Optice propadl na vysoké škole. Pak nastoupil do přerovské Meopty, kde se z technika zkušebny vypracoval až na generálního ředitele. V 90. letech spolu s kolegy a rodinou Rausnitzů, která firmu postupně koupila, Meoptu zachránil před úpadkem a nastartoval její růst. „Optiku jako takovou jsem si zamiloval. Hrozně mě bavily všechny ty unikátní věci a výrobky, které se v Meoptě dělaly. Vedle toho tu byl i ten manažerský boj, jestli firmu zachráníme. Bylo pak obrovské zadostiučinění, že se to povedlo,“ říká generální ředitel Meopta-optika Vítězslav Moťka, kterého Svaz průmyslu na svém letošním Sněmu uvedl do Galerie osobností průmyslu.

Přerovské Meoptě jste zasvětil celou svou pracovní kariéru. Pracujete v ní od roku 1984. Co vás k optice jako oboru přivedlo?

Jako dítě jsem viděl, jak hranol rozkládá světlo na duhu. Zkoušeli jsme zobrazení čočkou, zvětšování lupou, samozřejmě i koncentrování energie a testovali jsme, jestli světlo pálí, nebo nepálí. To byly první kontakty s optikou a působením světla. Když jsem se dostal na střední průmyslovou školu v Přerově, měl jsem možnost v dílnách přímo vyrábět optické komponenty. Zjistil jsem, jak je důležité zvolit správný typ brusné pasty nebo leštící emulze, aby se optický element v konečné fázi zpracování nepoškodil. Tak jsem se dostal k optice a výrobě optických elementů, aniž bych tušil, že někdy budu pracovat v Meoptě.

Kdy jste se s Meoptou poprvé potkal?

Ve třetím ročníku na vysoké škole přijeli náboráři, kteří měli přesvědčit studenty, aby šli studovat obor optoelektroniky na Univerzitě obrany. Měli se z nich stát specialisté na vojenskou optiku. Nabízeli nám stipendia od firem, ubytování, všechny podmínky pro studium. Univerzita obrany měla v té době k dispozici nejmodernější techniku. Poprvé jsem se mohl dívat i přístroji pro noční vidění, termovizní kamerou. Tehdy jsem optice úplně propadl. Podepsal jsem kontrakt s Meoptou, kde byl závazek, že do podniku po ukončení školy nastoupím.

Věděl jste, co budete v Meoptě dělat?

Do školy přijel šéf zkušebny z Meopty. Potřeboval tři zkušební techniky. Když nám vylíčil, co se v prototypové zkušebně provádí, nabídku jsem přijal. Bylo to tehdy nejlepší pracoviště v oboru optiky v republice.

K čemu vás jako čerstvého absolventa vysoké školy pustili?

Na začátku jsme byli oponenti výstupů z vývoje. Rukama nám procházely nejnovější přístroje a my jsme ověřovali, jestli tyto výrobky odpovídají zadaným parametrům. Museli jsme se vžít i do role koncového uživatele a posoudit, jak daný výrobek opravdu funguje. Protože jsem sám fotil, nebyl pro mě problém vyhodnocovat třeba nové typy zvětšovacích přístrojů a jejich barevných hlav.

Byl jste u obnovení výroby dalekohledů a zaměřovačů v Meoptě. Co všechno to obnášelo?

Meopta dalekohledy a zaměřovače pro myslivce už kdysi vyráběla, ale na třicet let se tato tradice přerušila. Začínali jsme s puškohledy. Musel jsem sestavit celou metodiku odolnostních zkoušek. V praxi to vypadalo tak, že jsem jezdil do zkušebny ve Zbrojovce Uherský Brod měřit zpětný ráz při výstřelu. Zaznamenával jsem signál z analogového čidla umístěného na puškohledu na magnetofon, který tehdy vážil 30 kilo. Nahrané pulsy jsem vyhodnocoval na superpočítači, který se pořídil na vyhodnocování vibračních a rázových zkoušek vojenské techniky.

Po roce 1989 jste se stal vedoucím celé zkušebny. Jak tehdy vypadala situace v Meoptě?

Meopta po roce 1989 ztratila vojenský program a bojovala o přežití. Do roku 1990 tvořila 70 procent obratu vojenská výroba. Bylo potřeba hledat nové partnery, nový odbyt i nového investora a majitele. Potřebovali jsme také zavést certifikaci podle norem ISO: 9000, bez nichž bychom nemohli získat zakázky. Byl jsem pověřen, abych požadavky norem do řízení jakosti zavedl.

Co to obnášelo?

Nově jsme nastavovali celé procesy ve firmě. Musel jsem poznat, jak funguje celá firma, zjistit souvislosti a nastavit systém řízení firmy. Od vývoje, přes obchod, nákup až po výrobní procesy a ověřování jakosti. To jsem bral jako velkou výzvu. Musel jsem z ne příliš přátelsky napsaných norem dekódovat jejich požadavky a vysvětlit je zaměstnancům a přesvědčit je, že tyto požadavky mají logiku, že to není nesmyslná byrokracie. Naopak, že jim to může zjednodušit práci a firmě dodá kredit a jistotu procesů navenek, aby mohla získávat zákazníky. Tím jsem se dostal na pozici manažera jakosti v Meoptě. Už tehdy jsme na školeních s kolegy z jiných firem vtipkovali, že manažer jakosti je vlastně takový stínový generální ředitel. Postupně mě tento úděl dohnal.

Když do firmy jako investor vstupoval Paul Rausnitz?

