Faulem je pro školské odbory náhlý obrat vládní koalice, která rok slibuje navýšit platy pedagogickým pracovníkům tak, aby od roku 2024 odpovídaly 130 procentům průměrné mzdy. Zapsala si to do svého programu, ale v době rozpočtových škrtů od toho ustupuje.
Zákon z vlastní dílny o fixaci platů kantorů je ve finále, ale na poslední chvíli přispěchali koaliční poslanci s pozměňovacím návrhem, který plánovaný růst výdajů na mzdy pedagogů rafinovaně snižuje.
Jednak zužuje kategorie pracovníků ve školství, kterým má být zaručen plat ve výši 130 procent průměru, jednak není jasné, jak se bude vypočítávat.
„Je to pro nás rozhodně zklamání, pokládám to za faul vůči všem pedagogům. Vláda jde proti svému prohlášení a se svými sliby hraje podivnou hru. I na osobních jednáních velké koaliční pětky, když se vyjednávaly platy, jsme byli ujišťováni, že bude zákon a ten to bude řešit,“ řekl Právu šéf školských odborů František Dobšík.
Pozměňovací návrh poslanců Marka Výborného (KDUČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (piráti) byl připraven ve vší tichosti a představen ve čtvrtek při jednání tak, že ani opozice na něj nereagovala.
Ďábel je skryt v detailu. Programové prohlášení slibuje, že budou pedagogickým pracovníkům garantovány platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. A do množiny pedagogických pracovníků spadá podle důvodové zprávy na 192 tisíc lidí včetně vychovatelek v družinách, asistentů, mistrů, trenérů apod.
Kejkle s koeficienty
Jenže pozměňovací zákon zničehonic hovoří jen o učitelích, kam zmínění asistenti, vychovatelky a podobně nepatří. Množina dotčených pracovníků ve školství se tak scvrkává na zhruba 150 tisíc osob, které přímo vyučují. „Takže asi 40 tisíc pedagogů hází vláda přes palubu,“ glosoval to Dobšík.
A když ve čtvrtek Výborný přišel s pozměňovacím návrhem, uvedl: „Definujeme, že jeden úvazek učitele by měl odpovídat nejméně 130 procentům průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. (…) Hovoříme tady jasně o učitelích, ale to jsme tak hovořili už opakovaně i v těch předchozích čteních.“
Nicméně při všech jednáních se rétoricky běžně zkracuje množina pedagogických pracovníků na „učitele“. Programové prohlášení vlády výslovně mluví o širší skupině pedagogických pracovníků, tedy včetně asistentů či vychovatelek.
Další fígl tkví v tom, že není jasné, jak se bude oněch 130 procent průměrné mzdy vypočítávat. Původní návrh zaváděl mechanismus, kdy se bude muset objem mezd na platy pedagogických pracovníků odvíjet od průměrné mzdy předminulého roku. Pakliže má zákon platit od roku 2024, určující by byla průměrná mzda za rok 2022, jejíž vyčíslení zveřejní Český statistický úřad v nejbližších dnech.
Nové tabulky
Toto ustanovení mělo zajistit, aby měli učitelé v aktuální době skutečně kolem 130 procent k průměru. Koaliční návrh ale nezmiňuje nic, od čeho by se měl propočet odvíjet. „Zřejmě proto, že je to ušito horkou jehlou,“ uvedl Dobšík.
Pochybně působí i věta týkající se nákladů: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard korun.“
Ale pro dorovnání platů všech pedagogických pracovníků se předpokládal jednorázový výdaj nejméně ve výši 30 miliard korun. Při odečtení 40 tisíc hůř placených pracovníků tak nelze dospět k jednotkám miliard.
A krom toho návrh zavádí tarifní tabulky speciálně pro učitele. „Zavedli by druhou kategorii pedagogů, což je i proti záměru ministerstva práce tabulky sjednocovat,“ uvedl Dobšík.
Dění kolem platů ve školství byly věnovány i další dva články v deníku Právo. Všechny jsou připojeny v příloze ve formátu pdf.
Vyjádření Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny k situaci kolem platů pedagogů přinesla ČTK, článek naleznete zde: Školský výbor podpořil návrh, aby učitelé mohli mít mzdu na 130 pct průměru | ČeskéNoviny.cz (ceskenoviny.cz)