Důvodem pro vyhlášení nového nouzového stavu je velmi špatná epidemická situace způsobená především rychlým šířením tzv. britské mutace koronaviru SARS CoV-2 a potvrzeným výskytem velmi nebezpečné jihoafrické mutace viru a také kritická situace ve zdravotnických zařízeních, které jsou přetíženy náporem těžkých případů pacientů s covid-19.

„Jsme přesvědčeni, že nouzový stav potřebujeme hlavně pro to, abychom ochránili životy našich spoluobčanů. Já bych se vrátil do minulého roku – 12. března 2020 jsme vyhlásili nouzový stav, kdy počet nakažených byl 22 a v nemocnici byli tři lidé a nikdo nezemřel. Dnes máme v nemocnicích 7 100 lidí, téměř 1 400 na jednotkách intenzivní péče a bohužel každý den umírají lidé a my musíme za každou cenu nouzový stav vyhlásit,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.

„My bychom si velice přáli, abychom se ty tři týdny nouzového stavu vrátili rok nazpátek a zkusili se znovu chovat stejně. Já chápu, že je to obrovská zátěž pro nás všechny, a nám to nedělá radost. Ale pokud to neuděláme, tak celý svět uvidí Bergamo v Čechách, protože náš zdravotnický systém zkrátka nebude schopen to ustát. Proto vás prosím a žádám – a chápu, že naše vláda v minulosti nadělala plno chyb a jsme si toho vědomi – ale zkrátka bychom chtěli, abyste nám ještě jednou dali šanci, abychom se společně snažili v rámci nouzového stavu ty tři týdny vydržet a zastavit ten vir a vrátit se postupně do normálu,“ vyzval předseda vlády.

Vláda zároveň rozhodla o novém vyhlášení stávajících krizových opatření vlády a prodloužení platnosti mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Od 1. března dojde ale vzhledem k současné situaci k několika zpřísněním. V zastavěném území obce bude povinné všude venku nosit minimálně zdravotnickou roušku, respirátor nebo jiný podobně účinný ochranný prostředek splňující příslušnou normu. Na nejvíce rizikových místech, jako jsou obchody či MHD, už nebude možné nahradit respirátor dvěma rouškami.

Končí i výjimka pro zaměstnance. Ti si budou moci ochranný prostředek sundat pouze tehdy, pokud budou na svém pracovišti sami. Zaměstnavatelé však budou mít od 1. března povinnost své zaměstnance, kteří přicházejí do styku s jinými osobami, ochrannými prostředky vybavit v dostatečném počtu na každou pracovní směnu.

K razantnímu zpřísnění vláda přikročila v otázce volného pohybu osob. Od 1. března bude platit zákaz opouštět území okresu nebo hlavního města Prahy, na jehož území má dotyčný trvalý pobyt nebo bydliště, bez zásadního důvodu, jakým je například cesta do zaměstnání či k lékaři. Zákaz bude platit i obráceně pro vstup do jiného okresu, kde dotyčný nebydlí. Pokud lidé vlastní rekreační objekt, pak na něj mohou do začátku platnosti nařízení odjet, ale bude se po dobu platnosti opatření považovat za jejich bydliště. Cesty mimo vlastní okres bude muset každý umět při případné kontrole doložit buď příslušným potvrzením, nebo čestným prohlášením.

Zpřísnění se týká i pohybu přes den ve volném čase. Povoleny budou jen nezbytné cesty, například na nákupy, a cesty do přírody a sportování, ale jen za podmínky společné přítomnosti pouze členů jedné domácnosti a na území obce, ve které má osoba trvalý pobyt nebo bydliště. Provozovatelům dětských hřišť vláda důrazně doporučuje tato hřiště pro veřejnost uzavřít. Podrobné informace na stránkách Ministerstva vnitra.