V polovině 90. let jsem od Paula Rausnitze dostal nabídku, abych se stal členem statutárního orgánu. To bylo velké riziko, protože firma byla předlužená. Statutární zástupci si museli dát velký pozor, aby nepoškodili věřitele. Potřebovali jsme Meoptu oddlužit.

Kroužili kolem Meopty v 90. letech pochybní investoři?

Meopta měla štěstí na dobré vedení. Její tehdejší ředitel a můj předchůdce Vladimír Chlup vytvořil kolem sebe tým lidí s vysokým morálním kreditem. Tento tým nedovolil Meoptu rozkrást. Pokusů přitom pár bylo. Jezdili sem zástupci firem ze zahraničí, převzít Meoptu se pokoušely i některé banky. Zájem měly i různé finanční skupiny, které by asi směřovaly firmu jinam, než jsme chtěli my. My jsme se snažili Meoptu opět zkonsolidovat a využít zdejší know-how, které se rozvíjelo od roku 1933.

Jakou roli v tom hrál Paul Rausnitz?

Po druhé světové válce emigroval s rodinou z Československa do Spojených států. V New Yorku později založil firmu TCI, která vyráběla optické komponenty a montovala puškohledy pro firmu Zeiss. Když se po roce 1989 dozvěděl o změnách v Československu, okamžitě se chtěl vrátit. Přijel krátce po revoluci a jako obchodník hledal možnosti investovat. Objel si optické firmy v celé střední Evropě, ale nakonec se rozhodl pro Meoptu.

Koupil ji celou?

Nejdříve koupil jen oddluženou optickou část firmy. To bylo obrovská vzpruha, protože ze 300 zaměstnanců se za rok firma dostala na 900 lidí. Přinesl zakázky, kapitál, začal nakupovat nové stroje a zařízení do optické výroby. Optická část Meopty, kterou vlastnil, začala prudce růst, zatímco zbytek, kde jsem působil a kde byl Paul jen menšinovým akcionářem, pořád bojoval o přežití. To trvalo až do roku 2000.

Nakonec ale Meoptu ovládl celou. Čím jste ho přesvědčili, aby do toho šel?

Podařilo se nám mu vysvětlit, že k výrobě optických komponentů potřebuje také jemné mechanické obrábění, protože optiku je třeba do něčeho vložit a smontovat, a že to je unikátní přerovské know-how. Když smontuje celý optický výrobek, tak získá větší přidanou hodnotu než jen výrobou jednotlivých dílů. Také se nám podařilo udržet vlastní vývoj. Paul očistil od dluhů i zbývající část Meopty a mohl do ní začít investovat. Tím skončila dekáda přežívání.

Proč jste zůstal přes všechny tyto problémy Meoptě věrný?

Možná proto, že potřebuji mít prostředí, které je plné výzev. Ale také proto, že jsem si optiku jako takovou zamiloval. Hrozně mě bavily všechny ty unikátní věci a výrobky, které se v Meoptě dělaly. Vedle toho tu byl i ten manažerský boj, jestli firmu zachráníme. Když jsem viděl, jakým způsobem se Paul Rausnitz chová a chce s námi společně oddlužit Meoptu, byl to také velký důvod, proč neutéct. Měli jsme s kolegy lukrativní nabídky, abychom pracovali jinde. My jsme ale chtěli dokázat, že Meoptu udržíme. Bylo pak obrovské zadostiučinění, že se to povedlo.

Jak těžký byl střet s americkou manažerskou kulturou, kterou Paul Rausnitz přinesl?

Rausnitzové přinesli dva přístupy. Paul mluvil česky, byl to podnikatel ze staré školy, takový baťovský typ. Zajímal se o zaměstnance, rodiny zaměstnanců. Jako správný obchodník nosil v hlavě kalkulačku a dal na selský rozum. Jeho přístup byl velmi lidský a přátelský, na druhou stranu velmi houževnatý a zarputilý, když šlo o dosažení určitého cíle. Všechny obrovsky motivovalo, když jim jako majitel šel příkladem a nejezdil jen jednou za kvartál zhodnotit finanční výsledky. Navíc všechny zisky nechával ve firmě, aby se mohla rozvíjet.

Jaký byl ten druhý přístup?

Ten ztělesňoval Paulův synovec Gerry, který se už narodil v USA. Přinesl sem úplně jiný náboj. Zvedal laťku velmi vysoko a cíle nastavoval velmi ambiciózně. Přišel s ním duch amerického podnikání. S Paulem se dobře doplňovali. Zaváděl do firmy moderní ERP systémy, které Paulovi nebyly tak blízké. Gerry se zasadil o nové řízení lidských zdrojů, získal spoustu lidí zvenčí, kteří dnes jsou součástí managementu. Gerry se po Paulově smrti v roce 2018 stal většinovým vlastníkem a pokračuje v řízení společnosti. Je vidět, že úspěšně.

České sklářství není jen tradice, ale i moderní high-tech průmysl. Spousta výpočtů a počítačových simulací končí třeba unikátními skleněnými fasádami v Česku i ve světě. Letošní Sklářské svítání, které se tradičně konalo v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie, věnoval Svaz průmyslu použití skla v architektuře.

Ze závodu firmy Sipral ve středočeských Jirnech odjíždí každý den přes deset kamionů fasádních skleněných bloků. Míří nejen na stavby do Česka, ale i do Velké Británie a dalších evropských zemí. Za rok zvládne firma vyrobit 160 tisíc metrů čtverečních fasád. „Dodávali jsme skleněnou fasádu pařížské budovy Nadace Louis Vuitton od slavného architekta Franka Gehryho. Je na ní 47 různých skel. Všechno jsme museli modelovat ve 3D na počítači, abychom splnili provozní a bezpečnostní parametry,“ říká Ladislav Hruška, obchodně-technický konzultant společnosti Sipral. Fasády od české firmy jsou k vidění i na pražských projektech Quadrio a Main Point Karlín. Sipral dodával také fasádu na architektonicky unikátní kodaňskou spalovnu odpadů Amager Bakke.

