Pracovníci z Ukrajiny odešli ze zhruba desetiny českých zemědělských podniků. Ukazuje to bleskový průzkum Agrární komory ČR mezi zhruba 270 firmami, který zveřejnila redakce Mladé fronty DNES. Další jednotky procent podniků pak odchod Ukrajinců očekávají. Firmy také nabízejí možnosti ubytování pro uprchlíky ze státu napadeného ruskými vojsky.

Lidé například začínají chybět v Agrokomplexu Ohře z Ústeckého kraje. Z něj zatím odešel jeden pracovník, ředitel firmy Ivo Kadeřábek ale očekává, že nakonec do války odejde všech šest zaměstnávaných Ukrajinců. Podle ředitele podniku jde hlavně o pracovníky ze živočišné výroby, jako jsou krmiči nebo dojiči.

Podle něho nejde jen tak najmout nové nekvalifikované pracovníky, současní zaměstnanci tyto činnosti vykonávají již několik let. Pokud skutečně všichni odjedou bojovat, očekává ředitel zapojení pracovníků z rostlinné výroby do živočišné, to ale bude možné pouze na několik měsíců. Protože sice za chvíli začnou jarní práce, což podle ředitele ještě jde, ale v květnu už začínají sklízet špenát. Tehdy, podle něho, podnik pocítí úbytek pracovníků citelně.

Odjíždějí také další pracovníci v živočišné výrobě jako jsou ošetřovatelé prasnic a prasat, ale také technici nebo skladníci, traktoristé, ovocnáři, zahradníci nebo údržbáři a opraváři.

V některých případech nemusí jít o dlouhodobější absence, Ukrajinci si berou volno i proto, aby dojeli na hranice pro své příbuzné, přátele nebo známé, které chtějí dostat do bezpečí. „Mám informace, že si takto dva zaměstnanci požádali o uvolnění na dva tři dny z práce,“ řekl iDNES.cz Petr Hošek z třídírny vajec Městec Králové, kterou provozuje společnost PROAGRO Nymburk.

Firma Bramko CZ pomáhala svým zaměstnankyním s dopravou dětí z Ukrajiny do ČR. „V současnosti poskytujeme ubytování a stravu zhruba padesátce dětí, ale pořád se to vyvíjí,“ popsal situaci obchodní ředitel Aleš Schneiberg. Společnosti v tom pomáhá také obecní úřad nebo základní škola. „Teď se je budeme snažit začlenit do kolektivu, abychom pro ně měli zázemí. U malých dětí hledáme možnost docházky do školky,“ doplnil. Větší děti se pak nejspíš budou učit on-line z domova.

Firma o víkendu pomáhala organizovat dopravu na slovensko-ukrajinskou hranici. Společnost se podle něj snaží zaměstnancům ze zahraničí vyjít co nejvíc vstříc. Do budoucna se ale nedostatku pracovníků bojí. „Je tu obrovský otazník a nejistota ohledně sklizňové sezony. Nevíte kolik máte zasázet zeleniny, jestli budete mít s kým ji sklidit, to je velký problém,“ uzavřel Aleš Schneiberg.

Komora nyní bude rozhodovat i o finanční pomoci, případně pomoci v naturáliích, zjišťují. V podobném dotazníku nyní řeší situaci ohledně Ukrajinců také Zemědělský svaz ČR.

V pondělí (28. února) ráno zasedal na ministerstvu zemědělství krizový štáb, stát chce spustit webovou stránku o možnostech pracovního uplatnění v zemědělství, potravinářství a lesnictví. „Pomoc uprchlíkům není jen poskytnutí azylu a zabezpečení základních životních potřeb. Nikdo z nás nyní neví, jak dlouho může situace trvat, proto je třeba těmto lidem nabídnout i práci. Nikdo nechce být závislý pouze na pomoci druhých, zajištění práce znamená zajištění alespoň nějaké jistoty v zoufalé situaci, do které se tito lidé dostali,“ ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).