NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY

Národní plán obnovy představuje plán pro oživení a odolnost ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Představuje plán, kterým Česká republika požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů a dle prozatimního plánu a posledního návrhu také 20 mld. Kč ve formě půjček (ty však lze ještě případně navýšit). Materiál bude po schválení vládou předložen Evropské komisi k posouzení. Po schválení Evropskou komisí, následného přijetí prováděcího rozhodnutí Radou EU a dokončení posouzení vlivu plánu na životní prostředí, podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, bude plán předložen ke schválení vládě.

• zelené transformaci (nutný minimální podíl 37 % všech výdajů NPO);
• digitální transformaci (nutný minimální podíl 20 % všech výdajů NPO);
• inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začleňování, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky;
• sociální a územní soudržnosti;
• zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize, a
• politikám pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.

STANOVISKO SP ČR K NÁRODNÍMU PLÁNU OBNOVY

Mezi obecné požadavky SP ČR k NPO patří zejména požadavek na zastoupení sociálních partnerů v připravovaném řídícím výboru NPO či požadavek na včasné zapojení do přípravy nastavení programů a výzev z NPO, což je zásadní pro budoucí smysluplné nastavení a využití jednotlivých programů MPO. Dále je nutné konkrétní vyčíslení alokace pro průmysl a pro podnikatelskou sféru, která je dle našeho názoru výrazně podhodnocená a měla by být výrazně posílena. NPO musí sloužit zejména rozvoji hospodářství a posilování jeho odolnosti. Neměl by být náhradním zdrojem financování mandatorních výdajů ze státního rozpočtu.

SP ČR konkrétně požaduje v rámci NPO mj. posílení zelené tranzice a umožnění podpory zelené tranzice u všech průmyslových sektorů. Dále je nutné posílit alokaci na digitalizaci podniků, která je stále nedostatečná, a zároveň odstranit v praxi velmi omezující a nesmyslnou podmínku příspěvku digitálních projektů k zelené tranzici, která musí být podporována samostatně v dostatečné míře. V pilíři digitalizace ja teké potřeba vyčlenit samostatnou část pro pokrytí mobilních bílých míst v malých obcích.

V pilíři zelené transformace je nad rámec výše uvedených požadavků potřeba navýšit podporu úspornému nakládání s vodou v podnicích a řešit tak problematiku sucha, dále posílit oběhové hospodářství a zajistit tak naplnění cílů nové legislativy odpadového hospodářství ČR a další reforem. V oblasti dopravy a čisté mobility je potřeba nejen umožnit podporu zemnímu plynu, ale také výrobě baterií či nákupu železničních kolekových vozidel.

V oblasti modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoje trhu práce je klíčovým požadavkem SP ČR řešení dalšího vzdělávání za spoluodpovědnosti sociálních partnerů a zajištění propojení všech vzájemně souvisejících nástrojů dalšího vzdělávání tak, aby byly aktuální a dokázaly reagovat na rychlé změny dovedností, generované zaváděním principů Průmyslu 4.0.

Celé stanovisko naleznete zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora ČR vyzývají Poslaneckou sněmovnu, aby nalezla ke sporným bodům návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie kompromis, který umožní neprodleně projednat návrh zákona na probíhající schůzi Poslanecké sněmovny.

Návrh zákona je klíčový pro nastavení podmínek pro dosažení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030. Umožní financovat podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla i v příštím roce. Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora ČR upozorňují, že pokud nebude návrh zákona projednán na probíhající schůzi Poslanecké sněmovny, hrozí, že nebude schválen do konce roku a nepodaří se tak do voleb dokončit legislativní proces. Neschválení zákona bude mít za následek ohrožení stávajících provozovaných zdrojů, plánovaných investic do ekologizace v oblasti teplárenství, plynárenství, elektroenergetiky i průmyslu, omezení možnosti přechodu z uhlí na nízkoemisní hospodářství a negativní dopady do státního rozpočtu, čerpání prostředků z evropských fondů a zejména na obyvatelstvo.

Pro schválení návrhu zákona v tomto roce je nezbytné urychleně najít kompromis ve sporném bodu hodnoty IRR pro obnovitelné zdroje energie.

Sestupný trend počtu firem využívající daňové odpočty na výzkum a vývoj nezastavily dosud ani legislativní změny iniciované Svazem, které ale platí až od dubna roku 2019, a tak je pro jejich hodnocení brzy. Naopak výše nepřímé podpory výzkumu a vývoje opět zaznamenala rekord.

