálu MMR
  • Flexibilita trhu práce a zaměstnávání zahraničních pracovníků
    Podkladový materiál zpracován MPSV
  • Informace o stavu přípravy předsednictví ČR v Radě EU
    Podkladový materiál zpracován ministrem pro evropské záležitosti

Pro účast na fototermínu a tiskové konferenci na Úřadu vlády ČR je nutná akreditace. Více informací na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/akreditace-pro-media-126100/Podmínkou účasti na tiskové konferenci je společenský oděv.

 

Odbor komunikace Úřadu vlády ČR
Tiskové oddělení
e-mail: tiskove@vlada.cz
telefon: 22400 2058/2059/2316/2596/2625
www.vlada.cz | twitter.com/strakovka | facebook.com/uradvlady