V úvodu jednání se členové RVVI společným prohlášením připojili k iniciativě na pomoc válkou zasažené Ukrajině.

„Prohlášení se týká především vědců. S kolegy z RVVI odsuzujeme ruskou agresi a podporujeme Ukrajinu. Mimo jiné žádáme poskytovatele podpory ve vědě a výzkumu a další relevantní aktéry, aby konkrétními kroky podpořili rozvoj spolupráce s jejich ukrajinskými kolegy,“ sdělila ministryně pro vědu Helena Langšádlová.

Prvním bodem únorového zasedání byla volba místopředsedy RVVI. Do této pozice byl tajnou volbou zvolen prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D. Místopředsedové jsou voleni z řad členů RVVI a návrhy kandidátů podávají přímo členové Rady.

Profesor Jurajda je od ledna t. r. náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Dále působí v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) a od roku 2014 je členem RVVI. Pravidelně publikuje v mezinárodních vědeckých časopisech, působil například na prestižní americké Princeton University, byl členem Národní ekonomické rady vlády a je členem vědecké rady Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.

Dalším z klíčových bodů jednání byla nominace do předsednictva Grantové agentury ČR. Rada navrhuje jmenovat členem předsednictva GA ČR prof. Ing. Martina Hartla, Ph.D., profesora v oboru Konstrukční a procesní inženýrství a ředitele Ústavu konstruování na Fakultě strojního inženýrství VUT Brno. Návrh bude následně předložen na jednání vlády.
Předsednictvo GA ČR tvoří v souladu se zákonem 130/2002 Sb. pět členů, z nichž jeden má funkci předsedy. Vzhledem k ukončení členství prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc., bylo zapotřebí doplnit předsednictvo na stanovený počet s přihlédnutím k oboru technických věd, který v předsednictvu prof. Drochytka zastával.

Pravidelným tématem zasedání RVVI jsou v tomto období výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. První místopředseda Pavel Baran informoval členy RVVI o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který byl schválen dne 9. února. Usnesením vlády byly schváleny následující celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI):
na rok 2022 ve výši 39,07 mld. Kč,
na rok 2023 ve výši 39,32 mld. Kč,
na rok 2024 ve výši 39,34 mld. Kč.

V situaci zavedeného rozpočtového provizoria byly celkové výdaje roku 2022 sníženy o 275,20 mil. Kč oproti usnesení vlády ze září 2021, výdaje v letech 2023 a 2024 se snížily každoročně o 25,38 mil. Kč oproti usnesení vlády ze září 2021 a výchozímu návrhu RVVI.

Členové Rady uvítali navýšení výdajů rozpočtových kapitol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Akademie věd ČR na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací v roce 2022.

V souladu s programovým prohlášením vlády RVVI zároveň požaduje, aby bylo dané navýšení výdajů na koncepční rozvoj podmíněno podporou excelence výzkumných organizací v působnosti obou poskytovatelů.

Radní byli dále zpraveni o výsledcích jednání o návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na rok 2023 a návrhu střednědobých výhledů s jednotlivými rozpočtovými kapitolami, včetně shrnutí aktuálních potřeb a výzkumných kapacit systému VaVaI, jakož i závazků plynoucích z Inovační strategie ČR 2019–2030 v oblasti institucionální i účelové podpory.

S ohledem na význam zdravotnického výzkumu pro posílení odolnosti ČR a jeho společenskou relevanci doporučila RVVI zvážit navýšení výdajů účelové podpory na období 2023+ v kapitole Ministerstva zdravotnictví. Případné navýšení výdajů této rozpočtové kapitoly požaduje RVVI podmínit strukturálními změnami v Agentuře pro zdravotnický výzkum ČR, a to zejména zajištěním odpovídající podpory celého spektra aplikovaného biomedicínského výzkumu, včetně preklinického výzkumu a výzkumu v oblasti veřejného zdraví.

