SPEKTRUM 2Q/2021 KE STAŽENÍ

Z obsahu

• Přišel čas na druhou ekonomickou transformaci Česka
• Martin Frývaldský: Stovky milionů na vývoj počítačové hry se mohou vrátit za pár dnů
• Český průmysl vstoupil do roku 2021 s mírným optimismem
• Roman Chlíbek: Imunita po očkování je silnější než po prodělané nemoci
• Dobrovolné dohody firem a státu zvýší energetické úspory
• Letos se budou moci firmy ucházet o miliardy na podporu výzkumu a vývoje
• Jak úspěšně integrovat cizince do pracovního kolektivu a společnosti
• Lukáš Martin: Stát by měl podnikatele zapojit do tvorby svých exportních strategií
• SPECIÁL: HR v době Covidu

V souvislosti s blížícím se koncem nouzového stavu si dovolujeme upozornit, že k 11. dubnu 2021 skončí i dočasná možnost zjednodušené změny zaměstnání držitelů zaměstnaneckých a modrých karet podle krizového opatření vlády.

Od 12. dubna 2021 tak bude možno měnit zaměstnavatele nebo pracovní zařazení opět již výhradně podle pravidel stanovených zákonem o pobytu cizinců:

• držitel zaměstnanecké karty: oznámení změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení Ministerstvu vnitra alespoň 30 dní předem; změna zaměstnavatele nejdříve po 6 měsících od vydání karty;
• držitel modré karty: změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení během prvních 2 let pouze po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra.

Bližší informace naleznete také na stránkách MV ČR.

Po relativně optimistickém závěru loňského roku únorová data potvrzují, že pandemie nadále doléhá na ekonomiku, včetně průmyslu. Za únor průmyslová produkce po očištění o počet pracovních dnů vykázala meziroční pokles o 2,6 %, oproti lednu klesla o 2 %. Celkově je z pohledu objemu průmyslové produkce letošní začátek roku ve srovnání s roky před propuknutím koronaviru v lednu i v únoru mírně horší.

„Průmysl jede dál, vloni dokázal po jarním šoku svou produkci opět nastartovat. Podílí se významně na odvodech do veřejných rozpočtů, aktivně plní protipandemická opatření a drží výkon celé ekonomiky,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR a dodává: „Koronavirová krize průmysl ale dál ovlivňuje. Firmy se potýkají se zpomalením dodavatelsko-odběratelských vztahů či dostupností pracovních sil. Nově musely část pracovníků vyčlenit na povinné testování na Covid-19. Na druhé straně se průmysl snaží aktivně hledat investice v digitální oblasti, které firmám pomáhají zvládat dopady epidemie.“

Únorový růst zahraničních zakázek o 8,9 % a růst exportu o 3,8 % dokazuje, že se naše exportní zaměření pozitivně projevuje na celkovém výkonu ekonomiky. I přes tyto pozitivní výsledky však bude pandemie a nejistota s ní spojená ekonomiku nadále ovlivňovat.

„Také výsledky letošního prvního šetření, které pravidelně Svaz průmyslu a dopravy společně s ČNB provádí mezi podniky, naznačují, že firmy jsou v očekávání zakázek a investic opatrné minimálně pro první polovinu tohoto roku. Výhled na celý rok 2021 je ale v oblasti zakázek i investic celkově mírně pozitivní,“ objasňuje Bohuslav Čížek.

Naše ekonomika je silně propojena se zahraničím, především se zeměmi EU a cestou z ekonomických problémů je co nejrychlejší proočkovanost v Česku i v ostatních zemích a následné odstraňování bariér pro činnost ekonomiky a provozování obchodu.

Svaz průmyslu pořádá letos už druhý ročník Ceny za Průmysl 4.0. V koronavirové krizi řada firem investovala do digitálních technologií nebo do své digitální transformace. Teď mají šanci tyto své projekty přihlásit do Ceny za Průmysl 4.0. Ten nejzajímavější ocení Svaz průmyslu na letošním podzimním sněmu. Partnerem Ceny za Průmysl 4.0 je Česká spořitelna.

Díky pokročilým digitálním technologiím a neotřelým inovacím v oblasti práci s daty nebo celkové digitální transformaci firmy dokázaly projít úspěšně koronavirovou krizí. Svaz průmyslu ocení letos opět nejzajímavější z těchto projektů Cenou za Průmysl 4.0 na svém podzimním Sněmu. Projekty mohou firmy přihlašovat do konce května. Hlavní informace a přihlašovací formulář najdou na stránkách Ceny za Průmysl 4.0.

