Vláda při sestavování státního rozpočtu na příští rok využívá nynějšího rychlého růstu ekonomiky. „Obáváme se, že některé výdaje rostou příliš rychle a v budoucnu nemusí bý tpři nižším hospodářském růstu  udržitelné,“ říká Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jak vnímáte schválený státní rozpočet? Kde jsou jeho největší slabiny?

Vládě při sestavonání rozpočtu pomáhá nynější ekonomický růst. Výdaje rostou v řadě potřebných oblastí. Zvyšují se ale i tam, kde bychom mohli více spořit, abychom byli lépe připraveni na roky, kdy bude hospodářský růst nižší.  Vláda si tak do budoucna zmenšuje manévrovací prostor. Příjmy rozpočtu sice porostou ve srovnání s letošním rokem o více než 10 procent, ale takové zvýšení se nemusí další roky opakovat. Rozpočet by s tím měl počítat. Zdůrazňujeme, že jakékoliv výpadky příjmů nesmí být v budoucnu být kryty snížením výdajů v oblastech klíčových pro podnikatelské prostředí či zvyšováním nároků na firmy, jak se to v minulosti stalo.

V minulosti byla kritizována nedostatečná výše investic. Nyní vláda na investice přidává dvacet miliard korun. Je to dostatečné? 

Schvalujeme a oceňujeme navýšení platů pro učitele, vyšší podporu výzkumu, vývoje a inovací i investice do infrastruktury. Zde se bavíme o tabulkovém meziročním nárůstu o cca 28 miliard korun. Žádné prostředky navíc jsme letos ani nepožadovali. Rozpočet na rok 2019 by měl pokrýt připravené infrastrukturní stavby. Rovněž oceňujeme, že se vláda začíná zaměřovat i na provozní úspory, například škrtá tzv. mrtvá úřednická místa. Ve snižování provozních nákladů státu je ale potřeba dále pokračovat. Prostor je velký třeba díky zvýšování efektivity výkonu státní správy a její elektronizaci.

Schválený rozpočet je schodkový. Je to v současné době růstu správné?  

Jako řádní hospodáři považujeme schodkový rozpočet v době prosperity za systémově špatný. Přestože ministerstvo financí snížilo plánovaný deficit z 50 miliard na 40 miliard korun,  je deficit stále příliš vysoký.
V dobrých časech by se měl klást důraz na budoucí udržitelnost dobrých výsledků veřejných financí. Dnešní navyšování mandatorních a kvazi mandatorních výdajů nezohledňuje, že tempa růstu ekonomiky z loňského a letošního roku, stejně jako tempa růstu daňových příjmů, nelze pro další roky garantovat, budou nejspíš nižší. V budoucnu může ekonomický vývoj znamenat další tlaky na růst výdajů a  prohloubení deficitu.

Jak se může lišit konečný schodek rozpočtu oproti plánu?

To lze velmi těžko odhadnout, plánovaný schodek nemá příliš silnou vazbu na konečný výsledek. Při jednáních o rozpočtu jsme upozorňovali, že v mnoha detailních tabulkách ke státnímu rozpočtu se nepracuje s očekávanou skutečností, ale čísla se vztahovala k původně schváleným hodnotám. I když český rozpočet plánuje několik desítek miliard korun deficitu, může se klidně dostat k téměř vyrovnanému saldu, což se v minulých letech opakovaně stávalo. Mít nižší deficit, než jaký je plánovaný, je samozřejmě lepší varianta, než být zaskočen vyšším deficitem, ale z hlediska odpovědného plánování by bylo dobré rozpočet více vázat na realitu. Navíc pokud nižší deficit bude způsoben tím, že se plně nevyčerpají investiční výdaje, tak to pozitivní výsledek nebude.

kategorie Z hospodářské politiky