RVVI zároveň požaduje, aby v nové resortní koncepci zdravotnického výzkumu 2023+ byly závazně definovány oblasti podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu v plném rozsahu pokrývající oblasti teoretické, preklinické, klinické medicíny i navazujících společenskovědních oborů, a doporučuje pokračovat v jednání s jednotlivými aktéry napříč poskytovateli a resorty na téma dalšího směrování biomedicínského výzkumu a jeho financování.

V pravidelném bodu k Metodice hodnocení 2017+ členové RVVI vybírali z kandidátů na členy Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV) a Odborných panelů.

Na základě tajné volby navrhla RVVI své předsedkyni, ministryni Langšádlové, jmenovat členy KHV Matěje Bajgara, Dphil., a doc. RNDr. PhDr. Hanu Voňkovou, Ph.D. et Ph.D., a dále členy Odborných panelů prof. Ing. Aleše Růžičku, Ph.D., a doc. RNDr. Ing. Martina Kalbáče, Ph.D., pro oblast Chemical Sciences; prof. Mgr. Tomáše Albrechta, Ph.D., a doc. Mgr. Pavla Stopku, Ph.D., pro oblast Biological Sciences; prof. Dr. Ing. Josefa Krýsu pro oblast Chemical Engineering; prof. MUDr. Milana Brázdila, Ph.D., FRCP, pro oblast Clinical Medicine; prof. MVDr. Davida Modrého, Ph.D., pro oblast Veterinary Science; doc. JUDr. PhDr. Roberta Zbírala, Ph.D. (Law); a Mgr. Lenku Dědkovou, Ph.D. (Media and communications).

RVVI schválila Protokoly z projednávání výsledků podle Metodiky 2017+ se všemi poskytovateli. „Na základě úspěšně ukončeného hodnocení dle platné metodiky ve 4. roce již kumulujeme znalosti podle vskutku robustních dat, a dokážeme tak identifikovat excelentní pracoviště ve vědě, která jsou plně srovnatelná s nejlepšími pracovišti ve světě,“ potvrdil místopředseda Rady a předseda KHV Štěpán Jurajda.

V dalším bodu jednání diskutovali členové RVVI spolu se zástupci MŠMT priority pro plánované výzvy Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). V rámci programu ukládá Rada svému místopředsedovi Štěpánu Jurajdovi identifikovat několik oblastí aktuálních společenských výzev, včetně tématu energetické krize, výzkumu v oblasti veřejného zdraví apod. Rada dále požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu o vyjasnění způsobu aktualizace a realizace RIS3 strategie a doporučí MŠMT vyhlásit výzvu ke společenským výzvám.

Významným tématem je od začátku tohoto roku příprava předsednictví České republiky v Radě EU. Hlavními prioritami českého předsednictví budou v průběhu 2. pololetí 2022 v oblasti výzkumu témata výzkumných infrastruktur a synergií ve VaVaI.

Členové Rady doplňují daná výzkumná témata s evropskou relevancí o návrh prezentovat na praktických výstupech, jak financování výzkumu významně přispělo k řešení pandemie (prostřednictvím zapojených evropských infrastruktur), a dále např. o výzkum v oblasti energetiky, kvantových technologií, či problematiku regulace trhu. RVVI v tomto směru zahájí jednání s MŠMT s cílem společně hledat způsob, jakým návrhy Rady zohlednit v průběhu předsednictví ČR v Radě EU.

V druhé části zasedání členové RVVI projednávali agendu vědecké diplomacie, jmenovitě příležitosti spolupráce se Spolkovou republikou Německo, a přijali materiál Diplomaté s agendou vědecké spolupráce v české zahraniční službě.

V bodech bez rozpravy byl schválen text výzvy k podávání návrhů na 9 členů Bioetické komise.

„Na dnešek jsem svolal mimořádné jednání vlády, a to na základě včerejšího telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který mě požádal o konkrétní pomoc v podobě dodání konkrétních zbraní, které jeho země potřebuje. Během včerejšího večera jsme zjistili, že jsme schopni požadovaný materiál dodat, proto jsem svolal toto mimořádné jednání a vláda návrh na dodání tohoto materiálu schválila,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. Česká republika zajistí předání zásilky ukrajinské straně v nejkratším možném čase.

