Nadace The Kellner Family Foundation daruje půl miliardy na vybudování výzkumného onkologického centra v pražském Motole

Zleva: Ondřej Slabý, Radek Špíšek, Jana Kotalíková, Vlastimil Válek, Renáta Kellnerová, Petr Fiala, Miloslav Ludvík, Tomáš Büchler, Tomáš Kalina.
Zleva: Ondřej Slabý, Radek Špíšek, Jana Kotalíková, Vlastimil Válek, Renáta Kellnerová, Petr Fiala, Miloslav Ludvík, Tomáš Büchler, Tomáš Kalina.
Nadace The Kellner Family Foundation uzavřela s Fakultní nemocnicí v Motole a Ministerstvem zdravotnictví dohodu o spolupráci na projektu vybudování Vědeckého a diagnostického onkologického centra. Rodinná nadace Kellnerových poskytne dar ve výši 500 milionů korun, z nichž 300 milionů korun bude využito na stavbu tohoto výzkumného pracoviště v areálu motolské nemocnice. Zbývajících 200 milionů korun bude vědecké centrum čerpat postupně zejména na podporu vědecké činnosti po otevření centra na jaře 2026. Dle smlouvy o spolupráci poskytne ze svých zdrojů Ministerstvo zdravotnictví 240 milionů korun na nákup přístrojů a vnitřního vybavení. Součástí dohody je i závazek, že výzkumné centrum bude ve svém názvu užívat jméno Petra Kellnera.

„Onkologický výzkum, respektive hledání léku nové generace proti některým typům rakoviny, byla Petrova srdeční věc, které obětoval velmi mnoho,“ říká Renáta Kellnerová, předsedkyně správní rady Nadace The Kellner Family Foundation a vdova po zakladateli PPF Petru Kellnerovi. „Do společnosti SOTIO, která se vývoji léčiv proti zhoubným nádorům věnuje už přes 10 let, PPF investovala desítky miliard. Vznik moderního onkologického centra v Praze, v jehož rámci by fungovalo i špičkové vědecké pracoviště, bylo něco, co si Petr velmi přál. Jsem ráda, že můžeme tomuto projektu pomoci, aby se stal realitou.“

„Rakovina je druhou nejčastější příčinou smrti českých občanů. Každý rok v jejím důsledku zemřou v České republice desítky tisíc lidí.  Všichni bohužel máme ve svém okolí někoho, kdo se s touto zákeřnou nemocí setkal. Jsem proto moc rád, že se podařilo dohodnout spolupráci mezi The Kellner Family Foundation, Fakultní nemocnicí v Motole a Ministerstvem zdravotnictví, která přinese 500 milionů korun ze soukromých zdrojů na vybudování a provoz Vědeckého a diagnostického onkologického centra. Je to doposud největší dar soukromého subjektu ve prospěch České republiky. Velmi si ho vážíme. Věřím, že napomůže s léčbou rakoviny a bude i dobrým příkladem pro další spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem,“ uvedl předseda vlády ČR Petr Fiala.

„Onkologická léčba a výzkum jsou pro mě jako lékaře a radiologa, toho času ministra zdravotnictví, velkou prioritou nejen na národní úrovni, ale i na té evropské. Štědrého daru nadace The Kellner Family Foundation si velmi vážím, a to o to více, že samotné centrum, které díky tomu vznikne, bude v majetku České republiky stejně jako potenciální objevy, se kterými nepochybně přijde. Získáme tak výzkumné centrum světové úrovně, čímž posílíme pozici České republiky jako jednoho z lídrů v onkologickém výzkumu a péči,“ uvedl místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Nadaci The Kellner Family Foundation založili Renáta a Petr Kellnerovi s cílem podporovat především dlouhodobé vzdělávací projekty určené žákům základních škol a jejich učitelům, středoškolákům a vysokoškolákům. Nadace vyhledává a podporuje motivované děti a mladé lidi vyrůstající v podmínkách, které jim ztěžují nebo neumožňují přístup ke kvalitnímu vzdělání. Od roku 2002 do současnosti přispěla rodina Kellnerova prostřednictvím svých nadací společensky prospěšným projektům už 1,8 miliardy korun.

SOTIO Biotech je mezinárodní biotechnologická společnost, která zastřešuje aktivity skupiny PPF v oblasti výzkumu a vývoje nových protinádorových léčiv. Produktové portfolio společnosti zahrnuje přípravky na bázi interleukinu IL-15, platformu buněčné terapie CAR T, i novou generaci protinádorových přípravků na bázi konjugátu protilátky a léku (ADC).

Členové vlády se setkali se slovenskými protějšky. Jednali o regionální spolupráci i energetické bezpečnosti

V Trenčíně se uskutečnilo zasedání vlád České a Slovenské republiky, 3.dubna 2023.
V Trenčíně se uskutečnilo zasedání vlád České a Slovenské republiky, 3.dubna 2023.
Energetická bezpečnost, podpora a obnova Ukrajiny nebo regionální vztahy. To je jen část témat, o kterých na bilaterálním jednání diskutovali zástupci české a slovenské vlády. Společné zasedání v užším formátu, které se uskutečnilo v pondělí 3. dubna 2023 ve slovenském Trenčíně, bylo historicky osmým společným setkáním vládních představitelů obou států.