K dalšímu omezení dochází i v oblasti maloobchodu a služeb. Vláda zredukovala počet výjimek ze zákazu přítomnosti veřejnosti v provozovně. Ve výjimkách už nejsou například prádelny a čistírny, autoservisy a prodejny náhradních dílů, prodejny textilního materiálu a textilní galanterie, zámečnictví, papírnictví či prodejny se zbraněmi a střelivem. Zavřít budou opět muset i prodejny dětského oblečení a obuvi a například provoz automyček bude možný jen bez obsluhy. Přerušit činnost budou muset také provozovny péče o dítě do tří let věku v denním režimu s výjimkou dětské skupiny při zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb. Omezen bude opět také provoz poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče tak, že lze poskytovat výlučně lázeňskou léčebně rehabilitační péči, která je alespoň částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Od 1. března budou muset přerušit prezenční školní docházku i žáci 1. a 2. ročníků základních škol včetně přípravných stupňů, speciálních škol a praktických škol jednoletých a dvouletých. Vláda se rozhodla uzavřít i mateřské školy. Výjimku budou mít jen základní školy, školky a dětské skupiny při zdravotnickém zařízení, školy zřízené při zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pokračovat bude i nařízení vlády, které ukládá hejtmanům a pražskému primátorovi zabezpečit péči o děti zaměstnanců integrovaného záchranného systému, pracovníků kritické infrastruktury, bezpečnostních sborů a dalších vybraných profesí. Možné budou pouze individuální konzultace.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-26-unora-2021-186956/.

Všem osobám s pozitivním testem na covid-19 budou od 1. března lékaři či hygienici nařizovat izolaci nově na 14 dní od doby odběru pozitivního vzorku. Izolaci tedy bude možné nově ukončit nejdříve po 14 dnech u osob bez příznaků, u osob s příznaky musí být i nadále navíc splněna podmínka tří dnů od vymizení příznaků.

Stejně tak se prodlouží i doba pro karanténu tzv. rizikových kontaktů. Minimální doba pro nařízenou karanténu bude prodloužena rovněž na 14 dnů od posledního kontaktu s pozitivní osobou. Dál platí, že podmínkou je jeden negativní PCR test a absence příznaků. V případě pozitivity rodinných příslušníků, kdy není možné nakaženou osobu efektivně izolovat od zbytku rodiny, stráví rodinní příslušníci v karanténě nejméně 21 dnů.

I nadále platí, že do izolace nebudou muset bezpříznakové osoby, které covid-19 prodělaly před nanejvýš 90 dny. Tyto osoby nebudou muset ani do karantény a s nimi i lidé, kteří absolvovali kompletní očkování, od kterého uplynulo alespoň 14 dní.

Vláda se zabývala také přípravou krizových opatření, která mají v návaznosti na plánované prodloužení nouzového stavu pomoci zvládnout současnou krizovou epidemickou situaci. „Probírali jsme všechna opatření, která chceme zítra představit opozici a požádat ji o podporu. Našli jsme podporu u hejtmanů, na základě které jsme vyhlásili nouzový stav, a teď potřebujeme přesvědčit Sněmovnu. Nová opatření chceme projednat a chceme samozřejmě znát názor opozice,“ uvedl premiér Andrej Babiš. „Doufejme, že si všichni uvědomí, jaká je u nás situace. My skutečně potřebujeme na tři týdny maximálně omezit mobilitu obyvatelstva, protože nové mutace, které máme, britská a jihoafrická, jsou skutečně agresivní, chovají se úplně jinak a na jednotkách intenzivní péče končí naši spoluobčané všech věkových kategorií,“ připomněl předseda vlády.

„Já vím, že veřejnost je velice skeptická a situace je těžká pro nás všechny, ale přece jenom bych chtěl apelovat na naše spoluobčany, abychom zkusili ještě, samozřejmě pokud to zavedeme, a my to musíme zavést, na tři týdny absolutně minimalizovat kontakty a zkusit společně snížit tu pandemii, která se šíří velice rychle. A ano, u nás je to nejvíc možná z celé Evropy, ale i okolní státy mají a budou mít podobnou situaci,“ dodal premiér Babiš.