Použití skla v architektuře Svaz průmyslu věnoval letošní osmý ročník Sklářského svítání, který se opět konal v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci. Díky podpoře Nadace Preciosa, společností AGC, Crystalex a Asociace sklářského a keramického průmyslu si mohlo na šest desítek účastníků poslechnout příklady unikátních projektů, na nichž české firmy pracovaly.

„Jsme rádi, že se nám i v tomto ročníku podařilo zaujmout volbou tématu i výběrem přednášejících, což je výsledkem nadstandardních vztahů našeho muzea se sklářskými firmami v celé republice. Téma skla v architektuře nás bude provázet celý rok. V rámci Mezinárodního trienále skla a bižuterie otevřeme v červnu 2020 nejen výstavu s tímto zaměřením, ale poprvé také zpřístupníme návštěvníkům naši architektonicky unikátní skleněnou přístavbu,“ říká hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie Petr Nový.

SKLA PRO APPLE

Sklářská skupina AGC, která má závod také v českých Teplicích, dokáže vyrobit skleněné fasády, do nichž jsou zataveny fotovoltaické články. „Navrhneme a spočítáme zákazníkovi, jaký bude mít instalace výkon. Sami máme tyto fotovoltaické články na předsazené fasádě na budově našeho výzkumného centra v Belgii. Dodali jsme je i na zastřešení parkovacích stání v Miláně,“ uvádí Marcela Antlová z AGC Flat Glass Czech.

V evropských závodech vyrobila společnost AGC také čtrnáctimetrová skla pro kalifornskou centrálu firmy Apple. „Architekti často požadují pokovení skel a jejich povrchové úpravy na míru. Umíme splnit požadavky na parametry jako barva, propustnost, energetická bilance či odraz světla. Vše nejdříve simulujeme na počítači,“ dodává Antlová.

LAVIČKY A SKLENĚNÁ BŘIDLICE

Od letoška mohou návštěvníci českolipské nemocnice testovat unikátní skleněnou lavičku. Společnost TGK-technika, sklo, umění ji vyrobila z barevných skleněných tyčí, které speciálně vyvinula Preciosa Ornela v Desné. „Jednotlivé tyče se nařežou na diamantové pile a skládají se do formy podle představy designera. Tyče se pak spékají v peci, kde se barvy zhomogenizují a prolnou. Trvá to osm dnů. Povrch se nemusí brousit, což představuje úsporu v desítkách tisíc korun,“ vysvětluje Jaroslav Švácha, jednatel společnosti TGK-technika, sklo, umění.

TGK-technika, sklo a umění byla také u projektu nového sídla sklářské společnosti Lasvit. Na Palackého náměstí v Novém Boru vznikla nová budova mezi památkově chráněnými domy z 18. a 19. století, kterou pokrývá fasáda tvořená 1500 skleněnými prvky, jež tvarově a reliéfně napodobují břidlici. „Skleněná fasáda přináší velice zajímavé průhledy z nitra budovy, která slouží v přízemí jako konferenční prostor. První patro je věnované velké jednací místnosti a vzorkovně ikonických skleněných objektů z produkce Lasvitu,“ říká Martin Šikola, jednatel Lasvitu.

STROPY V NÁRODNÍM MUZEU

Novoborská společnost Kolektiv Ateliers se pohybuje na trhu uměleckého skla deset let. Zaměřuje se na světelné instalace, umělecké solitéry do interiérů i na atypická řešení umělecky zpracovaného skla v architektuře. Takovou zakázkou byla i rekonstrukce skleněných stropů a kupole v Národním muzeu. „Museli jsme kvůli tomuto projektu vyvinout technologii stříkání a zapékání barev mezi skla, abychom mohli splnit zadání, že stropy a kupole jsou přístupné zezdola i shora. Projekty, kterým se věnujeme, včetně historických budov a kostelů, jsou bez výjimky realizované přesně na míru zákazníkovi. Výslednou podobu těchto děl ovlivňují i designéři, s nimiž úzce spolupracujeme,“ uvádí Michal Vlček, předseda představenstva Kolektiv Ateliers.

Do tvorby interiérového skla se pustil také výrobce domácenského, laboratorního a průmyslového skla Kavalierglass. Z borosilikátového skla, které je odolné proti působení tepla, sklárna vyvinula skleněné cihly. Ty mají stejné rozměry jako klasické stavební cihly. „Skleněné cihly, které se zrodily v roce 2016, se nepoužívají jako klasický stavební prvek. Mohou být zakomponovány do barových pultů nebo příček. Cihly budou použity i v části expozice České republiky na letošní výstavě v Šanghaji,“ říká Jana Musilová z Kavalierglass.

O SKLÁŘSKÉM SVÍTÁNÍ

Sklářské svítání pořádá Svaz průmyslu a dopravy ČR už osm let. Každý rok vybírá speciální téma, které ukazuje, jak se rozvíjí český sklářský průmysl. Loni čeští výrobci skla a keramiky prodali výrobky a služby za 50 miliard korun, uvádí výroční zpráva Asociace sklářského a keramického průmyslu. Oboru dominuje výroba plochého skla. Sklářské a keramické firmy zaměstnávají v Česku přes 24 tisíc lidí.