Premiér Petr Fiala ve svém úvodním vystoupení zdůraznil význam těchto setkání. „Tradice společných zasedání vlád je jedním z důkazů výjimečných vztahů a nadstandardního porozumění, které mezi našimi státy a národy panuje a kterého si moc vážíme. A i díky tomu můžeme postupovat společně a můžeme účinněji prosazovat naše priority,“ uvedl a dodal, že pevná česko-slovenská spolupráce není důležitá jen pro tyto dva státy, nýbrž ukotvuje střední Evropu.

Na společném jednání hovořili předsedové vlád Petr Fiala a Eduard Heger o aktuální situaci na Ukrajině i o obranné spolupráci. „Diskutovali jsme o nabídce českých cvičných letounů L-39 NG pro Ozbrojené síly SR, což je strategický projekt, kde se může projevit spolupráce mezi našimi podniky a slovenskými podniky, které se pohybují v oblasti obranného průmyslu,“ přiblížil premiér Fiala závěry jednání.

Šéfové kabinetů jednali také o podpoře konkurenceschopnosti české a slovenské ekonomiky, o regionální spolupráci ve střední Evropě, o emisní normě Euro 7 a o posilování energetické bezpečnosti. „Cílem obou našich zemí je hledat společné projekty, které nám umožní zajistit a posílit energetickou bezpečnost a dlouhodobě zajistit spolehlivé dodávky energie,“ popsal premiér Fiala. Podle něj bude pro Českou republiku do budoucna důležité mít kapacity nejen v německém LNG terminálu v Lubminu.

Premiéři zároveň podepsali společné prohlášení, ve kterém vyzdvihují blízké vztahy České republiky a Slovenska, příklady vzájemné úspěšné spolupráce, ale také výzvy, kterým musí oba státy aktuálně čelit. „Společným úsilím chtějí ČR a SR přispět k udržení stability a podpoře prosperity nejen v našich zemích, ale i na evropské půdě a v širším společenství demokratických zemí,“ stojí v prohlášení.

Souběžně s jednáním předsedů vlád se uskutečnila separátní jednání, na kterých ministři obou vlád rozebírali agendy v gesci svých rezortů. Výstupy z nich následně byly předmětem závěrečného společného setkání. „To, že se jednání konalo ve formátu vybraných ministrů, nám umožnilo, abychom se co nejlépe soustředili na nejdůležitější otázky a hledali dobrá společná řešení,“ dodal premiér Fiala.

Za českou vládu byli na jednáních přítomni, spolu s premiérem Fialou, také místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, ministr spravedlnosti Pavel Blažek a ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák.

Po skončení oficiální jednací části navštívili premiéři Petr Fiala a Eduard Heger výstavu Česko/slovenské okamžiky, na jejíž přípravě spolupracovaly tiskové agentury z obou zemí. Výstava obsahuje na 130 unikátních snímků a koná se u příležitosti 30. výročí rozpadu Československa a vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky.

Společné zasedání české a slovenské vlády se uskutečnilo historicky poosmé. Po třech letech tak byla obnovena tradice započatá v roce 2012, kdy se kabinety obou států setkaly v Uherském Hradišti a v Trenčíně. K dosud poslednímu společnému zasedání došlo v roce 2019 ve Valticích, tradici následně utlumilo propuknutí pandemie covid-19.

Rada vlády jednala s poskytovateli podpory na výzkum, vývoj a inovace

Rada pro výzkum, vývoj a inovace se opět sešla ve Strakově akademii, 31. března 2023.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace se opět sešla ve Strakově akademii, 31. března 2023.
V pátek 31. března 2023 proběhlo ve Strakově akademii další z pravidelných zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), které předsedá ministryně Helena Langšádlová. Začátek zasedání byl věnován společnému jednání RVVI s poskytovateli podpory na výzkum, vývoj a inovace. K hlavním bodům jednání dále patřily příprava návrhu o státním rozpočtu na VaVaI 2024+, zpráva o stavu implementace Metodiky 2017+, volby členů do výzkumné rady Technologické agentury ČR či zřízení pracovní skupiny Transfer znalostí.

V úvodu programu proběhlo pracovní jednání členů RVVI s poskytovateli podpory na výzkum, vývoj a inovace Diskutována zde byla mj. klíčová témata nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, vyšší korelace hodnocení výzkumných organizací s výší poskytované institucionální podpory, otázky snižování administrativní zátěže nebo prohloubení koordinace při přípravě nových programů a vypisování výzev.

„Dnešní setkání s poskytovateli podpory na výzkum, vývoj a inovace je cennou příležitostí projednat otázky u jednoho stolu a sdílet pohledy a zkušenosti. Jsem ráda, že byla diskutována celá škála témat,“ sdělila k výsledkům jednání ministryně Helena Langšádlová.

