Většina velkých firem má zájem o očkování zaměstnanců podnikovými lékaři. Vyplývá to z rychlého šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle odhadů Svazu průmyslu by závodní lékaři a poskytovatelé zdravotní péče ve velkých firmách mohli naoočkovat až 1,2 milionu zaměstnanců.

„Podniky chtějí pomoci státu s očkováním a přispět tak k ukončení epidemie Covid-19. Obvolali jsme přes 30 velkých firem, jako jsou Plzeňský prazdroj, Třinecké železárny, Unipetrol, T-Mobile, Škoda Auto, Continental Barum nebo Amazon. Drtivá většina z nich má zájem o to, aby jejich podnikoví lékaři nebo poskytovatelé zdravotní péče mohli očkovat zaměstnance,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Své zaměstnance chtějí některé firmy k očkování i motivovat. Pracovníkům hodlají například proplácet dobu, kterou budou muset strávit očkováním proti nemoci Covid-19. „Podniky si od očkování slibují nejen výrazné snížení nemocnosti, ale i rychlejší návrat k normálnímu životu,“ vysvětluje Jan Rafaj. Svaz průmyslu už minulý týden pomohl prosadit, že v druhé vlně očkování od května smí pomoct s vakcinací i firmy a jejich lékaři. Teď Svaz průmyslu navrhuje, aby už při registraci k očkování mohli lidé zaškrtnout, že se chtějí nechat očkovat právě u svého zaměstnavatele.

„Když budeme očkovat ve firmách, jsme schopni zajistit rychlejší proočkovanost populace. Odlehčíme tím i přetíženému zdravotnickému systému. Pro řadu lidí navíc bude jednodušší nechat se očkovat podnikovým lékařem přímo v místě zaměstnání než kvůli tomu třeba cestovat do desítky kilometrů vzdáleného očkovacího centra,“ dodává Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

K tomu, aby podniky své zaměstnance mohly očkovat, ale potřebují přehledný a fungující registrační systém, který vakcinaci ve firmách usnadní. „Webový formulář, přes který se lidé budou k očkování registrovat, musí být přehledný a stoprocentně spolehlivý. Nemůže se opakovat situace z minulého týdne, kdy při registraci k očkování seniorů nad 80 let systém kolaboval,“ připomíná Jan Rafaj.

JEDNODUŠŠÍ OČKOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY

Svaz průmyslu a dopravy také požaduje, aby se zjednodušilo očkování pracovníků kritické infrastruktury. Mezi ně patří kromě zdravotníků a záchranářů třeba pracovníci energetických nebo vodohospodářských firem. „Zásadně odmítáme návrh vlády, podle kterého by přednostně očkovaní lidé měli s sebou na očkování vzít potvrzení od zaměstnavatele, které budou až na místě kontrolovat lékaři. Celý proces to výrazně zpomalí. Místo toho navrhujeme, aby stát každé firmě přidělil unikátní několikamístný kód. Tím by se zaměstnanec při registraci prokázal a systém by sám poznal, že jde například o pracovníka firmy ČEZ, a na očkování ho pustil,“ vysvětluje Miroslav Palát, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu zároveň prosazuje, aby se prioritně očkovali nejen zaměstnanci kritické infrastruktury státu, ale i pracovníci návazných dodavatelských řetězců. To jsou třeba firmy, kteří zajišťují pravidelný servis například v elektrárnách. „Takové firmy sice nesplňují definici kritické infrastruktury, ale bez jejich fungování by mohlo docházet k negativním dopadům na ekonomiku a fungování státu. V první řadě je ale třeba proočkovat tu nejrizikovější skupinu obyvatel a zdravotníky. Ty v žádném případě předbíhat nechceme a podporujeme, aby dostali vakcínu co nejdříve,“ dodává Miroslav Palát, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá uvedení Joea Bidena do funkce nového prezidenta Spojených států amerických. Skončilo tak období nejistoty ohledně budoucího vývoje USA, které se negativně projevovalo i na mezinárodní scéně. Větší předvídatelnost dalších kroků USA je bezpochyby dobrou zprávou i pro české a evropské firmy.

Jakým směrem se bude konkrétně odvíjet obchodní politika Bidenovy administrativy bude jasnější až v následujících měsících. Od nového prezidenta Spojených států očekáváme větší ochotu k dialogu a naopak odstoupení od jednostranných, nekoordinovaných zásahů. Doufáme, že celkový tón spolupráce mezi EU a USA se posune do pozitivnější a méně konfrontační roviny. To by mohlo vést ke snazšímu jednání o reformě WTO, která je pro zahraniční obchod zásadní. Evropský byznys také vkládá naděje do znovuotevření jednání o vzájemné obchodní dohodě, která byla za Trumpovy administrativy přerušena.

