Novela stavebního zákona je ve Sněmovně

Novela stavebního zákona se dostala do druhého čtení ve Sněmovně. Poslanci k novele, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, načetli na tři desítky pozměňovacích návrhů. Svaz průmyslu některé z nich diskutoval a pomáhal připravit skrze Platformu pro zdravý stavební zákon. V ní se spojili odborníci z různých oborů, zástupci architektů, stavebníků či developerů, aby zjednodušili a zrychlili povolovací procesy v Česku. Jaké návrhy jsou za Svaz průmyslu a dopravy ČR nejdůležitější a jaké přínosy může novela přinést, odpovídá Jan Šebesta, manažer pro dopravu a investice Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jak se novela stavebního zákona dotkne tuzemských firem?
Dotkne se jich výrazně. Konečně se snad dočkáme digitalizace stavebního řízení, i když až praxe ukáže, jak to bude fungovat. Počítá se i s větší koordinací, bohužel se ale odstoupilo od ambice větší integrace jednotlivých řízení. U řady staveb se bude měnit příslušnost, tedy budou spadat pod jiný stavební úřad než doposud. Vzniká ale také jednotné environmentální stanovisko, což z pohledu Svazu průmyslu a dopravy ČR není úplně ku prospěchu efektivity a rychlosti řízení. Novinek je tedy mnoho.

Od kdy by měly tyto změny začít platit, dotknou se staveb, u kterých už povolovací proces začal?
Podle nové legislativy by se měly stavby začít povolovat od roku 2024. Pro klíčové stavby, které bude povolovat Dopravní a energetický stavební úřad, by měla nová pravidla platit od 1. ledna 2024. Pro zbytek pak od 1. července. Začátek asi nebude snadný, určitým porodním bolestem se nevyhneme. Každá změna bolí.

Svaz průmyslu vždy volá především po zrychlení povolování staveb klíčové infrastruktury. Může pomoci novela, která se projednává ve Sněmovně?
Povolování klíčových staveb, nově tzv. vyhrazených staveb, by se mělo výrazně změnit. Vznikne nový Dopravní a energetický stavební úřad DESÚ, pod který přejdou. Jde např. o dálnice, železnice, velké průmyslové plochy, ale i elektrárny nad 100 MW nebo obnovitelné zdroje nad určitý výkon, přenosová soustava, zásobníky plynu apod.

Dopravní a energetický stavební úřad by měl stavby povolovat od příštího roku. Smyslem je, aby u takto velkých a specifických staveb byl jeden speciální úřad, který bude stavby povolovat, bude mít dostatek odborníků, kteří se na takové stavby specializují a velmi dobře je znají. Proto by se už nemělo docházet k chybám a průtahům v řízení, což se stávalo kvůli neznalosti „obyčejných“ stavebních úřadů, které obvykle povolují například stavby rodinných domů a nemohou mít expertízu na povolování dálnic.

Bohužel pod tento úřad, ani pod krajský úřad, nebude spadat povolování výstavby telekomunikačních sítí, které by dávalo také velký smysl. Jsou to stavby, které jsou téměř vždy skoro na chlup stejné a telekomunikační společnosti se pravidelně setkávají s tím, že různé stavební úřady mají v povolovacích řízeních různé požadavky a výklady.

Nebude náročně zajistit funkčnost takového úřadu?
Nebude to určitě snadné, ale na povolování klíčových vyhrazených staveb je politická shoda napříč Sněmovnou. Jelikož ale vláda říká, že se chce z nynější krize proinvestovat, je třeba dalších úprav, fungující stavební zákon je strašně důležitý pro jakékoliv fyzické investice, proto je to naše priorita. Když se firma rozhoduje, kde bude investovat, tak jednoduchost stavebního řízení je jedno z nejdůležitějších měřítek.

Pro Svaz průmyslu je tedy zásadní, aby tento speciální úřad opravdu naplno fungoval již od 1. 1. 2024. Původně se diskutovalo, že by mohl být zprovozněn již od tohoto roku, pak se stanovil 1. červenec 2023. Nakonec se zjistilo, že není zajištěn ani rozpočet, ani lidi, tak se nyní odkládá na rok 2024. Obavy z dalšího zdržení jsme tlumočili i ministerstvu dopravy, pod který DESÚ spadá. Ministerstvo nás opakovaně ujistilo, že od 1. 1. bude vše fungovat.

