Digitální vyspělost českých firem roste a ke své digitální transformaci přistupují systematicky. Uvědomují si, že bez toho jen těžko udrží dosavadní pozici na trhu. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu mezi necelou stovkou firem, který už čtyři roky mapuje, jak tuzemské podniky přistupují k digitální transformaci a technologiím Průmyslu 4.0. 

Zatímco v roce 2019 tvrdilo 37 procent oslovených společností, že už má zpracovanou strategii digitální transformace firmy, letos tento podíl poprvé překročil polovinu. Roste i podíl firem, které digitální strategii zpracovávají. „Navzdory tomu, že se průzkumů Svazu průmyslu účastní především firmy, které jsou mezi tuzemskými podniky spíše nadprůměrné v povědomí o Průmyslu 4.0, jde o pozitivní trend. Když firmy mají digitální strategii nebo se do ní pustily, znamená to, že přemýšlejí o fungování celé firmy a všech procesů. Uvědomují si, že nejde jen o nákup technologií, ale komplexní změnu, jak firma uvnitř funguje,“ komentuje výsledky průzkumu Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu.

INVESTICE ROSTOU

Digitální transformaci berou firmy vážně. Vyplývá to i z objemu peněz, které do ní každoročně investují. Od roku 2019 vzrostl podíl firem, které na digitální investice vynaloží 5 až 20 procent ročního investičního rozpočtu, z 27 procent na letošních 44 procent. 

„Firmy zjevně plní svá předsevzetí, že chtějí zvyšovat investice do technologií Průmyslu 4.0. Souvisí to i s lepší informovaností vrcholného managementu a především finančních ředitelů, kteří už lépe chápou význam investic do digitální transformace. Protože už o ní přemýšlejí v kontextu celé firmy, ubývá izolovaných ostrůvkových řešení, která ale nejsou provázaná s dalšími procesy v podniku. Ukázala to i letošní Cena za Průmysl 4.0, kterou uděluje Svaz průmyslu,“ dodává Jiří Holoubek.

ROZDÍLNÉ KRIZE

Průzkum ukázal, že firmy investují do své digitální transformace a Průmyslu 4.0 především proto, aby získaly náskok před konkurencí. Narůstá ovšem podíl firem, které si uvědomují, že bez digitalizace jim ujede vlak a o dosavadní pozici na trhu mohou přijít. „Ještě před pár lety řada firem, které měly unikátní produkt nebo službu, tvrdily, že se digitalizaci věnovat nemusí. Teď už jim dochází, že bez přítomnosti v digitálním prostoru si jejich zákazníci mohou najít náhradu,“ říká Jiří Holoubek.

Dvě krize, které přišly krátce po sobě, tedy covid a válka na Ukrajině, posílily důvěru firem, že digitální transformace může zvýšit jejich odolnost vůči krizím a recesím. Ze zkušeností podniků ovšem vyplývá, že tyto krize nejsou stejné, pokud jde o možnosti, jak jejich dopady eliminovat pomocí digitálních technologií. 

Zatímco během covidu 60 procent firem souhlasilo s tím, že jim investice do digitální transformace a technologií Průmyslu 4.0 pomohly lépe zvládnout dopady krize, v případě války na Ukrajině a následného rozpadu dodavatelských řetězců bylo stejného mínění jen 30 procent firem. Necelé dvě pětiny oslovených podniků dokonce uvedly, že jim s řešením dopadů války na Ukrajině digitální investice nepomohly. „Z toho je patrné, že firmy ještě plně nedoceňují přínosy digitální transformace v dodavatelských řetězcích. Právě v krizi, jako je ta ukrajinská, je takto získaná flexibilita nejdůležitější,“ uvádí Jiří Holoubek. 

SPRÁVNÉ DOVEDNOSTI

Největší překážkou pro zavádění technologií Průmyslu 4.0 nebo celkové digitální transformace zůstává nedostatek kvalifikovaných pracovníků. „Zatímco loni nedostatek lidí označilo za velkou překážku 66 procent oslovených firem, letos jich je 77 procent. I proto roste podíl podniků, které se snaží investovat do digitálního vzdělávání zaměstnanců. Je však třeba si uvědomit, že firma nepotřebuje spoustu překvalifikovaných datových analytiků. Musí si správně definovat požadované digitální dovednosti pro jednotlivé pracovní pozice a pak pracovníky patřičně proškolit,“ radí Jiří Holoubek. 

Ve srovnání s minulým rokem naopak ubylo firem, které si stěžovaly na neochotu obchodních partnerů poskytovat data. V provázanosti datových toků napříč hodnotovým řetězcem je přitom jeden z hlavních přínosů konceptu Průmyslu 4.0. „Otevření se digitálnímu okolí je důležité pro snazší obchodní vztahy. Neznamená to ale, že firma kvůli tomu musí prozradit své výrobní know-how,“ upozorňuje Holoubek.

