Online konference Průmysl 4.0 – Příklady dobré praxe, kterou pořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR, představila moderní a inovativní projekty digitální transformace firem. Příklady vybraných projektů mohou inspirovat a motivovat firmy ke sledování trendů a zavádění moderních technologií a prvků Průmyslu 4.0 i do svých podniků.

NA KONFERENCI VYSTOUPILI:

• Jan Keprda, ředitel společnosti ASTRA MOTOR spol. s r.o. – Digitální transformace firmy
•  Vladimír Lhotský a Lukáš Žďánský, Blumenbecker Prag s.r.o. – Projekt e-Robot
• Daniel Sliž, vedoucí ROC Linde Gas a.s. – Systém PlantWatch pro automatický dohled nad výrobou technických plynů

Svaz průmyslu vydal u příležitosti konference publikaci Digitální transformace firem a zavádění Průmyslu 4.0 – Inspirativní příklady dobré praxe. Popisuje v ní deset nejlepších projektů Průmyslu 4.0 z Ceny za Průmysl 4.0, kterou od roku 2020 pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Stáhněte si elektronickou verzi publikace Digitální transformace firem a zavádění Průmyslu 4.0 – Inspirativní příklady dobré praxe.

Konference se uskutečnila v rámci projektu Rozvoj národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR a je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Projekt realizuje Svaz průmyslu a dopravy České republiky spolu s Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Svaz průmyslu a dopravy ČR kvůli dopadům covidové krize upravil svou predikci vývoje ekonomiky. Problémy s logistikou, chybějící součástky a rapidní zdražení řady vstupů zavinily zpomalení růstu české ekonomiky. Svaz průmyslu a dopravy ČR odhaduje, že se růst českého HDP bude letos pohybovat kolem 2,4 procenta. Následující rok by měl být opět lepší, průmyslové firmy podle průzkumu SP ČR očekávají růst počtu zakázek a zisků. Svaz průmyslu odhaduje, že růst HDP v roce 2022 by se mohl přiblížit 4 procentům.

Svaz průmyslu ještě na jaře roku 2021 předpokládal, že růst ekonomiky bude po krizovém roce 2020 svižný. Přibrzdilo ho však několik nesnadných překážek. Proto na konci roku Svaz průmyslu a dopravy ČR odhaduje, že se růst českého HDP za rok 2021 bude nakonec pohybovat pouze kolem 2,4 procenta. „Průmysl se v jarních měsících rychle dostal na předcovidové hodnoty. Výš se mu ale růst následně nepodařilo. Zastavily ho komplikace na trzích či zablokovaná logistika a s ní související problémy s komponenty. Růst naší ekonomiky bude zhruba na polovině hodnoty EU, po covidovém roku 2020 tak bude velmi slabý. Na druhou stranu musím naše firmy pochválit, jak se staví k problémům a výzvám čelem a že stále velká část z nich například ve své výrobě rostla. Věřím, že se situace bude postupně stabilizovat,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Česko podle odhadů Svazu průmyslu poroste zhruba polovičním tempem proti celé Evropské unii. Podle poslední predikce evropské konfederace BusinessEurope by mohl HDP EU za rok 2021 vzrůst o zhruba 4,8 procenta, Evropská komise očekává růst o 5 procent.

Firmám ve větším růstu brání rostoucí ceny materiálů, surovin, energie, přetrvávající problémy s dodávkami některých vstupů či jejich nedostatek, nedostatek pracovní síly či nejistota dalšího vývoje koronavirové epidemie.

FIRMY ČEKAJÍ VYŠŠÍ ZISKY

Výhled firem na rok 2022 je navzdory aktuálním problémům poměrně optimistický. Převládají podniky, které očekávají růst zakázek i zisku, ukázal výsledek pravidelného společného šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky a také říjnový průzkum Svazu průmyslu mezi členskými firmami Svazu.

Celkově by podle odhadu Svazu průmyslu měly zisky firem v roce 2021 i v následujícím roce růst. „Téměř polovina firem z říjnového průzkumu Svazu průmyslu očekává v roce 2021 růst zisku ve srovnání s předchozím rokem,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Konkrétně růst zisku v roce 2021 očekává 43 procent respondentů, dalších 18 procent firem předpovídá zhruba stejný výsledek jako v roce 2020. O trochu pozitivnější jsou firmy pro následující rok. Více než polovina firem (53 %) předpokládá, že dosáhnou vyššího zisku než v roce 2021. Pětina firem pak očekává stejný hospodářský výsledek.