Důsledkem současné nepříznivé epidemické situace jsou české nemocnice na hranici svých možností. Vláda proto vzala na vědomí záměr Ministerstva zdravotnictví zahájit ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí vyjednávání s ostatními členskými státy EU o možné zdravotnické pomoci ve formě převzetí pacientů s onemocněním covid-19 vyžadujících akutní intenzivní lůžkovou péči do lůžkových zdravotnických zařízení. Podmínky pomoci vyjedná Ministerstvo zdravotnictví za pomoci zastupitelských úřadů ČR a za pomoci Ministerstva vnitra požádá Evropskou komisi o proplacení nákladů na přepravu pacientů do určených zemí, respektive přepravu zpět do ČR.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-25-unora-2021-186917/.

Vzhledem k velmi nepříznivé epidemické situaci dospěla vláda k názoru, že současnou krizi není možné vyřešit pouze za pomoci připravovaného pandemického zákona. Nedává totiž Ministerstvu zdravotnictví kompetence vyhlásit dostatečně účinná opatření směřující především k omezení mobility občanů či možnost ukládat pracovní povinnost například pro pomoc přetíženým nemocnicím. Vláda proto rozhodla požádat Poslaneckou sněmovnu, aby revokovala své usnesení ze dne 18. února 2021 č. 1530 o zrušení nouzového stavu, a současně, aby souhlasila s prodloužením doby nouzového stavu vyhlášeného pro území České republiky do 31. března.

Vláda je přesvědčena, že důvody pro trvání nouzového stavu v České republice nadále trvají. Epidemický vývoj v zemi se nelepší, naopak se zhoršil kvůli rychlému šíření britské mutace viru a přibývá jak nově nakažených, tak i závažných případů, což vede k zahlcení českých nemocnic.

Kabinet se zároveň zabýval také tím, jak co nejefektivněji zamezit šíření nákazy v jedné z nejčastějších lokalit – ve firmách, aniž by bylo nutné omezovat jejich provoz. Schválila proto návrh Ministerstva zdravotnictví na zavedení plošného antigenního samotestování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, které bude částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Provádění samotestů, budou zdravotní pojišťovny hradit ze svých fondů prevence, který je určen právě k úhradě zdravotních služeb, u nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a které jsou poskytovány pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo seznam vhodných testovacích sad, kterým byla udělena výjimka pro použití laiky, a bude ho průběžně aktualizovat. Připraví rovněž novelu zákonů, které upravují vytváření fondů prevence zdravotních pojišťoven, aby byly zajištěny dostatečné finanční prostředky na příspěvek firmám. Ten se bude odvíjet od skutečně uplatněných nákladů na pořízení samoodběrového testu, maximálně však čtyřikrát 60 korun na zaměstnance za měsíc. O konkrétním datu spuštění tohoto projektu vláda ještě rozhodne, od 1. března ale budou mít zaměstnavatelé možnost vybrané testy nakupovat.

Kromě toho mají zaměstnanci i nadále možnost podstupovat pravidelné antigenní testování organizované zdravotnickými pracovníky, například závodními lékaři, hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovny už v současnosti hradí svým klientům jeden antigenní test každé tři dny.

Vláda projednala také nové ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví, které reaguje na hrozbu zavlečení agresivnějších mutací koronaviru – brazilské a jihoafrické – na území České republiky. Ministerstvo zdravotnictví proto českým občanům a dalším osobám s bydlištěm na území České republiky od 26. února do 11. dubna až na neodkladné výjimky zakázalo vstup do zemí s extrémním rizikem výskytu těchto mutací. Konkrétně se jedná o Botswanu, Brazílii, Eswatini (Svazijsko), Jihoafrickou republiku, Keňu, Lesotho, Malawi, Mosambik, Tanzánii (včetně ostrovů Zanzibar a Pemba), Zambii a Zimbabwe.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-24-unora-2021-186873/.

Od půlnoci ze středy na čtvrtek vstoupí v České republice v platnost přísnější pravidla pro nošení osobních ochranných prostředků na veřejně přístupných místech. Ve vnitřních prostorách veřejných staveb a na dalších veřejně přístupných místech, kde budou více než dvě osoby na vzdálenost méně než dva metry se bude možné pohybovat pouze s nasazeným respirátorem třídy minimálně FFP2 či KN 95, zdravotnickou obličejovou maskou nebo obdobným prostředkem naplňujícím minimálně všechny technické podmínky a požadavky normy ČSN EN 14683+AC, který brání šíření kapének. Až do 28. února bude v tomto případě platit přechodná výjimka, která dočasně umožní i použití jiných ochranných prostředků.