RVVI dále navrhla vládě z výsledku volby jmenovat nové dva členy výzkumné rady Technologické agentury ČR, a to  PhDr. Pavla Barana, CSc., za akademickou sféru a Ing. Jiřího Reisse, CSc., MBA, za sféru podnikatelskou.

Členové RVVI schválili materiál Návrh státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na léta 2024+, který bude nyní předložen do meziresortního připomínkového řízení. Rada navrhuje objemy výdajů ve výši 47,8 mld. Kč na rok 2024, 50,7 mld. Kč na rok 2025 a 50,1 mld. Kč na rok 2026. Pro rok 2024 je celkový objem financování navržen o 7,6 mld. Kč vyšší, než jsou výdaje roku 2023.

Ministryně Langšádlová je připravena na vládě prosazovat navýšení rozpočtu na vědu a výzkum, které je nezbytné zejména z důvodu zachování reálné hodnoty prostředků na výzkum, vývoj a inovace. „Navýšením výdajů na vědu a výzkum usilujeme o udržení stability celého systému. Je třeba reagovat na rostoucí výdaje výzkumných organizací způsobené inflací. Rozpočet reflektuje priority, a to excelenci, podporu lidských zdrojů ve vědě a transfer,“ sdělila ke své misi ministryně.

Veřejné finanční prostředky vložené do vědy, výzkumu a inovací mají dlouhodobý pozitivní vliv na růst hrubého domácího produktu a na zvýšení budoucích daňových příjmů.

V druhé části jednání seznámil hlavní koordinátor hodnocení, prof. Tomáš Polívka, členy RVVI  se stavem implementace Metodiky 2017+ po ukončeném pětiletém cyklu hodnocení. V daném období bylo zhodnoceno přes 13 300 vybraných výsledků a vypracováno více než 26 tisíc posudků. Bibliometricky bylo zpracováno 100 tisíc výsledků, jejichž oborovou analýzu komentovalo celkem 40 odborných panelů.

RVVI zřídila novou pracovní skupinu Transfer znalostí. Problematika transferu je jedním z pilířů programového prohlášení vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací. Hlavním cílem pracovní skupiny je posílení transferu výsledků a zhodnocování výsledků jak ve spolupráci s firmami, tak i v podobě prodejů licencí a zakládání spin-offů, a v neposlední řadě i provazování výsledků vědy s veřejnou správou, využívání poznatků pro tvorbu veřejných politik.

Premiér Fiala navštívil Úřad pro zahraniční styky a informace

Premiér Fiala s ministrem vnitra Rakušanem navštívili Úřad pro zahraniční styky a informace, 31. března 2023.
Premiér Fiala s ministrem vnitra Rakušanem navštívili Úřad pro zahraniční styky a informace, 31. března 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala a ministr vnitra Vít Rakušan navštívili v pátek 31. března Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), kde jednali s ředitelem Vladimírem Posoldou. Premiér zdůraznil, že se rozvědce daří naplňovat všechna její zákonná poslání, poděkoval také zpravodajcům za jejich práci. Předseda vlády se v posledních měsících sešel rovněž s vedením Vojenského zpravodajství i BIS.

Premiér po setkání uvedl, že ÚZSI poskytuje vládě informace, které jsou zásadní pro její rozhodování. „Nemohu být konkrétní. Obecně ale lze říci, že úřad nám dlouhodobě poskytuje exkluzivní informace týkající se bezpečnosti, energetické bezpečnosti, českých ekonomických zájmů, mezinárodního terorismu a významné zpravodajské informace pro české zahraničněpolitické zájmy,“ uvedl předseda vlády.  

Podle premiéra se civilní rozvědce daří naplňovat všechna její zákonná poslání a její často exkluzivní informace jsou vysoce ceněny nejen ze strany vlády. „Jsou ceněny i na mezinárodní scéně. Úřad pro zahraniční styky a informace je respektovaným partnerem, a to i v případě těch největších zahraničních zpravodajských služeb,“ dodal premiér.   

Civilní rozvědka je jedinou českou zpravodajskou službou, která dosud nemá svou vlastní zákonnou úpravu. „To se změní. Máme v úmyslu připravit zákon o ÚZSI a tuto situaci po letech napravit,“ řekl předseda vlády. Zpravodajcům poděkoval za dosavadní práci a ocenil také úzkou spolupráci úřadu s Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím.

Premiér Petr Fiala přijal nového velvyslance USA Bijana Sabeta

Premiér Petr Fiala přijal nového velvyslance USA Bijana Sabeta, 30. března 2023.
Premiér Petr Fiala přijal nového velvyslance USA Bijana Sabeta, 30. března 2023.
Předseda vlády Petr Fiala přijal ve čtvrtek 30. března 2023 mimořádného a zplnomocněného velvyslance Spojených států amerických v České republice pana Bijana Sabeta. Společně hovořili o obranné spolupráci a energetické bezpečnosti v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a o možnostech dalšího prohloubení vzájemné ekonomické spolupráce.

Premiér Fiala ocenil, jak Spojené státy pomáhají České republice při modernizaci armády, a také americkou pomoc Ukrajině. „Spojené státy jsou v této nelehké době naším klíčovým partnerem a posilování vztahů s nimi je dlouhodobou prioritou České republiky,“ uvedl po jednání, které se uskutečnilo ve Strakově akademii.