„Cenou za Průmysl 4.0 chceme popularizovat téma digitální transformace a využívání technologií odpovídajících konceptu Průmysl 4.0. Ukazujeme tím ostatním firmám způsob, jak mohou o nasazování Průmyslu 4.0, práci s daty či o celkové digitální transformaci uvažovat ve svých provozech. Koronavirová krize prokázala, že právě technologie Průmyslu 4.0 zvyšují odolnost firem, posilují jejich regionální nezávislost a umožňují jim fungovat navzdory protiepidemickým omezením,“ říká Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a jeden z porotců Ceny za Průmysl 4.0.

Loni si Cenu za Průmysl 4.0 odnesla firma Blumenbecker Prag za inovativní využití digitálního dvojčete při navrhování robotických pracovišť. Porota ovšem vybrala i další čtyři zajímavé projekty, které Svaz průmyslu představil spolu s vítězem nejen na Sněmu, ale také na následné tiskové konferenci.

I letos odborná porota vybere pět nejzajímavějších projektů, z nichž jeden pak obdrží Cenu za Průmysl 4.0. „Loni se sešly velmi zajímavé aplikace technologií Průmyslu 4.0 z mnoha oblastí fungování firem. Ať už to byl návrh výrobních linek, celková práce s daty, podniková energetika či posílení automatizace o prvky umělé inteligence ve výrobě. Také letos mohou firmy přihlašovat aplikace z výroby, logistiky, průmyslové energetiky, vztahů se zákazníky, lidských zdrojů nebo výzkumu a vývoje. Podmínkou je uskutečnění projektu v roce 2020 nebo 2021,“ dodává Jiří Holoubek.

Svaz průmyslu považuje téma digitální transformace firem za klíčové pro další rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Proto požaduje, aby z Národního plánu obnovy zamířilo do firem na podporu digitální transformace až 10 miliard korun. Ty by mohly firmy využít třeba na investice do kybernetické bezpečnosti, zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců, inovativní práce s daty ve firmě či na zavádění pokročilé automatizace a robotiky.

Takové investice mohou výrazně zvýšit produktivitu práce či kvalitu produktů a služeb. Studie institutu CERGE-EI pro Svaz průmyslu uvádí, že firmy, které investují do technologií Průmyslu 4.0, dosahují o 142 korun vyšší přidané hodnoty na hodinu práce než srovnatelné firmy, které tyto investice nedělají. To za rok představuje skok o čtvrt milionu korun na pracovníka, což odpovídá čtvrtině průměrné přidané hodnoty na zaměstnance českého zpracovatelského průmyslu.

„Digitalizace průmyslu je nástroj ke zvýšení odolnosti a konkurenceschopnosti ekonomiky, nikoliv cíl. Cílem je efektivní výroba produktů s vyšší přidanou hodnotou zajišťující trvalou konkurenceschopnost podniků. Potvrzují to také naše průzkumy. Dvě třetiny firem vnímají jako hlavní přínos Průmyslu 4.0, že získají náskok před konkurencí nebo si zachovají pozici na trhu,“ uvádí Jiří Holoubek.

Letošní ročník Ceny za Průmysl 4.0 by měl přinést další inspirativní příklady, jak firmy Průmysl 4.0 aplikují a především jakých měřitelných výsledků díky těmto investicím dosahují.

Výběr z průzkumů Svazu průmyslu a dopravy, březen 2021, vzorek 114 tisíc, resp. 140 tis. testovaných zaměstnanců týdně.

STATISTIKA

1. Podniky nad 50 zaměstnanců týdně otestují asi 2,8 milionu zaměstnanců.

VÝSLEDKY

1. Každý týden se záchyt pozitivně testovaných lidí snižuje. První týden plošného testování (od 8. 3.) firmy odhalily 0,77 % pozitivních, druhý týden 0,61 % a třetí týden 0,44 %.
2. Za tři týdny (od 8. 3.) firmy pomohly plošným testováním odhalit zhruba 50 tisíc bezpříznakových pacientů v populaci. Jejich včasnou izolací se podařilo ochránit dalších asi 50 tisíc lidí (při R=1).