První cestující se svezou rychlovlaky v Česku do roku 2030. „Chystáme také řadu úprav konvenčních tratí, aby se na železnici vešlo více nákladních vlaků,“ říká ministr dopravy Vladimír Kremlík.

Jak chcete dosáhnout stabilizace financování výstavby dopravní infrastruktury, o němž se dlouhodobě diskutuje? Plánujete posílení příjmů SFDI pomocí navýšení podílu z vybraných spotřebních daní?
Mnoho let se diskutuje o navýšení podílu ze spotřební daně z paliv a maziv pro SFDI ze zhruba 9 procent na 50 procent. To by zajistilo zdroje, které by zhruba odpovídaly dnešní kombinaci příjmu z této daně a dotace ze státního rozpočtu. Ani takto navýšený příjem však není dostatečný na intenzivní stavební program, který do budoucích let plánujeme. Pro jeho naplnění bude nezbytné kombinovat zdroje SFDI, dotace ze státního rozpočtu a programů EU, výstavbu prostřednictvím partnerství soukromého a veřejného sektoru a případné účelové úvěry na výstavbu konkrétních komunikací.

Správa železniční a dopravní cesty tvrdí, že stavba prvních úseků vysokorychlostní železnice by mohla být zahájena již v roce 2025. Je tento termín reálný a kdy by mohly vlaky svést první cestující?
Příprava vysokorychlostních tratí (VRT) byla výrazně urychlena o několik let díky spolupráci s národní francouzskou železniční společností SNCF, která má s projekty vysokorychlostní železnice více než 40letou zkušenost. SŽDC ve spolupráci se SNCF dokončí v tomto roce manuál pro přípravu vysokorychlostních tratí pro fázi územního rozhodnutí. Pilotním projektem VRT v Česku bude trať z Prahy-Běchovic do Poříčan, dále se zpracovávají studie proveditelnosti VRT na ramenech Praha-Brno-Břeclav a Praha-Drážďany. Na termínu zahájení staveb prvních úseků v roce 2025 se nic nemění, předpokládám, že první cestující by se mohli svézt nejpozději do roku 2030.

Železniční dopravci mají velmi vysoké náklady se zavedením zabezpečovacích systémů ETCS ve vlacích. Podpoříte nákup nových vlaků, které jsou již vybaveny těmito technologiemi přímo z výroby?
Ministerstvo dopravy poskytuje na pořízení palubních jednotek ETCS dotace z Operačního programu Doprava a do budoucna plánuje podpořit tuto oblast také z národních zdrojů. Chystáme další výzvu na financování na podzim. Po vyčerpání evropských zdrojů plánujeme použít peníze ze zdrojů SFDI. Na vybraných koridorových tratích bude výhradní provoz pod tímto systémem spuštěn od 1. ledna 2025. Pilotním úsekem s výhradním provozem ETCS bude úsek Olomouc – Uničov, a to již od 1. ledna 2023.

Chystají se v současnosti, kromě plánů na budování vysokorychlostních tratí, nějaká opatření na řešení nedostatečné kapacity železnice?
Chystáme celou řadu dalších opatření infrastrukturní povahy na konvenční železniční síti. Týká se to například úprav tratí, kde převažuje nákladní provoz (Brno-Havlíčkův Brod-Kolín, Kolín-Děčín nebo Ústí nad Labem-Chomutov). V těchto případech se bude měnit konfigurace stanic, tratě budou vybaveny zabezpečovacím systémem ETCS, v některých stanicích se prodlouží užitná délka staničních kolejí, v některých případech se prověřuje přidání další traťové koleje či sledování mimoúrovňových přesmyků. Podobné úpravy budou například v železničním uzlu Ostrava. Připravuje se i nová trať v úseku Choceň-Ústí nad Orlicí. Na transevropské síti, Brno-Přerov a Plzeň-Domažlice, se bude zvyšovat rychlost a počet traťových kolejí, stejně tak se plánuje zkapacitnění uzlů Ostrava nebo Brno.

Problémem vodní dopravy stále zůstává plavební stupeň Děčín. Podaří se ministerstvu dopravy a ministerstvu zemědělství najít nová kompenzační opatření nebo připravuje jiný plán, jak dlouho připravovanou stavbu odblokovat?
Podpora vodní dopravy je jednou z mých priorit v úřadu. Jsem přesvědčen, že naším silnicím by velmi pomohlo, kdybychom byly schopni dostat část nákladní dopravy na vodní cesty. Plavební stupeň Děčín, stejně tak jako například Plavební stupeň Přelouč, jsou pro naši lodní dopravu klíčové stavby. Všichni na ministerstvu dopravy věříme, že se Ministerstvu zemědělství podaří najít řešení kompenzovatelnosti bahnitých náplav. Pokud by neuspělo, museli bychom, společně s Ředitelstvím vodních cest, začít hledat jiná řešení.

Jak spolupracujete s MPO při vykazování úspor energie v sektoru dopravy v tzv. alternativním schématu podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti?
Ministerstvo dopravy má od roku 2015 zástupce v Koordinačním výboru pro energetickou účinnost a opatření, která mají potenciál energetických úspor, s MPO konzultujeme. Jako příklady našich opatření mohu uvést například konverze elektrické trakce na železnici. Jedná se o dlouhodobý projekt až do roku 2050, nyní začíná realizace prvního úseku Nedakonice – Říkovice. Dále jde o Program na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti dopravy DOPRAVA 2020+, kde schválené projekty budou mít za cíl energetickou úsporu v dopravě.