O jaký vojenský materiál se konkrétně jedná, nebude vláda z bezpečnostních důvodů specifikovat. „Mohu pouze konstatovat, že celkový objem finančních prostředků, za který ho pořizujeme, je 400 milionů korun a že je to jiný druh zbraní, než které jsme schvalovali minule. Tedy nejedná se o lehké zbraně, jedná se o materiál, který může ukrajinský národ použít ke své obraně a který potřebuje právě teď,“ připomněl český premiér předchozí rozhodnutí vlády, jímž Česká republika darovala obráncům Ukrajiny pistole, samopaly, kulomety a další ruční palné zbraně a k nim zhruba milion kusů odpovídajícího střeliva.

Předseda vlády také ocenil obrovskou vlnu solidarity s ukrajinským lidem, která se v České republice po napadení Ukrajiny Ruskem zvedla. „Děkuji i z tohoto místa veřejnosti, našim občanům za obrovskou podporu, kterou vyjadřujete krokům vlády, jednání České republiky na všech úrovních, za podporu Ukrajině, jejím lidem a za všechny aktivity, které lidé spontánně projevují a snaží se pomoci našim ukrajinským přátelům v těžké situaci,“ řekl premiér Fiala.

Požádal ale zároveň občany, kteří chtějí Ukrajině pomoci, aby tak činili prostřednictvím humanitárních organizací, případně v koordinaci se státními orgány, aby pomoc byla organizovaná a skutečně efektivní. „Dnes dostali jednotliví členové vlády také úkol zřídit koordinační místa a informovat, kam se lidé mohou obracet, kam mohou dodávat svou pomoc a kde jim také poradí, jaké kroky je možné dělat a jak co nejúčinněji ukrajinským přátelům pomoci,“ podotkl Petr Fiala.

Vláda také opět prodiskutovala současnou situaci státu v otázce výše zásob strategických energetických surovin v případě, že by došlo k zastavení dodávek ropy a plynu z Ruské federace. Česká republika v současnosti disponuje zásobami ropy a ropných produktů na více než 90 dnů a zásobníky plynu na území ČR mají kapacitu kolem čtyř miliard metrů krychlových. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely je aktuálně v zásobnících na území státu uskladněno přibližně 800 milionů m³ plynu, což by při současných denních odběrech vystačilo více než na měsíc, ale vzhledem k očekávanému zvyšování průměrné denní teploty a snižování denní spotřeby plynu i na delší dobu. Evropské státy jsou navíc připraveny si v případě krize vzájemně vypomoci. Více informací na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/ceska-republika-je-pripravena-na-pripadne-omezeni-ruskych-dodavek-ropy-a-plynu-do-evropy–266112/.

Výsledek mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-27–unora-2022-194587/.

Vláda přijala prohlášení, kterým se ostře vymezila proti hybridnímu působení proti zájmům České republiky v souvislosti s agresí Ruské federace proti Ukrajině. Deklarovala v něm mimo jiné, že v aktuální krizové situaci nehodlá šíření dezinformací proti zájmům České republiky a našich partnerů v NATO a EU tolerovat.

„Vláda České republiky odsoudila aktuálně prováděné hybridní působení proti zájmům České republiky a vyzvala všechny relevantní subjekty, aby přijaly opatření, která povedou k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese. Udělali jsme kroky k tomu, abychom oslabili hybridní působení a dezinformační kampaň, které jsme vystaveni,“ prohlásil předseda vlády Petr Fiala.

V souvislosti s ochranou kybernetické bezpečnosti České republiky vláda také přijala preventivní kroky, které mají vést k jejímu posílení. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozšíří dlouhodobý monitoring z hlediska přítomnosti nejznámějších zranitelností i na další státní instituce a zároveň dostal za úkol vytvořit podmínky pro budování bezpečné a efektivní komunikační platformy, která bezpečně propojí státní správu a kritickou infrastrukturu, což je i jeden z bodů Programového prohlášení vlády Petra Fialy.

