Svaz průmyslu a dopravy ČR letos s oslavami 100 let ještě zdaleka nekončí. Právě odstartoval komunikační kampaň na sociálních sítích. Uživatelům připomene historické průmyslové milníky a díky medailonkům s významnými osobnostmi poodkryje i výhled do budoucnosti jednotlivých oborů.

„Do kampaně jsme vybrali historické milníky spojené s průmyslem, pokrokem, výzkumem či důležitými výrobky. Na výběru jsme spolupracovali i s Národním technickým muzeem. Věřím, že nabízíme atraktivní připomínku historie včetně zajímavých animací a informací,“ říká ředitelka komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

Seriál bude Svaz průmyslu publikovat každý čtvrtek na svém Instagramu a Facebooku, a to pod hashtagem #stripkyhistorieprumyslu. Chce tak zviditelnit pestrost a šíři českých úspěchů, které se s průmyslem pojí.

„Hned na úvod si připomínáme Rudolfa II., za jehož vlády vzkvétala Praha i průmysl v českých zemích. Připomínáme si ho i proto, že na jeho pokyn byl zbudován Španělský sál Pražského hradu, kde jsme v červnu oslavili naše stoleté výročí,“ doplňuje Eva Veličková.

V dalším on-line seriálu „Jak vidím budoucnost “ bude Svaz průmyslu publikovat na svém Youtube kanále rozhovory s představiteli Svazu, řediteli firem i členy vlády o jejich představě budoucnosti průmyslu i jejich oboru.

„Během výročního dne 18. června jsme na konferenci i galavečeru natočili desítky rozhovorů s osobnostmi, které mají k průmyslu a ekonomické situaci ČR co říct. Budoucnost je motto celého našeho jubilejního roku. Pro nás ji okomentovali například premiér Andrej Babiš, průmyslník Zbyněk Frolík či zástupce úspěšného českého start-upu Ondřej Krátký,“ říká Eva Veličková, ředitelka Sekce komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je aktivní na pěti sociálních sítích. Na Instagramu, Twitteru, Facebooku, Linkedinua YouTube. Zejména na Twitteru mají jeho příspěvky tisíce zhlédnutí denně.

Letos Svazu průmyslu a dopravy slaví 100leté výročí. U jeho příležitosti oslavuje úspěchy českých podniků a otevírá otázku budoucnosti.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhuje, aby od roku 2020 činila minimální mzda 50 procent průměrné mzdy. Novela zákoníku práce by obsahovala valorizační mechanismus, kdy by výše minimální mzdy odpovídala na začátku roku polovině průměrné mzdy z předloňska.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě prosazuje zavedení transparentního valorizačního mechanismu. Navrhovaný koeficient 50 procent je ale příliš vysoký.

„Návrh paní ministryně je nezodpovědný. Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Navýšení minimální mzdy o 800 korun v příštím roce by bylo pro podniky ideální. Zvýšení o tisíc korun je pro velkou část firem přijatelné. Kdyby ale prošel návrh paní ministryně, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce. Zkomplikovalo by to hospodářský růst,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zástupci Svazu průmyslu se s ministryní práce a sociálních věcí sešli minulý týden, kde projednávali také postup zvyšování minimální mzdy. „Paní ministryně nás ale neinformovala, že přijde s návrhem takto vysokého koeficientu. Věřím, že pan premiér tento návrh nepřijme. Postup paní ministryně popírá princip sociálního dialogu. O tomto tématu má jednat tripartita a nikolik jen odbory se sociální demokracií,“ dodává Jaroslav Hanák. Řada firem, které jsou už dnes na hraně, pokud jde o růst produktivity práce a růst mezd, by nejspíš nebyla schopná udržet míru zaměstnanosti.

Spojené arabské emiráty představují pro české firmy bránu do celé oblasti Perského zálivu. Tamní státy potřebují pomoci s rozvojem odvětví mimo těžbu ropy. Přímo v Dubaji mohou české podniky získat zakázky při přípravě světové výstavy Expo 2020. S místními firmami se budou moci čeští podnikatelé setkat v rámci podnikatelské mise do SAE, kterou pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR.

V lese mohutných jeřábů už na okraji Dubaje rostou skelety budov budoucího výstaviště světové výstavby Expo 2020. Investice do jeho výstavby budou letos a příští rok jedním z tahounů místní ekonomiky. V letech 2020 a 2021 Expo urychlí růst dubajského HDP o 2 procentní body, odhaduje nedávná analýza americké banky Bank of America.