Strojírenské firmy se kvůli koronavirové krizi musely rychle naučit pracovat se zákazníky na dálku. „V TOS Varnsdorf jsme začali dělat vzdáleně přejímky strojů a více nabízíme vzdálenou diagnostiku a údržbu,“ říká Jan Rýdl jr., prezident Svazu strojírenské technologie a generální ředitel TOS Varnsdorf.

Svaz strojírenské technologie odhaduje, že letos by mohla produkce českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů kvůli koronavirové krizi spadnout až na úroveň krizových roků 2009 a 2010. Jsou na to firmy lépe připraveny než na předchozí krizi?
Je několik faktorů, které nyní hrají ve prospěch firem, aby koronavirovou krizi zvládly. V Česku máme tradiční výrobce se silným výrobním a vývojovým zázemím. Mohou stavět také na slušné kapitálové vybavenosti. Velkou roli budou hrát také zkušenosti, které jsme získali v letech 2009 a 2010. Problém je v tom, že zatím koronavirová krize nemá jasné ohraničení, nevidíme, že by se situace začínala zlepšovat. Pokud poptávka relativně brzy neožije, tak to může mít fatální důsledky i pro tradiční výrobce obráběcích strojů.

Jaká poučení jste si z krize 2009 a 2010 odnesli v TOS Varnsdorf?
U nás je obrovský rozdíl proti rokům 2009 a 2010 v geografické diverzifikaci prodeje našich výrobků. Výrazně jsme se dokázali prosadit na nových trzích. Je to především Čína, uchytili jsme se v USA. Posílili jsme v Rusku.

Upravili jste po krizi 2009 a 2010 finanční řízení firmy, abyste měli na příští hospodářský pokles větší rezervy?
Už tehdy jsme vnímali, jaké riziko je příliš velká úvěrová zátěž. Tu jsme dokázali snížit na rozumnou úroveň. V roce 2009 nám komplikovalo situaci také kurzové zajištění. Všichni exportéři, včetně nás, se před nástupem finanční krize zajišťovali proti posilování koruny na období dvou až tří let. Při rychlém oslabení koruny v roce 2009 vysoká míra zjištění podkopávala finanční stabilitu firmy. Teď k zajištění přistupujeme obezřetněji.

Letos na jaře bylo pro strojírenské firmy obrovskou komplikací uzavření hranic. V čem byl největší problém?
Pro nás to bylo podobné jako uzavření restaurací nebo turistických center. Najednou ze dne na den jsme nemohli vyjet k našim zákazníkům, abychom jim naše stroje postavili. Nemohli jsme jim opravit stroje. Nemohli jsme dokončit některá osobní jednání. Zároveň zákazníci nemohli přijet k nám, a to nejen na obchodní jednání, ale také na fyzickou přejímku stroje.

Výjezdy pracovníků k zákazníkům se nedaly ničím nahradit?
V té době jsme nebyli připraveni na to, že budeme dělat vzdálenou přejímku stroje. Ani jsme si to neuměli představit. Byli jsme také konfrontováni se situací, kdy zákazník měl náš stroj rozložený na několik kusů ve výrobní hale, a nebyl nikdo, kdo by přijel a smontoval ho. TOS Varnsdorf a další velké společnosti naštěstí mají v zahraničí certifikované partnery nebo dceřiné společnosti. Ti nám pomohli část zakázek smontovat a zmírnit dopad zavřených hranic.

Udělali jste nějaká preventivní opatření, aby vás případný další zákaz cestování už tolik neohrozil?
Naučili jsme se alespoň částečně suplovat fyzickou přejímku stroje u nás v závodě. Provádějí ji naši lidé a vše vysíláme pomocí komunikačních technologií k zákazníkovi, kde sedí jeho technici. Domlouváme se a ukazujeme si, že stroj je v takové kondici, v jaké má být. Ukazujeme si například proces obrábění zkušebního kusu. Takto jsme už předali stroj zákazníkům z Thajska a z Austrálie.

Servis provádíte také na dálku?
Pokud je to možné, tak u servisních zásahů využíváme vzdálené diagnostiky, kdy jsme napojeni přímo na stroj u zákazníka. Přihlásíme se do řídicího systému stroje a z jeho dat umíme některé chyby a problémy na dálku odstranit, nebo se dohodneme s místní údržbou, jak je mají vyřešit.