Od půlnoci ze středy na čtvrtek začne platit také pro návštěvu obchodů, zdravotnických zařízení ambulantní péče, zařízení sociálních služeb, cestování v prostředcích veřejné dopravy, ale také pro mezinárodní letiště, nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné dopravy a motorová vozidla, pokud v nich pojedou lidé z více domácností, kde bude nutné mít nasazený respirátor nebo alespoň dvě přes sebe přeložené zdravotnické obličejové masky. Nebude tedy už možné využít třeba doma vyrobené látkové roušky. Z těchto nařízení budou nadále platit výjimky pro zvláštní případy, například pro děti do 15 let. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda zároveň souhlasila s vyčleněním 7,5 milionu roušek z pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv, které budou prostřednictvím 15 potravinových bank a jejich centrálního skladu a další zhruba tisícovky sociálních partnerů například z řad nevládních neziskových organizací zdarma distribuovány osobám a domácnostem ohroženým chudobou či materiální deprivací. Každá osoba by měla dostat jedno balení o obsahu 50 kusů roušek. Více v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ze skladů Správy státních hmotných rezerv bude uvolněno také 3 467 312 kusů respirátorů typu FFP2, které vláda pošle bezplatně do škol a dalších školských zařízení. Jejich zaměstnanci dostanou v období od 1. března 2021 do 31. března 2021 po třech respirátorech na týden. Jedná se o školy a školská zařízení, ve kterých bude povolena prezenční výuka od 1. března 2021 a následně podle harmonogramu schváleného vládou 15. února.

Dílčích změn reflektujících nové skutečnosti doznalo i mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které nastavuje podmínky izolace a karantény pro případ nemoci covid-19. Nově už do karantény v případě rizikového kontaktu nebudou muset lidé, kteří prošli nejméně dva týdny předtím kompletním očkováním nebo sami covid-19 v uplynulých 90 dnech prodělali a nemají žádné příznaky.

Vláda schválila také další prodloužení Cíleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus. Důvodem k prodloužení doby uznatelnosti výdajů programu Antivirus do 30. dubna 2021 je jednak přetrvávající špatná epidemická situace, tak i skutečnost, že se zatím nepodařilo v Parlamentu schválit novelu zákona o zaměstnanosti, která zavádí tzv. kurzarbeit. Zároveň Ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo k drobným úpravám, které vyplývají z dosavadní zkušenosti s jeho realizací. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda se zabývala také novelou volebního zákona. V reakci na derogační nález Ústavního soudu, který zrušil několik klíčových ustanovení zákona, připravila dvě varianty novely. Jedna počítá se zachováním stávajících 14 volebních krajů, přičemž pro přepočet hlasů na mandáty by se využila Hareova kvóta, kterou se vypočítá počet platných hlasů potřebných k získání jednoho mandátu.

Druhá varianta naopak počítá se vznikem jediného volebního obvodu za celou ČR a hlasy by se na mandáty přepočítávaly pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty, kdy se celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia dělí číslem odpovídajícím počtu volených poslanců zvýšeným o hodnotu 1, tedy číslem 201. Obě verze počítají se zachováním pětiprocentního prahu pro vstup do Sněmovny a také s úpravou Ústavním soudem zrušené aditivní klauzule pro postup koalic do skrutinia, a to v podobě 7, 9 a 11 procent podle počtu subjektů, které koalici vytvoří. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet rovněž rozhodl o vypracování a podání žaloby České republiky proti Polské republice k Soudnímu dvoru EU, a to pro nesplnění povinnosti na základě čl. 259 Smlouvy o fungování EU. Jedná se o pokračování sporu o rozšíření a prodloužení těžby v polském hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Polská strana dlouhodobě ignoruje námitku české vlády i představitelů Libereckého kraje, že rozšířením těžby a prohloubením dolu mohou být ohroženy zdroje podzemních vod, které slouží pro dodávky pitné vody až pro 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje. Podle názoru české vlády Polsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice EIA, směrnice SEA, rámcové směrnice o vodách, směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a také přímo Smlouvy o EU. České stížnosti dala z větší části zapravdu i Evropská komise. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-22-unora-2021-186799/.