Bijan Sabet složil přísahu jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec v České republice dne 16. prosince 2022. Do České republiky přijel 31. ledna 2023 a pověřovací listiny předal prezidentu České republiky 15. února 2023. Skončilo tak více než dvouleté období, kdy Spojené státy neměly v České republice velvyslance.

Vláda jednala s vedením Olomouckého a Moravskoslezského kraje o pomoci strukturálně znevýhodněným regionům

Tisková konference po výjezdním zasedání vlády v Jeseníku, 29. března 2023.
Tisková konference po výjezdním zasedání vlády v Jeseníku, 29. března 2023.

Vláda Petra Fialy se ve středu 29. března 2023 na výjezdním zasedání v Jeseníku zabývala tématy souvisejícími s rozvojem socioekonomicky zaostávajících a strukturálně postižených regionů. Na schůzi vlády navázalo jednání s vedením Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Poté se členové vlády sešli i se starosty obcí na Jesenicku.

 

Výjezdní zasedání vlády v severomoravském Jeseníku bylo prvním z plánovaných pravidelných jednání vlády v regionech. Kabinet plánuje uskutečňovat tato výjezdní zasedání pravidelně. V Jeseníku se zabýval tématy, která jsou důležitá právě pro znevýhodněné regiony

„Nechceme ‚vládnout‘ celé zemi jenom z Prahy, ale zajímá nás, jak konkrétně můžeme pomoci lidem v konkrétních regionech, oblastech, městech a obcích a zvláště tam, kde čelí určitým nevýhodám nebo problémům, jako je to právě na tomto místě. Bylo to první plnohodnotné výjezdní zasedání vlády v tomto formátu. Chci, aby se takováto výjezdní zasedání, kdy se členové vlády skutečně věnují návštěvám jednotlivých míst, mluví s lidmi z různých sociálních skupin z toho regionu, setkáme se s vedením kraje nebo krajů, jako v dnešním případě, se starosty, konala třikrát až čtyřikrát do roka a staly se pravidelnými. Nechceme do regionů pouze vozit píárové vzkazy, ale chceme lidem naslouchat a hledat skutečná řešení,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala a poděkoval starostce Jeseníku Zdeňce Blišťanové za organizaci akce a oběma hejtmanům, Josefu Suchánkovi z Olomouckého kraje a Ivo Vondrákovi z Moravskoslezského kraje, za přínosnou debatu, kterou s vládou na společném jednání vedli.

„Je jasné, že abychom dokázali snížit rozdíl, který je mezi znevýhodněnými a ostatními regiony, tak se musíme zaměřit na výstavbu silnic, železnic, na rozvoj moderních technologií a – příkladem může být tady Jesenicko – na rozvoj cestovního ruchu, což jsou věci, které těmto regionům zcela konkrétně pomohou,“ podotkl premiér Fiala.

Vláda projednala aktualizaci Národního plánu obnovy a zabývala se nabídkou Evropské komise vzít si za výhodných podmínek půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost. „Shodli jsme se, že potvrdíme Evropské komisi do konce března předběžný zájem České republiky o půjčku v minimální výši 2,9 miliardy eur. Tato půjčka ale může být v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na jedenáct miliard eur,“ konstatoval předseda vlády.

Příprava půjčky je silně provázána s úpravou grantové části Národního plánu obnovy. Vláda proto uložila ministrovi průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem pro evropské záležitosti a vládním zmocněncem pro odolnost a modernizaci ekonomiky předložit vládě ke schválení aktualizovanou verzi Národního plánu obnovy, včetně půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost, která bude podkladem pro další jednání s Evropskou komisí. „Tyto změny povedou k tomu, abychom dokázali prostředky z Národního plánu obnovy lépe využít a aby byl náš návrh Národního plánu obnovy také přijat v Bruselu,“ upřesnil premiér Fiala.

Vláda projednala a schválila změnu dokumentace č. 11782 Podpora rozvoje regionů 2019+, kterou předložil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj. Změna spočívá ve stanovení nových kritérií, které budou uplatněny v rámci posledních výzev programu u dotačních titulů na podporu obnovy místních komunikací a rekonstrukci a přestavbu veřejných budov. Tyto dotační tituly z podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova jsou určeny pro obce do 3 000 obyvatel a jejich cílem je mimo jiné podpořit obnovu a rozvoj sídel a zvýšit kvalitu života jejich obyvatel.

Kabinet se zabýval také problematikou podpory rozvoje socioekonomicky zaostávajících a strukturálně postižených regionů. Jedná se buď o hospodářsky a sociálně ohrožená území, což jsou území, která z hlediska sledovaných ekonomických a sociálních ukazovatelů dosahují nejhorších hodnot, nebo o strukturálně postižené regiony, což jsou oblasti, které čelí negativním sociálním, hospodářským a environmentálním dopadům spojeným s odchodem od uhlí a s transformací na klimaticky neutrální ekonomiku. Vláda do těchto regionů cílí mimo jiné dotační politiku v rámci domácích i evropských dotačních titulů, zvýhodňuje je i v nastavení pravidel pro udělování investičních pobídek a pomáhá i metodickou a institucionální podporou a sdílením dobré praxe.

