Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pátek 14. září 2018 sešli na mimořádném jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. 

Hlavním a jediným tématem jednání byl návrh státního rozpočtu na příští rok. Další plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční dne 24. září 2018 a ve stejný den také proběhne společné jednání tripartity s představiteli krajů.

Předseda vlády Andrej Babiš informoval sociální partnery, že se zástupci Rady hospodářské a sociální dohody pravidelně zúčastňují jednání krajských tripartit. Ve čtvrtek 13. září se uskutečnilo zasedání tripartit Zlínského a Jihomoravského kraje a v pondělí 17. září proběhne zasedání Rady hospodářské a sociální dohody Libereckého kraje. Krajské tripartity řeší zejména zaměstnanost, školství nebo dopravu. Premiér rovněž sdělil, že se pravidelně scházejí pracovní týmy tripartity.

Hlavním bodem programu byla příprava státního rozpočtu na příští rok. Jeho prioritami jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a platová politika vlády. Celkové výdaje rozpočtu by měly dosáhnout výše 1 505,3 miliardy a příjmy 1 465,3 miliardy korun. Schodek rozpočtu bude činit 40 miliard.

Státní rozpočet počítá s výrazným růstem výdajů na důchody, které se celkově zvednou o 37,8 miliardy. Významným způsobem se také navýší prostředky do školství, a to o 28,6 miliardy, do dopravní infrastruktury o 10,8 miliardy, zvednou se také prostředky na opravy kulturních památek či výdaje na podporu sportu.

Výdaje na platy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o 29,82 miliardy na celkových 282 miliard. Pokud jde o objem prostředků na platy v oblasti regionálního školství, dojde k jeho navýšení u pedagogů o 15 % a nepedagogických pracovníků o 10 %. U ostatních pracovníků se nejvyšší procentuální nárůst bude týkat civilních zaměstnanců státních zastupitelství a soudů. Cílem je, aby průměrný měsíční plat těchto zaměstnanců dosáhl hranice 30 000 korun.

Příští jednání tripartity a společné jednání s představiteli krajů se uskuteční v pondělí 24. září v Lichtenštejnském paláci.

Kabinet na návrh ministryně financí odsouhlasil, že by se současné místní poplatky za lázeňský a rekreační pobyt novelou zákona o místních poplatcích sloučily do jediného místního poplatku za krátkodobý úplatný pobyt, a to bez ohledu na to, kde a jakou formou je tento pobyt poskytován. To by obcím umožnilo mj. zpoplatnit i tzv. sdílenou ekonomiku. Nově by také tento poplatek mohly vyhláškou zavést všechny obce, ne jen ty, které jsou považovány za místo soustředěného turistického ruchu, nebo se na jejich území nachází lázeňské místo. Ministři se shodli, že současné řešení není spravedlivé vůči těm obcím, které mají v souvislosti s turistickým ruchem rovněž zvýšené náklady na služby (např. odvoz odpadů, provoz turistických informačních center atd.), ale současná právní norma se na ně nevztahuje. Novelu teď vláda předloží parlamentu.

„V návrhu jsou velké kompetence obcím, které mohou rozhodovat, dávat výjimky a je to hlavně na nich,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Vláda řešila také otázku, zda se Česká republika zapojí do plánovaného navýšení kapitálu Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD) a navýšení kapitálu Mezinárodní finanční korporace (IFC). Otázka navýšení kapitálu obou finančních institucí byla nastolena na dubnovém zasedání Rady guvernérů Skupiny Světové banky. Mělo by se jednat o celkem 13 miliard amerických dolarů (7,5 miliardy pro IBRD a 5,5 miliardy pro IFC), které budou doplněny o navýšení upsaného nesplaceného kapitálu IBRD o 52,6 miliard dolarů. Jednotlivé členské země se do navýšení kapitálu mohou, ale nemusí zapojit, a podle toho bude upraven jejich akcionářský podíl.

„Souhlasíme s principem navýšení kapitálu, ale nemyslím, že bychom skutečně chtěli aktivně poskytovat finanční prostředky a ten kapitál navyšovat,“ konstatoval po jednání kabinetu premiér.

Vláda Andreje Babiše rovněž řešila personální otázky. Novým stálým tajemníkem na Ministerstvu zemědělství na návrh ministra zemědělství jmenovala s účinností od 15. září 2018 na dobu pěti let Jana Sixtu, který zvítězil ve výběrovém řízení. Protože J. Sixta dosud působil ve stejné funkci na Ministerstvu vnitra, rozhodla vláda rovněž o urychleném vypsání výběrového řízení na jím uvolněný post. Vláda také jmenovala nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Na návrh 1. vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka se jím stal dosavadní náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Marek Šimandl.