Ministři a ministryně se intenzivně zabývali i dalšími formami pomoci Ukrajině a Ukrajincům. „Přestože máme pozitivní dojem z jednotného postupu států Evropské unie a NATO vůči Ruské federaci a je to určitě cenné, máme s kolegy z vlády pocit, že můžeme a musíme s naší historickou zkušeností udělat ještě něco navíc. Proto jsme se dnes rozhodli pro další sérii konkrétních kroků a opatření, kterými chceme jako Česká republika pomoci Ukrajině a jejím občanům v nerovném boji s ruským agresorem,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Vláda rozhodla vyčlenit 1,5 miliardy korun z rozpočtu Ministerstva vnitra na pomoc těm občanům Ukrajiny, kteří v důsledku ruské agrese a z ní vyplývajícího ohrožení přicestovali do České republiky. V rámci Programu pomoci občanům Ukrajiny připravilo Ministerstvo vnitra asistenční systém pro 5 000 osob v nouzi. Pomoc zahrnuje zajištění ubytovacích kapacit, stravování, základních hygienických prostředků, kapesného, sociální a materiální asistence a zajištění dopravy a je zatím koncipována na čtyři měsíce. Česká republika zároveň těmto uprchlíkům vystaví víza, která umožňují bez nutnosti dalších povolení nechat se v České republice zaměstnat. Další informace k pomoci občanům Ukrajiny obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Česká vláda uvolnila také 23,653 milionu korun zajištění pomoci zejména na východě Ukrajiny v oblasti zdravotní péče a přístupu k vodě a sanitaci a 25 milionů korun z programu Pomoc na místě na pomoc vysídleným obyvatelům Ukrajiny na jejím území a v sousedních státech. Celkem bude na naléhavou pomoc Ukrajině k dispozici ze státního rozpočtu 300 milionů korun, které budou určeny pro nouzové ubytování, zajištění pitné vody, potravin, dalších základních materiálních potřeb a zdravotní péče na území Ukrajiny i sousedních zemích, které budou čelit vlně migrace.

Česká republika je v závislosti na možnostech přístupu do jednotlivých částí Ukrajiny schopna poskytnout také rozsáhlou materiální pomoc ze zásob Správy státních hmotných rezerv i jednotlivých rezortů i na základě přímého nákupu s využitím humanitární výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. V rámci programu MEDEVAC Je připravena realizovat rovněž evakuaci zraněných civilních obyvatel k léčbě do České republiky a další související zdravotnické aktivity. Vláda rovněž pověřila ministra průmyslu a obchodu, aby poskytl Ukrajině pohonné hmoty, o které její vláda požádala státy NATO, a Česká republika je připravena vyhovět i žádosti Ukrajiny o dodávky krve a krevní plazmy.

Vláda odsouhlasila rovněž další restriktivní kroky proti Ruské federaci. „V návaznosti na vojenskou agresi Ruské federace na území Ukrajiny, a to je také velmi silný krok, vláda rozhodla o zastavení udělování víz a dlouhodobých a trvalých pobytů státním příslušníkům Ruské federace s výjimkou humanitárních důvodů. O tom, že je to správný krok, budeme přesvědčovat i naše partnery z jiných evropských zemí,“ řekl premiér Fiala.

Ministerstvo financí dostalo za úkol prověřit ruské firmy a firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání finančních prostředků z veřejných zdrojů. Česká republika také urychlí proces vystoupení z dvou postsovětských bank – Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a Mezinárodní investiční banky a vyzveme i ostatní členy ze zemí Evropské unie, aby postupovali stejně. „Jednotlivá ministerstva v tuto chvíli zpracovávají analýzu, jaké konkrétní sankce můžeme dále na Ruskou federaci a ruské firmy uvalit. Zadal jsem také, aby byla provedena revize pobytových oprávnění ruských občanů v České republice v souvislosti se sankcemi, které budou uvaleny na Ruskou federaci,“ dodal předseda vlády. Vláda rovněž pověřila ministra dopravy, aby rozhodl o omezení leteckého provozu některých leteckých společností nad Českou republikou. Informaci o společném postupu České republiky a Polska v této věci naleznete v tiskové zprávě Ministerstva dopravy.