„Podpora strukturálně postižených regionů má vést k tomu, abychom snižovali rozdíl mezi jednotlivými regiony České republiky. Proto do znevýhodněných regionů musí stát směřovat dotační podporu formou speciálních výzev pro příslušné regiony či typy obcí nebo bonifikaci projektů z daného území. To je důležité, aby se nám ty nůžky nerozevíraly, ale abychom naopak kvalitu života a rozvoj těch regionů přibližovali, což je důležité pro celou Českou republiku,“ poznamenal Petr Fiala.

Nezbytnou součástí rozvoje těchto regionů je i zlepšování dopravní infrastruktury. Ministr dopravy proto informoval vládu o aktuálních i plánovaných investicích do výstavby a rekonstrukce silnic, dálnic, železnic a další infrastruktury, které jsou realizovány v gesci Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic. Mezi nejvýznamnější takové projekty patří dokončovaný obchvat Bludova za 2,323 miliardy korun, připravovaný 18,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 mezi Mohelnicí a Starým Městem, chystané obchvaty Šumperka a Zábřehu, modernizace lokálních železničních tratí a rekonstrukce nádražních budov, například v Ostružné, Jindřichově ve Slezsku nebo v Rýmařově. Celkem stát vydá na modernizace a výstavbu silnic v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk letos a v dalších letech celkem 24,7 miliardy korun a na investice do místní železnice více než 1,7 miliardy korun.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-29–brezna-2023-203951/.

Premiér Petr Fiala na Jesenicku ujišťoval, že vláda nezapomíná na regionální problémy

Premiér Petr Fiala navštívil stavbu obchvatu Bludova, 29. března 2023.
Premiér Petr Fiala navštívil stavbu obchvatu Bludova, 29. března 2023.
Jak může vláda pomoci ve zlepšování a rozšiřování sítě silnic a železnic, a také jak pomoci regionu v cestovním ruchu a dalších důležitých oblastech, zjišťoval předseda vlády Petr Fiala ve středu 29. března na Jesenicku. Před výjezdním zasedáním vlády v Jeseníku se premiér společně s ministrem dopravy Martinem Kupkou zúčastnil kontrolního dne obchvatu Bludova, s vicepremiérem a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem navštívil provoz státního podniku Horské lázně Karlova Studánka a setkal se také se starostkou města Jeseník Zdeňkou Blišťanovou.

Podle předsedy vlády je důležité, aby ministři nevládli jenom z Prahy, ale řešili konkrétní problémy konkrétních lidí v konkrétních regionech. Ještě před výjezdním zasedáním vlády v Jeseníku tak premiér a další ministři absolvovali řadu setkání, aby zjistili, co obyvatele Jesenicka trápí a v čem by mohla vláda regionu pomoci. „Právě na Jesenicko předchozí vlády často bohužel zapomínaly,“ upozornil premiér.

S budováním dálnice D35, která společně s dálnicí D11 představuje alternativní severní trasu spojující Čechy s Moravou, souvisí také budovaný obchvat Bludova. Silnice z Olomouce přes Mohelnici, Zábřeh na Moravě, Šumperk a Jeseník, která pokračuje až do Polska, tvoří důležitou dopravní tepnu celého regionu. Obchvat Bludova tak usnadní cestu všem, kteří by jinak museli projíždět centrem obce. Premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka se dnes na kontrolním dni ujistili, že průběh stavby probíhá tak, jak má a otevřen by měl být už příští rok. „ČR potřebuje zlepšit svoji dopravní infrastrukturu. Pracujeme na tom velmi intenzivně. A toto je příklad stavby, která se skutečně daří a která přinese občanům výrazné zlepšení dopravní dostupnosti,“ dodal předseda vlády.

Z Bludova se premiér Petr Fiala přesunul do Horských lázní Karlova studánka a za účasti vicepremiéra a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se setkal s vedením státního podniku a zástupci obce. „Probírali jsme především to, jak může stát systematicky pomáhat lázeňství a cestovnímu ruchu. Dobrá zpráva je, že po pandemii koronaviru se lázeňství opět nadechuje a staví na vlastní nohy a těší se vyššímu počtu návštěvníků,“ uvedl premiér Fiala s tím, že i přes těžkosti, jako byl růst cen energií a dalších komodit, se hospodářský výsledek podniku za minulý rok podařil udržet v černých číslech.

Ještě před jednáním vlády, které se konalo na Městském úřadu v Jeseníku, se předseda vlády setkal se starostkou města Zdeňkou Blišťanovou, se kterou řešil zejména to, jak podobným regionům pomoci.

Premiér se během návštěvy Jeseníku také zajímal, jak se žije místním živnostníkům, a jaké vládní kroky by jim mohly pomoct, aby se majitelé malých obchodů nemuseli zdržovat povinnou administrativou, ale věnovali se naplno svému podnikání. Cestou na jednání vlády se tak zastavil u podnikatelky Simony Bělíčkové, která provozuje květinářství, jež založila před téměř třiceti lety její maminka.