Do budování futuristického areálu se mohou zapojit i české firmy. „Na některé dodávky už jsou vypsané tendry,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR. Oficiální portál pro dodavatele představí českým firmám zástupci Expo 2020 v rámci podnikatelské mise pořádané Svazem průmyslu, která bude od 23. do 27. září doprovázet předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka při návštěvě Spojených arabských emirátů.

RŮST EKONOMIKY ZRYCHLUJE

Spojené arabské emiráty se letos stejně jako okolní země vzpamatovávají z ekonomického zpomalení, které způsobily nízké ceny ropy a její přiškrcená těžba. Letošní růst by se měl podle odhadů Mezinárodního měnového fondu zrychlit z 0,5 na téměř 2 procenta. V dalších letech by se výkon ekonomiky měl zvyšovat o více než 3 procenta ročně.

V červnu vláda v Abú Dhabí schválila tříletý stimulační balík v hodnotě 13,6 miliardy dolarů, který má podpořit odvětví mimo těžbu a zpracování ropy. V květnu přijala státní ropná firma ADNOC pětiletý plán investic v hodnotě 45 miliard dolarů, který by měl růst v odvětvích mimo ropu zvednout podle odhadů Bank of America o 1,1 procentního bodu.

SAE JSOU CENTREM OBCHODU

Pro české firmy jsou emiráty největší obchodní partner v oblasti Perského zálivu. Loni tam vyvezly zboží za necelých 20 miliard korun. Obchodní význam země je ale mnohem větší. „Spojené arabské emiráty se stávají regionálním centrem, kde se uzavírají obchody pro celou oblast Blízkého východu. Je to podobný model, který jsem měl možnost vidět v rámci svého působení v Hongkongu. Konkrétně v Dubaji a Abú Dhabí sídlí stovky zahraničních společností, které se zaměřují na reexport zboží do Asie či Afriky,“ popisuje potenciál země Daniel Blažkovec, obchodní rada českého velvyslanectví ve Spojených arabských emirátech.

Na podnikatelské misi se české firmy potkají se zástupci místních společností během dvou podnikatelských fór. Zájem mají především o zboží, zařízení a služby v energetice, zdravotnictví, IT nebo sklářském průmyslu.„Země Perského zálivu neustále hledají způsoby, jak snížit závislost na ropě, přitom ale neustále stoupá jejich spotřeba energie. Velký potenciál existuje pro firmy v solární energetice. Ve zdravotnictví je patrná také poptávka po spolehlivé a moderní zdravotnické technice od základních pomůcek až po komplexní vybavení nemocnic,“ uvádí Lukáš Martin ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Spojené arabské emiráty zavádějí rozsáhlý program na podporu digitální ekonomiky a smart cities, což je příležitost pro české IT firmy. Několik z nich už poskytuje spoustě místních ministerstev, škol a univerzit zálohování, správu a ochranu dat. Užší ekonomickou spolupráci ve výrobě nebo při výzkumu a vývoji mohou české firmy navázat také v oblasti bezpečnosti a obrany.

Poptávka po luxusním zboží zase nahrává výrobcům designového skla a křišťálu. „Velice dobře se mohou uplatnit i výrobci dekorativních svítidel a dalšího vybavení pro hotely,“ dodává Lukáš Martin.

ZEMĚ PERSKÉHO ZÁLIVU USNADŇUJÍ PODNIKÁNÍ

Nedávné opětovné zavedení amerických sankcí proti Íránu se zatím obchodu v regionu významně nedotkly. „Působí zde zahraniční firmy, které založily pobočky přímo v Emirátech, vyrábějí tady a dodávají zboží do ostatních zemí kolem Perského zálivu. Tyto firmy se Spojenými státy neobchodují, takže by jim sankce neměly ublížit, i když budou s Íránem dál obchodovat,“ říká Pavel Foubík, prezident Czech Business Council v Dubaji a severních emirátech. CBC nově pomáhá českým firmám nejen v Dubaji, ale také v Saúdské Arábii, Íránu a Ománu.