POPTÁVKA A INVESTICE POMÁHAJÍ

Mezi podniky stále převažují ty, podle nichž se domácí a zahraniční poptávka zlepšuje. Pro příštích šest měsíců převažuje počet firem, které čekají, že jim zakázky porostou, ukazuje pravidelné šetření SP ČR a České národní banky. Z průmyslových firem, které se zúčastnily říjnového průzkumu Svazu průmyslu, očekávají dvě třetiny růst zakázek v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021.

Necelá polovina firem z průzkumu Svazu průmyslu plánuje vyšší objem investic než v roce 2021. „Nutně potřebujeme rozproudit investice, abychom naše hospodářství oživili. Klíčové bude pomoci firmám s investicemi například do zelené transformace, digitalizace nebo výzkumu a vývoje, které se přelijí do technologických a produktových inovací. Potřebujeme ale kvalitně připravit a spustit například Národní plán obnovy. Čas na jeho využití se rychle krátí,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle průzkumu Svazu průmyslu firmy hodlají v roce 2022 nejvíce investovat do nových výrobních technologií (57 %), do úspor energie (41 %), do výzkumu a vývoje a do modernizace či rozšiřování výrobního areálu (v obou případech 31 % dotázaných), do vzdělávání svých zaměstnanců (28 %), do uvedení nového nebo inovovaného výrobku či nové služby na trh (24 %).

Svaz průmyslu očekává, že rok 2022 přinese zrychlení tempa ekonomického oživení České republiky zhruba na úrovni 4 procent. I přes zhoršení původních výhledů firem, průzkumy potvrzují pro rok 2022 převahu růstových očekávání. Poptávka by měla dále růst a některé aktuální bariéry se budou postupně zmírňovat, ale do příštího roku se ještě bezpochyby přelijí.

TZ s grafy z průzkumu zde.

Svaz průmyslu ve spolupráci s dalšími asociacemi, komorami, svazy, uniemi a dalšími dnes vydal výzvu proti limitování podpory v NPO nad rámec schválených pravidel vládou a Evropskou komisí.

Hlavní by mělo být plnění cílů v jednotlivých komponentách, nikoliv přidávat limitující podmínky diskriminující podniky dle velikosti. Je to problematika, která spojuje napříč podnikatelskou, ale i veřejnou sférou – během pár dní se spojilo 18 subjektů. „NPO měl být rychlý nástroj posílení ekonomiky, měl být jednodušší. Žádáme jen o efektivní plnění cílů stanovených v národním plánu bez limitací, které celou dobu samy MPO a EK deklarovaly, že nebudou stanovovány. V některých případech dokonce ani nedávají žádný smysl a mohou ohrozit čerpání a dosažení cílů tohoto plánu,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu.

Výzva ke stažení – ZDE.

Podrobněji k této problematice také v nedávném článku SP ČR zde.

V resortech, kam teprve přijdou noví ministři, se zpožďuje spouštění prvních programů Národního plánu obnovy. Z něj v příštích pěti letech může čerpat Česko z Evropské unie v přepočtu zhruba 180 miliard korun na rozhýbání ekonomiky postižené covidem. „Odmítáme, aby v Národním plánu obnovy MPO nově přidávalo limitace dle velikosti podniků tam, kde takové omezení plán nestanovuje. Pokud chceme transformovat českou ekonomiku, musíme podporovat všechny firmy všech velikostí, samozřejmě se zvýhodněním těch malých,” říká v rozhovoru Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Vyhlašování dotačních výzev z Národního plánu obnovy nabírá oproti původnímu harmonogramu zpoždění. Jak to vnímáte a co to znamená pro české firmy?
Je to špatná zpráva. Důležité oblasti NPO jako zelená energetika, digitalizace, školství, výzkum, vývoj, inovace a další stále čekají na rozhodnutí o spuštění. Navíc standardní operační programy mají také výrazné zpoždění. Firmy kvůli tomu oddalují kvalitní už připravené projekty, ať už v například v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo třeba projekty na úspory vody.

