Premiér Andrej Babiš přicestoval společně se zástupci podnikatelské delegace do Singapuru v odpoledních hodinách místního času. Jeho první kroky vedly do prezidentského paláce, kde byl oficiálně přivítán předsedou vlády Singapurské republiky Lee Hsienem Loongem. Poté se premiér setkal s prezidentkou Singapurské republiky Halimah Yacob a předsedou vlády Singapuru Lee Hsienem Loongem, se kterým vedl bilaterální jednání především o otázkách obchodní spolupráce.           

„Singapurem jsem skutečně uchvácen, protože je to sice země desetkrát menší, než Česká republika, má polovinu obyvatel, ale z hlediska HDP na obyvatele je de facto lídr na světě. Po příletu zpátky domů navrhnu ministrovi zahraničí, abychom otevřeli v Singapuru české velvyslanectví. Vždyť právě tady se dělá byznys, je to brána do Asie a my u toho chybíme. Rezidentní velvyslanec v Indonésii sem jezdí z Jakarty třikrát ročně a to rozhodně nestačí,“ uvedl po jednání premiér Babiš.

Předsedové vlád diskutovali také o příležitostech pro obrannou spolupráci. Předseda vlády České republiky ujistil singapurského premiéra, že české společnosti mohou nabídnout špičkové technologie např. v oblasti IT, nanotechnologií, biotechnologií, lékařských technologií, E-commerce, ale také v obranném průmyslu.

Kromě obchodních témat se debata dotkla oblasti vědy, výzkumu a školství. „Pan Havlíček měl na jednání s premiérem možnost odprezentovat náš projekt z oblasti vědy a výzkumu. Panu singapurskému premiérovi jsme nabídli, aby nominoval do naší Mezinárodní rady pro vědu a výzkum zástupce ze Singapuru, což ho celkem zaujalo a předpokládám, že by k tomu mohlo dojít,“ vyjádřil se Andrej Babiš.

Celodenní program byl zakončen slavnostní večeří podávanou v prezidentském paláci předsedou vlády Singapuru Lee Hsienem Loongem, které se zúčastnila také ministryně obchodu a průmyslu Marta Nováková se zástupci z řad podnikatelské delegace.

Singapur patří mezi ekonomicky nejvyspělejší státy světa a je vstupní branou na trhy jihovýchodní Asie. V březnu 2016 otevřela agentura CzechTrade novou zahraniční kancelář v Singapuru. V roce 2017 přesáhl export z ČR hodnotu 300 milionů dolarů. V roce 2018 podepsala Evropská unie a Singapur dohodu o volném obchodu a dohodu o ochraně investic.

Předseda vlády společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckim, který rovněž dorazil na místo důlního neštěstí, ocenili práci českých i polských záchranářů. Premiér přislíbil, že státní podnik OKD ve spolupráci s polskou stranou spravedlivě odškodní pozůstalé jak po českých, tak i po polských hornících.

„Je to veliká tragédie a je mi to velice líto. Byl jsem v kontaktu se zástupci OKD prakticky celou noc a byl jsem ve spojení i s polským premiérem. Považoval jsem za nutné, abych hned ráno po zasedání Bezpečnostní rady státu odcestoval přímo na místo tragédie a podpořil naše záchranáře a samozřejmě i pozůstalé,“ konstatoval premiér Andrej Babiš a ocenil práci jednotek z Báňské záchranné služby. „Naši záchranáři dělají skutečně maximum, je potřeba ocenit jejich přístup, protože nasazují vlastní životy, aby v té situaci pomohli,“ uvedl.

S vedením firmy OKD předseda vlády řešil otázku odškodnění pozůstalých po obětech neštěstí. „Dlouho jsme mluvili o tom, jak ty rodiny odškodnit, protože ze třinácti obětí je jedenáct najatých přes polskou firmu, která má jiné podmínky. Domluvili jsme se na tom, že určitě bude spravedlivé, aby to odškodnění bylo víceméně pro všechny stejné při zohlednění i počtu dětí,“ prohlásil Andrej Babiš. V této souvislosti označil za výhodu fakt, že OKD je už státní firma, takže pokud by její vedení nenašlo způsob, jak rodiny polských horníků adekvátně odškodnit, může o tom rozhodnout jediný akcionář firmy, státní podnik Prisco.