Co vnímáte jako největší nedostatek vládní novely stavebního zákona?
Nejzásadnější změnou, o kterou jsme v novele v rámci Platformy pro zdravý stavební zákon s dalšími odborníky usilovali, ale nakonec neúspěšně, je větší integrace řízení na stavebním úřadě. Chtěli jsme se přiblížit k tomu modelu, který zaváděla rekodifikace stavebního zákona s jedním nezávislým stavebním úřadem a jedním razítkem. Dnes to funguje tak, že si všechna stanoviska takzvaně vyběháte sami, projekt dlouze upravujete, aby bylo vše v pořádku. Výhodou nového systému má být to, že si je zajistí za vás samotný stavební úřad, který si dotčené orgány obešle.

Nicméně se nepodařilo dořešit, jak nahradit tu současnou dlouhou koordinaci, desítky konzultací někdy i před samotnou žádostí a úpravy záměru v tomto novém systému. Aby se například nestávalo, že by závazná stanoviska po prostém obeslání byla negativní či dokonce protichůdná a celý proces se tím zdržoval. Samozřejmě si stanoviska a konzultace stavebník stále může zajistit sám, ale to pak není posun oproti dnešku.

My se tak spolu s ostatními v Platformě pro zdravý stavební zákon snažili navrhnout alespoň procesní integraci povolování záměru a vydávání závazných stanovisek tam, kde stavební úřad i dotčený orgán jsou na jednom úřadě, např. obci s rozšířenou působností. Šlo o kompromis, který měl alespoň trochu kompenzovat odstoupení od nezávislé stavební správy, bohužel i toto byla na politickou reprezentaci příliš velká změna.

Je to tedy krok zpět z původní rekodifikace?
Konkrétně v tomto ohledu byl původně navržený model nezávislé stavební správy daleko lepší. Otevřením diskuze o stavebním zákoně se navíc některé orgány přihlásily, aby jejich stanovisko bylo závazné, byť v původním záměru s nezávislou stavební správou souhlasily s nezávazností svého stanoviska. Jde např. o vyjádření dle zákona o odpadech či ovzduší, která byla dle rekodifikace nezávazná, ale nové jednotné environmentální stanovisko je opět zezávazňuje. Oproti původnímu návrhu se také vrací závazné stanovisko památkářů v ochranných pásmech památkových zón.

O jednotném environmentálním stanovisku (JES) se vedly dlouhé diskuze. Došlo ke kompromisu?
Environmentální stanovisko má zkoordinovat téměř všechna vyjádření a stanoviska týkající se životního prostředí. Původní návrh byl naprostou komplikací a snahou o zvýšení pravomocí některých orgánů. Zde jsme svedli velkou bitvu s MŽP a podařilo se odstranit ty největší problémy. Zabránili jsme, aby EIA musela být povinnou součástí JES, což vůbec nedávalo smysl, a také se např. obnovila fikce souhlasu. Nyní je environmentální stanovisko v uvozovkách jen dalším řízením, i když rozhodně ne ideálním.

Místo integrace tedy přibylo další řízení…
Náš návrh integrace byl sice odmítnut, ale vláda nás naštěstí částečně vyslyšela a rozhodla se alespoň pro větší koordinaci závazných stanovisek (bez samotného povolení záměru), a to včetně toho jednotného environmentálního stanoviska. Jeho smysl nám nyní trochu uniká, protože klidně mohly být koordinovány jednotlivé akty, které jsou nyní jeho součástí, ale jsme rádi, že se podařilo kompromis dojednat.

Na druhou stranu musím přístup k některým našim návrhům i pochválit. MMR nám přislíbilo, že některé „stavby“ nebude vůbec třeba povolovat. To se týká např. tzv. přípojek k distribuční soustavě, kdy povolování dnes trvá daleko déle než samotné připojení, a i to například velmi zdržuje rozvoj obnovitelných zdrojů. Zároveň se změní příslušnost některých důležitých staveb a budou je povolovat stavební úřady na vyšší úrovni, ať už na kraji či přímo DESÚ.

Finální rozhodnutí je nyní na Sněmovně?
Ano, poslanci načetli přes třicet pozměňovacích návrhů. Na některých jsme se mohli s Platformou pro zdravý stavební zákon podílet. Jsme rádi, že ministři našim návrhům naslouchali a brali nás jako odborníky. Dali jsme dohromady opravdu širokou škálu lidí, kteří se problematikou zabývají ze všech stran, ale především povolovací procesy denně řeší a znají je opravdu z praxe. Doufáme, že všechny návrhy, které jsme s ministerstvy řešili, poslanci při hlasování podpoří. Finální podobu novely má ale v rukou Sněmovna.