Jaký čas Česko má na uskutečnění projektů z Národního plánu obnovy?
V NPO lze výzvy vyhlašovat jen do konce roku 2023, zbývají nám tedy pouze dva roky. Nejpozději na začátku roku 2026 musí být všechny projekty hotové. Času ubývá a při dalším zpoždění hrozí, že se prostředky nepodaří efektivně a včas využít.

Dosud není úplně jasné, zda a do jaké míry budou moci o dotace z Národního plánu obnovy žádat velké firmy. O jak velkou komplikaci podle Vás jde?
Pokud chceme transformovat českou ekonomiku, musíme podporovat firmy všech velikostí, samozřejmě s určitým zvýhodněním těch malých. Ty by měly nadále mít například vyšší míru podpory či některé programy je vhodné zaměřit specificky pro ně. I mezi našimi členy je v absolutním počtu daleko více malých a středních podniků než těch velkých. Odmítáme ale, aby v národním plánu obnovy MPO nově přidávalo limitace dle velikosti podniků tam, kde takové omezení plán nestanovuje.

Samotný Národní plán obnovy žádné omezení pro velké podniky nedal a nedává. Evropská komise i Ministerstvo průmyslu a obchodu to při přípravě NPO opakovaně deklarovaly jako jednu z výhod oproti operačním programům. Nerozumíme tedy, proč ministerstvo průmyslu nyní váhá. V některých částech NPO je podpora velkých firem dokonce výslovně uvedená a takto schválená naší vládou, Evropskou komisí i ostatními členskými státy. V dalších částech je pak přímo nezbytná, jako v případě vysokorychlostního internetu.

Zaznívá, že Svaz průmyslu tlačí na co nejrychlejší vypsání výzvy kvůli velkým podnikům. Je to pravda?
Vláda veřejně daklarovala, že co nejrychleji vyhlásí výzvy Národního plánu obnovy. Je to logické i z podstaty samotného plánu. Firmy různých velikostí, včetně právě malých podniků, se na nás několik měsíců obrací, kdy budou bližší informace k NPO a proč se harmonogram stále odkládá. Jsme hlasem byznysu, který tu naléhavost situace předává dál směrem k ministerstvu. Včasné vyhlášení může být zásadní zejména pro malé podniky. Právě malé a střední podniky potřebují mezi vyhlášením a příjmem žádostí často více času. Svaz při přípravě některých výzev proto po MPO i požadoval, aby žadatelům poskytlo delší čas pro nastudování pravidel a přípravu výzev. Jestli ale chceme přijímat první žádosti někdy v prvním čtvrtletí, tak právě proto nelze s vypsáním výzev otálet.

Zároveň je třeba upozornit, že za měsíc je rok 2022 a velmi zjednodušeně řečeno – termín pro zahájení projektů v NPO končí již v roce 2023. Odkládání výzev má dopad na efektivní využití prostředků Národního plánu obnovy a dosažení cílů stanovených vládou a požadovaných Evropskou unií.

Co nejrychlejší vyhlášení výzev navíc požadují také zástupci Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). Všechny firmy jsou tak na stejné lodi.

Není tedy pravda, že byste chtěli malé firmy z NPO vyškrtnout kvůli těm velkým?
To jsme za Svaz průmyslu nikdy neprosazovali. MSP jsou důležitou součástí české ekonomiky, naopak jak jsem již zmínil, naprosto podporujeme i aby měly určité zvýhodněné podmínky. Ministerstvo průmyslu si podporu všech podniků bez rozdílu samo napsalo od národního plánu, někde dokonce zmiňuje velké podniky jako nezbytné příjemce. Vláda a následně Evropská komise i Rada toto schválily. Chceme tedy jen to, aby vyhlásili, co si sami navrhli, schválili a celou dobu slibovali. A odmítáme, aby ČR vytvářela limitaci nad rámec pravidel a národní plánu a tím opomíjela podstatu cílů jednotlivých komponent a efektivitu jejich plnění.