Předseda vlády ocenil i iniciativu poslance Josefa Hájka, který v ostravsko-karvinských dolech více než 30 let pracoval jako báňský záchranář. „V rámci nadace, která horníkům v takových situacích pomáhá, založil speciální konto. Jsem přesvědčen, že Češi jsou solidární, že náš národ určitě přispěje. Viděli jsme to, když jsme řešili sbírku na naše vojáky v Afghánistánu nebo i na dva hasiče, z nichž jeden zemřel a druhý je trvale postižený. Takže jsem přesvědčen, že se vybere slušná částka. Musíme se o ty rodiny zkrátka postarat,“ dodal premiér Babiš.

Dnešní program v Bruselu Andrej Babiš zahájil jednáním se svými protějšky v rámci politické skupiny ALDE a tradiční koordinační schůzkou s premiéry zemí Visegrádské čtyřky.

Zasedání Evropské rady začalo minutou ticha k uctění obětí úterního útoku ve Štrasburku, kde po střelbě na vánočních trzích zemřeli čtyři lidé.

Prvním diskusním bodem jednání byl víceletý finanční rámec EU pro období 2021-2027. Premiér Babiš na jednání zdůraznil, že Česká republika bude požadovat adekvátní financování pro kohezní politiku a zemědělství, ale také potřebu větší flexibility pro členské státy v provádění těchto důležitých politik. „Naším cílem je prosazovat peníze na investice, nechceme podporovat měkké projekty, jako jsou workshopy či konference“ uvedl předseda vlády. „Ve svém vystoupení jsem mluvil o našem Národním investičním plánu na 12 let, kde je 17 tisíc projektů za 3,5 bilionu korun,“ dodal premiér. Evropská rada ve svých závěrech stanovila cíl dosáhnout dohody o podobě příštího dlouhodobého rozpočtu na podzim příštího roku.

Druhým tématem dnešní Evropské rady byly vnější vztahy. Evropští státníci vyzdvihli důležitost připravovaného únorového summitu Evropské unie a Ligy arabských států, a to zejména v kontextu migrace. Evropská rada také přijala závěry k situaci v Azovském moři a shodla se na prodloužení platnosti sankcí vůči Rusku. Lídři rovněž přivítali schválení obchodní dohody mezi EU a Japonskem ze strany Evropského parlamentu.

Zasedání pokračuje pracovní večeří, při které by měli státníci ve formátu sedmadvacítky probrat aktuální situaci ohledně brexitu. „Velká Británie byla vždy náš spojenec a tento vztah si chceme zachovat,“ uvedl před jednáním předseda vlády.

Zítra budou jednání pokračovat a zaměří se například na téma migrace či dokončování vnitřního trhu. Summit bude zakončen jednáním eurozóny za účasti dalších členských států včetně ČR k tématu prohlubování hospodářské a měnové unie.

Srbská republika patří dlouhodobě mezi důležité partnery České republiky, už za první republiky byla československým spojencem v rámci tzv. Malé dohody. V srbské části Banátu žije také početná česká komunita a mnoho Srbů naopak pracuje či studuje v ČR. „Srbsko je jako jedna z mála zemí zařazeno do programu rychlejšího vydávání zaměstnaneckých karet. Jsme velice rádi, že u nás pracuje více než 2 000 srbských občanů, protože, jak je známo, naším největším problémem je nedostatek pracovních sil,“připomněl premiér Andrej Babiš.

Předseda české vlády ocenil, že se podařilo vyřešit i jeden z reliktů minulosti – srbský dluh vůči České republice. Během přijetí premiérky Brnabićové prezidentem Milošem Zemanem na Pražském hradě byla podepsána mezivládní dohoda o řešení dluhu Srbska vůči ČR. „Jedná se o dluh, který Srbsko zdědilo po rozpadu Jugoslávie,“ upřesnil premiér Babiš. „Myslím, že tato dohoda je dobrým příkladem i pro další nástupnické státy bývalé Jugoslávie, a chtěl bych za to srbské straně poděkovat.“