Je vzdálená přejímka udržitelný model do budoucna?
Vždy budeme muset jet fyzicky k zákazníkovi, abychom mu stroj sestavili a zprovoznili, pokud v daném místě nebudeme mít certifikovaného partnera. Nicméně interní přejímku na dálku by mohli preferovat zákazníci ze vzdálených zemí. Protože jim to zkrátí dobu pro přejímku a ušetří jim to i cestovní náklady. Samozřejmě bude hodně konzervativních zákazníků, kteří budou chtít přijet k nám a vidět stroj naživo.

Mají nyní zákazníci větší zájem o instalaci systémů pro vzdálenou diagnostiku a údržbu do svých strojů?
Musím říct, že se stejně jako my nyní učí, jaká je přidaná hodnoty těchto systémů. Prediktivní údržba má jasnou výhodu proti přístupu, že stroj pracuje, dokud se něco nepoškodí, nebo nepřestane fungovat. Pak je oprava delší a dražší.

V čem je hlavní výhoda prediktivní údržby?
Náš systém například signalizuje, že by se mělo vyměnit ložisko hlavního uložení nebo je na čase přetukovat hlavní náplně, dříve než se zadře hlavní uložení. Zákazník si pak řekne, kdy máme přijet na servis, kdy je to pro něj nejvýhodnější, a ne, až v okamžiku, kdy se stroj zastaví. Ochota zákazníků platit za tyto systémy a služby poroste, jak se bude zvyšovat povědomí o jejich přidané hodnotě.

Na začátku roku 2020 jste v TOS Varnsdorf plánovali, že vám porostou tržby i zisk. To bylo ještě před koronavirem. Jak na tom ve skutečnosti budete?
Původně jsme plánovali růst o 10 procent proti roku 2019. To ale byly plány postavené na informacích za třetí čtvrtletí 2019. Už následující kvartál nás utvrdil v přesvědčení, že situace nebude tak růžová. Realita je taková, že skončíme za rok 2020 zhruba 23 procent pod úrovní roku 2019.

Máte dost zakázek, abyste měli co vyrábět i příští rok?
Pokles nových zakázek se pohybuje kolem 30 procent. Ale už v průběhu roku jsme se na to začali připravovat. Na rok 2021 očekáváme růst proti roku 2020 o 15 až 20 procent. Pořád se ale nedostaneme na úroveň let 2018 a 2019.

Pomohly strojírenským firmám podpůrné programy, s nimiž kvůli koronavirové krizi přišla vláda?
Jednoznačně nejúspěšnějším programem je program Antivirus. Využívala ho řada strojírenských společností. Jak se zavřely hranice, zůstaly firmám doma lidé, kteří by jinak u zákazníků v zahraničí stavěli stroje. Na ně tak mohly čerpat vládní pomoc. Nemusely na okamžitý pokles zakázek reagovat propouštěním. Vítám proto, že vláda Antivirus prodloužila až do konce roku 2020, protože řada firem ho ještě bude potřebovat.

(Jan Stuchlík)

Rozhovor vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Svaz průmyslu a dopravy se s ministrem zdravotnictví Janem Blatným dohodl, že v druhé vlně od května smí pomoct s očkováním firmy. „Děkujeme ministru Blatnému, že vyslyšel naši prosbu a zahrnul do vakcinační strategie firemní lékaře a poskytovatele zdravotní péče,“ komentuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák a dodává: „Věřím, že pokud se do České republiky dostanou vakcíny rychleji, tak vláda zahájí druhou fázi očkování dříve než v květnu.“

„Díky tomu, že se do vakcinace zapojí závodní lékaři a firemní poskytovatelé zdravotní péče, přispějí podniky k rychlejšímu proočkování lidí v republice. Firemní lékaři navíc uleví praktikům,“ míní Jaroslav Hanák.

Svaz průmyslu od začátku roku nabízel státu pomoc s popularizací očkování. „Jsme přesvědčeni, že dobře koordinovaná vakcinace může vrátit ekonomiku i naše životy zase zpátky do normálu,“ dodává Jaroslav Hanák.

Zástupců našich kolektivních členů jsme se tentokrát zeptali: Co pozitivního a negativního očekáváte ve svém odvětví od roku 2021 a jaké trendy budou v roce 2021 nejvíce ovlivňovat život vašich firem?