Během podnikatelské mise zástupci CBC představí českým podnikatelům například změny ve federálních zákonech, které mají vliv na podnikání. Řada změn souvisí se snahou zemí kolem Perského zálivu snížit závislost ekonomik na těžbě ropy. Výpadek příjmů z ropy ve státním rozpočtu částečně nahradily SAE zavedením pětiprocentní daně z přidané hodnoty. Stejnou daň zavedla také Saúdská Arábie. Očekává se, že okolní země budou následovat.

Spojené arabské emiráty spustily letos úvěrový registr, který umožní bankám lépe hodnotit úvěrová rizika firem. To by se mělo promítnout do větší ochoty bank poskytovat firmám úvěry. Podnikatelské prostředí v zemi by měl zlepšit také nový insolvenční zákon. Do konce roku by měla vláda umožnit zahraničním firmám, aby ve vybraných odvětvích stoprocentně vlastnily firmy založené v SAE.

Saúdská Arábie usnadnila přístup zahraničních investorů na místní kapitálový trh. Bahrajn usnadnil zaměstnávání zahraničních pracovníků. Katar zavedl nový program bezvízového vstupu do země a novým zákonem se snaží zvednout ochranu zahraničních pracovníků.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vnímá dynamické změny, jimiž v posledních letech prochází celý energetický sektor. Technologický pokrok a legislativní vývoj podporují trend decentralizace energetiky a posouvají konečného spotřebitele blíže do středu dění. Spotřebitel budoucnosti bude více rozhodovat o tom, kdy a z jakých zdrojů bude spotřebovávat energii, a v mnoha případech se bude přímo podílet na vlastní produkci elektřiny. Od všech účastníků trhu se bude vyžadovat větší flexibilita.

Existuje mnoho dílčích legislativně-technických, ale také technologických výzev, které musí být zvládnuty, aby se energetika stala tzv. smart a umožnila spotřebiteli naplno využívat potenciálu moderních technologií. Velkou výzvu v tomto ohledu představuje i téma akumulace elektrické energie, která může být jedním z nositelů zmíněné flexibility. Efektivní akumulátory na úrovni domácností již dnes umožňují např. odložení spotřeby elektřiny vyráběné za dne střešními solárními panely do večerních hodin, kdy slunce nesvítí, ale v domácnosti se v tu dobu používá hodně spotřebičů. Na úrovni větších výrobních celků pak velké baterie mohou představovat i další možnost, jak odlehčit přenosové soustavě tím, že uchovají určitý objem elektřiny, který by soustavu jinak přetěžoval.

Jako hlavní představitel českého průmyslu si uvědomujeme potenciál tohoto technologického řešení a z toho důvodu jsme připravili strukturovaný výčet kroků, které musí být provedeny, aby mohla být akumulace energie v českých podmínkách provozována bezpečně, stabilně, bez jakýchkoliv negativních vlivů na přenosovou a distribuční soustavu a ku prospěchu konečných spotřebitelů. Nyní vstoupíme do jednání s veřejnými institucemi, kde budeme usilovat o to, aby český energetický sektor byl na přicházející výzvy v energetice dobře připraven.

Strukturované stanovisko SPČR k nástupu nových technologií v elektroenergetice si můžete přečíst zde.

AKTUÁLNÍ VÝVOJ SPORU TURECKO – USA

Turecká lira sice mírně posílila poté, co turecký ministr financí Berat Albayrak včera v konferenčním hovoru s více než 6 000 zahraničními investory vyloučil možnost omezení peněžních toků či dojednání pomoci ze strany Mezinárodního měnového fondu. Přislíbil naopak nezávislost centrální banky, přísnější rozpočtovou disciplínu a strukturální reformy pro zdravý růst. Nicméně dnes (17.8.) propad kurzu turecké měny pokračoval.  
Americko-turecký obchodní a politický konflikt, který dramatický propad liry nastartoval, může  v budoucnu dále eskalovat. Jak dnes k americkým sankcím proti Turecku uvedl ministr financí USA Steven Mnuchin: „Jsme připraveni udělat více.“

Dlouhodobé ekonomické potíže Turecka se vyhrotily poté, co turecká lira dramaticky oslabila vůči dolaru po oznámení amerického prezidenta Trumpa z minulého pátku o zdvojnásobení dovozních cel na turecký hliník a ocel. USA tím tlačí na Turecko, aby propustilo dva roky zadržovaného evangelického pastora Andrew Brunsona údajně napojeného na kurdské teroristy. 