Kompletní výsledky mimořádného jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-25-unora-2022-194543/.

Bezpečnostní rada státu na mimořádném zasedání reagovala na další zhoršení bezpečnostní situace na východě Evropy poté, co vojska Ruské federace bezdůvodně a bezprecedentně napadla území suverénní a nezávislé Ukrajiny.

„I po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu chci znovu ujistit všechny občany České republiky, že v tuto chvíli nejsou žádné informace ani signály o tom, že by naší zemi nebo jejím občanům hrozilo jakékoliv bezprostřední nebezpečí. Postupujeme jasnými kroky, ať už k zajištění bezpečnosti České republiky a jejích občanů, tak politickými kroky, které vyjádří naší podporu Ukrajině a vyjádří také náš nesouhlas vůči postupu Ruska a jeho agresivní politice,“ uvedl po jednání předseda vlády Petr Fiala.

V reakci na vystupňovanou ruskou agresi rozhodla Česká republika o odvolání souhlasu se zřízením Generálních konzulátů Ruské federace v Brně a Karlových Varech, což znamená, že tyto konzuláty musí neprodleně ukončit činnost a jejich zaměstnanci jsou vyhoštěni z České republiky. Současně ministr zahraničních věcí na protest proti postupu Ruska a Běloruska rozhodl o povolání českých velvyslanců v Rusku a Bělorusku na konzultace do vlasti. Česká republika také přerušuje činnost generálních konzulátů ČR v Petrohradu a Jekatěrinburgu. „Pozastavíme také náběr vízových žádostí ruských občanů na všech zastupitelských úřadech s výjimkou humanitárních případů,“ doplnil předseda vlády.

Bezpečnostní rada státu projednala také další humanitární pomoc pro postiženou Ukrajinu. „Na dnešní Bezpečnostní radě státu jsme se rozhodli uvolnit bezprostředně 50 milionů korun a následně dalších 250 milionů, tedy dohromady 300 milionů korun, na humanitární pomoc Ukrajině. Ministerstvo vnitra také spouští informační servis pro ukrajinské občany v České republice,“ upřesnil premiér Fiala. Česká republika má zároveň připraven čtyřstupňový plán na zvládnutí případné uprchlické vlny občanů Ukrajiny.

Bezpečnostní rada státu řešila i otázku zásobování České republiky strategickými energetickými surovinami – ropou a zemním plynem. „Chci občany v této souvislosti ujistit, že Česká republika je připravena i na případné výpadky dodávek těchto surovin. Máme zde zásobníky, máme dostatečné zásoby a jsme schopni případné snížení nebo výpadek dodávek řešit. Víme také, že konkrétní kroky dělá i Evropská unie. Předsedkyně Evropské komise Usrula von der Leyenová mě ujistila a řekla to poté i veřejně, že jsou připraveny dohody s dodavateli z třetích zemí, kteří by v případě omezení nebo výpadku energetických dodávek z Ruska, máme na mysli především plyn, by je byly schopny nahradit a tyto výpadky pokrýt,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Bezpečnostní rada státu konstatovala, že Česká republika bude i nadále své kroky úzce koordinovat s partnery v Severoatlantické alianci a Evropské unii a je odhodlána i na mezinárodní úrovni prosazovat vůči Ruské federaci co nejtvrdší ekonomické a diplomatické sankce.

Vláda v rámci dobrovolné implementace vyhlášených opatření systému reakce na krize Severoatlantické aliance uložila ministryni obrany reagovat prostřednictvím Národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu a připravit příslušná opatření i v rámci České republiky. Jedná se o preventivní kroky, které mají připravit řízení obrany státu na situaci, kdy by se situace v rusko-ukrajinském konfliktu dále vyhrotila.