Součástí jednání kabinetu byla i diskuse nad aktuálními problémy. „Nazval bych to takové minikoaliční zasedání, kde jsme si zopakovali hlavní věci, které chceme řešit a u nichž jsme ještě nedošli k nějaké shodě. Je to zákon o státní službě, který navrhla minulá menšinová vláda hnutí ANO. Já jsem včera osobně jednal s paní Valachovou, chceme společně najít řešení. Jsou to nějaké technikálie, chceme, aby ten zákon byl co nejdříve přijat.“

Podle premiéra je například nešťastné, že nově nastoupivší ministr nemůže vyměnit náměstka svého předchůdce, který třeba mohl i ve výkonu své funkce způsobit nějaké škody. „Já to považuji za absurdní. To nejsou nějaké čistky. Je to jen právo, abychom my, pokud chceme řídit stát efektivně, jsme na to měli i správné úředníky a náměstky,“ řekl.

Dalšími projednávanými body byly karenční doba, insolvenční zákon, minimální mzda a důchodová reforma. „Všechna tato témata jsme probrali v nějakém koaličním formátu a domluvili jsme se, jak to budeme řešit. Nejsou tu žádné spory nebo rozpory,“ ujistil premiér Babiš.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-12–zari-2018-168378/.

V pátek 7. září 2018 se předseda vlády Andrej Babiš setkal s prezidentem Indické republiky Ramem Nathem Kovindem. Společně jednali o posílení vzájemné hospodářské spolupráce, o otázkách v oblasti obrany a bezpečnosti nebo o vztazích mezi Indií a EU v souvislosti s podporou dohody o volném obchodu. Pro ČR je Indie jedním z nejvýznamnějších a strategických obchodních partnerů v Asii.

Premiér Babiš hovořil s indickým prezidentem o možnostech posílení ekonomické spolupráce České republiky a Indie a zároveň podpořil snahu o její posílení v rámci vztahů Indie s Evropskou unií. Vyzdvihl důležitost uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Indií, která je klíčová pro vzájemné investice mezi jednotlivými členskými státy Unie a Indií. V souvislosti s vyjednáváním této dohody hovořil český premiér s prezidentem Indie rovněž o současném trendu zavádění protekcionistických opatření v mezinárodním obchodě, které negativně ovlivňují nejen mezinárodní výměnu zboží, ale také zahraniční investice. Pro ČR je Indie důležitým obchodním partnerem zvláště v oblasti automobilového a těžkého průmyslu. Mezi nejvýznamnější české investice v Indii patří například Škoda Auto, Bonatrans, Technicoat, Tatra, Škoda Power, Vítkovice Machinery Group a další.

Dalším tématem setkání byla spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti. České firmy obchodují s indickými společnostmi v různých průmyslových odvětvích (např. výroba těžkých nákladních automobilů, vojenské techniky a materiálu). Indie je pro ČR také významným partnerem v oblasti jaderné energie. Předmětem jednání bylo i posílení cestovního ruchu mezi oběma zeměmi a možnost přímého leteckého spojení mezi Prahou a Dillí.

Prezident Indické republiky Ram Nath Kovind přijel do ČR na pozvání prezidenta Miloše Zemana. Jedná se o státní návštěvu nejvyššího představitelem Indie v ČR po více než dvaceti letech.

Předseda vlády Andrej Babiš uvedl v pondělí 30. července 2018 do úřadu ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, kterou ve stejný den jmenoval a pověřil řízením resortu prezident republiky Miloš Zeman.

„Resort práce a sociálních věcí je z hlediska výdajů rozpočtu největší, je to téměř 45 procent výdajů státního rozpočtu. V rámci našeho programového prohlášení jsou tam velké výzvy, jako je například důchodová reforma. Pan prezident nás také vyzval, abychom řešili zákon o hospicové péči,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš s tím, že dalšími tématy bude také příspěvek na bydlení, nedostatek pracovní síly či problematika matek samoživitelek.

Jana Maláčová převzala Ministerstvo práce a sociálních věcí po Petru Krčálovi.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí 9. července 2018 sešli na 144. jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Hlavními tématy bylo programové prohlášení vlády a příprava státního rozpočtu na příští rok. 

Předseda vlády Andrej Babiš informoval sociální partnery o připravovaném společném jednání české a slovenské tripartity. Jednání by se mělo uskutečnit na podzim letošního roku na Slovensku. Sociální partneři také dostali informaci, že se v září uskuteční společné jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR se zástupci krajů. Krajské tripartity řeší zejména zaměstnanost, školství nebo dopravu.

Programové prohlášení vlády

„Hlavními body jsou pevné ukotvení České republiky v evropských strukturách, v rámci Evropské unie a NATO, zvyšování důchodů, důchodová reforma, digitalizace, reforma školství a samozřejmě investice,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš.

Vláda chce pokračovat ve spolupráci se sociálními partnery a nepřipustí privatizaci veřejných služeb, a ani podniků se státní účastí. Zasadí se také o boj s daňovými ráji a daňovými úniky. Jedním z hlavních cílů této vlády je také boj za zájmy českých občanů v Evropské unii a odmítnutí existující úpravy uprchlických kvót.