DŮLEŽITÁ KYBERBEZPEČNOST

V digitální oblasti se účastníci průzkumu nejvíce obávají i letos kybernetického útoku na firmu. Tomu odpovídají také přijímaná opatření. V uplynulém roce více než čtyři pětiny firem zlepšily zabezpečení systémů a počítačů. Tři čtvrtiny firmy vylepšily ochranu dat. Polovina podniků proškolila zaměstnance, jak se mají chovat, aby omezovaly riziko kybernetického útoku, nebo zpřísnily vnitřní pravidla pro kybernetickou bezpečnost. „Je důležité, že firmy dbají na školení pracovníků. Ještě významnější ale je, že třetina podniků pracuje s penetračními testy, které dokážou odhalit slabiny podnikových systémů,“ uvádí Jiří Holoubek.

Zlepšit kybernetickou bezpečnost chtějí prioritně v rámci své digitální transformace dvě třetiny firem. Měly by se zaměřit i na zabezpečení celkové datové komunikace v podniku včetně komunikace mezi stroji. 

O PRŮZKUMU

Svaz průmyslu a dopravy ČR sleduje přístup firem k digitální transformaci již od roku 2019. Do letošního průzkumu, který probíhal během srpna, se zapojilo 90 průmyslových firem. Na otázky odpovídalo 15 procent malých firem (do 50 zaměstnanců), 28 procent středně velkých firem (51 až 250 zaměstnanců) a 57 procent velkých podniků (250 až 500 zaměstnanců). Respondenti působí ve strojírenství, zpracovatelském, automobilovém a chemickém průmyslu, v dopravě, zemědělství a potravinářství, energetice či ve službách. 

Svaz průmyslu a dopravy ČR uspořádal již třetí ročník Ceny za Průmysl 4.0, kterou oceňuje inspirativní příklady digitalizace firem. Ze třinácti přihlášek vybrala porota TOP 5 projektů. Cenu za Průmysl 4.0 Svazu průmyslu za rok 2023 si odnesla holešovská firma ELKO EP za projekt komplexního digitálního sledování výroby. Odborná porota z přihlášených projektů vyzdvihla také digitální transformaci Strojírny Oslavany, která obdržela speciální ocenění České spořitelny, partnera Ceny za Průmysl 4.0. 

Cena za Průmysl 4.0 je již tradiční ocenění Svazu průmyslu a dopravy ČR. O jeho udělení rozhoduje odborná porota, která letos vybírala ze 13 projektů. Díky příkladům úspěšné digitalizace výrob a procesů v podnicích tak může šířit přínosy těchto inovací a inspirovat další firmy, zejména ty menší a střední. Úspěšná digitální transformace firmy by měla být vždy založena na strategii pro celou firmu a dotažena v rámci celého výrobního procesu.

„Do letošního ročníku Ceny za Průmysl 4.0 se přihlásili jednak systémoví integrátoři a softwarové firmy, jejichž produkty lze aplikovat u širokého portfolia uživatelů, ale hlavně firmy, které integrují pokročilé digitální technologie do svých vnitrofiremních procesů a tím zvyšují jejich efektivitu. Mám radost, že stále větší počet firem řeší svoji digitální transformaci komplexně a postupně ubývá projektů, které, byť velmi sofistikovaným způsobem, řeší pouze jednotlivé technologické ostrůvky bez dalších datových vazeb na ostatní procesy ve firmě,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a člen odborné poroty.

Zvláštní cenu poroty získalo nasazení umělé inteligence a rozpoznání obrazu pro prediktivní údržbu výrobní linky ve Škodě Auto. Porota také vysoce hodnotila virtuálního avatara Alexe, který pomáhá optimalizovat výrobu v českobudějovickém závodu Bosch, či automatický sklad instalovaný společností Continental Automotive v závodě v Brandýse nad Labem.

Firmy už mohou přihlašovat další projekty Průmyslu 4.0 do čtvrtého ročníku Ceny za Průmysl 4.0, jejímž hlavním partnerem je opět Česká spořitelna. Detailní informace o Ceně za Průmysl 4.0 jsou na webu Svazu průmyslu a dopravy ČR.