TURECKÁ REAKCE

Turecký prezident Erdogan ohlásil odvetu v podobě zdvojnásobení tureckých cel pro americká osobní auta, alkohol a tabák. Osobní automobily z USA budou podléhat 120% clu, alkohol pak dokonce 140% clu. Ze strany Ankary jde však spíše o symbolický krok, určený domácímu publiku. Ani automobily, ani alkohol, ani tabák totiž nepředstavují klíčové položky amerického exportu do Turecka. Navíc pro USA představuje Turecko až 31. Největšího obchodního partnera, zatímco z hlediska Turecka patří USA mezi několik hlavních vývozních i dovozních partnerů. Z USA dováží Turecko ve velkém například bavlnu, železný šrot nebo letecké součásti.

POLITICKÝCH PROBLÉMŮ V AMERICKO-TURECKÝCH VZTAZÍCH JE MOMENTÁLNĚ ALE CELÁ ŘADA 

Jde zejména o zhoršující se vztahy Turecka a Izraele, turecký postoj vůči Kurdům, kteří jsou hlavními západními spojenci v boji proti Islámskému státu, turecký nákup amerických stíhaček F-35A Lightning II doplněný nákupem ruských systémů protivzdušné obrany, pomoc Íránu při vyhýbání se americkým sankcím ze strany státem vlastněné turecké banky Halkbank, americká ochrana pro M.F Gülena, který měl být podle tureckého prezidenta vůdcem pokusu o státní převrat v Turecku před dvěma lety a další témata.

DOPADY NA BYZNYS MOHOU BÝT VÁŽNÉ

Ať už pro ně politici ale najdou jakékoli řešení, faktem pro byznys zůstává, že smlouva uzavřená v Turecku před dvěma týdny v amerických dolarech je nyní kvůli snížení hodnoty liry pro turecký protějšek o více než 20 procent dražší. Stabilizaci slabé liry tento týden vedle zmíněných prohlášení tureckého ministra financí pomohl zejména příslib finanční pomoci ze strany katarského emíra Ál Sáního v podobě 15 mld USD investovaných do tureckých finančních trhů a bank. Přesto stávající inflace ve výši 15,9 % tlačí rychle nahoru ceny základního zboží. 

Při pokračující eskalaci napětí mezi Tureckem a USA je podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy pravděpodobné další oslabování liry, což může z důvodů expozice evropských bank bránit posilování (vůči dolaru) jak euru, tak zprostředkovaně i koruně. Z evropských bank jsou podle Kovandy v Turecku poměrně silně angažovány španělská BBVA, italská UniCredit, nizozemská ING, francouzská BNP Paribas a britská HSBC. Tyto banky vlastní významné podíly v tureckých bankách nebo mají v zemi své stoprocentně ovládané dceřiné společnosti. Prudký propad liry zvyšuje pravděpodobnost, že se významná část turecké podnikové sféry dostane do platební neschopnosti. V řadě případů si totiž turecké podniky braly úvěry v dolarech a eurech, a ty se jim nyní s pádem liry enormně prodražují. Riziku nesplácených úvěrů je z evropských bank vystavena zejména španělská BBVA, a to prostřednictvím svého padesátiprocentního podílu v tureckém ústavu Garanti.

TURECKO JE VÝZNAMNÝ EXPORTNÍ TRH ČESKÝCH FIREM, NĚKTERÉ VZTAHY MOHOU BÝT NYNÍ OHROŽENY

V posledních několika letech hodnoty exportu z ČR do Turecka významně rostou. V roce 2018 se jednalo o hodnotu cca 2,3 miliardy USD a na základě analýzy průběžných a loňských dat lze předpokládat, že při zachování stabilního vývoje by letošní hodnota exportu toto číslo překonala. Současná politicky vyvolaná měnová krize však zřejmě zasáhne reálnou ekonomiku natolik, že tak dobrých výsledků dosaženo nebude. Obáváme se, že dopad bude mnohem citelnější, než v případě otřesů po pokusu o vojenský puč v roce 2016. 

Bavíme se zde o objemu vývozu, který je aktuálně téměř shodný s hodnotou českého vývozu do Číny.

Kromě přímých dopadů na firmy, které mají rozjednaný byznys, může dojít k přenosu problémů skrze evropské banky s významnými aktivitami v Turecku. Potíže mohou dopadnou i na firmy, které se proti měnovému riziku zajistily, nebo neuzavírají kontrakty v tureckých lirách. Hrozí totiž riziko platební neschopnosti jejich tureckých partnerů. 