Vláda Andreje Babiše chce řešit důchody a důchodovou reformu. Připravuje proto novelu zákona o důchodovém pojištění, která by zvýšila základní výměru důchodu na deset procent průměrné mzdy, a také by navýšila důchod o 1000 korun lidem, kteří se dožijí 85 let věku. Zaměstnanci v náročných profesích získají možnost dřívějšího odchodu do důchodu.

Kabinet bude také bojovat proti byrokracii a chce digitalizovat státní správu. V plánu jsou rovněž masivní investice a snižování daní. Mělo by dojít ke snížení DPH u vodného a stočného, stravovacích služeb, točeného piva anebo u služeb s vysokým podílem lidské práce.

Vláda se chce také soustředit na fungování nemocnic a úspory ve zdravotnictví. Prioritou bude energetická politika, odstraňování ekologických škod a nakládání s nerostnými surovinami a to s maximální výnosností pro stát. Kabinet rovněž připraví výstavbu nových bloků pro jaderné elektrárny.

Příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2019

Návrh počítá s příjmy ve výši 1 431,6 miliardy korun a s výdaji ve výši 1 481,6 miliardy korun. Jeho součástí je zvýšení průměrného starobního důchodu od 1. ledna 2019 o zhruba 918 korun i zvyšováním objemu finančních prostředků na platy učitelů o 15 procent a nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství o 6 procent. Vyšší prostředky půjdou také na kulturu, soudy či státní zastupitelství, kde úředníci dostanou 8 procent navíc. Státní fond dopravní infrastruktury obdrží o 12 miliard více než letos.

Další plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody se uskuteční dne 24. září 2018 a proběhne za účasti krajů.

Informace o činnosti Úřadu práce ČR, zajištění větší uplatnitelnosti především dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na trhu práce a podpora jejich motivace pracovat, cílená komunikace se zaměstnavateli či praktické informace o nepojistných sociálních dávkách. To byla hlavní témata celostátní porady na Generálním ředitelství ÚP ČR za účasti předsedy vlády České republiky Andreje Babiše a ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové. 

Počet volných pracovních míst, která zaměstnavatelé v dubnu prostřednictvím ÚP ČR nabízeli, poprvé v historii přesáhl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Nízká nezaměstnanost ale pro Úřad práce ČR rozhodně neznamená méně práce. Naopak – poskytuje prostor pro ještě individuálnější práci s klienty. V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to např. kvůli nízké úrovni vzdělání, popř. “zastaralé“ kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Úkolem Úřadu práce ČR je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence.

„Zajímal jsem se o to, jak funguje evidence Úřadu práce ČR, když firmy žádají o zaměstnance a samozřejmě preferují české občany. Když je Úřad práce ČR nenajde, tak jejich žádost poté propadne do evidence zahraničních pracovníků. Požádal jsem paní ministryni Němcovou a paní generální ředitelku Sadílkovou, zda by tyto žádosti mohly vyhodnocovat podle jednotlivých okresů i krajů, abychom měli jasný přehled, jaké firmy, ve kterých sektorech žádají a jaké nabízejí podmínky. Je důležité, aby všichni spolupracovali,“ uvedl po jednání předseda vlády Andrej Babiš. 

V tomto ohledu by mohla pomoci i úprava stávající legislativy a posílení či rozšíření kontrolní činnosti Úřadu práce ČR, zejména v oblasti nelegálního zaměstnávání, kterou v současné době na základě podnětu ze strany příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR vykonává Státní úřad inspekce práce.

Důležitým tématem společného jednání byla i potřeba změny systému nepojistných sociálních dávek a jeho nastavení tak, aby se lidem vyplatilo pracovat a nespoléhat na příjmy z dávek.

„Jedním z nástrojů jak omezit obchod s chudobou je zastropovat dávky státní sociální pomoci na úroveň běžného nájemného, které nesmí být vyšší, než je v místě obvyklé. Náklady spojené s užíváním bytu musí být přesně vymezeny ve smlouvě. Změny, které to umožní, předkládám tento týden na vládu,“ shrnula ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová.

Tento krok by velmi vhodně doplnit současnou praxi, kdy ÚP ČR využívá efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek.

„Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, prokazatelně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ doplňuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Premiér Babiš otevřel též téma zaměstnávání cizinců v ČR.

„Dlouho jsme diskutovali o systému přijímání zahraničních pracovníků a domluvili jsme se na dalším postupu. Pro mě je vždy důležité mluvit s lidmi, kteří jsou z praxe, přicházejí do styku s uchazeči, a kteří mají za úkol nezaměstnané umístit do práce. Proto si myslím, že by kompetence Úřadu práce ČR mohly být ještě rozšířeny, např. o možnost kontroly,“ uzavírá premiér Babiš.

K 30. 4. 2018 evidoval Úřad práce ČR celkem 242 798 uchazečů o zaměstnání. To je o 20 810 méně než v březnu, o 84 401 osob méně než před rokem a nejméně od srpna 1997, kdy bylo bez práce 230 301 lidí. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 3,2 % (březen 2018 – 3,5 %, duben 2017 – 4,4 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v dubnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 267 107, z toho 16 227 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za březen 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.

Zdroj: Úřad práce ČR