ANTIGENNÍ TESTY

1. Firemní testování téměř nezatěžuje veřejný systém. Jen jedno procento firem nechává testovat zaměstnance ve veřejných centrech.
2. Přes 60 % podniků stále nakupuje testy za více než 100 korun.
3. Stát přispívá na jeden test 60 Kč, což často nepokrývá ani polovinu nákladů. Podle dat podniky na otestování jednoho zaměstnance doplácejí v průměru 80 korun. Při testování 2,8 milionu zaměstnanců každý týden tak mohou podniky za testování nad rámec příspěvku zaplatit ze svého více než 200 milionů korun týdně. Průměrný střední podnik dosud stálo testování desítky tisíc korun, u velkých firem se náklady na podnik pohybují v průměru ve vyšších stovkách tisíc korun.
4. Firmy používají testy schválené ministerstvem zdravotnictví. Seznam doporučených testů ale nezohledňuje řádově rozdílnou citlivost testů. Téměř 90 % oslovených firem by se při nákupu testů řídilo doporučením nezávislé autority, která prověří kvalitu a citlivost testů.

VYUŽITÍ PCR TESTŮ

1. Po zjištění pozitivního antigenního testu odchází zaměstnanci do izolace a čekají na verifikaci PCR testy. Ty potvrdí asi 80 % ze zjištěných pozitivních antigenních testů.
2. Zaměstnanci čekají na kontrolní výsledek PCR testu průměrně 2 dny. Výjimkou ale není ani pět až sedm dní.
3. Zaměstnavatelé nejsou proti plošnému testování PCR testy. Podle jejich dosavadních zkušeností není v Česku zajištěna dostatečně rychlá kapacita ani pro kontrolní PCR testování cca 13 tisíců lidí týdně.
4. Kapacity laboratoří pro vyhodnocování vzorků metodou PCR nyní činí zhruba 60 tisíc vzorků denně. Pro plošné testování milionů lidí týdně to nestačí.

OČKOVÁNÍ

1. 70 % podniků je připraveno podílet se na očkování proti Covidu.

Kompletní výsledky obou průzkumů Svazu průmyslu a dopravy ČR jsou dostupné zde a zde.

Velké a střední firmy už tři týdny povinně testují své zaměstnance na Covid-19. Z výsledků testů je zřejmé, že testování funguje a přispívá k poklesu podílu infikovaných zaměstnanců. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR zjistil, že ve třetím březnovém týdnu byl průměrný záchyt pozitivních testů ve sledovaných průmyslových firmách 0,61 procenta. Ve čtvrtém březnovém týdnu u sledovaných firem tento podíl klesl na 0,44 procenta. Většina firem je navíc připravena pomoct s proočkováním prostřednictvím vlastních zdravotnických kapacit. Průzkumu se zúčastnilo 266 firem, které otestovaly každý týden v průměru 140 tisíc lidí.

Povinné testování zaměstnanců ve firmách funguje a výrazně přispívá ke zvládání epidemie Covid-19. Počty infikovaných zaměstnanců v průmyslu klesají, protože se je díky testování daří včas odhalit a zajistit, aby nemoc nešířili dál. Ukazují to data o testech pracovníků z 266 firem, které získal Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ve třetím březnovém týdnu mělo pozitivní antigenní test 895 zaměstnanců ze 147 tisíc otestovaných, o týden později firmy zachytily 591 infikovaných ze 135 tisíc otestovaných pracovníků. Podíl pozitivních testů tak ve sledovaných firmách za týden klesl z 0,61 procenta na 0,44 procenta.

„Z dat Svazu průmyslu jasně vyplývá, že pravidelné testování jednou týdně pomáhá účinně odhalovat infikované zaměstnance. Jejich počet každý týden klesá. Firmy tak výrazně přispívají k boji s epidemií. Pokud výsledky našeho průzkumu vztáhneme na 2,8 milionu zaměstnanců všech firem nad 50 zaměstnanců, tak se první týden testování podařilo odhalit přes 20 tisíc lidí s Covid-19, druhý týden dalších 17 tisíc a minulý týden 13 tisíc infikovaných. Tento vývoj kopíruje pokles počtu nových případů Covid-19 v oficiálních statistikách,“ uvádí Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stále více firem hlásí, že podíl pozitivních testů se pohybuje pod jedním procentem. V průzkumu Svazu průmyslu z druhého březnového týdne mělo takto nízký záchyt pozitivních testů 71 procent firem, o dva týdny později se jejich podíl zvýšil na 90 procent.