ZDENĚK PETZL
VÝKONNÝ ŘEDITEL SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

Automobilový průmysl je nadále svírán značnou nejistotou ohledně dalšího ekonomického vývoje, který je závislý především na úspěšném boji s pandemií Covid-19. Doufejme, že v nadcházejících měsících již nedojde k uzavírání ekonomik napříč EU, a tím k dalšímu tlaku na poptávku po nových vozidlech. Pro průmyslové firmy bude hlavní výzvou schopnost zachovat objem investic do výzkumu a inovací a jejich prostřednictvím udržet svou konkurenceschopnost na evropském i globálním trhu. Proto jako klíčové vnímám zajištění administrativně efektivního přístupu k dostatečnému objemu prostředků z připravovaného Fondu obnovy EU. V roce 2021 pak očekávám další tlak na rozvoj elektromobility, především z důvodu očekávaného dalšího zpřísnění emisních požadavků. V Česku přitom tato problematika bohužel nemá a ani v příštím roce nebude mít takovou podporu, jakou by potřebovala. Hlavním úkolem zůstává urychlený rozvoj infrastruktury, bez níž budou čisté vozy na českých silnicích přibývat jen velmi pomalu.

JAN PROKŠ
ŘEDITEL ELEKTROTECHNICKÉ ASOCIACE

Je zřejmé, že onemocnění Covid-19 bude naše životy ovlivňovat i v roce 2021. V elektrotechnickém průmyslu příliš nepočítáme, že vše rychle vyřeší vakcína. Spíše sázíme na to, že s Covid-19 budeme muset umět žít dále. Již rok 2020 ukázal, že krizi velmi dobře ustojí – respektive jí ani neprožívají – ty firmy, které prošly nebo procházejí digitální transformací, uvědomují si důležitost Průmyslu 4.0, ve svém „slovníku“ mají zdomácnělé termíny, jako jsou rozšířená realita, virtuální realita, digitální dvojče, blockchain, datové sklady a tak dále. Vítězi jsou – a i nadále budou – společnosti, které mají kvalitně zpracované procesy, opravdu je dodržují a umí pružně reagovat na změnu vnějších podmínek. Perspektivní obory, o které se může náš průmysl opřít, jsou automatizace, robotika, průmyslová elektronika, samozřejmě ICT, ale mnoho digitálního vývoje se odehrává i ve zdánlivě konzervativních oborech jako jsou energetika nebo silnoproudá elektrotechnika. Významnou roli bude hrát stát, který zatím brutálně selhává v podpoře firem. Doufáme, že se v roce 2021 podaří přijmout takové legislativní normy, které všem pomohou překonat těžké časy.

MAREK NOVÁK
TAJEMNÍK ASOCIACE SKLÁŘSKÉHO A KERAMICKÉHO PRŮMYSLU ČR

Očekávání výrobců skla, keramiky a porcelánu jsou veliká. Náročný uplynulý rok přestálo odvětví se ctí. Nový rok přináší pro exportéry křehké krásy velká očekávání od vývoje globálního obchodu. Významná část výrobků ze skla a keramiky je ale určena také pro tuzemský trh (stavebnictví, automobilový a potravinářský průmysl, gastronomii), proto tuzemská poptávka, ekonomický vývoj a omezení obchodu přináší do plánů firem řadu neznámých. Malé sklárny čekají na uvolnění turistického ruchu v Evropě, který významně ovlivňuje jejich tržby. Čeští výrobci situaci flexibilně využili k digitalizaci svého obchodu a zdokonalují digitální prezentaci. V měnícím se světě stále hledají nová exportní teritoria, spolehlivé partnery a zlepšují stávající vazby. Značka českého skla a keramiky si stále, díky své vysoké kvalitě, drží dobré jméno u nás i ve světě a hledá kvalifikované pracovníky, díky kterým se firmy nebudou muset bát o svoji budoucnost.