Oba představitelé se shodli, že se vzájemné česko-srbské vztahy v posledních letech intenzivně rozvíjejí, k čemuž přispívá i činnost Smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci. „Náš obchod se Srbskem trvale roste, v loňském roce dosáhl obrat 866 milionů korun a v letošním roce by výsledky měly být ještě lepší. Jsem rád, že obchod není jednostranný a že se výrazně zvyšuje podíl srbského dovozu. Budeme rádi, když se Srbsko bude přibližovat k Evropské unii a pokud se Srbsko brzy stane také členem Světové obchodní organizace,“ poznamenal premiér Babiš. Česká republika je momentálně už čtvrtým největším investorem v Srbsku. České firmy mají zájem o projekty na využívání přírodních zdrojů, nerostů, v energetice, především jde o vodní elektrárny. Obě země spolupracují například i v oblasti vojenského vzdělávání, obranného průmyslu a vojenské logistiky.

Premiér Babiš rovněž připomněl českou pomoc Srbsku při čelení migraci, kdy ČR kromě finanční a humanitární pomoci vyslala do Srbska postupně 150 policistů na pomoc se zvládáním migrační vlny a s ochranou hranic. Předseda české vlády rovněž srbské premiérce přislíbil aktivní pomoc na mezinárodním poli při snižování napětí mezi Srbskem a Kosovem. „Myslím si, že srbská strana má k tomuto problému velice konstruktivní přístup s cílem vyřešit ho dialogem,“ poznamenal A. Babiš.

Česko se rovněž intenzivně zasazuje za přijetí Srbska a dalších zemí západního Balkánu do Evropské unie. „Stejně jako u dalších zemí západního Balkánu platí, že samozřejmě podporujeme vstup Srbska do Evropské unie a budeme určitě rádi, když se uskuteční co nejdříve,“ řekl premiér Babiš.

Dvoudenní oficiální návštěvu Marockého království zahájil Andrej Babiš v úterý 4. prosince 2018 v Rabatu. Po slavnostní ceremonii na letišti navštívil mauzoleum Mohameda V. a při ceremonii položil věnec k hrobce Jeho Výsosti Mohameda V. a Hassana II.

Následně poobědval se členy podnikatelské mise vedené prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Hanákem a s marockými hosty. „Maroko je náš druhý největší partner v Africe a myslím si, že je to skvělá brána na další africké trhy a mohli bychom podstatně více využít ten potenciál. Jsem přesvědčen o tom, že nepotřebujete politiky v rámci Evropské unie, ale mimo Evropskou unii pro vás můžeme hrát skutečně nějakou roli. Takže děkuji, že nás provázíte na tuto misi a přeji vám úspěšný pobyt a úspěšná jednání,“ řekl Andrej Babiš při setkání s podnikateli.

Jednání s marockým premiérem

S předsedou vlády Marockého království Saádedínem Al Otmáním jednal premiér Andrej Babiš v královském paláci o vzájemných obchodních vztazích a průmyslové spolupráci. Maroko je po Jihoafrické republice druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR na africkém kontinentě.

V roce 2017 dosáhl český vývoz do Maroka hodnoty 316,8 milionu dolarů, dovoz pak částky 181 milionu dolarů. Velké příležitosti pro další rozvoj jsou podle premiéra Babiše především v oblastech energetiky, automobilového, leteckého a obranného průmyslu, zemědělských, potravinářských a zdravotnických technologií či těžebního průmyslu.

Důležitým bodem jednání předsedů vlád byla otázka migrace a její zvládání s ohledem na skutečnost, že západní středomořská trasa vedoucí přes Maroko se v průběhu letošního roku stala nejvytíženější migrační cestou do Evropy. Premiér uvedl, že považuje Marocké království za nepostradatelného hráče pro stabilitu a rozvoj regionu.

„Měli jsme jednání na úrovni delegací, paní ministryně průmyslu a obchodu podepsala smlouvu o vzájemné spolupráci a já jsem měl rozhovor s panem premiérem v takovém užším kruhu a skutečně jsme probrali konkrétně strašně moc témat. Dozvěděl jsem se například, že Maroko je největší výrobce automobilů na africkém kontinentě, my dokonce dovážíme Renaulty a Dacie do České republiky z Maroka. Samozřejmě vyvážíme naše Škodovky, zatím je to 2 400, ale s novými typy, které přicházejí, je ambice se dostat na 4 000,“ uvedl po jednání český předseda vlády.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková se setkala s ministrem průmyslu, investic, obchodu a digitální ekonomiky Mulejem Hafídem Elalámym, se kterým za účasti obou předsedů vlád následně podepsala Rámcovou dohodu o hospodářské spolupráci mezi Českou republikou a Marockým královstvím. Jejím cílem je podpořit růst objemu dvoustranného obchodu.