Data z firem ukazují, že pozitivní antigenní test následně potvrdí přesnější PCR test v 80 procentech případů. Na potvrzovací PCR test posílá pozitivní zaměstnance většinou jejich praktický lékař nebo hygienická stanice. „Podle zkušeností z firem zaměstnanci s pozitivním antigenním testem čekají na potvrzovací PCR test v průměru dva dny. Výjimkou ale není ani prodleva pět až sedm dnů. Z toho je patrné, že metodu PCR testování nelze kvůli nedostatku kapacit nasadit plošně pro 3 miliony lidí týdně tak jako antigenní testování,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Firmy stále část nákladů na povinné testování hradí ze svých peněz. Samovyšetřovací testy nyní nakupuje 61 procent firem za více než 100 korun za kus. Na začátku března mělo stejnou zkušenost 80 procent firem. Průměrnou střední firmu dosud testování stálo několik desítek tisíc korun, u velkých firem se dosavadní náklady na testování pohybují ve stovkách tisíc korun. „Proto chceme, aby vláda zvýšila příspěvek na nákup samovyšetřovacího testu z 60 korun na 90 korun za kus. Zároveň by vláda firmám pomohla, kdyby nechala prověřit kvalitu dostupných testů na trhu nezávislou institucí a doporučila jen ty, které jsou dostatečně citlivé. Takový seznam by využilo 87 procent firem,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průmysl je připraven státu významně pomoci také s očkováním populace proti Covid-19. „Vláda by místo úvah o zavírání průmyslu měla využít infrastrukturu firem ke zrychlení očkování. Z našeho průzkumu vyplynulo, že 70 procent firem je ochotno očkovat ve vlastních očkovacích centrech, a to nejen své zaměstnance,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Z průzkumu podniků, institucí a organizací sdružených v Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelkách svazů ČR vyplývá účinnost jednotlivých opatření přijatých v těchto organizacích od vyhlášení pandemie, tj. organizační změny ve firmách od hygienických – zabezpečení ochranných pomůcek, dezinfekcí, až po respirátory a filtraci provozů, k organizaci pracovišť s náležitými rozestupy, opatření v šatnách, umývárnách a jídelnách – až po zabezpečení týdenního testování pracovníků, které odhaluje infikované zaměstnance a následně důsledně trasuje a zajistí karanténu a tím snížení možnosti nákazy a její šíření. Podle našeho názoru je toto účinnější než plošné přerušení činnosti, kde více hrozí nekontrolované shlukování skupin a tím další šíření pandemie,“ uvádí Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelkách svazů ČR a doplňuje, že bližší informace o průzkumu jsou k dispozici v samostatném materiálu KZPS ČR.

Plošné testování je pro firmy náročná logistická operace, zejména ve firmách se směnným provozem. Dosavadní výsledky ukazují, že firmy testování zvládají a pomáhají tak v boji s epidemií. „Naše firmy si zaslouží od politiků i veřejnosti více důvěry, protože dokazují, že umí testovat, a pomáhají tak zvládat epidemii,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Prezentace k průzkumu ke stažení zde.

Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelkách svazů ČR vyzývá firmy a jejich zaměstnance, aby nepolevovali v dodržování hygienických opatření. Zpracoval pro ně také manuály, v nichž radí, jak nastavit ve firmě optimální hygienická opatření a jak zorganizovat testování.

Bezpečný návrat k volnému pohybu v rámci EU bez povinnosti karantény je v zájmu nejen sektoru turistického ruchu a na něj napojených služeb, které byly v rámci probíhající pandemie jedny z nejhůře zasažených, ale i v zájmu všech občanů a firem v EU.

SP ČR proto uvítal návrh Evropské komise předložený Evropské radě 25. a 26. března 2021 na zřízení systému evropského covidového pasu. I kdyby se schvalovací proces legislativního návrhu výrazně akceleroval, začíná být pomalu zřejmé, že původní snaha Komise zavést jej do praxe již před nárůstem cestování během letních měsíců 2021 zůstane z časových a technických důvodů nenaplněna. I tak se nicméně jedná o vítanou pomůcku pro obnovení propustnosti vnitřních hranic EU.