Uplatněný odečet výdajů na realizaci projektů VaV z daně z příjmu soukromých firem dosáhl nového maxima ve výši 14,4 mld. Kč. Při 19% sazbě daně právnických osob tak firmy ušetřily 2,7 mld. Kč, jak vyplývá z nedávno zveřejněných dat Českého statistického úřadu za rok 2019. Nepřímá podpora tvoří jednu třetinu celkové veřejné podpory na VaV ve firmách. Tentokrát byly hlavním tahounem velké zahraniční firmy, které si tak snížily daň o 1,7 mld. Kč, což je o 226 mil. Kč více než v předešlém roce. Domácí malé a střední podniky zaznamenaly také navýšení uspořené částky, ač v mnohem menší míře. Ostatní kategorie zaznamenaly propad.

O oblíbenosti tohoto nepřímého nástroje státu v podpoře VaV vypovídají údaje o počtu firem, které uplatnily odečet. Zde nastal propad úplně u všech kategorií. Od roku 2015 poklesl tento údaj o 366 soukromých podniků na 940, což meziročně činí o 100 podniků méně.

„V roce 2019 se firmy seznamovaly s novými podmínkami. Bohužel následující rok 2020 bude zase ovlivněn pandemií covid. Změna trendu tak nemusí ukázat ani čísla v příštím roce. Na vládu tak apelujeme, aby daňovým odpočtům na VaV, ale také přímým dotačním nástrojům věnovala zvýšenou pozornost a podporu, jinak se to může negativně projevit v dlouhodobé konkurenceschopnosti firem,“ uvádí ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR Bohuslav Čížek. Právě konkurenceschopnost by měla být dle SP ČR hlavním aspektem v přístupu státu a jeho úřadů, pokud chce naplňovat Inovační strategii ČR 2030.

Z dat vyplývá, že podporu využívají nejčastěji střední domácí podniky. Velké podniky nejčastěji ušetří 1 až 10 mil. Kč, malé a střední podniky zase částku do 1 mil. Kč.

Z odvětvového hlediska vévodí zpracovatelský průmysl následovaný s odstupem firmami zabývajícími se informačními a komunikačními činnostmi. Ve zpracovatelském průmyslu odpočty nejčastěji využívají strojírenské firmy, a to v počtu 120 firem, následované výrobou kovových konstrukcí a výrobků (75), elektrotechnickým (63) a elektronickým průmyslem (54). Co se týče výše úspory, automobilový průmysl se 795 mil. Kč představuje jasného lídra. S 272 mil. Kč následuje strojírenský průmysl, který si po roce vyměnil pozici s elektrotechnickým průmyslem. Dramatický propad nastal ve výrobě ostatních dopravních prostředků, kde se snížila meziročně nepřímá podpora o 217 % na 68 mil. Kč.

Kromě Libereckého, Jihočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje ve všech ostatních došlo k poklesu počtu firem uplatňující odpočet. Co se týče výše úspor, výrazný nárůst zaznamenala Praha následovaná Středočeským krajem, kde snížená daň dosáhla 33 % resp. 28 % z celkové částky za ČR. Větší nárůst zaznamenal také Liberecký kraj, který tak předstihl ten Jihomoravský. Naopak dramatický pokles byl v Plzeňském kraji, mírnější byl v Moravskoslezském kraji.

Daňové pobídky a úlevy na VaV nabízí 22 zemí EU a nečiní tak jen 8 zemí OECD. Nejvyšší podíl nepřímé veřejné podpory VaV ve vztahu k HDP z vybraných zemí OECD byl dosažen ve Francii následované Velkou Británií a Rakouskem. Česká republika se nachází na úrovni Maďarska. Při přepočtu na eura ušetřily v roce 2018 soukromé podniky v ČR díky daňové podpoře VaV sedmkrát méně než v sousedním Rakousku.

• Všechna související data za rok 2019 naleznete zde.

Covid-19 v populaci setrvale slábne, potvrzují data z plošného testování zaměstnanců ve firmách. Podniky se proto už připravují, aby zkušenosti z testování využily také pro očkování svých zaměstnanců. Od ledna roste podíl firem, které se chtějí do očkování aktivně zapojit. V dubnovém průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR uvedlo 86 procent ze 190 zúčastněných firem, že se hodlají podílet na očkování. Podle odhadů Svazu průmyslu a dopravy ČR by se díky aktivitě firem mohl naočkovat až milion lidí.