Setkání s dalšími významnými osobnostmi

Tématem jednání s místopředsedou Komory poradců Marockého království Abduláhem Chalútím byly především bilaterální česko-marocké vztahy. Podle premiéra Babiše by se obě země měly snažit o větší spolupráci mezi bezpečnostními službami při výměně informací, které pomohou předcházet teroristickým útokům či pašování lidí a drog.

S předsedou Národního shromáždění Marockého království Habíbem Al Malkím mluvil premiér Andrej Babiš například o podpoře zemědělství i ekonomické spolupráci.

Setkal se také s ministrem zemědělství, mořského rybolovu, rozvoje venkova, vodního a lesního hospodářství Azízem Achanúšem a před zahájením podnikatelského fóra jednal se Saláhedínem Mizuárem, prezidentem marockého podnikatelského svazu CGEM a bývalým ministrem zahraničí Marockého království.

Česko-marocké podnikatelské fórum

Z Rabatu jel premiér nedávno otevřenou vysokorychlostní železniční tratí TGV do Casablanky, kde se uskutečnilo Česko-marocké podnikatelské fórum. Andrej Babiš ocenil, že Maroko je bezpečnou a stabilní zemí a vyniká svou kvalitní infrastrukturou, jejímž příkladem je právě využívání rychlovlaků a rozvoj automobilového průmyslu. Vzájemná spolupráce mezi oběma zeměmi bude podle něj velkým přínosem pro všechny, protože Marocké království se může stát vstupní bránou českých podnikatelů do západní Afriky. „Tuto návštěvu považuji za takový určitý začátek spolupráce, která by měla být ještě daleko obsáhlejší, než jak tomu bylo doposud. Dohodli jsme se na tom jak s panem velvyslancem, tak s paní ministryní, a důležité také je, aby nám české podniky řekly, co by pro ně bylo zajímavé, jaké investice do Maroka,“ řekl mimo jiné v projevu Andrej Babiš.

Fóra se zúčastnila také ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková a téměř čtyři desítky podnikatelů pod vedením Svazu průmyslu a dopravy ČR. Zastoupeny byly především firmy ze zemědělského a obranného průmyslu. Na okraj podnikatelského fóra se premiér Babiš setkal s řadou podnikatelů.

Premiéra doprovázela na oficiální cestě manželka

Na návštěvu Marockého království doprovodila premiéra Andreje Babiše manželka Monika. Zúčastnila se ceremoniálu v mauzoleu Mohameda V., oběda s podnikatelskou delegací i slavnostní večeře.

Samostatně navštívila asociaci bratra krále AMSAT, která pečuje o trisomické děti. Dále asociaci manželky předsedy vlády Marockého království zabývající se bojem proti konzumaci a pašování drog a drogové závislosti. Zavítala také do sídla Asociace solidarity s ženami samoživitelkami.

Naposledy navštívil Maroko předseda vlády ČR v únoru 2006. V příštím roce oba státy oslaví 60. výročí navázání diplomatických vztahů.

Summit Přátel koheze se uskutečnil z iniciativy slovenského premiéra Petera Pellegriniho a účastnilo se ho celkem 16 členských států, především kohezní země a státy jižního křídla EU. Evropští státníci přijali společné prohlášení, ve kterém zdůrazňují potřebu zajistit dostatečné financování kohezní a společné zemědělské politiky v příštím víceletém finančním rámci EU.

„Jsem velmi rád, že slovenská strana tento summit zorganizovala. Pro nás je nepřijatelné, že by měla koheze klesnout. Zároveň jsme se dnes shodli, že kohezní politika by měla být pro členské státy flexibilnější. Musíme to být my, kdo rozhoduje, kam peníze půjdou. Pro Česko jsou peníze z EU klíčové pro investice a zlepšování dopravní infrastruktury, proto o ně budeme v jednáních bojovat,“ řekl český premiér Andrej Babiš.

Společné prohlášení se věnuje i financování dalších prioritních oblasti jako bezpečnost a obrana, migrace, kosmické aktivity, výzkum a vývoj nebo digitalizace.