Mezi obory kde probíhá spolupráce, nebo je považována za perspektivní do budoucna, patří energetika, těžební průmysl, dopravní prostředky, strojírenství, farmacie, environmentální technologie a další.

Svaz pro Vás bude nadále sledovat situaci ohledně měnové krize v Turecku a vývoje vztahů mezi dvěma významnými obchodními partnery a nejsilnějšími spojenci v rámci NATO – Tureckem a USA.

Zdroje: 
Economist, Financial Times, Kurzy.cz (Cyrrus), Telegraph, Al Jazeera, Guardian a Český statistický úřad

Mladých podnikatelů v Česku ubývá. Od roku 2010 se počet podnikatelů do 40 let snížil o 65 tisíc. Naopak vzrostl počet podnikatelů starších 40 let. Kromě stárnutí populace se projevuje také menší chuť mladých lidí podnikat. Od zakládání firem odrazuje také stát nadměrnou regulací.

„Pokles zájmu o podnikání je smutné téma. Doznívá boom z devadesátých let, kdy se najednou mohlo podnikat a mnoho lidí i mladých si to chtělo vyzkoušet. Měli chuť dělat na sebe. V tom se doba změnila,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Ve věku do 40 let se snížil jak počet podnikatelů, kteří mají zaměstnance, tak počet osob, které pracují na svůj účet, vyplývá z šetření Českého statistického úřadu. Podíl sebezaměstnaných osob na celkové zaměstnanosti ve věkové kategorii do 40 let se od roku 2010 snížil o dva procentní body.

„V Česku chybí byznysová výchova, děti mnohdy nepokračují v podnikání svých rodičů. Založit podnikání je v České republice složitější a administrativně náročnější než v jiných zemích. Navíc plnit veškeré regulace, kterých je stále více, od daňových přes různé normy až po ochranu dat není snadné, a ne každý chce tato martyria podstupovat,“ dodává Jaroslav Hanák.

Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti klesl ve všech věkových skupinách. Výjimkou jsou lidé ve věku mezi 50 a 60 lety. Tento pokles souvisí také s růstem ekonomiky a nedostatkem zaměstnanců ve firmách. Firmy nabízejí více pracovních míst, než kolik je lidí bez práce. „Lidé proto nemusí tak trochu nuceně hledat alternativu, tedy vlastní podnikání,“ uvádí Jaroslav Hanák.

Větší roli ve výchově budoucích podnikatelů by měly hrát už školy. „Obecně je potřeba vychovávat v naší společnosti více kreativního a podnikavého ducha. Stát musí hrát roli jak skrze nastavení vzdělávacího systému, tak jako partner. Měl by potenciálním podnikatelům pomáhat, a ne je zbytečně přetěžovat administrativou a nadbytečnými regulacemi,“ říká Jaroslav Hanák. Státní úřady a kontrolní orgány by měly primárně aplikovat vůči firmám klientský a konzultační přístup místo represí.

Vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR v čele s prezidentem Jaroslavem Hanákem bude ve čtvrtek jednat s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Společně proberou fungování sociálního dialogu, vývoj mezd včetně stanovování minimální mzdy, spolupráci s úřady práce nebo zákoník práce. Z něj se zaměří především na význam karenční doby a plošné zavedení e-neschopenky. 

„Věřím, že i nadále bude fungovat tripartita. My jsme připravení na tom s paní ministryní spolupracovat a kdykoliv s ní řešit témata, která se dotýkají zaměstnavatelů a byznysu. Zásadní body obsažené například v Zákoníku práce, které mají vliv na firmy a zaměstnavatele, by se měly měnit jen po dohodě sociálních partnerů,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který je stejně jako ministryně Jana Maláčová a předseda ČMKOS Josef Středula místopředsedou sociálního dialogu.

STANOVENÍ MINIMÁLNÍ MZDY MUSÍ MÍT JASNÁ PRAVIDLA

„Za posledních 5 let se minimální mzda zvýšila o více než 4 tisíce korun. Pro firmy je důležité, aby byl růst minimální mzdy předvídatelný a věděly s čím mohou počítat,“ zdůrazňuje Jaroslav Hanák. 