V letošním roce se jedná o třetí zasedání tripartity. Za posledních pět měsíců se uskutečnilo šest jednání Rady hospodářské a sociální dohody. Vláda je v pravidelném kontaktu se sociálními partnery. Pracovní týmy tripartity se scházejí pomocí videokonferencí.

Dopady Zelené dohody pro Evropu na ČR

Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo vstupní analýzu dat a definovalo požadavky související s přechodem k uhlíkové neutralitě. Studie bude dále upřesněna a vyčíslena po jednotlivých sektorech. Největší požadavek na centralizovaný zdroj bezemisní energie má hutnictví. V brzké době bude třeba rozhodnout o výstavbě výkonného nízkoemisního zdroje na Ostravsku. Současně je nezbytné se zaměřit na výzkum a vývoj v oblastech, které mohou přispět ke snižování emisí.

Stav digitalizace a vývoj eGovernmentu

Digitální Česko se v roce 2021 zaměří primárně na 3 oblasti – Institucionalizace, Digitalizace a Transformace. Oblast Institucionalizace bude zaměřena na rozjezd bankovní identity nebo implementaci zákona o právu na digitální služby. V rámci Digitalizace se bude dále pracovat na rozvoji širšího portfolia služeb dostupných na Portálu občana a Portálu veřejné správy. Sekce Transformace bude zaměřena na finalizaci digitalizace stavebního řízení, centrální nákupy a rozvoj spolupráce s komerční a akademickou sférou. V letošním roce bude provedena aktualizace vydaných metodických pokynů a zásad digitální přívětivé legislativy.

Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v období 2014–2020

Od počátku programového období 2014–2020 bylo ke konci ledna vyhlášeno za všechny programy 1 123 výzev s alokací 833,9 miliardy korun. Ze všech programů vyhlásil nejvyšší objem výzev OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, dále OP Doprava a Integrovaný regionální OP. V rámci vyhlášených výzev byly do konce ledna 2021 vydány rozhodnutí o poskytnutí podpory v celkové výši 601,4 miliardy korun. Objem vyúčtovaných prostředků činil 352,5 miliardy korun. Do září letošního roku budou ze strany Ministerstva pro místní rozvoj dopracovány a předloženy vládě návrhy operačních programů a návrh Plánu pro spravedlivou transformaci.

V rámci agendy, která souvisí s dopady koronavirové epidemie, členové tripartity diskutovali o současné napjaté epidemické situaci. Probrali mimo jiné novelu zákona o zaměstnanosti, která zavádí tzv. kurzarbeit, další prodloužení programu Antivirus, kompenzace pro osoby v karanténě či návrh na pravidelné testování zaměstnanců ve firmách.

Další jednání Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční v březnu 2021.

Summit začal plenárním zasedáním věnovaným 30. výročí založení Visegrádské spolupráce, kterého se zúčastnil i předseda Evropské rady Charles Michel. Premiéři se ohlédli za dosavadní spoluprací a diskutovali o možnostech jejího dalšího směřování. „Jsem velice rád, že máme v rámci V4 skvělé vztahy. Chtěl bych zdůraznit, že V4 není politický blok, V4 je ekonomický blok – 65 milionů našich občanů – za jejichž zájmy bojujeme. Samozřejmě zároveň bojujeme za zájmy Evropy, společně. Záleží nám na tom, aby Evropa byla úspěšná,“ uvedl Andrej Babiš.

Během pracovního oběda, kterého se rovněž zúčastnil předseda Evropské rady Charles Michel, se premiéři Polska, Maďarska, Slovenska a ČR věnovali především opatřením proti šíření covid-19, vakcínám a postupu očkování v EU. „Vakcína je jediné řešení tohoto traumatu. A proto mě mrzí, že Evropská unie skvěle vyjednávala a věřila, že farmaceutické firmy budou seriózní a bohužel ty dodávky mají zpoždění. Slyšíme, že výrobci tu vakcínu vyvážejí mimo EU, i když je na území EU vyráběna, a ještě poskytují licenci na export. To jsou věci, o kterých jsme diskutovali, že musí skončit. My potřebujeme skutečně rychle tu vakcínu, potřebujeme rychle očkovat,“ dodal český premiér.