TOP 5 PROJEKTŮ Z CENY ZA PRŮMYSL 4.0 ZA ROK 2022

ELKO EP : DIGITÁLNÍ SLEDOVÁNÍ VÝROBY ZVEDLO PRODUKTIVITU O 55 PROCENT

Takový způsob digitalizace by měl být inspirací pro všechny výrobní podniky. Tak zhodnotila odborná porota projekt digitálního sledování celého výrobního procesu v holešovské společnosti ELKO EP. Firma vyrábí tři stovky typů produktů ve 2500 variacích. Na jejich montáž používá 80 tisíc komponentů. Bez digitalizace výroby a jasné identifikace všech výrobních kroků by už nedokázala efektivně dál růst. Základem bylo zbavit se papírové dokumentace a převést ji do elektronické podoby. Všechny výrobky firma na začátku osazuje čárovým nebo QR kódem, po jehož naskenování každý pracovník nebo stroj přesně ví, o jaký výrobek se jedná a jakou úlohu s ním má provést. K sériovému číslu konkrétního výrobku nyní existují v reálném čase záznamy o použitých komponentech i pracovních úkonech a operacích. Lze tak lépe plánovat výrobu, dohledávat případné neshody či přizpůsobovat výrobky požadavkům zákazníků. Díky jedinečnému kódu lze výrobky skladovat, sledovat při vrácení a dokonce registrovat do programu loajality. Stroje se také dokážou automaticky přizpůsobit konkrétnímu výrobku, který do nich vstupuje. Výsledkem digitalizace bylo zvýšení produktivity práce o 55 procent. Na nestrojních výrobních operacích mohla firma zredukovat provoz na jednu směnu, což přineslo významné snížení nákladů a zatraktivnilo práci ve výrobě i pro řadu matek s malými dětmi. Použitou technologii začal používat také jeden ze zákazníků ELKO EP ve svých závodech.

   

Video medailonek a rozhovor s jednatelem ELKO EP Jiřím Konečným si můžete prohlédnout zde:

BOSCH GROUP: ALEX POMÁHÁ VYRÁBĚT EFEKTIVNĚJI

Je modrý a po firmě se pohybuje virtuálně. Vidět je jen přes obrazovku tabletu nebo mobilního telefonu. To je avatar Alex, který v českobudějovickém závodě společnosti Bosch pomáhá optimalizovat výrobu jednotek DNOX a chránit zdraví zaměstnanců. Aplikace používá systém rozšířené reality a má přístup k veškerým dostupným datům z firemních systémů pro řízení výroby. Vedoucí směny může aplikaci zapnout, pokud je výroba rychlejší nebo pomalejší než plánovaný standard. Namíří tablet na vybranou linku, na displeji poté nejsou vidět jen pracovníci, ale také avatar Alex, který paralelně vykonává všechny montážní kroky. Pohybuje se optimálně, tedy v průměrném definovaném čase a dokonalém ergonomickém postoji. Pokud je Alex v jakékoliv fázi montáže rychlejší nebo pomalejší než pracovník na lince, vedoucí směny může rozpoznat problém a začít ho okamžitě řešit. Z aplikace může vedoucí získat také tipy pro zaměstnance, aby operace prováděli ergonomičtěji a chránili tak své zdraví. Zavedení aplikace vedlo k dalšímu zpřehlednění a pochopení složitého výrobního procesu. Avatar Alex je součástí celého systému, který mimo jiné pomohl k 15 procentní úspoře času u klíčových zaměstnanců. O aplikaci už projevily zájem i další závody ze skupiny Bosch.

STROJÍRNA OSLAVANY: DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE ZVÝŠILA ZISK O DESÍTKY PROCENT

Výrobce hydraulických tlumičů STROJÍRNA OSLAVANY se do digitální transformace pustila už před šesti lety. Postupně vytvářela ostrůvková řešení, jako vizualizace výrobní dokumentace na výrobních terminálech, elektronické fronty práce, plynulé odepisování výrobních operací či dohled strojů nad vytížeností kapacit. Tato dílčí řešení následně firma propojila do celkového konceptu digitální továrny, v níž na společné platformě komunikují lidé, výrobní zařízení, manipulační a skladová zařízení, budovy a energetické zdroje. Systém umí také autonomně řídit kompletní výrobní proces, dosáhnout jeho vyšší efektivity a produktivity. V číslech z let 2020 a 2021 to znamená meziroční růst výnosů o 24 procent, provozního zisku o 45 procent či hodnoty nových objednávek o 46 procent. Firma také o 8 procent zlepšila včasnost dodávek. Lepší hospodářské výsledky díky digitalizaci se promítly do zvýšení průměrného výdělku. Firma v letech 2017 až 2021 do digitální transformace investovala necelých 20 milionů korun. Klíčové bylo zaškolení zaměstnanců, aby se veškeré procesy staly opravdu digitální. 