„Všichni sledujeme situaci na východě Evropy, sledujeme tu porušení mezinárodního práva, akt agrese ze strany Ruska vůči Ukrajině a bohužel, to, co se odehrává, stále více zužuje prostor pro diplomatické řešení celé krize, což bychom si všichni přáli a pro což všechny státy Evropské unie a Severoatlantické aliance dělají maximum, abychom i za této situace dosáhli mírového, diplomatického řešení. Ale ten prostor se zužuje, a i proto se dnes tím zabývala nejen vláda, ale také Bezpečnostní rada státu,“ konstatoval premiér Petr Fiala.

„Situace je vážná, Evropa je krok od války. To nejsou přehnaná slova, je to bohužel realistický popis té situace podle toho musí jednat i vláda České republiky. Proto také Bezpečnostní rada státu dnes jednala o připravenosti jednotlivých rezortů a orgánů státu na vývoj na ukrajinsko-ruské hranici a samozřejmě i na různé scénáře dalšího vývoje tohoto konfliktu. Chtěl bych české občany ubezpečit, že naše země je připravena na nejrůznější varianty vývoje a děláme všechno pro to, aby dopady případného zhoršení situace, popřípadě i vojenského konfliktu byly na české občany co nejmenší,“ ujistil premiér Fiala.

„Jsme připraveni i na možnost příchodu nějaké uprchlické vlny z Ukrajiny, jsme připraveni i na možnost, že by se dodávky energetických surovin z Ruské federace nějakým způsobem omezily,“ uvedl předseda vlády a zdůraznil jasnou a jednotnou pozici všech členských států EU v maximální podpoře Ukrajiny a nepřijatelnosti agresivní politiky ze strany Ruské federace, za kterou musí nést Rusko následky. „Jsme přesvědčeni, že pouze tento jednotný a rozhodný postoj může vzniklou situaci dovést k diplomatickému řešení,“ dodal premiér Fiala.

Vláda projednala a schválila také koncepci rozvoje schopností Policie České republiky v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru. Koncepce navazuje na předchozí dokument z roku 2016, ale je obsáhlejší a podrobnější, což je i důsledek rostoucího významu trestné činnosti páchané v kyberprostoru, jenž se projevuje zejména růstem jejího podílu na celkovém rozsahu kriminality v České republice. Nová koncepce mimo jiné počítá s další modernizací a posilováním příslušných složek Policie ČR, se zřízením pozice styčného důstojníka pro kybernetickou kriminalitu při Europolu a zabývá se i posílením kybernetické bezpečnosti České republiky, na jejímž zajištění se Policie ČR jako jeden ze základních článků chránících vnitřní bezpečnost státu podílí. K nové koncepci vydalo Ministerstvo vnitra tiskovou zprávu.

Ministři a ministryně se zabývali také konkrétní náplní dvou stěžejních humanitárních projektů Ministerstva vnitra. Rámcovými prioritami Stálého zdravotně humanitárního programu MEDEVAC pro rok 2022 zůstávají vysílání lékařských týmů a pomoc s budováním zdravotnické infrastruktury v už tradičních regionech Blízkého východu, severní Afriky a Sahelu a zemích východní Evropy, kde jsou aktivity programu zacíleny na Arménii, Ázerbájdžán, Bosnu a Hercegovinu, Gruzii a Ukrajinu. Prioritami programu Ministerstva vnitra Pomoc na místě i v letošním roce zůstává vylepšování životních podmínek obyvatel v hlavních zdrojových zemích migrace a uprchlíků v zemích na hlavních migračních trasách tak, aby tito lidé upustili od záměru migrovat do Evropy. Na program MEDEVAC bude letos k dispozici 55 milionů korun, na projekty v rámci Pomoci na místě Česká republika uvolní celkem 150 milionů korun. Podrobnosti k oběma humanitárním programům naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda schválila rovněž návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Je to právní předpis, kterým se do české legislativy transponuje novela evropské směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel. Návrh zákona v souladu s předpisem EU stanovuje požadavek na dosažení určených minimálních podílů nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání veřejných zakázek a při pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících. Vláda navrhuje, aby se do těchto podílů přepravcům započítávala už i vozidla vykázaná podle pravidel podpory nízkoemisních vozidel stanovených usnesením vlády z července 2021. Dozor nad dodržováním povinností plynoucích z návrhu zákona bude vykonávat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda projednala také čtyři žádosti o udělení investiční pobídky. S žádostí uspěla společnost Bauman Springs, která chce v Karviné investovat 351,44 milionu korun do rozšíření výroby pružin pro automobilový průmysl, a vytvořit tak 65 nových pracovních míst. Naopak žádosti firem Fibertex Nonwowen, STAMIT a ELMARCO vláda zamítla.