„Podporujeme navýšení mezd pro učitele. Chci, aby naše země šla stejnou cestou jako Singapur nebo Finsko a soustředila se na vzdělanost, protože to je naše jediná šance dalšího růstu a pokroku. My Češi jsme zruční, ale pokud nebudeme mít kvalitní učitele, a tedy i vzdělané lidi, budeme mít v budoucnu problém,“ dodává Jaroslav Hanák. Naopak Svaz průmyslu nechce, aby se navyšoval počet státních úředníků a plošně zvyšovaly jejich platy o 10 %.

ZRUŠENÍ KARENČNÍ DOBY MUSÍ BÝT NAVÁZÁNO NA PLOŠNÉ ZAVEDENÍ E-NESCHOPENKY

„Zrušení karenční doby považujeme za neuvážené. Některým zaměstnancům dokonce může i uškodit, protože v mnoha firmách je zavedený systém sickdays, při kterých mají nárok na 100 % mzdy. Pokud vláda zruší karenční dobu, musíme počítat s tím, že podniky mohou sickdays zrušit,“ uvádí Jaroslav Hanák. 

Firmy očekávají, že po zrušení karenční doby by dočasná pracovní neschopnost mohla vzrůst o 2–3 %. Svaz průmyslu proto požaduje, aby případné zrušení karenční doby bylo provázáno na plošné spuštění e-neschopenky, která by měla pomoct zabránit zneužívání nemocenské. „Na dobrovolné bázi již u nás e-neschopenka funguje, nevidím tedy důvod, proč by nemohla fungovat i plošně,“ dodává Jaroslav Hanák.

MUSÍME ŘEŠIT NEDOSTATEK ZAMĚSTNANCŮ

Bariérou dalšího růstu pro firmy je nedostatek zaměstnanců. „Podnikům by pomohlo, kdyby se zpružnilo přijímání zahraničních pracovníků, kteří přes tzv. Režimy dostávají dočasné pracovní povolení na zaměstnaneckou kartu,“ říká Jaroslav Hanák s tím, že si uvědomuje, že ekonomika funguje v cyklech, vloni pravděpodobně dosáhla svého maxima a růst zpomaluje. „Existuje riziko, že se brzy může vrátit vyšší nezaměstnanost. Proto už nyní máme v plánu potkat se i s generální ředitelkou úřadu práce a řešit s ní, jak se na tu dobu společně připravit, abychom byli schopní lidem pomoct práci znovu najít,“ uzavírá Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR Vás zve na

ČESKO-MALAJSIJSKÉ (SABAH) PODNIKATELSKÉ FÓRUM A B2B

které proběhne ve středu 5. září 2018 od 10 hodin v budově MPO, Na Františku 32, Praha 1.

Program ke stažení zde.

Registrace: Akce je zdarma, ale podléhá registraci přes on-line formulář.

Zvací dopis velvyslance ČR v Malajsii s dalšími informacemi zde. 

Seznam malajsijských podnikatelů

Seznam v angličtině: List of Participants businessm mission Sabah

Sdělení o pokroku příprav na vystoupení Británie z EU, který minulý měsíc zveřejnila Evropská komise a jehož plné znění naleznete zde, vyzvalo hospodářské subjekty i občany, aby převzali odpovědnost za svou individuální situaci a do 30. března 2019 učinili všechny možné kroky k minimalizaci dopadu brexitu na svou činnost.

Svaz průmyslu a dopravy ČR si jednoznačně cení náročné práce vyjednavačů EK a princip individuální odpovědnosti dlouhodobě podporuje. Nicméně zároveň se domnívá, že úkolem politických lídrů je dojednat takový odchod Británie z EU, který firmám i občanům poskytne čas na přípravu, dostatečné právní jistoty a minimalizuje negativní dopady.

Sdělení Komise s názvem Příprava na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 30. března 2019 shrnuje nejdůležitější dopady dvou hlavních scénářů brexitu – s výstupovou dohodou a bez ní. U první z uvedených možností hovoří Komise o potřebě připravenosti a u druhé o nutnosti nouzového plánování.„Dohoda zůstává naším cílem, výsledky jednání však nelze předvídat“, uvádí Komise. „Soukromí aktéři, hospodářské subjekty a odborníci musí převzít odpovědnost za svou individuální situaci a do 30. března 2019 vyhodnotit možné dopady scénáře tvrdého brexitu na svůj obchodní model, učinit potřebná ekonomická rozhodnutí a podniknout a finalizovat všechny potřebné administrativní kroky“, uvádí Komise ve svém Sdělení. „I kdyby však dohoda o vystoupení byla ratifikována a dohoda o budoucích vztazích byla úspěšně uzavřena v přechodném období, nebude se jednat o vztahy členského státu a Unie. Evropská rada opakovaně zdůrazňuje, že třetí země nemůže mít stejná práva a požívat stejných výhod jako členský stát.“