Šéfové vlád V4 diskutovali také o dopadech současných opatření proti šíření koronaviru na mezinárodní kamionovou přepravu, hlavně na hranicích s Německem. „Je to obrovský problém pro naše firmy. My jsme o tom jednali i s Rakouskem a Slovensko a Maďarsko také. Informovali jsme Charlese Michela a požádali jsme ho o pomoc, protože ty podmínky pro naše řidiče jsou extrémně striktní. Musíme doufat, že tento problém se brzy vyřeší, protože není možné ochromit celkově mezinárodní přepravu, ochromit průmysl a další výroby,“ uvedl Babiš.

Následně předsedové vlád slavnostně podepsali výroční deklaraci nastiňující oblasti, na které by se spolupráce měla v budoucnu zaměřit, a připomínající vznik a dosavadní roli V4. Druhá podepsaná deklarace se věnuje přeshraničním digitálním projektům států V4. Právě na digitální spolupráci se zaměřila odpolední část summitu. Předsedové vlád zmínili sítě 5G, kybernetickou bezpečnost nebo digitalizaci zdravotnictví.

Závěrem se premiéři zúčastnili interaktivního diskuzního panelu na téma „Herní průmysl v regionu V4“, ke kterému se online připojili také zástupci tohoto odvětví. Za Českou republiku to byl jeden ze zakladatelů úspěšného českého vývojářského studia SCS Software Pavel Šebor.

• Declaration of the Prime Ministers of the Czech Republic, Hungary, the Republic of Poland and the Slovak Republic on the occasion of the 30th anniversary of the Visegrad Group

• Visegrad Group Joint Declaration on Mutual Cooperation in Digital Projects

Návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky má na ústavní úrovni zakotvit do české legislativy stav nebezpečí. Ten dosud podle krizového zákona mohou vyhlašovat jen krajští hejtmani, vláda ale navrhuje, aby mohla stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části vyhlásit i ona. Návrh také doplňuje a zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb, zakotvuje na ústavní úrovni Ústřední krizový štáb a zpřesňuje publikaci rozhodnutí o vyhlášení krizových stavů.

Do konkrétních podrobností pak tyto změny rozpracovává novela krizového zákona, jejíž návrh vláda rovněž projednala. Tato právní předloha podrobněji vymezuje možný zásah do práv a svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod, a to nejen ze strany vlády, ale i ze strany hejtmanů krajů a pražského primátora, kterým oprávnění k vyhlášení stavu nebezpečí zůstává zachováno. Novela upravuje mimo jiné i působnost Ústředního krizového štábu a zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt a platnosti dokladů a omezovat výkon úřední činnosti. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Ministr zdravotnictví předložil na jednání zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19. Tato právní norma má legislativně ošetřit zavádění protiepidemických opatření za situace, kdy na území ČR nebude vyhlášen nouzový stav, a to nad rámec stávajícího znění zákona o ochraně veřejného zdraví, ale při maximálním zachování práv a zohlednění oprávněných zájmů obyvatel.

Návrh zákona upravuje zákonné mantinely pro vydávání opatření, která by měla za účelem zamezení dalšího šíření nemoci covid-19 omezovat některé činnosti či poskytování služeb, které jsou z pohledu epidemiologického rizikovými, případně naopak nařídit nějakou činnost, která by bránila šíření tohoto onemocnění. Upřesňuje a vymezuje režim mimořádných protiepidemických opatření a upřesňuje i sankce, které má být možné za porušení povinností nařízených mimořádnými opatřeními uložit až do výše tří milionů korun. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví.

Vláda schválila také novelu nařízení vlády o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2. Novela umožní k dosavadním 900 vojákům v činné službě, kteří pomáhají v zařízeních sociálních služeb a ve zdravotnictví, povolat dalších 150 vojáků pro potřeby státem garantované sítě odběrových center, která je v současnosti přetížená.