Do Parlamentu vláda poslala rovněž návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Obsahem této novely je vládou avizované letošní zmrazení platby za státní pojištěnce na úroveň roku 2021. Díky tomu ušetří státní rozpočet zhruba 14 miliard korun, aniž by došlo k ohrožení financování zdravotní péče ze strany zdravotních pojišťoven, neboť ty v loňském roce hospodařily s výrazně lepším výsledkem, než jaký předpokládal pesimistický scénář minulé vlády.

Vláda projednala také návrhy rozpočtů Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu podpory investic na rok 2022 a jejich střednědobé výhledy na další dva roky. Státní fond dopravní infrastruktury bude mít letos k dispozici 127,6 miliardy korun. Do Státního fondu podpory investic státní pokladna přispěje 909 miliony korun, celkově bude mít tento fond na výdaje rozpočtováno 6,178 miliardy korun. O upraveném rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení čtěte v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Kabinet Petra Fialy také souhlasil s návrhem na další darování očkovacích látek proti nemoci covid-19 do zahraničí. Jedná se celkem o 1,95 milionu dávek vakcín od výrobců Astra Zeneca a Janssen, jimiž se v ČR už neočkuje, a o dva miliony dávek vakcíny od výrobců BioNTech/Pfizer a Moderna, kterých je v Česku nyní nadbytek a hrozí jejich postupná expirace. Český stát tyto uskladněné či objednané vakcíny daruje prostřednictvím iniciativy Evropské unie Tým Evropa a mechanismu COVAX.

Vláda odsouhlasila také jednu změnu v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od 1. března se změní systém bezplatného testování klientů tuzemských zdravotních pojišťoven tak, že bezplatně k dispozici bude jen jeden test měsíčně místo dosavadních pěti, ale na druhou stranu budou mít tento nárok nově všichni pojištěnci bez ohledu na to, jestli jsou očkovaní, nebo ne.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-23–unora-2022-194466/.

Vyvěšení ukrajinské vlajky nad sídlem Úřadu vlády je dalším viditelným krokem, kterým se vláda České republiky postavila za územní celistvost a nezávislost Ukrajiny. Vláda už 26. ledna rozhodla darovat Ukrajině 4 000 dělostřeleckých granátů, uzavřela s ukrajinskou stranou dohodu o zdravotnické asistenci ukrajinským ozbrojeným silám, která umožní přijmout ukrajinské občany na léčení v České republice, prostřednictvím Červeného kříže dodá Ukrajině traumatické balíčky v hodnotě okolo 3,5 milionu korun a poskytne ukrajinské straně i další humanitární, finanční a materiální pomoc, o kterou případně ukrajinská vláda požádá.

Podporu Ukrajině jednoznačně vyslovil také premiér Petr Fiala v mimořádném vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny. „Včerejší uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské mise je ze strany Ruska jednoznačným aktem agrese vůči suverénnímu státu a je zcela zjevně porušením mezinárodního práva. Myslím, že o tom dnes nemůže pochybovat vůbec nikdo,“ konstatoval předseda vlády. „Stojíme za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny. Podporujeme zavedení tvrdých sankcí ze strany Evropské unie a jejích spojenců, které odradí Rusko od další agrese a otevřou cestu k diplomatickému řešení,“ dodal Petr Fiala.