CONTINENTAL AUTOMOTIVE: AUTOMATICKÝ SKLAD POMOHL ROZŠÍŘIT VÝROBU

Roboti v novém automatickém skladu v brandýském závodě Continental Automotive se pohybují nad vysokými sloupci beden s jednotlivými díly a nepřetržitě je dodávají do výroby. Nedělají přitom chyby. Instalace automatického skladu AutoStore byla pro firmu dalším krokem k celkové digitální transformaci závodu v Brandýse nad Labem. Ten Continental zvolil jako modelový závod pro digitalizaci v rámci celého koncernu. Sklad je napojený na další digitální systémy firmy, ať už jde o umělou inteligenci či systémy plánování a predikce. Díky robotickému skladu firma ušetřila 2000 metrů čtverečních plochy, na kterou rozšířila výrobu. Závod v Brandýse se také mohl transformovat na výrobu ultrasofistikované elektroniky, která firmě přináší větší objemy zakázek a tržby. Šlo o vůbec první instalaci zvolené technologie skladu AutoStore v Česku. 

ŠKODA AUTO: KOUZELNÉ OKO HLÍDÁ PROVOZ KLÍČOVÉ LINKY

Z výrobní linky na výrobu vozů OCTAVIA a ENYAQ ve Škodě Auto sjíždí každou minutu nové auto. Pokud se linka kvůli poruše náhle zastaví, šplhají náklady rychle do milionů korun. Nově možným problémům předchází systém MAGIC EYE. Kombinace sedmi kamer a počítače, které jsou instalovány přímo na závěsu, jenž nese karoserii celou linkou, hlídá, zda dopravník pracuje správně. Dříve musel stav dopravníku, jeho mechanických součástí i elektroniky, pravidelně kontrolovat pracovník údržby. Na řadě míst kvůli špatné přístupnosti ovšem kontrola nebyla možná. To už je minulost. MAGIC EYE pomocí umělé inteligence vyhodnocuje tisíce snímků dopravníku, zjišťuje odchylky a přivolá pracovníky údržby v případě potřeby dříve, než by porucha nečekaně zastavila celou linku. ŠKODA AUTO se nyní chystá kouzelné oko nasadit na dalších linkách. Mohlo by se uplatnit i v sesterských závodech koncernu Volkswagen.

České firmy se snaží i v současné náročné situaci své zaměstnance udržet. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy, kterého se v listopadu zúčastnilo 127 podniků, většina dotázaných zatím neplánuje změny v počtu zaměstnanců. Propouštění hlásí 6 % respondentů, necelá čtvrtina chce naopak ještě letos nabírat. Důležitý bude další vývoj ekonomiky a zda se podaří zajistit na příští rok zastropování cen energie pro všechny firmy.

Změny v počtu zaměstnanců letos nechystá 71 procent dotazovaných firem, v prvním pololetí příštího roku pak změny neplánuje 56 procent podniků. Aktuální stavy zaměstnanců bude letos podle šetření snižovat 6 procent firem a v prvním pololetí příštího roku 10 procent, přičemž mezi nejčastější důvody propouštění patří zvýšení efektivity a úspor a kombinace více faktorů, jako je například zvýšení cen energie a ztráta zakázek. I když celkový optimismus na trhu práce v souladu s ekonomickým vývojem a výhledem klesá, aktuálně plánuje více firem nabírat zaměstnance než propouštět. Přetrvávající vysoké nejistoty a ochlazující ekonomika projevující se ve zpomalení zakázek či investic nebudou nicméně vytvářet pro firmy jednoduché prostředí, a tak i firmy jsou a budou ve výhledu a plánování velmi opatrné.

„Na pracovním trhu jsou patrné rozdíly mezi odvětvími, kdy energeticky náročné podniky či firmy v oblasti služeb nebo firmy přímo napojené na energeticky náročné podniky, jsou a budou v tíživější situaci a k případnému propouštění bude docházet právě u nich. Pokud k tomu přistupují už nyní, jedná se zatím o organizační úsporná opatření a snižují personál v jednotkách zaměstnanců. Kvalifikované zaměstnance ve výrobě se snaží držet. Rovněž vidíme situace, kdy velká část firem hledá efektivnější způsoby organizace práce kvůli zvyšujícím se nákladům,” popisuje výsledky Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz ale upozorňuje, že se problémy energetické krize spolu s postupujícím ochlazením i zahraničních ekonomik mohou přelévat do všech odvětví. „Opatření vlády pro zastropování cen energie všem firmám a pomoc nejvíce postiženým odvětvím mohou situaci ve firmách zmírnit a zklidnit. Zhoršit ji ale může nastupující globální recese, a to zejména pokud povede k významnému ochlazení nových zakázek, jak tomu bylo v letech 2008 až 2010. Pokles poptávky logicky musí vést k propouštění. K propadu zakázek v tuto chvíli sice již dochází, ale zatím ne skokově. Nynější úroveň produkce rovněž ovlivňují to, že firmy kvůli logistickým problémům v mnoha případech teprve nyní realizují objednávky z minulého roku. Obecně se však očekává spíše větší ochlazení. Pokud by takový scénář nastal, musíme mít připraven kvalitní a funkční kurzarbeit,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Zaměstnavatelé se dlouhodobě potýkají s nedostatkem pracovníků, kteří odpovídají volným pracovním místům. Situaci na trhu práce by také mohly zkomplikovat odchody do předčasného důchodu. Téměř 39 % dotázaných firem totiž zaregistrovalo zvýšený zájem o předčasné odchody do důchodů u svých zaměstnanců.