Premiér Fiala se připojil k otevřenému dopisu předsedů vlád šéfům technologických gigantů

Premiér Fiala se připojil k otevřenému dopisu předsedů vlád šéfům technologických gigantů
Premiér Fiala se připojil k otevřenému dopisu předsedů vlád šéfům technologických gigantů

Předsedové vlád osmi evropských zemí, včetně českého premiéra Petra Fialy, se otevřeným dopisem obrátili na ředitele největších technologických platforem provozujících sociální sítě s výzvou k efektivnějšímu boji proti dezinformacím. Upozorňují, že sociální média se v demokratických zemích stala virtuálním bojištěm a nepřátelské mocnosti využívají online služby k provádění dezinformačních kampaní s cílem destabilizovat a oslabit demokratické země. Předsedové vlád v dopise vyzývají technologické společnosti k přijetí konkrétních opatření a rovněž ke zlepšení spolupráce s vládami, odborníky či akademickou obcí. Své podpisy pod dokument připojili předsedové vlád Moldavska, České republiky, Slovenska, Estonska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny.

 

Vážení generální ředitelé,

Obracíme se na vás s velkou naléhavostí a vyzýváme vás k jednání. Demokracie napříč celým světem bojují proti dezinformacím, které podkopávají náš mír a stabilitu, a abychom z tohoto boje vyšli vítězně, potřebujeme vaši podporu.

Technologické platformy, jako je ta vaše, se staly virtuálním bojištěm a nepřátelské zahraniční mocnosti je využívají k šíření falešných zpráv, které protiřečí zprávám zpravodajských serverů opírajících se o fakta. Jednou z jejich nejdůležitějších a nejrozsáhlejších zbraní jsou dezinformace. Vytváří a šíří falešná sdělení, aby strategicky podpořily škodlivé cíle.

Moldavsko se po brutální ruské invazi na Ukrajinu, se kterou sousedí, ocitlo v čele informační války. Útoky jsou však vedeny i na všechny naše země, protože i když se přímé cíle liší, konečné cíle informační války jsou univerzální.

Manipulace s informacemi ze zahraničí a zásahy do nich, včetně dezinformací, jsou využívány k destabilizaci našich zemí, k oslabení našich demokracií, ke zmaření vstupu Moldavska a Ukrajiny do Evropské unie a k oslabení naší podpory Ukrajině v době agresivní války vedené Ruskem.

Sociální média se stala významným kanálem pro šíření falešných a manipulativních zpráv. Placené reklamy a umělé posilování na platformách společnosti Meta, včetně Facebooku, jsou často využívány k výzvám k násilným sociálním nepokojům, k vyvolávání násilí v ulicích a k destabilizaci vlád.

Velké technologické společnosti by měly být ostražité a bránit se tomu, aby byly využívány jako prostředek k prosazování takových cílů. Měly by přijmout opatření vedoucí k tomu, aby jejich platformy nebyly využívány k šíření propagandy nebo dezinformací, které podporují válku, ospravedlňují válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo jiné formy násilí.

Měly by posílit spolupráci a zapojení širokého spektra zúčastněných stran – vlád, občanské společnosti, odborníků, akademické obce, nezávislých médií a subjektů zabývajících se prověřováním faktů. Jsou klíčovými partnery pro účinnou celospolečenskou reakci na tuto hrozbu.

Je sice chvályhodné, že společnosti, které působí v oblasti sociálních médií, průběžně aktualizují své zásady moderování obsahu, zdokonalují své možnosti moderování, používají označení obsahu nebo zavádějí omezení pro sdílení obsahu prostřednictvím aplikací pro zasílání zpráv, nicméně je třeba vyvinout větší úsilí.

Naší společné věci může pomoci několik konkrétních kroků:

Online platformy by měly přijmout konkrétní opatření, aby zabránily využívání svých služeb jako nástrojů a prostředků k prosazování nekalých cílů. Patří sem i to, že nebudou přijímat platby od osob, na které byly uvaleny sankce za jejich jednání namířené proti demokracii a lidským právům.

Návrhy algoritmů by měly při propagaci obsahu upřednostňovat přesnost a pravdivost před zapojením. Musí být rovněž transparentnější. Veřejnost by měla znát zásady online platforem a způsob jejich prosazování. Pro pochopení taktik a technik manipulativních kampaní a nepřátelských aktérů je klíčové, aby výzkumná komunita měla bezplatný nebo cenově dostupný přístup k datům platforem.

Platformy by měly vyčlenit dostatečné personální a finanční zdroje, aby mohly účinně reagovat na výzvy spojené s moderováním obsahu, zejména pak pokud jde o komplikovanou problematiku nenávistných projevů, kde automatické algoritmy nemusí stačit a rozhodující je lidská kontrola.

Platformy by se měly zabývat narůstající hrozbou, kterou pro demokracie představují deepfakes a další dezinformace vytvářené umělou inteligencí, zejména ze strany zahraničních nepřátelských aktérů. Platformy musí zajistit, aby deepfakes a texty napsané umělou inteligencí byly jasně označeny, aby bylo možné identifikovat automatizované manipulativní kampaně. Proto je třeba dlouhodobě investovat do nástrojů pro identifikaci deepfakes a automaticky generovaných textů.