Kabinet odsouhlasil také prodloužení programu Ministerstva pro místní rozvoj Covid – Lázně na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021. Prodloužení dotačního titulu, který má podpořit udržení rozsahu a kvality poskytovaných služeb v oblasti lázeňství, a to formou podpory zvýšení poptávky po ozdravných a preventivních pobytech v lázeňských zařízeních, umožnilo rozhodnutí Evropské komise, která prodloužila platnost tzv. Dočasného rámce až do 31. prosince 2021 a navýšila objem podpory, kterou může obdržet podnik, z dosavadních 800 000 eur na 1,8 milionu eur na jeden subjekt. Více v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Ministři se zabývali také slíbeným postupným návratem žáků a studentů do prezenční výuky. Podmínkou pro jejich návrat do škol je spuštění plošného a pravidelného testování žáků, studentů a zaměstnanců škol. Vláda projednala materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem Zabezpečení nákupu a distribuce testů pro plošné a pravidelné testování na přítomnost viru covid-19 ve školách pro pilotní období.

Harmonogram návratu počítá s otevřením závěrečných ročníků středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol od 1. 3. 2021, středních škol pro praktické vyučování od 8. 3. 2021 a základních škol pro žáky 9. ročníků od 15. 3. 2021. Kalkuluje přitom s potřebou testů v rozmezí od 267 440 týdně až po 913 156 týdně po spuštění všech tří vln. Pilotní období proběhne od 1. března do 2. dubna 2021.

Nákup a distribuci vhodných neinvazivních antigenních testů, které musí splnit podmínku na vysokou přesnost a evropskou certifikaci, zajistí Ministerstvo vnitra.

Vláda se zabývala také návrhem nového zákona o elektronizaci zdravotnictví a souvisejícího změnového zákona. Cílem zákona je sjednocení stávající roztříštěné právní úpravy a právní zakotvení nových technologií v oblasti elektronizace v rezortu zdravotnictví, které umožní mimo jiné i systémové zavedení moderních a společných pravidel ochrany osobních údajů a požadavků kybernetické bezpečnosti. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, který předložil ministr zahraničních věcí. Ministerstvo navrhuje, aby se 4. únor, den spojený s odchodem Jana Amose Komenského do exilu v roce 1628 a s jeho rozloučením se s vlastí, stal významným dnem České republiky jakožto Den Čechů v zahraničí. Má připomínat roli české diaspory při šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a ocenit její podíl na vývoji společnosti v ČR. Podrobnější informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Vláda projednala a odsouhlasila také několik humanitárních darů České republiky do zahraničí. Schválila priority Koncepce Ministerstva vnitra pro asistenci uprchlíkům a státům pod silnými migračními tlaky pro rok 2021. Na program Pomoc na místě bude mít Ministerstvo vnitra letos k dispozici 140 milionů korun, prvních 5 milionů vláda schválila uvolnit na projekt Podpora zajištění základních potřeb uprchlíků a migrantů na území Bosny a Hercegoviny.

Dalších 55 milionů korun bude moci letos rozdělit Stálý zdravotně humanitární program MEDEVAC, který pomáhá zlepšovat zdravotní péči ve vybraných regionech – na Blízkém východě, v severní Africe a oblasti širšího Sahelu a v zemích východní Evropy. Vláda vyslovila souhlas s udělením tří pětimilionových darů na projekty v Mauretánii, Iráku a Nigérii. Souhrnnou informaci o humanitární pomoci naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Česká republika pošle i 300 000 korun na pomoc krajanům žijícím v Chorvatsku v oblasti, kterou v prosinci 2020 zasáhlo silné zemětřesení. Mezi nejvíce postižená města patřily Sisak a Petrinja jihovýchodně od Záhřebu, peníze budou určeny na pokrytí nezbytných nákladů spojených s potřebou rychlé rekonstrukce poškozených domů a se zajištěním dalších potřeb vzniklých z této mimořádné situace.

Dosavadní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/prubezne-vysledky-jednani-vlady-15-unora-2021-186668/.

Vláda bude ve večerních hodinách pokračovat projednáváním návrhu novely zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 a návrhem novely zákona o kompenzačním bonusu.