Evropská komise předložila návrh na vytvoření evropského covidového pasu s cílem usnadnit během pandemie COVID-19 bezpečný volný pohyb uvnitř EU dne 17. března 2021. Certifikát bude dokladem o tom, že daná osoba není z hlediska onemocnění COVID-19 riziková, a to buď díky očkování, negativnímu výsledku testu nebo přítomnosti protilátek po prodělaném covidovém onemocnění.

Evropský covidový pas má být k dispozici bezplatně v digitální nebo tištěné podobě. Bude obsahovat QR kód, aby byla zajištěna jeho bezpečnost a pravost. Komise vytvoří bránu pro ověřování certifikátů v celé EU a podpoří členské státy při technickém zpracování certifikátů. Ty mají i nadále samostatně rozhodovat o tom, od kterých omezení v oblasti veřejného zdraví lze pro cestující s tímto certifikátem upustit, ale výjimky budou na svém území muset uplatňovat na všechny jeho držitele stejným způsobem (např. uznávání či neuznávání vakcinací látkami neschválenými ze strany EMA apod.).

Doufejme, že finální parametry covidového pasu budou výsledkem důkladné koordinace v rámci EU. Jen tak přinese jejich výsledná podoba byznysu i občanům v obtížném období skutečné usnadnění pohybu a budou se moci stát důvěryhodným, funkčním a udržitelným nástrojem zvládání pandemie v EU.

Komisařka pro zdravotnictví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová k návrhu uvedla: „Dnes navrhujeme celounijní přístup, který nám pomůže dosáhnout našeho společného cíle, jímž je bezpečné a uměřené znovuotevření EU. Situace v souvislosti s virem je v Evropě stále velmi náročná a důvěra v přijatá rozhodnutí má zásadní význam. Pouze na základě společného přístupu se můžeme bezpečně vrátit k úplnému volnému pohybu v EU na základě transparentních opatření a plné vzájemné důvěry.“

Návrh musí schválit ještě Evropský parlament a Rada EU.

Více informací lze v přehledné podobě nalézt na stránkách Zastoupení České republiky při EU v Bruselu.

Evropská komise vydala akční plán pro provádění Evropského pilíře sociálních práv. Půjde o to, jak do praxe uvést dvacet principů sociálního pilíře, které se týkají rovných příležitostí a přístupu na trh práce, spravedlivých pracovních podmínek a sociální ochrany. Svaz průmyslu a dopravy spolu s podnikatelskými svazy Dánska, Estonska, Finska, Německa, Polska a Švédska ve společném prohlášení vyzývá Evropskou komisi, aby nebrala členským státům pravomoci v těchto oblastech a nesnažila se budovat sociální unii. Způsobila by tím více škody než užitku.

V posledních letech roste v Evropské unii důraz na sociální politiku. Důkazem je toho Evropský pilíř sociálních práv, který přijaly členské státy na summitu v Götteborgu v roce 2017. Původním záměrem bylo vybudovat silnou sociální Evropu, kde bude na jednotlivých členských státech, aby uvedly do praxe dvacet základních zásad sociálního pilíře. Evropská unie měla podpořit a usnadnit snahy členských států, aby zvyšovaly potenciál dlouhodobého ekonomického růstu a tvorby pracovních míst, zlepšovaly sociální podmínky obyvatel a fungování trhu práce.

Nyní Evropská komise plánuje několik z dvacítky právně nezávazných zásad evropského pilíře sociálních práv přetavit do závazných směrnic. Jedním z prvních pokusů je celoevropsky právně upravit podobu minimální mzdy.

Svaz průmyslu a dopravy spolu s podnikatelskými svazy Dánska, Estonska, Finska, Německa, Polska a Švédska ve společném prohlášení vyzývá Evropskou komisi, aby takových snah zanechala. Musí ponechat členským státům dosavadní volnost v tom, jak zásady sociálního pilíře samy uvedou do života.

„Existuje riziko, že přílišná horlivost snah o vylepšení sociální politiky rozbije dobře fungující a zavedené systémy. Trhy práce či sociální systémy se v jednotlivých členských státech velmi liší. Zavádění právně závazných pravidel může tyto systémy silně poškodit. Evropská komise tak může způsobit více škody než užitku,“ uvádějí zástupci podnikatelů v prohlášení.

Je třeba dodržet rozdělení kompetencí mezi Evropskou komisi a členské státy. „Jako zástupci podnikatelů říkáme ANO sociální Evropě a podpoře členských států při zlepšování sociálních a ekonomických podmínek, ale NE sociální unii s harmonizovanými sociálními politikami,“ dodávají podnikatelské svazy.