K řešení těchto problémů je zapotřebí důsledný globální přístup k regulaci – a také samoregulaci ze strany velkých technologických firem. A vzhledem k celosvětové dominanci omezeného počtu hráčů se tato potřeba stává ještě naléhavější.

Je to výzva k činům, protože manipulace s informacemi ze zahraničí a zasahování do nich, včetně dezinformačních kampaní, představují hrozbu pro demokracii, stabilitu a národní bezpečnost. Velké technologické společnosti se mohou stát důležitými spojenci v našem společném úsilí v boji proti nepřátelským informačním útokům proti demokraciím a mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech. Naléhavě vás proto žádáme, abyste spojili své síly s demokratickými vládami a občanskou společností a spolupracovali na ochraně důvěryhodnosti informací a zajištění bezpečnosti našich společností.

S pozdravem

Jeho Excelence Dorin Recean, předseda vlády Moldavské republiky

Jeho Excelence Petr Fiala, předseda vlády České republiky

Jeho Excelence Eduard Heger, předseda vlády Slovenské republiky

Její Excelence Kaja Kallasová, předsedkyně vlády Estonska

Jeho Excelence Krišjānis Kariņš, předseda vlády Lotyšska

Jeho Excelence Mateusz Morawiecki, předseda vlády Polska 

Její Excelence Ingrida Šimonytėová, předsedkyně vlády Litevské republiky

Jeho Excelence Denys Šmyhal, předseda vlády Ukrajiny

Premiér Petr Fiala v Bruselu důrazně odsoudil únosy ukrajinských dětí do Ruska

Premiér Petr Fiala se chystá na zahájení březnového summitu lídrů evropské sedmadvacítky v Bruselu, 23. března 2023.
Premiér Petr Fiala se chystá na zahájení březnového summitu lídrů evropské sedmadvacítky v Bruselu, 23. března 2023.
Předseda vlády ČR Petr Fiala se ve dnech 23. a 24. března zúčastnil jednání Evropské rady a následně i eurosummitu. Hlavními tématy byly tentokrát hospodářství a konkurenceschopnost, jednotný trh, energetika a Ukrajina. K jednání se ve čtvrtek na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU se ve čtvrtek také sešli na pracovním obědě s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.

Unijní lídři znovu důrazně odsoudili válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a vítají rezoluci Valného shromáždění OSN o „zásadách Charty OSN, jež jsou základem komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“, která byla přijata s širokou podporou mezinárodního společenství. Prezidenti a premiéři zemí EU přivítali novou dohodu, která zajistí Ukrajině do konce letošního roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. K debatě se opět připojil na dálku i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Kromě dělostřelecké munice bude EU pokrývat také dodávky raket a střel země–země, pokud o ně Ukrajina požádá.

Lídři sedmadvacítky také vyzvali ostatní země světa, aby materiálně ani jinak nepodporovaly ruskou agresi. Země Evropské unie jsou zároveň odhodlány podílet se na krocích, které zabrání únosům ukrajinských dětí do Ruska. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyčíslila počet unesených dětí na 16 200, vrátit se jich podle ní podařilo 300. Generální tajemník OSN António Guterres na společném obědě přislíbil v tomto ohledu spolupráci agentur mezinárodního společenství. Premiér Petr Fiala označil únosy za mimořádně odporné.

„Tím se Rusko přibližuje skutečně těm nejhorším režimům, jaké známe z minulosti. Evropská rada to velmi silně vnímá a jsme připraveni se podílet na všech krocích, které tomu zabrání, budou tomu bránit a povedou také k potrestání těch, kteří to dělají. Musím ještě jednou sdělit, že všichni lídři rázně odsuzují zrůdné únosy ukrajinských dětí do Ruska,“ řekl premiér.

Tématem Evropské rady byly také konkurenceschopnost, jednotný trh a ekonomika. Česká republika je podle premiéra proexportní ekonomikou a z otevřenosti českého hospodářství mohou profitovat všechny země EU.

„Musíme si uvědomit, že každá země má jiné potřeby a je třeba najít takový přístup, který nikoho nepoškodí. Důrazně jsem proto podpořil plně funkční vnitřní trh, což je pro nás klíčový prvek konkurenceschopnosti. Dále jsem zdůraznil nutnost odbourávání bariér zejména v oblasti služeb a digitálních technologií, kde je obrovský, dosud nevyužitý potenciál,“ řekl premiér.

V oblasti energetiky se sedmadvacítka shodla na stále trvajícím základním cíli úplného odbourání závislosti na Rusku. Lídři řešili zejména zajištění dodávek energetických surovin a přijatelné ceny pro koncové zákazníky. Evropská rada vyzvala Komisi, aby dokončila vyhodnocování loňských nouzových opatření v oblasti plynárenství a případně navrhla jejich prodloužení.