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum k trhu práce realizoval Svaz průmyslu a dopravy ČR v listopadu 2022 a zapojilo se do něj 127 průmyslových firem, z toho jedna třetina podniků působí ve strojírenství. Na otázky odpovídalo 18 procent malých firem (do 50 zaměstnanců), 40 procent středně velkých firem (51 až 250 zaměstnanců) a 42 procent velkých podniků (250 až 500 zaměstnanců).

Rada EU pro konkurenceschopnost (COMPET) zasedne dne 1. 12. 2022  a bude se zabývat dvěma  pro byznys velmi důležitými legislativními návrhy EK ve světle zeleného přechodu. Půjde návrh  o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CS3D) a návrh o posílení postavení spotřebitelů v digitální oblasti  U obou se očekává v rámci legislativní části agendy přijetí obecného přístupu.

Pokud jde  o první návrh k náležité  péči, evropský byznys se domnívá,  že předložený text obecného přístupu ještě není dostatečně dopracovaný, vykazuje nedořešené legislativní nedostatky a je nutná další diskuse pro zajištění potřebné kvality. Obrací s velmi naléhavým dopisem na adresu CZ PRES a ministra průmyslu a ochodu, Jozefa Síkelu, ve kterém identifikuje body návrhu, na kterých se musí ještě pracovat.

• Cílem návrhu by mělo být zajištění rovných podmínek na jednotném trhu EU. Právní roztříštěnost, která poškozuje cíle návrhu, bude realitou, pokud nebude zajištěna plná harmonizace klíčových ustanovení této směrnice. Záměrem by mohlo být zopakování toho, co je zapracováno ve spotřebitelských směrnicích EU, které používají „doložku o vnitřním trhu“. V souladu s tímto ustanovením členské státy „nebudou zachovávat ani zavádět ve svém vnitrostátním právu ustanovení odchylná od ustanovení této směrnice, včetně více či méně přísných ustanovení, pokud směrnice nestanoví jinak.
• Přístup dodavatelského řetězce (namísto hodnotového řetězce) je jediný přiměřený, zvládnutelný a realistický a v souladu se stávajícími vnitrostátními povinnými rámci náležité péče.
• Jasnost norem týkajících se významnosti (materiality), které musí společnosti dodržovat, je zásadní. Je zásadní přehodnotit a výrazně zkrátit seznam norem/konvencí v příloze. Většina z nich se vztahuje na státy (nikoli na právnické osoby jako společnosti) a zanechávají společnosti ve velké právní nejistotě.
• Ustanovení o odpovědnosti musí být vyvážená a přiměřená. Odpovědnost by měla být omezena na situace hrubé nedbalosti nebo úmyslného nedodržení a měla by být vyvolána pouze za vlastní jednání společností.

Posílení postavení spotřebitelů v digitální oblasti

I když evropský byznys podporuje různé iniciativy týkající se udržitelné spotřeby, požaduje rozumné požadavky na informace (zásada „potřeba vědět“), žádné překrývání mezi paralelními iniciativami  a realistické prováděcí lhůty. Zdůrazňuje také, že iniciativy spotřebitelské politiky EU by měly být využívány jako nástroj umožňující podnikům lépe využívat výhod fungování na jednotném trhu, například tím, že pomohou bojovat proti administrativní zátěži a snižují právní roztříštěnost. Pro zajištění toho je zásadní proporcionalita a přístup plné harmonizace.

Better regulation a úloha Rady pro konkurenceschopnost

Dne 15. 11. 2022 adresoval BusinessEurope dopis na Daniela Blockerta, předsedu Pracovní skupiny na vysoké úrovni Rady pro konkurenceschopnost a růst,  týkající se zrychlující regulatorní mašinérie s dopady na podniky. BusinessEurope se domnívá, že Rada pro konkurenceschopnost EU by měla hrát mnohem silnější roli při upozorňování na tyto obavy a pevně stát v legislativním procesu s cílem kontrolovat regulační zátěž a chránit konkurenceschopnost našich podniků a jejich schopnost udržovat a vytvářet pracovní místa. Byznys volá zavedením pravidelného hodnocení dopadů legislativního programu Komise na konkurenceschopnost, které by mělo být projednáno Radou pro konkurenceschopnost a oznámeno Evropské radě.