Svaz průmyslu a dopravy ČR si je pochopitelně vědom toho, že vztahy členských států EU s Velkou Británií nebudou po brexitu stejné jako dosud. Nicméně přehnané zdůrazňování nové pozice Británie jako tzv. třetí země podle názoru Svazu není adekvátním odrazem situace – Británie bude mít za sebou historii téměř půlstoletí členství v EU a z tohoto hlediska zcela unikátní postavení. Z čistě českého pohledu, i bez ohledu na historii intenzívní spolupráce v rámci EU, nelze pak odhlédnout od tradice vynikajících vazeb mezi Československem a Británií po vzniku ČSR v roce 1918, v průběhu druhé světové války nebo po roce 1989. Z hlediska obchodu je Británie pro ČR čtvrtým nejvýznamnějším exportním trhem (po Německu, Slovensku a Polsku) a desátým největším importním trhem. Podle velikosti obratu vzájemného obchodu je Británie na sedmém místě. Naše země sdílejí podobné názory i na množství politických témat, zvláště uvnitř EU.

Ve Sdělení jsou dále stručně nastíněny úkoly a opatření v oblasti připravenosti podle jednotlivých odvětví: Doprava a letectví (strana 13), Cla (13), Finanční služby (14), Bezpečnost potravin (15), Léčivé přípravky (15), Osobní údaje (16) a Odborné kvalifikace (16). V materiálu se hovoří rovněž o nutných legislativních změnách v souvislosti s brexitem a o tzv. oznámeních, která o přípravě na brexit vydávají jednotlivé útvary Komise (jejich přehled podle odvětví naleznete v této příloze). Dokument přináší informace také o přípravách v oblasti přemístění agentur a subjektů EU z Británie, o databázích a IT systémech a o vnějších vztazích.

SPČR zevrubně sleduje přípravy na brexit ze strany EK, britské administrativy i české vlády. Informujeme firmy o praktických dopadech, vývoji a zjišťujeme a hájíme jejich zájmy. Generální ředitelka Svazu Dagmar Kuchtová jednala osobně s britskou premiérkou Mayovou již v listopadu loňského roku. V červenci britská vláda vydala Bílou knihu, která představila možné uspořádání vztahů mezi Británií a EU, směřující k tzv. „měkkému brexitu“. Jsme si vědomi sporných bodů v jednání a oprávněných výhrad EU, ale rámcově jsme dokument podpořili, ve snaze omezit negativní dopady možného brexitu bez dohody. Koncem července pak Svaz ještě jednal o některých částech Bílé knihy s náměstkem britského ministra dopravy, panem Jesse Normanem a s britským velvyslancem v ČR. Šlo především o zachování fungování trhu v oblasti silniční přepravy.

Nedosažení výstupové dohody (tzv. tvrdý brexit), a tím i absence přechodného období od 30.3.2019 do 31.12.2020, by řadě firem i občanů přineslo významné komplikace. Svaz proto jednoznačně podporuje uzavření výstupové dohody mezi EU a Británií a v uplynulých týdnech požádal předsedu vlády ČR i příslušné ministry o podporu pragmatického přístupu k brexitu v rámci Evropské rady a upozadění ideologických aspektů ve vyjednávání. Klíčové bude říjnové jednání Rady.

Situaci budeme nadále sledovat a přinášet Vám svá stanoviska.

V návaznosti na odstoupení od multilaterální smlouvy JCPOA (Joint Comprehensive Plan of Action) obnovily USA sankce proti Íránu. Rozhodnutí vstoupilo v účinnost dne 6. srpna. Druhé kolo sankcí je plánováno na 4. listopadu letošního roku.