Pokud se ČR rozhodla, že prostředky NPO využije např. pro modernizaci distribuce tepla u tepláren a dosažení úspory primárních energetických zdrojů na úrovni 245,33 TJ, těžko tyto předepsané cíle splníme bez jakéhokoliv zapojení velkých firem, kterými teplárny prostě často jsou. To samé platí pro budování vysokorychlostních sítí a připojení 23 tisíc míst k nim. Na potřebu alespoň omezeného zapojení velkých firem upozorňují i jednotliví vlastníci komponent NPO – gesční náměstci ministerstev. U digitálních projektů navíc má zapojení velkých firem silné pozitivní efekty – když se digitalizuje jedna velká firma, následně se digitalizují i její subdodavatelé a digitalizace pronikne do celé ekonomiky. U vodního hospodářství či recyklace je jejich zapojení neméně důležité, jelikož jejich projekty budou mít velký přínos. Nesmyslná by byla limitace například také u výzvy k fotovoltaice, kde MPO již zveřejnilo základní parametry. Stačí si je prostudovat a zjistíte, že věcně z podstaty cílů a nastavení výzvy limitace smysl opravdu nedává.

Už nyní jsme v časové tísni. Řada projektů měla začít již na konci letošního roku. Například u vysokorychlostního internetu získat veškerá povolení, začít a dokončit výstavbu nějakou dobu trvá. To není otázka jednoho roku a opět jako ČR ohrožujeme čerpání vymýšlením nových podmínek. Pokud ministerstvo stanovuje nové podmínky nad rámec požadavků Komise, mělo by přijmout také odpovědnost za to, že se projekty nestihnou, alokované prostředky nevyčerpají a ČR bude muset finance vracet.

Svaz průmyslu nikdy nechtěl, aby velké podniky měly většinu žádostí nebo něco takového. Zajištění prostředků pro MSP lze zabezpečit jinými způsoby nastavení výzvy. Hlavní je ale co nejdřívější vyhlášení výzev a dostatek času na přípravu. Zároveň opakuji, že výzvy nesmí být vyhlašovány s výše uvedenou limitací.

V září jste poukazovali na to, že z Národního plánu obnovy vypadlo téměř pět miliard korun určených na podporu výzkumu a vývoje, a žádali jste vládu, aby tyto peníze doplnila z národních zdrojů. Jak od té doby jednání pokročila? Je reálné, že české firmy budou moci z Národního plánu obnovy čerpat peníze na podporu výzkumu a vývoje?
Nakonec se i na základě našeho tlaku podařilo částečně a pouze dočasně zalepit díru, která v podpoře výzkumu a vývoje vznikla, i když spokojeni stále nejsme. Díky tomu se snad ještě letos podaří vyhlásit soutěž ve stěžejním programu TREND na podporu firemního aplikovaného výzkumu, který byl vyškrtnutím nejvíce ovlivněn. I tak se ale soutěž zpozdí oproti harmonogramu a řešení formou půjčky od ostatních resortů ovlivní negativně rozpočet na výzkum a vývoj na příští roky. U jiných programů podpory výzkumu a vývoje se kompenzace bohužel nenašly. Budeme usilovat, aby se podpora aplikovaného výzkumu a vývoje do NPO v příštím roce vrátila. Nebude to ale lehké.

Stávající situace vysoké nejistoty, neustálého odkládání slibovaných výzev či nestability financování do budoucna podpoře aplikovaného výzkumu rozhodně nepomáhá a plnění deklarovaných cílů “ČR jako země s vyšší přidanou hodnotou” neodpovídá.

Jak vnímáte rozhodnutí o vyškrtnutí podpory výzkumu a vývoje z Národního plánu obnovy?
Považujeme to za zásadně chybné politické rozhodnutí. Do poslední chvíle to byla jedna z klíčových a kvalitně připravených komponent, o čemž nás několikrát ujišťovaly EK i MPO. Splňovala jedno z doporučení pro ČR, kam prostředky směřovat. Toto rozhodnutí zásadně ztížilo podporu aplikovaného výzkumu a vývoje. Bude na nové vládě, aby zajistila a stabilizovala prostředky na výzkum, vývoj a inovace. Bez podpory aplikovaného výzkumu se Česká republika středoevropským tygrem jen tak nestane.

Svaz průmyslu a dopravy ČR připravil pro zaměstnavatele shrnutí hlavních opatření, která platí v souvislosti s povinným testováním ve firmách. Přináší odpovědi na nejčastější otázky, které můžou zaměstnavatelé i zaměstnanci při testování v podnicích řešit.

Dokument, který Svaz průmyslu a dopravy ČR pro firmy připravil, obsahuje znění mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které povinnost testování ve firmách nařídilo, a to včetně jeho změn. Dále přináší také klíčové body výkladového stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí, které zpřesňuje některé právní nejasnosti ohledně povinného testování zaměstnanců ve firmách. Poskytuje tak například doporučení, co dělat, pokud se zaměstnanec odmítne podrobit povinnému preventivnímu testování.