Ekonomický rozvoj je základem pro sociální pokrok. Na podporu ekonomického rozvoje by se měla Evropská komise soustředit. „Máme řadu návrhů, jak může EU podpořit členské státy v oblasti flexibility trhu práce, při zlepšování vazby mezi vzděláváním a trhem práce či při posilování sociálního dialogu. Náš požadavek vůči EU ale zní: Vraťte se k původnímu plánu! Tedy k sociálnímu pilíři, který není právně závazný,“ vyzývá šest významných podnikatelských svazů Evropskou komisi.

Termín technologická suverenita Evropy se stále více promítá do politických debat na úrovni Evropské unie. Objevuje se také v návrzích nové unijní legislativy. Existují však obavy, že snahy o zajištění technologické suverenity povedou k omezování vnitřního trhu a volného obchodu, a tím i inovací a budoucí prosperity. Větší smysl má zaměřit se na technologickou autonomii, která zajistí imunitu vůči ekonomickému nátlaku ze třetích zemí a právo volby pro spotřebitele i pro firmy. Ti musí mít možnost vybrat si nejlepšího partnera, produkt nebo službu. Shodli se na tom experti z Česka, Švédska, Irska a Německa na mezinárodním kulatém stole, který uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu vnímá s obavami hlasy některých evropských politiků, aby se Evropská unie soustředila na dosažení technologické nezávislosti, suverenity či autonomie. Je znepokojující, že tyto myšlenky už převzala také Evropská komise do některých strategických dokumentů a legislativních návrhů. Technologickou suverenitou se bude také zabývat na svém příštím zasedání Evropská rada. Znepokojeni nejsou jen zástupci byznysu, Evropská komise už obdržela dva dopisy, které podepsalo 12 premiérů členských zemí, kteří varují před nárůstem protekcionismu.

„Evropská unie se v rámci dosažení svých cílů v oblasti digitální agendy nesmí v žádném případě dát cestou zavádění protekcionistických opatření, která omezí vnitřní trh EU a mezinárodní obchod. Doplatily by na to jak evropské firmy, které by mohly ztratit přístup na trhy mimo EU, tak spotřebitelé,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Přestože se v EU ozývá hlasité volání po technologické suverenitě, tento koncept nemá stále jasnou definici. Svaz průmyslu a dopravy ČR proto uspořádal mezinárodní kulatý stůl, na který pozval experty z Česka, Německa, Švédska a Irska, aby se na tento fenomén podívali z pohledu byznysu. Zaměřili se především na dopady na digitální ekonomiku, která představuje jeden z hlavních motorů budoucího ekonomického růstu, inovací a vývozního potenciálu Evropy.

Před růstem protekcionismu ve jménu technologické suverenity varuje také české ministerstvo průmyslu a obchodu. „Musíme být velmi opatrní, abychom nepřekročili hranici protekcionismu. Ekonomika založená na datech je naše budoucnost. Potřebujeme hlavně mezinárodní pravidla pro toky dat či e-commerce. V této oblasti by měla EU sehrát ve světě vůdčí roli,“ uvedla na kulatém stole Martina Tauberová, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu ČR.

Mezinárodní experti se na kulatém stole shodli, že je mnohem smysluplnější bavit se o technologické autonomii. Ta znamená možnost volby, aby si každá firma či spotřebitel mohli vybrat toho nejlepšího partnera, produkt či službu, bez ohledu na to, odkud jsou. Právě z této diverzity vznikají nejlepší inovace, z nichž bude profitovat celá evropská ekonomika.

„Jakékoliv ochranářské nápady musí brát v úvahu, že Evropa je extrémně závislá na vývozu. Ten představuje 33 až 35 procent HDP. Takže cokoliv uděláme, může se nám draze vrátit, když třetí země zavedou protiopatření proti evropským exportérům,“ varoval Hosuk Lee-Makiyama, ředitel Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii.

Kdyby existovaly evropské společnosti, které by dominovaly globálním digitálním trhům, pravděpodobně by se v EU o technologické suverenitě nediskutovalo. „Náš průzkum mezi německými firmami ukázal, že se cítí až příliš závislé na zahraničí u klíčových technologií jako je software, virtuální realita či kvantové počítače. Přesto by úlohou EU mělo být vytvářet pravidla a standardy a ty pak vyvážet do světa. Tak jako se jí to povedlo s GDPR,“ uvedl Benjamin Ledwon, vedoucí bruselské kanceláře německé digitální asociace Bitkom.