Jak se blíží doba, kdy se očkování proti Covid-19 otevře širším skupinám populace, roste zájem firem podílet se na očkování svých zaměstnanců, případně jejich rodinných příslušníků a veřejnosti. Potvrzují to data z průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR. V tom posledním z poloviny dubna uvedlo 86 procent firem, že se chtějí do očkování aktivně zapojit. O měsíc dříve mělo o očkování zaměstnanců zájem 70 procent podniků. V lednu o očkování svých zaměstnanců uvažovala zhruba třetina podniků.

„Očkování ve firmách dává velký smysl. Pro zaměstnance bude očkování na pracovišti komfortní, nebudou za ním muset nikam jezdit. Věříme, že snadnější přístup k očkování zajistí i vyšší proočkovanost v populaci. Stát by měl tuto nabídku podniků využít a zajistit pro ně dostatek vakcín,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ve firmách už druhý měsíc běží plošné testování zaměstnanců. Výsledky testování z dvou týdnů po Velikonocích ukazují, že rozsah epidemie v pracující populaci slábne. Firmy, které se zúčastnily dubnového průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR, otestovaly v každém týdnu zhruba 130 tisíc zaměstnanců. V prvním povelikonočním týdnu zachytily 369 zaměstnanců s pozitivním testem, což odpovídá 0,28 procenta ze všech testovaných. O týden později se podíl pozitivních záchytů dál snížil na 0,17 procenta.

„Data z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR ukazují, že testování ve firmách funguje. Je to vidět na výsledcích ve středních firmách. Ty s testováním začaly o něco později než velké podniky, z nichž řada dobrovolně testovala zaměstnance už dříve. V polovině dubna se střední firmy dostaly na stejně nízký podíl pozitivních testů jako velké firmy, a to na 0,17 procenta pozitivních testů,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podíly pozitivních testů ve firmách podle průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR klesly od začátku března do poloviny dubna z 0,77 procenta na 0,17 procenta.

„Firmy nyní potřebují, aby stát jasně řekl, jak dlouho plošné testování v podnicích ještě potrvá. Požaduje to podle našeho průzkumu 99 procent firem, aby věděly, jak dlouho budou muset testování věnovat své finanční a personální kapacity,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ceny samovyšetřovacích testů za měsíc a půl pomalu klesají. Zatímco na začátku března 80 procent firem kupovalo testy za více než 100 korun za kus, v polovině dubna jich bylo 37 procent. Polovina firem nyní kupuje testy za cenu v rozmezí od 60 do 100 korun. Ministerstvo zdravotnictví ovšem stále nevyslyšelo požadavky Svazu průmyslu a dopravy ČR, aby sestavilo seznam doporučených testů podle jejich kvality a citlivosti. Takové doporučení firmám stále chybí, aby se mohly lépe orientovat v nabídce testů na trhu.

Pokud by stát zajistil dostatečné laboratorní a logistické kapacity pro PCR testy a přišel také s dostatečnou finanční kompenzací těchto testů, bylo by ochotno na tuto metodu přejít převážná většina firem. „Smysl přechodu na PCR testování ve firmých by ještě vzrostl, pokud by tyto testy mohli zaměstnanci používat také k prokazování bezinfekčnosti například při návštěvách kulturních a společenských akcí nebo pro využívání služeb, u nichž by stát vyžadoval negativní test. Do té doby by pro vybrané služby mohl sloužit i negativní výsledek antigenního testu prováděný na pracovišti,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR dosud provedl tři průzkumy, v nichž monitoroval průběh a výsledky testování na Covid-19 ve firmách. Firmy poskytly údaje s výsledky testů za první tři březnové týdny a první dva dubnové týdny. V každém týdnu firmy, které se účastnily průzkumů, otestovaly více než 100 tisíc zaměstnanců.

Svaz průmyslu a dopravy ČR odmítá zavedení 5. týdne dovolené, o kterém dnes jedná poslanecká sněmovna. Úvahy o jeho zavedení jsou v době, kdy mnozí podnikatelé bojují o přežití kvůli dopadům koronavirové krize, zásadním ohrožením budoucnosti naší ekonomiky.

„Návrh na 5. týden dovolené by dnes neměl být vůbec projednáván. Vláda několikrát potvrdila, naposledy 19. dubna při nesouhlasném stanovisku ke sněmovnímu tisku 1181, že tak zásadní úprava, která má dopad na národní hospodářství, se musí nejdřív prodiskutovat na tripartitě se všemi partnery, což se nestalo. Proto nás toto načasování zaráží. Je to netransparentní a neobvyklý postup. Trochu to působí, že návrh má odvrátit pozornost od jiných aktuálních věcí,” říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Zaměstnavatelé přistoupili v poslední době na mnoho kompromisů. Firmy během pandemie dobrovolně přijaly velice nákladná opatření, aby ochránily zdraví svých zaměstnanců, aktivně se zapojily do testování a nabízejí pomoc i s očkováním. Firmy, které si to mohly dovolit, zavedly pátý týden dovolené nebo třeba sick days už dávno jako bonus. Pokud by ale pátý týden dovolené byl povinný, tak dopadne hlavně na ty nejpostiženější, jako jsou malé a střední podniky, které už teď bojují o přežití,“ upozorňuje Jan Rafaj.