Dokument se shrnutím aktuálně platných (k 9. 12. 2021) povinností ohledně testování ve firmách si můžete stáhnout zde.

Ve dnech 6. – 7. prosince navštívili Prahu na pozvání SP ČR generální ředitel BusinessEurope Markus J. Beyrer a jeho zástupkyně Thérèse de Liedekerke. Setkali se s členy a odborníky Svazu a zástupci MPO a Úřadu vlády. Zástupci Svazu představitelům BusinessEurope prezentovali priority pro blížící se české předsednictví v Radě EU a diskutovali o evropských agendách, které se týkají podnikání.

V rámci pravidelného jednání expertního týmu SP ČR pro Evropské záležitosti jsme se rozhodli pozvat vedoucí představitele klíčové organizace, která sdružuje podnikatelské svazy a zastupuje podnikatele na úrovni EU. Během setkání se zástupci Svazu a následující den i s představiteli významných členských podniků jsme prezentovali naše priority pro blížící se české předsednictví v Radě EU a diskutovali jsme nad evropskými agendami, které se týkají podnikání.

Na programu byly otázky trhu práce (evropská minimální mzda, zaměstnanci platforem, směrnice o transparentním odměňování), Green Deal, Fit for 55 a Národní plán obnovy, digitální agenda (Akt o digitálních službách, technologická suverenita), mezinárodní otázky (vztahy s Británií, USA, Čínou, WTO) a obecně posilování naší spolupráce s Konfederací evropského podnikání BusinessEurope.

Některá z těchto témat se probírala i během setkání s náměstkyněmi MPO Martinou Tauberovou a Silvanou Jirotkovou a se státní tajemnicí úřadu vlády Milenou Hrdinkovou a ředitelkou Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Alicí Krutilovou.

Svaz při diskusích zdůraznil klíčová témata pro české firmy – posílení vnitřního trhu, otevřenou obchodní politiku, digitalizaci či realistický přístup ke klimatické politice. Markus Beyrer potvrdil, že ve většině oblastí BusinessEurope pozici Svazu průmyslu podporuje.

„Česká republika musí nadcházející předsednictví využít mimo jiné i k jasné formulaci svých pozic, hledat pro ně podporu napříč EU a s pomocí názorových partnerů nacházet kompromisy přijatelné pro celý blok. V řadě témat se můžeme inspirovat stanovisky BusinessEurope, kde se odráží často různorodý pohled všech jeho 40 členů. Je to pro nás klíčová organizace a mnoho našich vstupů ve svých pozicích pravidelně zohledňuje,“ dodává ředitel Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Lukáš Martin.

Bez kvalitních zaměstnanců, kteří dokážou kriticky myslet a sami přicházet s novými nápady, se úspěšná firma neobjede. Vědí to i v jihomoravské Fosfě. Průběžné vzdělávání lidí tvoří důležitou část firemní DNA. Proto už v roce 2009 firma založila Fosfa Academy. Jejím patronem se stal uznávaný ekonom a expert na manažerské systémy prof. Milan Zelený z americké University Fordham New York.

Zaměstnancům Fosfa Academy nabízí vzdělávání v několika tématicky definovaných modulech. Ty vycházejí z matice znalostí, které si firma definovala pro jednotlivé pracovní pozice. Kromě činností, které pracovník potřebuje umět k výkonu své práce a požadavků vyplývajících ze zákonů, tato matice obsahuje také činnosti v oblasti Kaizen, využívání nástrojů k odstranění plýtvání, znalosti z oblasti kvality, životního prostředí, či požadované znalosti cizích jazyků.

Fosfa Academy se o zaměstnance stará už od nástupu do firmy, kdy projdou během dvou dnů základními školeními a po třech měsících od nástupu vzděláváním v oblasti Kaizen, zlepšování firemních procesů. „Cílem je sjednotit firemní jazyk a rozvoj firemní kultury,“ říká Miroslava Danihelová, ředitelka výroby Feel Eco a Kaizen ve Fosfě, která spolupracuje při tvorbě konceptu firemního vzdělávání a je interním lektorem.