RICHARD VIDLIČKA
ŘEDITEL ČESKÉHO SVAZU ZAMĚSTNAVATELŮ V ENERGETICE

Rok 2021 bude pro energetiku plný změn a bude náročný pro všechny účastníky energetického trhu. V Česku očekáváme schválení novel klíčových zákonů, s revizemi důležitých směrnic přijde také Evropská komise. K zásadním událostem řadím schvalování podoby a následné vypsání tendru na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Velký dopad na další vývoj v energetice bude mít spuštění Modernizačního fondu. Osud klasické energetiky předurčí stanovení definitivního horizontu pro odchod od těžby uhlí v Česku. Jako ekonomicky negativní můžeme hodnotit dopad ceny emisních povolenek a očekávané změny v této oblasti. V té souvislosti bude významná také debata o transformaci teplárenství a budoucím zajištění centrálního zásobování českých domácností teplem. Čeká nás definice kroků reagujících na růst poptávky po čisté mobilitě, další rozvoj obnovitelných zdrojů energie a s tím související opatření v přenosových a distribučních elektrických sítích. Věřím, že česká energetika je na tyto změny a výzvy dobře připravena

JAKUB DVOŘÁČEK
ŘEDITEL ASOCIACE INOVATIVNÍHO FARMACEUTICKÉHO PRŮMYSLU

Vzhledem k celosvětově probíhající pandemií SARS-CoV-2 bude rok 2021 pro inovativní farmaceutické společnosti klíčový. Nejdůležitější výzvy nadcházejícího roku budou z mého pohledu dvě. První z nich je zastavení šíření koronaviru pomocí účinných, bezpečných a kvalitních očkovacích látek. Rok 2021 ukáže, zda průmysl dokáže plnit svou roli a ochrání populaci. Budou to totiž právě vakcíny proti Covid-19, které nám umožní vrátit se zpátky do normálního života bez neustálých lockdownů a nastartovat koronavirem ochromenou ekonomiku. Druhou výzvou bude pomoc pacientům s onkologickými, kardiologickými a dalšími nemocemi, které s koronavirem nesouvisejí a jsou v dnešní době zdánlivě opomíjeny. V příštím roce očekáváme, že na trh vstoupí nové inovativní přípravky, které pomohou pacientům prodloužit život a zvýšit jeho kvalitu.

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Průmyslová produkce v listopadu 2020 meziročně mírně vzrostla o 0,4 %. Meziměsíčně došlo oproti říjnu k poklesu o 1,7 %. Za celý rok 2020 předpokládáme, že pokles průmyslové produkce bude nakonec nižší než 8 %. Průmyslu se i tak v závěru roku relativně podařilo po jarních extrémních propadech, celkovou krizovou situaci zmírnit. Mírně vzrostly hodnoty nových zakázek i tržby z průmyslové činnosti, kdy zahraniční tržby dokonce rostly tempem 4,8 %, což je vyšší tempo ve srovnání s tuzemskými.

Poslední dostupná data za průmysl ukazují určitou stabilitu. Průmysl je schopný v rámci možností fungovat dál. Aktuální výsledek za listopad 2020 tak navázal na předchozí měsíce a potvrdil, že se průmysl po jarních výpadcích snažil propady zmírnit. „V letošním roce očekáváme růst průmyslové produkce mezi 5 a 6 %. Vycházíme ale z výraznějšího propadu celkového výsledku roku 2020 a celkově ochlazené poptávky. Zhoršené výsledky loňského roku samozřejmě mají vazbu například i na výši investic a další ukazatele. Stejně tak nejistoty na trzích a dopady stávající situace se v ekonomice nadále projevují,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

I přes očekávání letošního meziročního růstu tedy bude situace pro řadu firem velmi obtížná. Proto je důležité, jak se podaří vládě nastavit protikrizová opatření. „Ta musí být v první řadě systematická a předvídatelná. Firmy potřebují mít jistoty. Je nutné nastavit opatření tak, aby podporovala stabilitu podnikatelského prostředí, nediskriminovala, byla proinvestiční a podpořila dlouhodobou odolnost ekonomiky. Správným směrem jde například námi požadované zavedení mimořádných zrychlených odpisů, což má ambici podpořit investiční činnost firem. Potřeba ale bude i další vybraná podpora, například s využitím prostředků z Plánu obnovy,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Svaz průmyslu a dopravy od začátku upozorňuje také na to, že uzavřené či významně omezené provozy se dotýkají i jejich dodavatelů a celkově sekundárně i dalších sektorů ekonomiky. V první řadě přímého dopadu jsou to dodavatelé, jejíž významná část produkce směřuje právě do provozů, které jsou vládními nařízeními zakázány či významně omezeny. Pokud tak někdo v podstatě v přímém důsledku vládních omezení ztratí výrazný podíl odbytu, neměl by být vládou opomíjen,“ upozorňuje Bohuslav Čížek. Svaz průmyslu a dopravy prosazoval, aby se subdodavatelé doplnili jako postižené subjekty do kompenzačního bonusu. Vláda by ale neměla zapomínat na firmy, které dodávají uzavřeným provozům i ty by měly být do kompenzačních nástrojů zahrnuty.