„Už teď žijeme na dluh, který budou splácet i naše děti. Jakékoliv další zatěžování ekonomiky po pandemii je teď naprosto nesmyslné. Místo úvah o 5. týdnu dovolené by poslanci raději měli řešit restart ekonomiky a průmyslu, který všichni potřebujeme pro opětovný návrat k normálnímu životu,“ doplňuje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, s tím, že navíc před rokem vláda zrušila karenční dobu.

Jedinou cestou z celosvětové pandemie Covid-19 je vakcinace. „Po očkování je imunita prakticky srovnatelná u všech lidí. Odpovídá ochraně, kterou má člověk po závažném průběhu nemoci,“ vysvětluje profesor Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti.

Jaký je rozdíl mezi imunitou po onemocnění a imunitou po očkování?
Imunita navozená očkováním vznikne bez kontaktu s živým virem. Člověk získá ochranu, aniž by riskoval, že u něho propukne nemoc. Jeho imunitní systém je stimulován bez rizika komplikací a závažných průběhů nemoci. Kdežto nemoc samotná, přesněji virus způsobující nemoc sice stimuluje imunitní systém, ale ten reaguje se zpožděním. Mezitím se virus množí a způsobuje příznaky, může vést k závažnému průběhu, komplikacím, hospitalizacím, nedej bože úmrtí.

Přesto, pokud nepatřím k rizikové skupině, není lepší získat imunitu proděláním nemoci?
Vždy je lepší jít cestou prevence než hasit požár způsobený nemocí. Dopředu nikdo není schopen předvídat, jaký bude mít zrovna u vás onemocnění průběh. Jedna věc je statistika a podle ní mají mladší ročníky mírný průběh. V nemocnici už ale bohužel vidíme i ročníky 1990. Koronavirus navíc může způsobovat věci, které my ještě ani nevíme.

Vakcína tedy nepředstavuje větší riziko a zátěž než samotná nemoc?
Virová infekce je vždy pro imunitní systém daleko větší zátěž než očkování. Je potřeba si uvědomit, že očkovací látka obsahuje jen fragmenty, tzv. antigeny, neobsahuje celý virus. Navíc jich obsahuje minimální dávku. Kdežto i kdybych se nakazil jedním virem, ten se řádově v minutách zreplikuje na miliony a miliony dalších. Už jen z toho pohledu je nemoc silnější zátěž.

A je imunitní odpověď stejná po prodělání nemoci jako po očkování?
Někdy vídáme, že imunitní odpověď po očkování je silnější než po prodělané nemoci. Lidé, kteří prodělali mírnou anebo dokonce bezpříznakovou formu Covidu, mohou mít imunitní odpověď nižší. Kdežto po očkování je imunita prakticky srovnatelná u všech lidí. Odpovídá ochraně, kterou má člověk po závažném průběhu nemoci.

Nemohou se lidé při očkování nakazit samotnou nemocí?
Nemohou. Právě proto že očkovací látka obsahuje jen antigeny. Genetické RNA vakcíny obsahují jen genetickou informaci obalenou v tukovém obalu. Na základě té se v lidských buňkách vytvoří antigen, který stimuluje imunitní systém. Vektorové vakcíny třeba od Johnson and Johnson nebo AstraZeneca zase obsahují jako nosič genetické informace adenovirus. Ten má odstraněnu část, která mu umožnuje se množit, a tím pádem nemůže způsobit onemocnění.

Jsou vakcíny proti Covid-19, kterými se zatím očkuje v České republice, bezpečné?
Zárukou jejich bezpečnosti je centrální evropská registrace. Stejně se registrují všechny léčivé přípravky, které u nás používáme.

Přesto, i očkování může způsobit nežádoucí reakce.
Z dosavadní praxe se závažné reakce po očkování proti Covid-19 vyskytují minimálně. Dosud u nás zemřelo na Covid přes 25 tisíc lidí, na očkování nikdo. Zaměřujeme na sledování anafylaktických reakcí, to je nejvyšší stupeň alergické reakce na vakcínu. Podle zkušeností například s vakcínami Pfizer a Moderna na 17,5 milionu aplikovaných dávek se celosvětově výskyt těchto nejzávažnějších nežádoucích reakcí pohybuje mezi 2 až 5, maximálně některé studie prokázaly 11 reakcí na milion aplikovaných dávek. V Česku zatím žádná anafylaktická reakce hlášena nebyla.

S jakými nejčastějšími reakcemi se tedy po očkování proti koronaviru můžeme setkat?
Jsou podobné jako u jiných očkovacích látek, jen u covidových vakcín jsou o něco častější, než například po očkování proti pneumokokům nebo klíšťové encefalitidě. Nejčastěji je to únava, slabost, zarudnutí v místě vpichu, otok, horečka. U covidových vakcín je zajímavé, že u seniorů nad 70 let je frekvence nežádoucích účinků o 20 až 30 procent nižší než u mladších jedinců.

Čím si to vysvětlujete?
Imunitní systém seniorů je do jisté míry oslabený věkem a reaguje na očkování umírněněji.

Měli by se nechat očkovat i lidé, kteří Covid-19 prodělali?
Zatím se upřesňují data, jak dlouho trvá imunita po prodělané nákaze. Dnes se hovoří minimálně o třech měsících. Některá data ale ukazují na šest, osm měsíců, možná i jeden rok. Na druhou stranu jsou popsány opakované infekce. Lze očekávat, že u lidí s mírným nebo bezpříznakovým průběhem bude imunitní odpověď slabá a mohli by se znovu nakazit. Už se ale ukazuje, že imunita nebude celoživotní ani po vážnějším průběhu. Proto se doporučuje očkování i lidem, kteří nákazu prodělali, a to zhruba po třech až šesti měsících po nemoci.

Jsou už nějaká data, která by naznačovala, jak dlouho bude očkování chránit?
U žádné nové vakcíny se to na začátku neví. Klinické studie probíhají od loňského jara. Lidem v nich se dodnes pravidelně odebírají protilátky, aby se zjistilo, jak rychle klesá jejich hladina. Potom se dá odhadnout, jestli ochrana bude na rok, dva nebo na pět let. Jsem přesvědčený, že ochrana bude dlouhodobější, rozhodně déle než rok. Pokud se ale objeví nová mutace, může se stát, že bude potřeba připravit novou vakcínu, kterou se člověk jednou dávkou přeočkuje.

Pokud člověk onemocní mezi první a druhou dávkou, za jak dlouho může absolvovat druhou dávku vakcíny?
Také o tom se vedou velké diskuze. Pokud člověk po první dávce onemocní, nejčastěji se tak stane do jedenáctého dne po očkování, kdy organizmus ještě nestačil vyrobit dostatek protilátek. Nedoporučuje se, aby šel na druhou dávku hned po vyléčení. Měl by počkat zhruba těch šest měsíců po nákaze. Většina zemí se kloní k dokončení očkovacího schématu s určitým odstupem po prodělání nemoci. Bude to i praktické. Řádně očkovaní nebudou muset do karantény, podstupovat testy, pravděpodobně budou očkovací cestovní pasy.

Neposkytne ochranu před Covid-19 očkování proti běžné chřipce?
Ne. To je jako kdyby se člověk nechal očkovat proti lidskému pneumokoku způsobujícímu zápal plic a myslel by si, že ho to zároveň chrání proti černému kašli. Je to úplně jiný princip a jiný mechanismus. Vakcína proti koronaviru neposkytuje ochranu proti chřipce a ani naopak.

Za normálních okolností trvá vývoj vakcín i několik let. Jak je možné, že vakcína proti Covid-19 vznikla tak rychle?
Z několika důvodů. Na vývoj a registraci vakcín se upnul celý svět. Celosvětově se zapojilo více týmů a urychlila se administrativa. Pokud vakcínu vyvíjí jedna firma s pár výzkumníky a potřebují naočkovat 40 tisíc dobrovolníků, které sledují, trvá i rok, než je naberou. Když se to rozdělí a každý tým nabere dva, tři tisíce dobrovolníků, zvládnou to rychleji. Také se významně urychlilo schvalování. Běžně proběhnou všechny studie, uzavřou se, data se zanalyzují sepíšou a jako celek předají Evropské lékové agentuře. U covidové vakcíny vědci zasílali výsledky postupně a léková agentura je ihned hodnotila. Rozhodně se ale nevynechala některá fáze vývoje. S tím jsme se setkali jen u ruského Sputniku. Ten pro urychlení vynechal nejdůležitější část klinického hodnocení a vakcínu v Rusku zaregistroval. Ale touhle cestou Evropa nešla.

Jak se díváte na vakcínu Sputnik V?
Z imunologického hlediska není důvod, proč by neměla fungovat. Nicméně Rusové nepředložili dostatek údajů, aby Evropská léková agentura mohla posoudit, že je prokazatelně účinná a bezpečná. Ta mimo jiné hodnotí třeba i kvalitu výrobního procesu. Pokud Sputnik V údaje předloží a povolení dostane, je to pro mě záruka bezpečnosti. Kdyby na světě nebyla jiná vakcína, asi bych šel do rizika, že se nechám očkovat vakcínou, která neprošla vším schvalováním. Ale v době, kdy tu máme očkovací látky, které splnily všechny podmínky, k tomu nevidím důvod.

Může očkování proti Covid-19 způsobit neplodnost?
To je krásný příklad fake news. Vychází z toho, že určitá část vakcíny má podobnost s bílkovinami v ženské placentě. Protože si vytváříme protilátky proti tomu, co je ve vakcíně, spekuluje se, že by mohly fungovat proti placentě a způsobit problémy v těhotenství. Data z terénu ale jasně prokázala, že protilátky po očkování s placentou nijak nereagují a těhotenství neovlivňují. Máme zkušenosti se ženami, které onemocněly v těhotenství. Jsou i případy, že ženy při první dávce nevěděly, že jsou těhotné. Protilátky, které si vytvořily, nevyvolávají žádné komplikace. Nejsou žádné varovné signály, že by poškozovaly placentu nebo plod.

Mohu se nechat očkovat, když trpím alergiemi?
Jediná alergie, která vadí očkování, je na složky vakcíny. Ta obsahuje například sodné soli, polysorbáty, sodík a tak dále. Nebo pokud měl člověk závažnou reakci na první dávku, druhou by neměl dostat. Různé pylové alergie, senné rýmy, potravinové alergie ani alergie na antibiotika nejsou překážkou a nemůžou očkovaného ohrozit.

Doporučuje se, aby v den očkování lidé nedělali žádnou fyzickou práci. Co se stane, když to poruší?
Klidový režim je z důvodu prevence, aby se nezhoršovaly reakce po očkování. Jestliže mě po něm začne pobolívat rameno a já budu celý den pracovat s lopatou, může být reakce několikanásobně silnější. Na imunitní reakci to ale nemá žádný vliv.

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Mise, organizovaná SP ČR, doprovodí ministra životního prostředí ve dnech 5. – 12. června 2021.

Dovolujeme si Vás pozvat k účasti v podnikatelské misi Svazu průmyslu a dopravy ČR  – po více jak roční přestávce způsobené pandemií COVID 19  – která bude doprovázet ministra životního prostředí ČR Richarda Brabce a náměstkyni ministra průmyslu a obchodu ČR Martinu Tauberovou při oficiální návštěvě Indonéské republiky, a to ve dnech 5. června až 12. června 2021.

Podle předběžného rámcového programu navštíví delegace Jakartu, město Medan a Banda Aceh na Sumatře. Svaz průmyslu a dopravy ČR zorganizuje ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Jakartě a s partnerskou organizací KADIN Indonesia (Indonéskou obchodní a průmyslovou komorou) podnikatelská fóra a B2B jednání ve všech třech městech, kde budou mít české firmy příležitost prezentovat své výrobky a technologie zainteresovaným indonéským partnerům a další doprovodný program.

Pokud jde o proti pandemická opatření, tak v tuto chvíli platí pro standardní vstup do Indonésie pětidenní karanténa, během které jsou absolvovány dva PCR testy, ale oficiální návštěvy včetně podnikatelské delegace bude mít výjimku a omezení by znamenalo jen PCR testy. Pandemická situace se v Indonésii zlepšuje a počítá se s postupným otevíráním země i pro turisty.

Zaměření podnikatelské mise bude zejména na udržitelné využívání zdrojů, na likvidaci a recyklaci plastových odpadů, na zpracování odpadů obecně, na vodohospodářství, čistění odpadních a průmyslově znečištěných vod a dále na sanaci po důlní činnosti a těžební hospodářství a geologický průzkum. Účast v podnikatelské delegaci se nabízí rovněž firmám v oblasti energetiky, zdravotnictví a farmaceutického průmyslu, strojírenství a dopravní infrastruktury a z dalších oblastí dle rozpracovaných či plánovaných projektů firem.

• Rámcový program cesty a další podrobnosti včetně účastnického poplatku najdete v pozvánce zde.
• Uzávěrka závazných přihlášek je ve středu 28. dubna 2021.
• Závaznou podepsanou a naskenovanou přihlášku prosíme zaslat e-mailem na adresu stancevova@spcr.cz. Současně s přihláškou je nutné vyplnit i elektronický formulář, který naleznete zde. Bez vyplnění elektronického formuláře nemůžeme Vaši přihlášku zpracovat.
• Prosíme také o vyplnění jednoho vzorového snímku v Powerpointu do společné prezentace. Bude sloužit pro představení podnikatelské delegace na podnikatelských fórech během mise.

Podnikatelskou misi organizačně zajišťuje manažerka Sekce mezinárodních vztahů Mgr. Sabina Tančevová (stancevova@spcr.cz). Bližší informace Vám poskytneme na tel. 225 279 402.

Svaz průmyslu a dopravy ČR v pondělí 12. dubna znovu hájil zájmy zaměstnavatelů na tripartitě. S vládou a odbory řešil především aktuální stav epidemické situace a doporučení dalšího postupu, především testování ve firmách a očkování. Prezident Svazu Jaroslav Hanák vyzval, aby se v Národním plánu obnovy již nekrátilo soukromému sektoru, na který stále nejde ani čtvrtina prostředků z tohoto evropského fondu. Mezi další body patřily dopady Zelené dohody pro Evropu na ČR a velké dopravní stavby se stavebními náklady nad 300 mil. Kč.

TESTOVÁNÍ

„Již několik týdnů čekáme na dvě klíčové informace k plošnému testování ve firmách. Poptáváme od vlády rozdělení antigenních testů podle jejich citlivosti. Plus žádáme o výhled, na jak dlouho vláda vidí povinné testování ve firmách. Obě tyto informace jsou pro zaměstnavatele klíčové, aby mohli zodpovědně plánovat a zajistit kvalitní a dlouhodobé testovaní svých zaměstnanců,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

„Do celkového přehledu o situaci nám také chybí vyjasnění, jak jsme na tom v České republice s dostupností a kapacitami PCR testování pro případné masivní využití ve firmách. Hlavním mottem celého testování je pro firmy jeho udržitelnost a zajištění dostatečných kapacit testování,“ doplňuje Jan Rafaj.

OČKOVÁNÍ

„Naše firmy se staly největšími testovacími centry. Řada velkých firem je připravena jít dál a zajistit vlastními kapacitami i očkování. Jsou připravené očkovat nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny a místní občany. Zkušenosti s testováním ukazují, že firmy jsou schopné zajistit hladký průběh i u očkování. Proto chceme, aby vláda podpořila očkování v podnicích a zajistila jim dostatek vakcín. Svaz průmyslu dlouhodobě považuje očkování v EU registrovanými vakcínami za nejlepší prevenci COVID-19 a podporuje i očkovací komunikační kampaň,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY (NPO)

„V přípravě NPO došlo k určitému posunu a některé problematické věci se vyškrtly. Stále ale nejde ani čtvrtina prostředků do soukromé sféry, a to je špatně. Pokud NPO chceme brát opravdu jako fond obnovy hospodářství, soukromému sektoru již nesmí být kráceno. Nadále nám také chybí strategický pohled na čerpání NPO a ostatních evropských dotací. Vláda ho zatím s konkrétními návrhy alokací nepředstavila. Apelujeme na vládu, aby nás s tímto seznámila a zapojila nás do dalšího řešení a rozdělování prostředků z NPO,“ komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Nedostatečnou podporu v NPO vidíme například investicím do postupné dekarbonizace zpracovatelského průmyslu, který zatím nemá vůbec možnost z NPO na tuto oblast čerpat. Potřeba je také ještě navýšit například oblast cirkulární ekonomiky pro firmy či posoudit funkčnost celoživotního vzdělávání. Chybí nám větší zapojení zaměstnavatelů do řízení a provádění upskillingu a reskillingu. Vítáme, že digitální transformace firem byla navýšena, i když méně, než jsme požadovali,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Musím upozornit, že MPO vložilo nový návrh do meziresortního připomínkového řízení teprve v pátek (9. dubna) večer. Pro detailnější reakce jej chceme ještě důkladně prostudovat,“ doplňuje Jaroslav Hanák.

DOPADY ZELENÉ DOHODY PRO EVROPU NA ČR

„Pokud MPO nemá kapacitu na dopracování vlastní analýzy dopadů zavedení Zelené dohody na průmysl, uvítali bychom, kdyby využila externí odborné kapacity. MPO nadále nabízíme součinnost a spolupráci. Analýzu Česká republika totiž potřebuje. Musíme znát finanční náročnost zavedení Zelené dohody pro jednotlivé sektory v České republice. Bez podrobné analýzy nebudeme moc správně rozhodovat o nové legislativě, ani dobře vyjednávat v Evropské unii,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

PŘEHLED PŘÍPRAVY DOPRAVNÍCH STAVEB S PLÁNOVANÝM ZAHÁJENÍM V NEJBLIŽŠÍCH LETECH A STAVEBNÍMI NÁKLADY NAD 300 MIL. KČ

„Upozorňujeme na potřebu řešit prioritní dálniční stavby D1 u Přerova a D49 u Zlína. V listopadu těmto stavbám končí pětiletá výjimka EIA, je proto nutné do té doby zajistit pravomocné stavební povolení. Ministerstvo dopravy se zároveň musí připravit na případné propadnutí výjimky a zajistit jiné řešení včetně plnohodnotného procesu EIA,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Problém vidíme také s přípravou pražského okruhu D0. Ukazuje se například, že na jihovýchodě Prahy se příprava významně zpožďuje a rok zahájení výstavy 2023 se nezdá být reálný,“ uzavírá Jaroslav Hanák.

KURZARBEIT A ANTIVIRUS

„Na Kurzarbeitu máme nad návrhem z minulého týdne společnou dohodu všech sociálních partnerů, koaličních poslanců a dalších expertů, včetně MPSV a MF. Prosíme o co nejrychlejší schválení v Poslanecké sněmovně. Paralelně je potřeba, aby vláda prodloužila program Antivirus minimálně o dva měsíce, protože jinak skončí v dubnu,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Koncem minulého týdne odstartoval provoz očkovacího centra Třineckých železáren (TŽ). A to pilotním očkováním zaměstnanců hutě s chronickým onemocněním či s potencionálně vysokým rizikem těžkého průběhu nemoci covid-19, kteří se dobrovolně přihlásili do firemního registru. Zdravotníci Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí jim podali vakcínu Pfizer.

Vznik očkovacích center ve firmách už v lednu prosadil Svaz průmyslu a dopravy. „Díky tomu, že se do vakcinace zapojí závodní lékaři a firemní poskytovatelé zdravotní péče, přispějí podniky k rychlejšímu proočkování lidí v republice. Firemní lékaři navíc uleví praktikům,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Během dvou dnů naočkovali v Třineckých železárnách 148 pracovníků hutě. Až bude dostatek vakcín pro celou populaci, přijdou na řadu ostatní zájemci.

Firma připravila očkovací centrum v prostorách bývalého krytu civilní obrany uvnitř areálu, který pro tyto účely vhodně upravila. „Centrum je uspořádáno tak, aby zaměstnanci jedním vstupem přišli a jiným odešli. Veškeré zdravotnické úkony provádí lékaři a sestry Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí. O registraci a evidenci se postarali naši administrativní pracovníci,“ přibližuje Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy TŽ. Nechybí ani prostorná odpočinková místnost, kde pracovníci 30 minut čekají, než mohou odejít.

Registrační systém a logistiku procesu očkování zaměstnanců postavili na míru firemní informatici. „Bylo potřeba zohlednit veškerá specifika spojená s hutním provozem, kde drtivá většina zaměstnanců pracuje na směny. Systém tak počítá s tím, že nemůže na očkování poslat zaměstnance ihned po dvou nočních směnách a podobně,“ přibližuje vedoucí Odboru informatiky a telekomunikace TŽ Marian Rusina.

Huť nejdřív vyzvala zájemce o očkování, aby poslali evidenční číslo ze svého mobilního telefonu formou SMS. Poté k číslu přiřadila daného zaměstnance a přes SMS zprávy pak systém komunikuje. SMS zprávou obdrží zaměstnanec termín prvního očkování a PIN kód. Stejným způsobem získá později i pozvánku k přeočkování druhé dávky. Další informace k očkování zaměstnanci získávají prostřednictvím internetové stránky, kde se musí identifikovat mobilním číslem a PIN kódem.

Železárny hodlají zahájit očkování i pro ostatní pracovníky. V optimistické variantě už v květnu. „Jakmile bude dostatek vakcín pro všechny skupiny obyvatel, jsme připraveni zahájit plošné očkování všech zájemců z řad našich zaměstnanců. Podle předběžného průzkumu z ledna mělo o očkování proti covid-19 zájem více než 2000 našich lidí,“ uzavírá generální ředitel hutě Jan Czudek. Přepokládá, že dnes bude toto číslo podstatně vyšší.