Následně se vzdělávací systém ve Fosfě stará o zvyšování kvalifikace zaměstnanců během celého působení ve firmě. Při pravidelném hodnocení pracovníků firma zjišťuje, jaké znalosti potřebují získat nebo vylepšit. „Každému spolupracovníkovi je přidělený požadovaný vzdělávací program. Nedílnou součástí vzdělávání je získávání a následné uplatnění potřebných znalostí přímo v praxi,“ dodává M. Danihelová.

DŮRAZ NA ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Poměrně unikátní je vzdělávání pro systematické řešení problémů. Při něm se zaměstnanci učí popsat problém, najít jeho příčinu, navrhnout řešení, a to následně ověřit v praxi. Na vyřešení vybraného problému mají deset měsíců. Následně výsledky svojí práce prezentují před vedením společnosti, což je taktéž jeden z motivačních faktorů. „Moduly, které jsou zaměřené na řešení problémů, od roku 2009 absolvovalo více než 180 pracovníků. Vyřešili přes stovku problémů a plýtvání ve firmě,“ říká M. Danihelová.

Součástí Fosfa Academy je také Tréninkové centrum, které pomáhá novým zaměstnancům v rychlé adaptaci a pochopení procesů ve firmě. Od roku 2016 je jeho součástí Tréninkové vzdělávání pro údržbu s vlastní učebnou a školeními přímo v praxi.

Fosfa na vzdělávání spolupracuje s předními odborníky z praxe, kteří se zabývají měkkými dovednostmi (soft skills), dopravou, ekonomikou či obchodem. Opírá se také o tým vlastních vyškolených lektorů, který neustále rozšiřuje. Součástí vzdělávání jsou také pravidelné návštěvy zahraničních firem především v USA a Japonsku. Každý rok Fosfa do rozvoje svých zaměstnanců investuje stovky tisíc eur.  

 Článek vyšel v časopise Spektrum 4Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Projekty na podporu celoživotního vzdělávání už v Česku fungují. Například společnost IBM pracuje v tuzemsku na dvou programech, které dospělým i studentům pomáhají získat lepší kvalifikaci.

Z horníka třeba datovým analytikem. I takovou kariérní změnu umožňuje lidem platforma celoživotního vzdělávání Skills Build od IBM, kde lidé najdou stovky kurzů. Přístupná je zdarma a můžou ji využívat nejen lidé, kteří hledají nové zaměstnání nebo uvažují o jeho změně, ale také studenti, učitelé a rodiče.

NEJEN DIGITÁLNÍ ŠKOLENÍ

Firmy mohou Skills Build využít na rekvalifikace vlastních zaměstnanců. Proškolí je ve znalostech a dovednostech, které jsou již dnes součástí téměř každého pracovního místa i každodenních aktivit. Ve školách se o nich ale zpravidla neučí.

„Nejedná se pouze o digitální znalosti, ale také například o kritické myšlení nebo time management. V rámci těchto programů od IBM mohou absolventi získat certifikáty, které uznávají mnozí zaměstnavatelé či univerzity při přijímacích řízeních,“ doplňuje Kristina Kosatíková.

Zkušenosti přímo z firem potvrzují, že podniky kvůli zavádění Průmyslu 4.0 vyžadují po zaměstnancích stále více právě takzvané měkké dovednosti. Ukázala to loňská analýza dat z více než tisícovky českých firem, kterou pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracoval institut CERGE-EI.

S programy, jako je Skills Build, by mohlo být získávání takových dovedností výrazně snazší. Nabídka konkrétních rekvalifikačních nebo profesních kurzů se navíc rozrůstá tím, jak je společnost IBM postupně převádí do tuzemských poměrů. „Do češtiny jsme zatím přeložili kurzy o kybernetické bezpečnosti, umělé inteligenci, blockchainu a prezentačních dovednostech. V překladech kurzů i ve vývoji lokálních kurzů budeme pokračovat,“ dodává Kristina Kosatíková.

PROPOJENÍ FIREM A ŠKOL

Školám nabízí IBM výukový model P-TECH, který pochází z anglického Pathways in technology – tedy Cesty k technologiím. Jde o vzdělávací program, který mladé lidi připravuje na akademické, technické a profesní dovednosti potřebné pro práci v 21. století a další vzdělávání. I do něj se ale mohou zapojit firmy.

„V rámci P-TECHu školíme učitele a předáváme jim nový obsah, který využívají ve výuce. Tento obsah mají k dispozici i naši firemní partneři. Společně potom vedeme studenty tak, aby pochopili, jak je celoživotní vzdělávání důležité,“ vysvětluje Kristina Kosatíková ze společnosti IBM.