Připravujete v sektoru dopravy nová opatření na podporu úspor energie také v období po roce 2020?
Na železnici budeme postupně přepínat jednotlivé oblasti severní části sítě, kde je stejnosměrná trakce, na trakci střídavou, která je z hlediska přenosu výkonu a snížení ztrát efektivnější. Chceme se rovněž koncentrovat na rekonstrukce a zateplování výpravních budov.

Hlavním tématem dopravy se stává elektromobilita, která bude jedním z cílů podpory chystaného Operačního programu Doprava 2021–2027. Jak se stávající podpora změní?
Oproti současnému období počítáme se širším vymezením okruhu způsobilých příjemců podpory a předpokládám, že z Operačního programu Doprava bude po roce 2021 na podporu elektromobility poskytnuta větší část peněz než v minulém programovém období.

Plánujete navýšení mýtných sazeb, které by čeští dopravci velmi pocítili?
Pro rok 2020 zůstávají sazby mýtného nezměněny. Pokud bychom přistoupili v následujících letech ke zvýšení mýtného, bude spojeno se zavedením třísložkové struktury sazeb mýtného, a sice poplatku za pozemní komunikaci, poplatku za znečištění ovzduší a poplatku za hluk. Chci také zdůraznit, že doposud jsme nerozhodli o konkrétním navýšení.

Rozhovor vyšel v časopise Spektrum. Celé číslo čtěte zde.

„Rozpočet a jeho příprava stále zůstává velkým politikem. Vidíme to na odhadech příjmů či při porovnávání skutečnosti s návrhy,“ říká v rozhovoru Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

JAKÁ TÉMATA V SEKCI HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ŘEŠÍTE?

Aktuálně řešíme například daňový řád, vratky DPH, digitální daň, umělá inteligence, klimatické změny, EU ETS, úspory energie, vodní hospodářství, certifikace zdravotnických prostředků, dotační programy a přípravu nového období, odpadové zákony a mohl bych pokračovat. Za naše hlavní aktivum ve vztahu k prosazování zájmů členů a pro zlepšení podnikatelského prostředí vidím informace a znalosti získávané od našich členů, práci v expertních týmech a pracovních skupinách a v neposlední řadě odbornost Svazu, kterou si snažíme maximálně udržet. Pomáhá nám k respektu a silnější pozici.

NEZMÍNIL JSTE STÁTNÍ ROZPOČET. JAK HODNOTÍTE JEHO NÁVRH?

My se na ekonomiku díváme v delší než tzv. politické perspektivě. Pokud je růst nižší, než se očekávalo, nebo se zvyšují výdaje, nesmí vláda hledat finanční zdroje u podnikatelské sféry a v oblastech, které zabezpečují růst. Na to dlouhodobě upozorňujeme a prosazujeme to. Když vláda v minulých letech nastavovala velkorysé výdaje, tvrdila, že má zabezpečeny veškeré zdroje. Nebyla to úplně pravda. Nyní ustupuje ze svého slibu, že nebude zvyšovat daně. V příštím roce chce nenápadně stáhnout peníze z firem do veřejných rozpočtů tím, že prodlouží lhůty pro vratky DPH. Tuto zdánlivě drobnou úpravu přidalo ministerstvo financí do novely daňového řádu pro řešení nezadržování nesporné části vratky DPH, které se podařilo Svazu po dlouhých letech prosadit. Zvyšují se spotřební daně, opět se zrušila karenční doba. Vláda se musí snažit o provozní úspory a rozumnou racionalizaci počtu svých zaměstnanců. Při nastavování růstu výdajů a mezd musí vycházet z reálných možností růstu ekonomiky.

JAK POKRAČUJE BALÍČEK PRO SNÍŽENÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE A ZJEDNODUŠENÍ DANÍ?

V posledních letech firmy pocítily nárůst povinností, od GDPR přes environmentální regulaci až po kontrolní hlášení a další opatření v boji proti daňovým únikům, které administrativu zvýšily. Cokoliv, co podnikatelům administrativu skutečně sníží, proto logicky podporujeme. Řadu nyní medializovaných opatření jako například dostatečnou legisvakanci, jednotná data účinnosti zákonů či kompenzaci exekučních nákladů jsme dlouhodobě požadovali. U některých opatření ale bude důležitá jejich konkrétní finální podoba a to, zda skutečně budou pro firmy znamenat zjednodušení. Například v oblasti daní zatím ministerstvo financí neudělalo změny, které by firmám plnění jejich povinností zásadním způsobem zjednodušily. Ani projekt MOJE daně žádné slibované výraznější zjednodušení pro firemní sféru v první fázi v podstatě nepřinese.

JEDNÍM Z POLITICKO-SPOLEČENSKÝCH TÉMAT JE I OTÁZKA OCHRANY KLIMATU, KTERÁ V REGULATORNÍ ROVINĚ DOPADÁ VÝZNAMNĚ NA FIRMY? A JAKÁ JSOU VAŠE OČEKÁVÁNÍ OD NOVĚ USTAVENÉ UHELNÉ KOMISE?

Svaz obecně podporuje postupnou cestu ke klimatické neutralitě. Ochrana životního prostředí a klimatická neutralita by však měly být realizovány racionálně s ohledem na zachování evropské konkurenceschopnosti a socioekonomickou stabilitu. Rádi bychom, aby diskuse byla věcná, proto nyní ve Svazu připravujeme přehled faktů a souvislostí. Co se týká uhelné komise, čekáme zejména expertní diskusi, která racionálně a na základě ekonomicko-sociálního posouzení a důkladného zvážení environmentálních, sociálních a dalších relevantních kritérií posoudí možnosti ČR snižovat svoji závislost na uhlí. Kromě emisí a krajinotvorných zásahů je potřeba zamyslet se nad energetickou bezpečností Česka i nad technologickou dostupností alternativ. Očekáváme tedy jasný harmonogram a v reakci na důkladně analyzovaný útlum uhlí a jeho dopady i konkrétní návrhy opatření, včetně kompenzací pro dotčené provozovatele.