Dopis pro ministra 2022-11-28_Letter_to_COMPET_1.pdf

Dopis pro ambasadora 2022-11-15_BusinessEurope_letter_to_HLG_COMPET_.pdf

vdrbalova@spcr.cz

Novela zákona o daních z příjmů a DPH prošla Sněmovnou i Senátem a bude poslána prezidentovi republiky k podpisu. Takzvaný malý daňový balíček je spojen s dodatečným vložením tzv. Windfall tax, avšak obsahuje i některé pozitivní změny pro firmy. Nemalá část z nich souvisí s dlouhodobými požadavky Svazu průmyslu. Podívejte se, co novela obsahuje a jaké novinky přinese.

Hlavním cílem novelizace ze strany vlády bylo zvýšení minimálního limitu povinné registrace k DPH z 1 mil. na 2 mil. Kč a možnost uplatnění paušální daně do stejné výše. Tím se snižuje administrativa u menších podniků, neboť povinnosti spojené s daněmi a pojistným jsou značně zatěžující. Nová podoba paušální daně však na rozdíl od té dosavadní do 1 mil. Kč počítá se třemi daňovými pásmy odvozenými od výše a charakteru příjmu poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh, a tedy i samotnou daň a pojistné.

Do prvního nejnižšího pásma (paušální záloha 6 208 Kč měsíčně v roce 2023) se bude moci přihlásit subjekt s příjmy do 1 mil. Kč bez ohledu na charakter činnosti, nebo s příjmy do 1,5 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu 60 % či 80 %, nebo do 2 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu ve výši 80 %. Do druhého pásma (paušální záloha 16 000 Kč měsíčně) se přihlásí poplatník s příjmy do 1,5 mil. Kč bez ohledu na charakter činnosti nebo do 2 mil. Kč s alespoň 75 % příjmů dle výdajového paušálu 60 % či 80 %. Do třetího nejvyššího pásma (paušální záloha 26 000 Kč měsíčně) budou moci vstoupit všichni poplatníci, jejichž celkové příjmy nepřesáhly 2 mil. Kč.

Novela také u poplatníka paušální daně zvyšuje minimální limit pro podání daňového přiznání v případě jiných příjmů, např. z nájmu či z kapitálového majetku, a to z nynějších 15 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti se taktéž zvyšuje minimální limit vedlejších příjmů (§ 7 – § 10 ZDP) pro podání daňového přiznání z aktuálních 6 000 Kč na 20 000 Kč ročně.

Svaz průmyslu na novele zákona nejvíce oceňuje, že zde byly zapracované i některé naše požadavky. Jedná se například o prodloužení mimořádných zrychlených odpisů pro firmy za letošní a příští rok. Zrychlené odpisy byly zavedeny během koronavirové krize, konkrétně pro roky 2020 a 2021, aby byl podpořen ekonomický růst. Podnik si tak v uvedených letech mohl a díky této novele i nadále může odepsat majetek v 1. odpisové skupině (např. počítače, kancelářské potřeby, nářadí) již za 12 měsíců oproti standartním třem letům a majetek v 2. odpisové skupině (např. automobily, pracovní stroje) za dva roky namísto běžných pěti let. SP ČR již dříve vyzýval, aby byl uvedený proinvestiční nástroj prodloužen.

Dále se upravují parametry kontrolního hlášení DPH, na jehož nedostatky Svaz dlouhodobě upozorňuje. Proto oceňuje snahu zákonodárce o zmírnění přísných sankcí alespoň pro menší plátce a prodloužení lhůty pro úpravu hlášení na základě výzvy pro změnu, potvrzení či doplnění z 5 na 17 kalendářních dní. Ačkoliv Svaz požadoval snížení často drakonických pokut pro všechny plátce či obecně vyšší míru tolerance vůči bagatelním přestupkům, i tyto změny jsou určitým krokem vpřed směrem k přívětivějšímu podnikatelskému prostředí.

Za důležitou změnu Svaz považuje také dotažení legislativní úpravy daňových odpočtů na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání v době koronavirové krize, která definuje jasné podmínky použití výše uvedených odpočtů ve zdaňovacích obdobích od 1. 4. 2019 – 30. 4. 2021. V této době nemohl být u daného majetku kvůli uzávěrkám doložen požadovaný rozsah výuky, a proto se stanovuje tzv. fikce naplnění podmínky výuky s dodatečným splněním v následujících zdaňovacích obdobích bez nutnosti zvyšovat základ daně o „neuplatněné“ odpočty. Zmíněná úprava zajišťuje právní jistotu podnikatelů.