Vzdělávací program P-TECH vznikl v roce 2011 v New Yorku a momentálně je do něj zapojeno přes 240 škol a více než 600 firemních partnerů z 28 zemí. Jako první ze střední Evropy se inovativního programu účastní i zástupci z Vysočiny, konkrétně pět středních škol, šest firem a Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Firmy se do P-TECH zapojují odbornými přednáškami, přispívají k inovativnímu obsahu, školení učitelů, umožňují studentům návštěvy a praxe.

 Článek vyšel v časopise Spektrum 4Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Od 1.1.2022 dochází ke změně výše minimální mzdy a tím i minimálních mzdových tarifů včetně zaručené mzdy.

Generální ředitelství Úřadu práce České republiky již v této souvislosti rozeslalo všem pobočkám Úřadu práce České republiky (dále jen „ÚP ČR“) instrukci zajistit v průběhu měsíce prosince 2021 úpravu výše minimální mzdy a minimální zaručené mzdy u všech volných pracovních míst, která jsou nabízena a zveřejňována ÚP ČR. Uvedené opatření úpravy výše zaručené mzdy se týká také Programu kvalifikovaný zaměstnanec, kdy se jedná o výši 1,2 násobku zaručené mzdy.

Pracovníci ÚP ČR budou o úpravách výše minimální a minimální zaručené mzdy u jednotlivých volných pracovních míst informovat zaměstnavatele. Test trhu práce v tomto případě není nutné opakovat, stejně tak jako není nezbytné podávat novou hlášenku volných pracovních míst.

Nicméně z důvodu velkého množství volných pracovních míst zveřejněných v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, na které má zaměstnavatel zájem zaměstnat cizince prostřednictvím Programu kvalifikovaný zaměstnanec, doporučujeme těmto zaměstnavatelům, aby sami písemně kontaktovali místně příslušnou pobočku ÚP ČR a požádali o úpravu výše zaručené mzdy tak, aby u jimi oznámených volných pracovních míst byla tato v souladu se zněním výše uvedeného Programu, a to před 1. 1. 2022.

V souvislosti s výše uvedeným si dále dovoluji připomenout, že údaje a náležitosti žádosti o vydání zaměstnanecké karty, se musí shodovat s údaji uvedenými v nabídce volných pracovních míst v centrální evidenci. Účastník řízení o vydání zaměstnanecké karty bude tedy muset příslušnému správnímu orgánu doložit doklad prokazující změněnou výši mzdy.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dnes požádal členy Výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), aby přehodnotili některé aspekty návrhu Aktu o digitálních službách (DSA) a zajistili, že tento akt uvolní digitální potenciál Evropy a umožní malým a středním podnikům inovovat, růst a prosperovat. 

Třináct svazu a asociací z devíti členských států EU společně požadují posílení zásady země původu, ochranu malých a středních podniků a zajištění toho, aby nástroje, jako je cílená reklama, nebyly v Aktu o digitálních službách výrazně omezeny nebo zakázány.

„DSA představuje největší revizi evropských pravidel digitálního obchodu za posledních dvacet let. Je zásadní, aby byla pravidla pro podniky správně nastavena, a to zejména pro ty malé a střední, které pohánějí evropskou ekonomiku. Pravidla online obchodu musí podporovat hlavně důvěru, investice, inovace a růst, což jsou nezbytné podmínky dynamického jednotného digitálního trhu,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Společné prohlášení svazů a oborových asociací z 9 zemí EU si můžete přečíst zde.

O DSA

Nařízení Akt o digitálních službách (DSA) bude regulovat podnikání online platforem. DSA by mělo zkvalitnit mechanismy, na jejichž základě se odstraňuje nezákonný obsah, a které zajišťují účinnou ochranu základních práv uživatelů v online prostředí, včetně práva na svobodu projevu. Návrh rovněž počítá se silnějším veřejným dohledem nad online platformami. Vlády evropských zemí i komerční subjekty se shodují, že DSA je příležitostí k posílení inovačního potenciálu evropské ekonomiky. Je proto nesmírně důležité, aby v ní byla zachována klíčová ustanovení Směrnice o elektronickém obchodu, která měla zásadní význam pro rozvoj digitálních společností v celé Evropě.