„V případě nouzového nařízení ke snížení spotřeby plynu, které dojednalo české předsednictví loni v červenci, již Komise prodloužení navrhla a my tento krok jednoznačně podporujeme,“ uvedl premiér. Diskutoval se také nový návrh reformy trhu s elektřinou, který vydala Evropská komise. „Jednání budou dlouhá, ale Česká republika v něm bude jednoznačně chtít zachovat silné postavení koncového zákazníka i posílenou roli dlouhodobých smluv,“ doplnil předseda vlády.

Na závěr dvoudenního jednání se premiér Fiala zúčastnil eurosummitu, který jednal i s nečleny eurozóny hlavně o dopadech problémů bankovního sektoru v USA a Švýcarsku na evropskou ekonomiku.

„Navzdory nedávnému negativnímu vývoji v bankovním sektoru USA a ve Švýcarsku můžeme naše občany ujistit, že evropský bankovní systém je stabilní a české banky dostatečně odolné, aby tento tlak zvládly,“ uzavřel premiér Fiala.

TZ: Pracovní skupina ministra pro legislativu Michala Šalomouna projednala parametry chystané novely, která vytvoří institut dětského ombudsmana

Ministr pro legislativu Michal Šalomoun na pracovní skupině k dětskému ombudsmanovi, 24. 3. 2023
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun na pracovní skupině k dětskému ombudsmanovi, 24. 3. 2023
Praha, 24. března 2023 – Česká republika je o krok blíž k ustavení institutu dětského ombudsmana. Rýsují se parametry v chystané novele zákona o veřejném ochránci práv, která tento institut do českého právního řádu zavede. Dnes je projednala pracovní skupina, kterou v listopadu loňského roku zřídil ministr pro legislativu Michal Šalomoun a mezi jejímiž členy jsou zástupci ministerstev spravedlnosti, práce a sociálních věcí, zástupci veřejného ochránce práv, zmocněnkyně pro lidská práva, poslanci a senátoři napříč politickými stranami.

„Jsem rád, že se nám podařilo v této věci pokročit. Česká republika je jednou z posledních zemí Evropské unie, kde dětský ombudsman chybí. Právní ochranu dětí je třeba posílit, v praxi stále nastávají situace, kdy v některých případech zastání práv dětí například u soudu vázne,” říká ministr pro legislativu Michal Šalomoun a dodává: „Oceňuji věcnost a otevřený přístup členů pracovní skupiny v debatě nad pracovním textem novely zákona. Probírali jsme třeba to, jakým způsobem bude dětský ombudsman vybírán, kdo se jím může stát, jak budou vypadat jeho pravomoci a kompetence.“ 

Pracovní skupina probírala otázku postavení a nezávislosti budoucího dětského ombudsmana či rozsah jeho pravomocí  za předpokladu, že se Česká republika rozhodne pro model dvou samostatně působících ombudsmanů – dětského a stávajícího veřejného ochránce práv. Dále se debatovalo o tom, kdo by mohl modelově být vhodným kandidátem na dětského ochránce práv a zda do těchto kandidátů nezahrnout také například soudce projednávající opatrovnické spory.

„Dětský ombudsman může pomoci i v situacích, kdy je dítě dlouhodobě hospitalizované a zákonní zástupci s ním z různých důvodů nejsou. Není v pořádku, že někdy stráví děti dlouhé měsíce v zařízeních zcela samy. Ať už malá miminka v nemocnicích, nebo třeba adolescenti v psychiatrických léčebnách potřebují mít dospělého na své straně, když se v rodině něco ošklivého semele,“ říká místopředsedkyně Poslanecké sněmovny  Olga Richterová.

„V neposlední řadě je klíčové, aby instituce sloužila samotným dětem. Proto s nimi budeme úpravu konzultovat. Dětský ombudsman pak zřídí poradní orgán složený z dětí, se kterými bude na své činnosti spolupracovat. Bude tak posilovat participaci dětí, aby jejich hlas byl slyšet a děti se opravdu mohly podílet na rozhodování o záležitostech, které se jich týkají,“ doplňuje zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která je rovněž v pracovní skupině ministra Šalomouna.

O novele, která by upravila vznik, působnost a pravomoci tzv. dětského  ombudsmana se jedná od minulého volebního období. Jsem ráda, že jsme se posunuli k návrhu, na němž je zdá se shoda napříč politickým spektrem. Je zjevné, že si všichni uvědomujeme, že děti jsou to nejcennější, co máme a musíme pečovat o to, aby se jim vždy dostalo účinného a relevantního zastání. Věřím, že dětský ombudsman  bude takovou roli plnit,“ uzavírá další členka pracovní skupiny, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Zuzana Freitas Lopesová.

Členy pracovní skupiny ministra Šalomouna jsou dále například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák, poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková, Helena Válková, Eva Decroix, senátorka Adéla Šípová a veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.

Ke zřízení institutu dětského ochránce práv Českou republiku dlouhodobě nabádá Výbor pro práva dětí OSN na základě Úmluvy o právech dítěte. Poté, co bude pracovní návrh textu novely zákona na základě dnešního jednání doplněn a zfinalizován, půjde do meziresortního připomínkového řízení.