České firmy loni do Íránu vyvezly zboží za 1,8 miliardy korun. Za posledních pět let se český vývoz do Íránu zdvojnásobil. V letošním prvním pololetí měl český vývoz hodnotu 790 milionů korun. „Sankce mohou nepříznivě ovlivnit český export a investice v Íránu například v oblasti energetiky. Z pohledu Svazu je nyní důležité, aby dál fungovala komunikace mezi Evropskou unií, Íránem a dalšími stranami mnohostranné dohody z roku 2015, která zastavila íránský zbrojní jaderný program,“ říká Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Opětovné uvalení sankcí vyvolalo předem oznámenou reakci Evropské unie, která se snaží zmírnit jejich dopady na evropské firmy, protože zůstává signatářem zmíněné smlouvy s Íránem a neschvaluje jednostranné rozhodnutí USA od dohody JCPOA odstoupit. Podle EU jde o dobrý nástroj k udržení dialogu s Íránem a zajištění mírové povahy jeho jaderného programu.

Od 6:00 dne 7. srpna vstoupil na straně EU v platnost tzv. „blocking statute“. Tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková k tomu dále uvedla, „Svaz průmyslu a dopravy ČR přivítal, že Evropská komise novelizovala nařízení z roku 1996, kterými od 7. srpna 2018 chrání evropské firmy, které obchodují s Íránem, před účinky amerických sankcí. Jeho dopad bude ovšem omezený, protože neochrání byznys evropských firem působících i v USA, nebo operujících na dalších trzích s americkými partnery.“

Nařízení původně vzniklo v reakci na americké sankce proti Íránu, Kubě a Libyi (1996). Jeho cílem je v podstatě zakázat evropským firmám, aby se řídily konkrétními sankcemi třetí strany a poskytnout jim jisté právní záruky před jejich extrateritoriálním dopadem. Reakce EU mimo jiné vysílá politický signál, že Evropa stojí za svým závazkem dodržovat JCPOA a udržet smlouvu při životě i bez USA.

Nařízení obsahuje zejména toto:

• V EU nelze uznat ani vykonat rozhodnutí soudu nebo správního orgánu v zemích mimo EU, které vzniklo na základě těchto amerických sankcí.
• Evropské firmy nesmí přímo ani prostřednictvím dceřiných společností vyhovět požadavkům a zákazům uvedených v amerických sankcích. Mohou tak ale učinit s předchozím souhlasem EU, pokud by nevyhovění mohlo vážně poškodit jejich zájmy a existenčně je ohrozit. (Může jít o souhlas podřídit se sankcím částečně, nebo zcela.)
• Sankcemi poškozená evropská firma může vymáhat u evropských soudů náhradu škody od podniků nebo institucí (včetně americké administrativy), které jí škodu způsobily. Náhradu lze získat i soudním zabavením majetku, které tyto podniky mají na území EU.
• Pokud se firma rozhodne bez předchozí autorizace řídit sankcemi USA a nerespektovat nařízení EU, je na členských státech, aby rozhodly o „účinných, přiměřených a odrazujících sankcích“ a zároveň je vymáhaly. Například v Německu to může být až 500 tisíc EUR.

Detailnější vysvětlení k nařízení naleznete na stránkách Evropské komise

Podle zdrojů z EU, neobdržela zatím Evropská komise žádnou takovou žádost o autorizaci podrobit se sankcím, pokud k tomu však dojde, slibuje EK její co nejrychlejší posouzení.

Problematické bude ovšem fungování bank při obchodu s Íránem. Z důvodu závislosti na globálních kapitálových trzích a rizika ohrožení vlastního byznys modelu dává od Íránu ruce pryč i Evropská investiční banka. Její prezident Werner Hoyer dále uvedl, že neexistuje žádná evropská banka schopná podnikat v Íránu, nebo s Íránem.

Problematiku zajištění bankovních operací považoval Svaz průmyslu a dopravy ČR za klíčovou již před znovuzavedením sankcí. Zvláště americké banky vykazovaly tzv. „over compliance“ a odmítali operace v Íránu jen na základě předběžné opatrnosti.

Jako zástupci české podnikatelské komunity litujeme, že situace eskalovala k obnovení sankcí, oceňujeme snahu EU poskytnout alespoň omezenou ochranu firmám z EU a zvýšit jejich právní jistotu. Věříme, že EU a členské státy udělají maximum, aby nařízením „blocking statute“ neuštědřili firmám „facku z druhé strany“.

Tzv. jadernou dohodu s Íránem (JCPOA) považujeme za důležitou pro stabilitu a bezpečnost regionu, která je zásadní i pro byznys. Větší izolace Íránu povede k obsazení trhu čínskými, ruskými a dalšími konkurenty a oslabí možnosti standardního jednání s íránskou politickou reprezentací.