Na podnikatele ale čekají i výzvy, kterým budou muset čelit, jako nové regulace či environmentální cíle. Tady je nutné, aby stát přistupoval k těmto regulacím a cílům maximálně racionálně. „Loňský rok přinesl šok, na který musely firmy reagovat. Ale je nutné si uvědomit, že podniky musí být schopné čelit i výzvám, jako je digitalizace či zelená tranzice, oběhové hospodářství, vývoj světové poptávky. A to nehledě na krizi v důsledku pandemie. Tyto a další výzvy zde byly už před krizí, kdy se celková průmyslová výroba ve svém růstu pomalu zastavovala,“ říká Bohuslav Čížek.

„Firmy musejí umět reagovat na to, že jejich dodavatelé mohou ze dne na den přerušit dodávky. Dobrým příkladem je digitalizace. Krize ukázala výhodu u firem, které v této oblasti pokročily dál,“ dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Ministr Jan Blatný podpořil naše doporučení, aby vakcínu proti Covidu-19 mohli očkovat podnikoví lékaři. Řekl to na prvním jednání Rady pro řízení onemocnění Covid-19, ve které za Svaz průmyslu a dopravy ČR vyjednává viceprezident Jan Rafaj. Ministerstvu zdravotnictví za to děkujeme.

Jsme přesvědčeni, že dobře koordinovaná vakcinace může vrátit ekonomiku i naše životy zase zpátky do normálu. Například ve ŠKODA AUTO už mají připravených 15 očkovacích center, kde se budou moct nechat očkovat zaměstnanci hned, jakmile firma bude mít vakcíny k dispozici.

Svaz průmyslu a dopravy nadále podporuje také pravidelné testování zaměstnanců. Firmy své pracovníky dlouhodobě testují a pomáhají tak zastavit šíření nemoci Covid-19. Teď navíc testy hradí zdravotní pojišťovny. Podniky by proto tuto situaci měly využít, pravidelně testovat zaměstnance a pomoci dostat pandemii pod kontrolu. Můžou tak zabránit tomu, aby se naplnil krizový scénář, že se nemocnice přeplní pacienty s těžkým průběhem nemoci Covid-19 a zdravotníci tak nebudou mít kapacitu na běžné lékařské zákroky. Díky pravidelnému testování tomu může zabránit každý z nás.

S daňovým balíčkem, který vstoupil v platnost na konci loňského roku, získaly firmy motivaci více investovat. Díky zrychleným odpisům pořízeného majetku v letošním a loňském roce získají rychleji vložené peníze zpět v podobě nižších daní, říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Díky zrychleným odpisům může část firem disponovat relativně více finančními prostředky zejména v tomto a příštím roce, čímž můžou alespoň z části přispět k rychlejšímu ekonomickému oživení a ekonomické aktivitě. Při prosazování tohoto opatření jsme se opírali mimo jiné i o dotazník mezi našimi členy. V něm řada firem například z oblastí jako automotive, strojírenství, elektroniky či chemie uvedla tento nástroj jako možný pozitivní impuls v jejich rozhodování o odložení či neodložení některých nákupů majetku a rozsahu investic v současné ekonomicky zhoršené situaci. Jak vyplývá z našeho šetření, které provádíme společně s ČNB, v očekávání investic jsou podnikatelé pesimističtí. Trápí je nejen nižší poptávka doma i v zahraničí, ale zároveň vysoká úroveň nejistoty, což investicím neprospívá. Jestliže se apetit podnikatelů podaří alespoň něčím zvýšit, pomůže to celé ekonomice, která investice potřebuje.

ZRYCHLENÉ ODPISY POMŮŽOU FIRMÁM V KORONAVIROVÉ KRIZI

Zrychlené odpisy jsou jedním z pozitivních nástrojů, jak pro subjekty, které se rozhodují o výši investic, tak pro subjekty, které jsou dodavateli daných produktů. Jsou samozřejmě pouze dílčím opatřením a jedním z bodů mozaiky, klíčová je i celková ekonomická stabilita a očekávání. Jedná se ale o standardní opatření, které má působit pozitivně a alespoň mírnit některá rozhodnutí o odkladu investic či snižovat propady poptávky v některých segmentech. Toto opatření se osvědčilo už před více než deseti lety, kdy bylo zavedeno v téměř totožné podobě jako teď. Je to opatření, které v podstatě jen pomůže lépe rozložit náklady v čase. To vede k určité podpoře právě v době krize, kde firmy potřebují co nejvíce prostředků, se kterými můžou disponovat. Střednědobě toto opatření veřejné rozpočty navíc nic nestojí.

Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy ČR

Predikování ekonomického vývoje je teď nejsložitější od vzniku České republiky. Podle předpokladů měla ekonomika z rekordních hodnot úspěšného roku 2019 postupně mírně oslabovat, ale predikce letos na jaře náhle dramaticky přeťal příchod první vlny epidemie a návazných restrikcí. Rok 2020 tak byl kvůli tomu jako na houpačce.

Některé oblasti ekonomiky ovlivnil jarní vývoj okamžitě. Zastavila se výroba v některých velkých firmách, komplikovala se doprava, mnozí zaměstnanci byli nedostupní kvůli karanténám, služby nemohly fungovat. Jiné oblasti krize vlivem setrvačnosti zasáhla až s odstupem. Snížila se spotřebitelská poptávka. Ve větší nejistotě se pohybovaly i firmy, těm rostly náklady a klesaly zakázky, zisky i investice.

NAHORU A DOLŮ

První čtvrtletí 2020 nebylo ideální, očekávali jsme lehké ochlazení ekonomiky. Ale už v půlce března přišla karanténa. Údaje za druhý kvartál padaly rychle do záporných hodnot. A to i přesto, že nezaměstnanost zůstala i za pomoci vládních opatření velmi nízká.

Třetí čtvrtletí přineslo dočasné oživení. Klidné léto záhy vystřídala další vlna epidemie, která se projevuje především ve 4. čtvrtletí. V něm sice řada sektorů trpí uzávěrou, ale ekonomika už není v takovém šoku jako na jaře a některé sektory nemusely „zmrznout“ kompletně.

Obecně tak lze čekat, že rok 2020 díky relativně pozitivním výsledkům v létě nejde tím nejčernějším scénářem.

ROK 2021 NADÁLE OVLIVNÍ COVID

I v roce 2021 bude pro ekonomiku určující proces boje proti koronaviru. Čím více restrikcí při negativním vývoji nemocnosti na ekonomiku padne, tím bude její propad hlubší. A naopak, jestliže zvládneme efektivními – nástroji, například očkováním nebo levným testováním, řídit epidemii, pak budou výsledky lepší.

Vývoj ekonomiky většinou sledujeme meziročně, takže rok 2021 oproti tomu letošnímu bude patrně rostoucí. Na předkrizovou ekonomickou úroveň se pak dostaneme za dva nebo tři roky. Ovšem rok 2021 nemusí být jen plný optimismu. Rány koronaviru se projeví například ve vyšší nezaměstnanosti, což znamená vyšší sociální výdaje a také se méně vybere na pojistném. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti v roce 2021 by se mohla pohybovat na úrovni 3,5 %. Deficit a zadlužení ČR znatelně vzrostly, takže jejich splácení ukousne větší část státního rozpočtu.

V roce 2021 bude nutné především investovat, jak na straně státu, tak v soukromé sféře. Stát musí investovat do infrastruktury, nejen té dopravní, ale i do informační a tu digitalizovat. Soukromé investice by stát měl stimulovat, kromě tvorby příznivého podnikatelského prostředí by se podpora mohla realizovat vhodnými změnami, například mimořádnými daňovými odpisy, které jsou nyní součástí daňového balíčku.

Podnikatelé se ale v roce 2021 nebudou potýkat jen s „covidovými“ problémy, či s nižší poptávkou, ale nadále přetrvává (strukturální) nedostatek zaměstnanců s potřebnou kvalifikací. Stále přetrvávají nejistoty v zahraničním obchodě, a navíc se podnikatelé musí potýkat s novými výzvami v podobě regulací a požadavků, které na ně stát klade, jako je například Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) či přísné emisní normy.

(Vladimír Štípek, ekonom-analytik)

Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 1Q/2021. Celé číslo čtěte zde.

Klíčovou úlohou Komplexní investiční dohody „CAI“ je vylepšit a rozšířit přístup evropských investorů na čínský trh. Jde zejména o stanovení závazků v odstraňování diskriminace a překážek pro zahraniční investory. Dohoda má také zvýšit předvídatelnost prostředí a zajistit investorům z EU alespoň stejný standard zacházení, jako mají zahraniční investoři z jiných oblastí (např. USA, nebo členové Regionálního ekonomického partnerství RCEP).