Rozhodující pro budoucí ekonomický úspěch Evropy je mezinárodní spolupráce. EU se nesmí zavírat, aby vytvářela vlastní národní šampiony, kteří nebudou schopni v mezinárodní konkurenci uspět. „Omezování volby firem a spotřebitelů znamená nižší efektivitu. Politici musí podporovat inovační potenciál evropských firem, ne je zamykat v minulosti. Chci, aby Avast měl za partnera nejlepšího poskytovatele cloudových služeb, který neustále inovuje, ne někoho, kdo je slabý ale splňuje geopolitická kritéria,“ řekl Michal Pěchouček, technologický ředitel Avast.

Evropa zažila kvůli pandemii skok v digitální transformaci o několik let. Pořád je ale vidět přetrvávající rozdíly v digitálním rozvoji nejen v různých částech EU, ale i mezi různými sektory. „Doporučujeme, aby politici podporovali digitální rozvoj a rozvoj vnitřního trhu. Evropa by měla zvýšit investice do strategických odvětví a technologií, ať už jde o infrastrukturu nebo dovednosti lidí. Musí ale zachovat otevřenost,“ prohlásil na kulatém stole Svazu průmyslu Erik O’Donovan, ředitel pro digitální ekonomiku irského průmyslového svazu Ibec.

Svaz průmyslu pečlivě sleduje celou evropskou debatu o technologické suverenitě. Na domácí i evropské půdě politikům připomíná, že EU by se měla soustředit především na posílení konkurenceschopnosti, inovací a zajištění bezpečného a volného toku dat na evropské i mezinárodní úrovni.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vyzývá vládu, aby před zvýšením frekvence testování nejdříve udělala tři věci: Testování masivně rozšířila na všechny zaměstnance, zvýšila příspěvek na test na 90 korun a státní autoritou ověřila kvalitu doporučených testů. Firmy chtějí investovat do kvalitních testů, a to by mělo být i v zájmu státu. Vláda by měla podle Svazu průmyslu nejdříve vyhodnotit stávající testování ve firmách, podpořit ho kvalitními testy a příspěvkem, a teprve poté diskutovat o změnách frekvence.

„Jsme přesvědčeni, že dříve, než se zvýší frekvence týdenního testování ve firmách z jednoho na dva, měl by stát nejdříve zajistit, aby se skutečně testovaly všechny skupiny zaměstnanců, včetně těch nejmenších kolektivů,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Podniky na testování vynakládají nemalé prostředky, uvědomují si, že zaměstnanci a jejich zdraví je pro ně to nejdůležitější. Bez nich mohou jen těžko fungovat. Proto chtějí nakupovat plně funkční testy.

„Požadujeme, aby státní autorita prověřila, zda všechny testy, které firmy nakupují, jsou dostatečně kvalitní a spolehlivě zachytí pozitivní jedince. Na různých schůzkách slyšíme, že některé z testů nejsou dokonalé, přestože nakupujeme testy doporučené Ministerstvem zdravotnictví. Firmy je nakupují ve velkém a jsou dotovány i státními penězi. Mělo by být tedy i v zájmu státu, aby v tom udělal pořádek,“ vysvětluje Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR apeluje na vládu, aby zvýšila státní příspěvek na testy i počet dotovaných testů. Měla by aktivněji podpořit firmy, protože ty dnes plní roli největších testovacích a trasovacích center.

„Podle našeho průzkumu nakupuje 80 % firem testy za více než 100 korun. Proto žádáme vládu, aby vyslyšela naši prosbu a zvýšila příspěvek minimálně na 90 korun za jeden test. Pokud stát toto udělá a umožní firmám proplatit až 8 testů měsíčně, přičemž čtyři by byly povinně, jsem si jistý, že velká část firem by začala už dnes dobrovolně testovat dvakrát týdně. Musíme si uvědomit, že nejsložitější je to právě pro ty největší firmy, které mají různé režimy, nepřetržité provozy a podobně, a zároveň díky všem opatřením vykazují nejnižší pozitivitu,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Průzkum SP ČR ukázal 0,77 % průměrný záchyt onemocnění Covid-19 ve firmách. TZ k průzkumu najdete zde.