TROCHU Z JINÉHO SOUDKU, CO DĚLÁ SVAZ PRO ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE FIREM A VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ?

Velký potenciál vidíme ve schválení metodiky hospodářské a nehospodářské činnosti výzkumných organizací, proto se ji s AVO snažíme nyní na úrovni Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace prosadit. Důležité bude také nastavení výzvy programu Národní centra kompetence. Ten je významný pro oborovou spolupráci. Proto sbíráme náměty od členů, co lze vylepšit. Samozřejmě dále pracujeme na zvýšení využití daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Prosazením novely práce v této oblasti rozhodně neskončila.

JAK SE SVAZ DÍVÁ NA NÁVRH VLÁDY NA DIGITÁLNÍ ZDANĚNÍ?

Jsme si vědomi, že v současných daňových systémech existují určité nerovnováhy, které je třeba napravit. Přestože nerozporujeme snahu vlády situaci v této oblasti řešit, podporujeme primárně dlouhodobé, mezinárodní a koncepční řešení. K národnímu návrhu ministerstva financí jsme přistoupili našimi připomínkami konstruktivně a díky znalostem našich členů jak v oblasti daní, tak digitálu i velmi odborně. Nutné je důkladně například prověřit soulad návrhu daně se smlouvami o zamezení dvojího zdanění na mezinárodním poli. Návrh sazby daně v kombinaci s vymezením oblasti zdanění je také nejpřísnějším ve srovnání s ostatními zeměmi EU, které zavedly nebo plánují zavést „digitální zdanění“. Upozornili jsme například i na rizika kategorie využití mnohostranného digitálního rozhraní, která nemá jasné hranice a potenciálně může přinést řadu obtíží pro správce daně i daňové subjekty. Podrobněji si pozici Svazu můžete přečíst v našem stanovisku.

NASTUPUJÍCÍM TRENDEM JE ELEKTROMOBILITA, KTERÁ JISTĚ ČLENY SVAZU ZAJÍMÁ Z POHLEDU ENERGETIKŮ I VÝROBCŮ AUTOMOBILŮ. ŘEŠÍ SVAZ TUTO OBLAST?

Rozvoj elektromobility nás bezpochyby čeká, i s ohledem na regulaci v oblasti emisí a na ekologické trendy. K tomu je třeba, aby vláda vytvářela vhodné podmínky, například tím, že zajistí potřebnou infrastrukturu.

 

JAKÝM ZPŮSOBEM SVAZ PODPORUJE PŘECHOD ČESKÉ REPUBLIKY NA OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ?

Téma oběhového hospodářství je nesmírně komplexní a mezioborovou problematikou. Z hlediska legislativy hraje Svaz jednu z klíčových rolí, protože se jako významné připomínkové místo vyjadřuje ke kompletně nové odpadové legislativě, kterou po náročném vypořádání ministerstvo životního prostředí předalo v červenci k projednání do legislativní rady vlády. Podporujeme například odklon od skládkování a navýšení skládkovacího poplatku či pozitivní opatření vedoucí k podpoře alternativ využití odpadů. Zjednodušeně řečeno je potřeba zde vytvořit vhodné, zejména ekonomické, podmínky například pro rozvoj recyklačního průmyslu.

Firmy v ČR se aktivně zabývají digitální transformací a zaváděním prvků Průmyslu 4.0. Polovina firem chce v příštích pěti letech do této oblasti investovat více peněz. Nejvíce podniků má zatím na zavádění prvků Průmyslu 4.0 vyčleněno do 5 procent investičního rozpočtu. Firmy už samy na nástup digitalizace připravují také své zaměstnance. Aktivnější a připravenější na zavádění prvků Průmyslu 4.0 jsou velké firmy. Ukázal to průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, který od července do září 2019 mapoval, jak firmy v Česku zavádějí prvky Průmyslu 4.0 a jak jsou na digitální transformaci připravené.

 

Celou prezentaci s výsledky průzkumu najdete zde.

Svaz průmyslu a dopravy zorganizoval podnikatelskou misi při příležitosti návštěvy náměstka Ministerstva zahraničních věcí Martina Tlapy na Nový Zéland a do Austrálie.

Nový Zéland nabízí šance pro firmy působící zejména ve výstavbě nové infrastruktury a v odpadovém hospodářství. To se dozvěděla podnikatelská delegace během jednání a podnikatelského fóra Trade and Enterprise v novozélandském Aucklandu.

V příštím desetiletí čekají Nový Zéland infrastrukturní projekty v hodnotě 125 miliard novozélandských dolarů. Zástupci novozélandské vlády při jednání s českým podnikatelům potvrdili, že se budou stavět nové silnice, železnice a čističky odpadních vod.

PROJEDNÁVÁ SE DOHODA O VOLNÉM OBCHODU

Hlavními obchodními partnery Nového Zélandu jsou v současné době Čína, Austrálie a USA, to by se však mohlo změnit po podpisu dohody o volném obchodu mezi EU a Novým Zélandem, která se právě vyjednává. Další vyjednávací kolo proběhne v listopadu a Svaz průmyslu a dopravy podpis dohody plně podporuje. Na novém Zélandu už nyní mají šanci prosadit se firmy v oborech zemědělství, automotive a podniky, které se věnují novým technologiím. Dohoda o volném obchodu však zjednoduší vstup na novozélandský trh firmám působícím ve všech oborech.