Windfall tax

Jednou z nejpodstatnějších změn je windfall tax, která byla do daňového balíčku „přilepena“ pozměňovacím návrhem během projednávání ve Sněmovně. Sazba daně z tzv. neočekávaných zisků v odvětví energetiky, zpracování ropy, těžby fosilních paliv a bankovnictví je stanovena ve výši 60 procent a má být platná po dobu tří zdaňovacích období v letech 2023 až 2025. Zálohy se však budou platit již příští rok dle letošních výsledků s případným pozdějším nedoplatkem/vrácením přeplatku ze strany státu. Vyměřovací základ daně vznikne porovnáním zisku v aktuálním roce  s průměrem zisků v letech 2018 až 2021 navýšeným o 20 procent. 

Mimořádné dani by v uvedených odvětvích měly podléhat jen společnosti dosahující stanovené minimální hranice ročních příjmů z činností v rámci daného sektoru. Pro výrobu a distribuci energie by se nejprve měly zohlednit příjmy z rozhodných činností na úrovni celé skupiny (případně větší firmy), která je pro konkrétní holding ve výši 2 mld. Kč za rok 2021. Následně by se pro účely daně posuzovaly jednotlivé společnosti v dané skupině s vlastním IČO s  prahem příjmů 50 milionů korun z rozhodné činnosti ročně. Způsob kvalifikace poplatníků je o to složitější, že například pro odvětví těžby a úpravy černého uhlí, těžby ropy a zemního plynu nebo výroby koksu a rafinovaných produktů by obecně platil jen minimální roční příjmový práh ve výši 50 milionů korun z rozhodné činnosti, zároveň by z ní muselo pocházet v rámci zdaňovacího období za rok 2021 nejméně 25 procent ročního čistého obratu. 

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje na nesystémovost a rizika zavádění mimořádných daní, navrhovanou daň však od počátku vnímal jako politický návrh s ohledem na současnou situaci a zaměřil se na technické parametry a možnosti dílčích úprav ve prospěch firem. Díky úsilí Svazu průmyslu se podařilo dojednat několik změn, se kterými původní návrh nepočítal. Například byly z okruhu rozhodných příjmů pro určení poplatníka daně vyňaty příjmy závodních energetik a procesů v průmyslu, které jsou používané pouze ve výrobě či spotřebě v rámci skupiny a nepřeprodávají se dále. Dále se mimo jiné zvýšil minimální roční práh příjmů z rozhodné činnosti kvalifikující poplatníka daně. 

Minulý týden se v rakouském Eisenstadtu konalo setkání středoevropských průmyslových a zaměstnavatelských svazů, které se koná pravidelně od roku 2005. Hostitelskou organizací byl Svaz rakouského průmyslu (IV) a kromě Svazu průmyslu a dopravy ČR se jednání zúčastnily partnerské svazy Chorvatska, Slovinska, Slovenska a Maďarska. Cílem tohoto formátu je diskutovat o evropských otázkách, koordinovat vzájemné postoje a hledat společná řešení. 

Výsledkem letošního setkání je společně vypracovaná výzva k nezbytným evropským opatřením v energetice. Ceny elektřiny a plynu ve střední Evropě vzrostly během letošního roku 6 až 10krát oproti roku 2021 a je tak ohroženo přežití podniků v celých odvětvích. Výrazný cenový odstup od hlavních mezinárodních hráčů na trhu představuje obrovskou konkurenční nevýhodu pro naše firmy. Dalším bodem programu byla výměna informací o vývoji příslušných národních hospodářských politik. Debata se zaměřila také na spravedlivé mezinárodní konkurenční podmínky pro Evropu. 

Z pohledu zaměstnavatelů z regionu střední a východní Evropy je nutná kombinace několika opatření. Na jedné straně jsou nové obchodní dohody EU důležité pro zajištění co nejlepšího přístupu pro evropské společnosti na trhy po celém světě. Kromě toho je zapotřebí spravedlivá politika v oblasti klimatu, která by motivovala i ostatní globální hráče k zavádění vhodných opatření. Jako zásadní problém zaměstnavatelé vidí také vyschlý trh práce vyžadující kvalifikované pracovníky ze zahraničí. „Situace je nyní dramatická. Četné krize výrazně oslabují Evropu jako místo pro podnikání, ohrožují konkurenceschopnou výrobu a staví ji do velmi nevýhodné pozice ve srovnání s ostatními světovými regiony. Jedná se o celoevropský problém, který můžeme vyřešit pouze společně,“ dodává k tomu Christoph Neumayer, generální ředitel hostitelské IV.

K těmto otázkám přijal Svaz průmyslu a dopravy s dalšími středoevropskými průmyslovými a zaměstnavatelskými svazy společné stanovisko adresované vládám jednotlivých zemí regionu a na evropské úrovni:

1. Rychlý evropský návrh na oddělení cen elektřiny a plynu.
2. Plné uplatňování revidovaného rámce EU pro dotace na energie.
3. Zachování ochrany proti úniku uhlíku v systému EU ETS.
4. Rozšíření kompenzace nepřímých nákladů na CO₂ na všechna energeticky náročná odvětví (sladění s Dočasným krizovým rámcem).
5. Rozšíření návrhů EU na urychlení povolovacích řízení na všechny energetické, infrastrukturní a průmyslové projekty s cílem zajistit dodávky a transformaci energie.