Cílem EU je nastavit oboustranně přínosný vyvážený vztah. Pro zlepšení postavení evropských firem v Číně je zejména nutné narovnat podmínky v oblastech, jako jsou státní subvence, vynucené převody technologií, či klimatické a sociální standardy.

Evropské investice v Číně tvoří převážně tyto oblasti v následujícím pořadí: automobilový průmysl (28%), surovin a chemikálie (22%), finanční služby (8%), zemědělství a potravinářství, spotřební zboží, energetika, stroje, zdravotnictví a biotechnologie.  Tomuto složení také odpovídá zacílení dohody.

• V průmyslové výrobě požaduje EU stejnou otevřenost, jakou již čínským firmám sama poskytuje. Specifický je automobilový průmysl, kde EU požaduje odstranění požadavku na společný podnik u vozidel s konvenčním pohonem a alespoň razantní omezení překážek na trhu s elektrickými a hybridními vozy. Čína dosud neučinila tak rozsáhlé závazky k žádnému jinému partnerovi a omezení zůstávají jen u velmi omezené skupiny odvětví.
• Pro české firmy by mohla být významná oblast zdravotnictví, zejména soukromé poskytování zdravotní péče. Zde EU hlavně trvá na zrušení požadavku založit společný podnik s čínským subjektem. Čína se zavázala odstranit tento požadavek v klíčových městech, včetně Pekingu, Šanghaje a mnoha dalších metropolích.
• Patrně nejvíce bariér je potřeba odstranit v oblasti informačních technologií. EU chce, aby tyto překážky Čína odstranila a také aby je případně neaplikovala na další produkty nabízené online. Čína tak např. umožní vstup investorům z EU do oblasti cloudových služeb až do výše 50%, dosud nebyl možný vůbec. Kapitálová omezení v telekomunikacích se neuplatní na ostatní online nabízené služby.
• V dalších oblastech jako je obchod a služby (např. v oblasti ochrany životního prostředí) je hlavním požadavkem odstranění povinnosti založit společný podnik s čínským partnerem. Omezení požaduje EU odstranit zejména u následujících služeb: telekomunikace, pozemní podpůrné služby u mezinárodní námořní přepravy, služby pro leteckou dopravu (zejména informatika, rezervační systémy, marketing) a stavební činnost. To vše by mohlo přinést příležitosti českým firmám. Firmy z EU tak budou moci poskytovat multimodální přepravu „od dveří ke dveřím“ a vnitrostátní služby pro mezinárodní námořní přepravu, či zmíněné podpůrné služby v letecké dopravě.
• V oblasti finančních služeb provádí Čína postupnou liberalizaci a nyní se zavazuje ponechat tyto výhody pro evropské investory a nezavádět další omezení. Došlo k odstranění některých kapitálových limitů a požadavků na společný podnik.
• Dobrou zprávou je také to, že zaměstnanci investorů z EU (manažeři a specialisté společností) budou mít povoleno pracovat až tři roky v čínských dceřiných společnostech bez omezení, která platí nyní.

K dosažení rovných podmínek je v praxi potřeba ošetřit zejména to, co neřeší pravidla WTO, jejíž je Čína členem. To zahrnuje pravidla pro chování státem vlastněných firem, transparentní pravidla u státních subvencí, zákaz nuceného transferu technologií (CAI se snaží dosáhnout stejné pozice, jako mají investoři z USA), rovné postavení čínských a zahraničních firem před standardizačními orgány, či transparentní, rovné a předvídatelné požadavky a postupy udělování různých povolení.

Vítáme politickou dohodu, avšak zásadní je praktická implementace. EU vychází z mechanizmů již uplatňovaných v dohodách o volném obchodu. Monitoring a řešení významných problémů na politické úrovni by měla značně usnadnit „horká linka“ mezi komisařem pro obchod a čínským vicepremiérem pro investice.

Jako zástupci podnikatelské komunity vítáme dosažení dohody v oblasti přístupu na trh a rovných podmínek, neznáme zatím detaily dohody, ale očekáváme zmírnění nerovnováhy a citelné zlepšení podmínek pro investory.

Apelujeme však na co nejrychlejší dosažení dohody v oblasti pravidel ochrany investic, která jsou nutná pro zajištění potřebné právní jistoty. Vyšší investiční aktivita také klade nároky na vysokou úroveň ochrany investic a řešení sporů.