V AUSTRÁLII SE CHYSTAJÍ VELKÉ INFRASTRUKTURNÍ PROJEKTY

Během jednání v Austrálii se podnikatelé dozvěděli od vlády států Victoria a New South Wales, že se v příštích 4 letech chystají velké infrastrukturní projekty v hodnotě 90 mld. australských dolarů v New South Walesu a 30 mld. australských dolarů ve Victorii. Ve Victorii se plánuje nové vlakové spojení na letiště, v systému místního MHD přibydou 3 nové vlakové stanice a 9 km vlakových tunelů. V Sydney se staví nové tramvajové tratě, připravuje se modernizace stávajícího odpadního systému a očekává se výstavba téměř dvoumilionové průmyslové a rezidenční oblasti v blízkosti nového letiště. Oba státy také plánuji otevřít nové evropské zastoupení, které po Brexitu částečně nahradí londýnské pobočky.

Ministr obchodu státu Victoria Martin Pakula při svém jednání s náměstkem zahraničních věcí Martinem Tlapou sdělil podnikatelům, že očekává rychlé dokončení vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a Austrálií, která přinese výhody v oblasti zemědělství, obranného průmyslu, při vstupu zahraničních hráčů do nových infrastrukturních projektů a zejména bližší ekonomické vztahy.

České firmy a organizace dostaly příležitost prezentovat své služby a zboží potenciálním australským zákazníkům na podnikatelském a investičním fóru v prostorách organizace NSW Business Chamber, kterého se zúčastnilo okolo 20 zástupců australských firem.

Na závěr čeští podnikatelé navštívili vládní výzkumnou agenturu CSIRO a technickou univerzitu UTS v Sydney. Delegace se zde seznámila se vzdělávacími programy v oboru Průmysl 4.0.

Osmnáctičlenná podnikatelská delegace pod vedením prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka a předsedy představenstva Komory SNS Františka Masopusta odletěla ve středu 16. října na misi do Kazachstánu. Mise doprovází na oficiální zahraniční cestě předsedu Poslanecké sněmovny PČR Radka Vondráčka. Podnikatelé budou mít možnost jednat na B2B úrovni na dvou podnikatelských fórech v Nor-Sultanu, bývalé Astaně, a v Shymkentu.

Kazachstán je hospodářsky nejvyspělejší zemí Střední Asie. Působí zde úspěšně více než desítka českých firem z chemického, automobilového či strojírenského průmyslu a finančního sektoru. Třídenní podnikatelská mise dává šanci osmnácti zástupcům českých firem rozvinout svůj byznys i v této středoasijské zemi.

„Z hlediska našich snah o diverzifikaci exportu je Kazachstán velice významnou destinací. Pro Českou republiku je Kazachstán nejdůležitějším obchodním partnerem ve Střední Asii a jedním ze strategických partnerů z hlediska exportní politiky ČR. Tomu odpovídá i četnost našich aktivit ve vztahu ke Kazachstánu. Svaz průmyslu a dopravy zorganizoval do této země celkem devět podnikatelských misí, uzavřel s místními partnery několik bilaterálních smluv a uspořádal nespočet seminářů,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který podnikatelskou delegaci vede.

Kazachstán je jedním z největších dodavatelů ropy do ČR, dobře se daří též obchodu s dalšími energetickými surovinami a silničními vozidly. „Vnímáme, že jsou zde velké nevyužité možnosti ve strojírenství, které se nyní v Kazachstánu úspěšně rozvíjí a kam proudí významné soukromé investice. České společnosti se zde mohou zapojit do modernizace výrobních kapacit a obnovy strojírenské základny,“ dodává Jaroslav Hanák.

České firmy se mohou také uplatnit v oborech, jako jsou těžební průmysl nebo vodohospodářství. „Na podnikatelskou misi do Kazachstánu jedeme se Svazem průmyslu, protože v zemi vidíme příležitost, jak rozšířit své obchodní kontakty,“ říká jeden z účastníků mise Vladimír Koutský, jednatel společnosti Sigma Pumpy Hranice. Dalším perspektivním oborem je letecký průmysl, kde se českému výrobci Aircraft Industries už podařil průlom na kazašský trh a dohodl kontrakt na dodávku několika letounů.

Český vývoz do Kazachstánu už tři roky roste. Loni tuzemské firmy vyvezly do středoasijské země zboží a služby za 6,4 miliardy korun. Za letošních prvních osm měsíců se objem vývozu vyšplhal na 4,3 miliardy korun. V roce 2017 se v kazachstánském hlavním městě uskutečnila mezinárodní výstava Expo, která pomohla získat zajímavé projekty několika českým firmám. Svaz průmyslu během konání výstavy zorganizoval do Kazachstánu tři podnikatelské mise.

Ve dnech 17. a 18. října 2019 se uskuteční zasedání Evropské rady a Evropské rady dle čl. 50 Smlouvy o EU. Evropský byznys volá pro ekonomické udržitelnosti a představuje svých 50 priorit.

BREXIT

Na jednání Evropské rady dle čl. 50 proběhne diskuse a výměna názorů k dosavadnímu vyjednávání a provádění přípravy na vystoupení UK z EU ke dni 31. října 2019. Boris Johnson představil dne 2. října 2019 v rámci výroční konference Konzervativní strany svůj návrh alternativních řešení pro klíčovou otázku pojistky, tak aby na Irském ostrově nevznikla tvrdá hranice. Následný dopis adresovaný předsedovi Evropské komise (EK) Junckerovi obsahoval tzv. explanatory note. Obsahem jednání ER50 bude debata o (ne)přijatelnosti protinávrhů UK směrem k alternativním opatřením na irské hranici. V ideálním případě udělení souhlasu k nově upravené, kompromisní dohodě o vystoupení, politické deklaraci o rámci budoucích vztahů a všech relevantních protokolů.

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (VFR)

Dle návrhu FI PRES se diskuse dotkne celkového objemu, objemu hlavních kapitol a kondicionalit, ke kterým by měli prezidenti a předsedové vlád poskytnout vodítka pro další práci. Na základě přípravných prací se FI PRES domnívá, že pro budoucí jednání by bylo vhodné celkové rozmezí úrovní 1,03 % – 1,08 % (HND EU 27 včetně EDF), tj. rozpětí 1 050 – 1 100 miliard EUR pro celkový objem ve srovnání s 1 135 miliardami EUR navrženými Komisí. Dále má FI PRES za cíl zachování modernizovaného rozdělení mezi podíly politik. Pokud jde o objemy hlavních oblastí politiky, předsednictví uplatňuje následující v rámci rozmezí 1,03 % – 1,08 %: zachování rozdělení mezi hlavní oblasti politiky; vyvážení objemů soudržnosti a SZP; nalezení úspor v návrhu komise na nové priority.

STRATEGIE RADY 2019 – 2014 A PRIORITY NOVÉ KOMISE

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová představila své priority pro následujících 5 let, a to v šesti prioritních okruzích, které jsou částečně inspirovány Strategickou agendou na období 2019-2024, přijatou na červnové Evropské radě. Prioritní okruhy nesou názvy: Evropský zelený úděl, Ekonomika ve službách lidí, Evropa připravená na digitální věk, Ochrana evropského způsobu života, Silnější Evropa ve světě a Nový impuls pro evropskou demokracii.

KLIMATICKÁ POLITIKA

Evropská rada se bude zabývat také výměnou názorů k mezinárodním aspektům změny klimatu, a to zejména v kontextu klimatického summitu, který proběhl v sídle OSN v New Yorku dne 23. září 2019. A dále pak v souvislosti s mezinárodním vyjednáváním o rámci ochrany klimatu pod záštitou Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které proběhne v prosinci 2019 v Santiagu de Chile.

ROZŠÍŘENÍ EU A TURECKO

Evropská rada má potvrdit rozhodnutí Rady pro obecné záležitosti (GAC) o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií (o kterém se zatím stále jedná). Kypr bude informovat o aktuálním vývoji v návaznosti na červnové závěry Evropské rady ohledně průzkumných a těžebních aktivit Turecka ve východním Středomoří. Rada se bude informovat o turecké intervenci v severní Sýrii, situaci uprchlíků v Turecku a dopadům na migrační situaci ve východním Středomoří a podél západo-balkánské trasy.

POSELSTVÍ BUSINESSEUROPE

BusinessEurope ve svém dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi zdůrazňuje, že chce-li si Unie zachovat své životní standardy a prosazovat globálně své hodnoty, musí si zachovat konkurenceschopnost a ekonomickou udržitelnost. Evropské podniky jsou vedoucí silou při hledání udržitelných řešení a vytváření prosperity. BusinessEurope současně zveřejnil 50 priorit, kterým by se Komise měla věnovat už v prvních 100 dnech svého působení.

• Dopis BusinessEurope Donaldu Tuskovi
• 50 Priorit BusinessEurope pro nejbližších 100 dnů

Vladimíra Drbalová

Sociální partneři dnes podepsali gentlemanskou dohodu o novele zákoníku práce. Ta obsahuje body, na nichž se sociální partneři dohodli už na jaře, ale nakonec se nedostaly do parlamentu. V této podobě s novelou všichni sociální partneři souhlasí a podpoří ji. Za zaměstnavatele dohodu vyjednal a podepsal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Jsme rádi, že iniciativa Svazu byla pochopena a vyslyšena všemi sociálními partnery. Je to poprvé v historii sociálního dialogu v České republice, kdy jsme s partnery takovou dohodu podepsali,” oceňuje jednání sociálních partnerů Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který z pozice největšího zaměstnavatelského svazu tradičně vyjednává za české podniky s vládou a odbory na tripartitě.

„Těší nás, že jsme se na novele zákoníku práce v této podobě shodli. Pro byznys jsou důležité zejména úpravy v oblasti doručování písemností, které pomohou odstranit mnoho dnešních výkladových problémů. Ulehčení firmám přinese i zrušení povinnosti vystavovat potvrzení o zaměstnání u dohod o provedení práce do 10 000 Kč,” komentuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který gentlemanskou dohodu podepsal coby zástupce zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody.

„Novela navrhuje i spravedlivější počítání dovolené. Nově by se měla počítat podle odpracovaných hodin, a ne podle odpracovaných dnů nebo směn. Je to fér pro všechny zaměstnance ať už pracují pravidelně 8 hodin 5 dní v týdnu, nebo mají třeba krátký a dlouhý týden s různě dlouhými směnami. Trochu na půl cesty zůstává navržená úprava sdíleného pracovního místa. Její využitelnost ukáže až praxe,” doplňuje Jaroslav Hanák.

Zástupci vládní koalice a sociální partneři se podpisem gentlemanské dohody zavázali, že nebudou bez vzájemné dohody prosazovat ani podporovat žádné další změny této doplněné transpoziční novely. Nebudou také bez vzájemné dohody podporovat ani prosazovat žádné další návrhy změn zákoníku práce.

Novela zákoníku práce bude nyní předložena k projednání a schválení vládě.