Celé znění přijaté deklarace, se kterou se jednotlivé svazy obrátily na týkající se představitele národních vlád, lze nalézt ZDE. 

Téměř dvě desítky exportérů míří se Svazem průmyslu a dopravy ČR na podnikatelskou misi do Alžírska. Doprovodí tam ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu při jeho návštěvě ve dnech 21. a 22. listopadu. Hledat nové podnikatelské příležitosti nebo rozvíjet stávající projekty budou v Alžírsku například firmy z oblasti IT, zdravotnictví, ale i těžebního průmyslu, energetiky nebo vodohospodářství.

Dvoudenní podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR do Alžírska je zaměřena zejména na energetiku, ICT a návazné technologie a služby. Právě v těchto oblastech se totiž mohou české firmy na alžírském trhu prosadit. Zajímavé obchodní příležitosti naleznou exportéři v Alžírsku také v obranném průmyslu, zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu, v zemědělství či dopravě.

Pro český průmysl je mise do Alžírska důležitá s ohledem na diverzifikaci tuzemského exportu. Ten je dlouhodobě orientovaný především na Evropu. Právě Svaz průmyslu a dopravy ČR ale představitele státu už několik let upozorňuje, že je nutné systematicky podporovat export i do dalších částí světa. „Evropa bude vždy náš dominantní obchodní partner, ale vysoká míra závislosti není optimální, jak se ukázalo v minulých letech. Jsme proto moc rádi, že můžeme s podnikateli opět vyrazit do Afriky. V návaznosti na nedávnou cestu prezidenta Jaroslava Hanáka do Ugandy tak Svaz průmyslu opět pomáhá otevírat obchodní příležitosti pro české firmy v Africe. Tento kontinent je velmi důležitý i kvůli nutnosti diverzifikace českého exportu,“ říká František Chaloupecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Alžírsko vnímám jako jednu z hospodářsky a průmyslově nejvyspělejších zemí v severní Africe, která je právem považována za tradičního obchodního partnera České republiky. Je dlouhodobě rovněž světovou energetickou velmocí, významným producentem ropy a zemního plynu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Máme zájem o spolupráci s nejvýznamnějšími společnostmi, včetně partnerů v oblasti těžby a zpracování ropy a plynu, kam patří i státní energetická společnost Sonatrach, kde již byly rovněž kontakty s českou stranou navázány. Chceme také posílit spolupráci v oblasti energetiky a nerostných surovin a rozšíření spolupráce v oblastí obchodu, investic, inovací, ICT, start-upů, environmentálních technologií, cirkulární ekonomiky a mnoha dalších.“

Během mise exportéři absolvují podnikatelské fórum v Alžíru, kde na ně čekají B2B schůzky s místními partnery. Zároveň budou mít možnost se potkat se zástupci příslušných ministerstev a dalších alžírských orgánů.

PO LETECH PROPADU SE ALŽÍRSKO EKONOMICKY OTEVÍRÁ

Česká republika do Alžírska tradičně vyváží stroje, letecké díly, dopravní prostředky, zdravotnické vybavení a materiál, skleněné výrobky, železo a ocel či chemické prvky. Od roku 2019 ale vzájemná obchodní výměna s Alžírskem klesá. Přímé zahraniční investice jsou navíc v Alžírsku dlouhodobě velmi nízké. Prohlubující se ekonomická krize ovšem alžírskou vládu přivedla alespoň k částečnému otevření ekonomiky vůči zahraničním investicím. Prosadit se na tamním trhu je tak pro zahraniční investory snazší. Od roku 2021 dosáhnou v zemi například na řadu daňových úlev. Ty největší pobírají projekty lokalizované na jihu země a v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, tedy takové, které mají potenciál tvořit pracovní místa. Letos v létě byl také schválen nový investiční zákon, který má umožnit zlepšování podnikatelského prostředí a usnadnění národních a zahraničních investic v Alžírsku.

České firmy můžou v Alžírsku uspět zejména v oblasti energetiky a solárních technologií, ale třeba i v těžebním průmyslu. Alžírsko je 5. největší producent zemního plynu a 13. největší producent ropy na světě. 98 % jeho příjmů je právě z vývozu ropy a zemního plynu. Velký význam má v této zemi také vodohospodářství. Kvůli klimatickým změnám se země potýká s nedostatkem vody a vodohospodářství se pro ni stává strategickým sektorem. V Alžírsku je stále větší poptávka po moderních technologiích zavlažování a větším využití recyklované vody v zemědělství.