Spodní hranicí mzdového růstu jsou tři procenta

Spodní hranicí požadovaného růstu mezd při uzavírání nových kolektivních smluv jsou tři procenta, odpovídající přibližně současné úrovni míry inflace. Jakékoli mzdové ústupky jsou nepřijatelné, protože k nim není důvod. Shodli se na tom delegáti konference jihočeského krajského sdružení Odborového svazu KOVO, která se uskutečnila v závěru minulého týdne v Českých Budějovicích.
 
„Strojírenské podniky mají přes výkyvy na světových trzích způsobených koronavirovou pandemií často víc zakázek než lidí na jejich realizaci. Rozhodně tak není doba na mzdová omezení. Míra inflace je tedy spodní, nepřekročitelnou hranicí při uzavírání nových kolektivních smluv,“ konstatoval zmocněnec Krajského sdružení Odborového svazu KOVO
Jihočeského kraje Jan Janoušek.
 
Odboráři se opírají o skutečnost, že průměrná míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2020 proti průměru roku 2019, dosáhla 3,2 procenta, což bylo o 0,4 procentního bodu více než v roce 2019. Byla to nejvyšší průměrná roční míra inflace od roku 2012. Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly v roce 2020 shodně o 3,2
procenta.
 
Místopředseda OS KOVO Pavel Komárek v této souvislosti upozornil na dlouhodobou nerovnost mezd v Evropské unii. Té se také věnoval ve dnech 1. a 2. června kongres IndustriAll Europe, kde OS KOVO zastupoval jeho předseda Jaroslav Souček. Ten zde podpořil Společnou rezoluci východního regionu ke mzdové konvergenci a spravedlivým mzdám v Evropě. Ta poukazuje na mzdovou diskriminaci a nerovné pracovní podmínky zaměstnanců v zemích střední a východní Evropy. „Stále přetrvává hluboká propast v odměňování a ruku v ruce s tím i v životní úrovni zaměstnanců na Západě a Východě Evropy. Naši zaměstnanci pracují více hodin ve větším tempu a jejich mzdy jsou přitom
zlomkem těch západních,“ zdůraznil Souček.
 
Spokojeny odbory nejsou ani s přímo související minimální mzdou. Ze statistik Českomoravské konfederace odborových svazů vyplývá, že z hlediska výše minimální mzdy přepočtené jako procento průměrné mzdy je Česká republika mezi jednadvaceti unijními zeměmi na 18. místě před Estonskem, Řeckem a Irskem a v přepočtu na procento mediánové mzdy dokonce předposlední před Irskem.
 
Podle jihočeského zmocněnce OS KOVO Jana Janouška docházelo v uplynulých měsících v důsledku protiepidemických opatření k výpadkům ve výrobě a k poklesu práce. Tyto problémy ovšem byly řešeny dohodami se zástupci odborových organizací na základě § 209 částečnou nezaměstnaností a byly vyjednávány vyšší náhrady mezd, než stanoví
zákoník práce. „Díky programu ANTIVIRUS MPSV nedošlo k velkému propouštění zaměstnanců a pracovní místa byla udržena. V posledním čtvrtletí roku 2020 byl naopak většinou zaměstnavatelů potvrzen nedostatek zaměstnanců a ten trvá nadále,“ dodal Janoušek.
 
Ve většině firem v gesci jihočeského krajského sdružení OS KOVO došlo ke sjednání nárůstu mezd v kolektivních smlouvách v rozmezí od 3,0 do 6,5 procenta, přičemž převažuje průměrný růst mezd od 3,1 do 5,9 procenta.
 
„Z výkazů o mzdách v jihočeských podnicích, kde působí OS KOVO, za rok 2020 v porovnání s výkazy za rok 2019 vyplývá, že mzdy se zvýšily průměrně o 5,75 procenta. Došlo tedy k reálnému růstu mezd, nad úroveň míry inflace,“ uvedla vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO v Českých Budějovicích Pavlína Jirková.
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák