Premiér Babiš si prohlédl revitalizační projekty Olomouckého kraje

Předseda vlády Andrej Babiš během návštěvy v Centru seniorů v Olomouci, 10. června 2021.
Předseda vlády Andrej Babiš během návštěvy v Centru seniorů v Olomouci, 10. června 2021.
Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek 10. června 2021 navštívil Olomoucký kraj. Seznámil se s projekty revitalizace, které město Olomouc realizovalo. Jednal s primátorem, prohlédl si rekonstruovaný freskový sál, nově vybudované Centrum pro seniory a stavbu nové tramvajové tratě a knihovny. Navštívil i úspěšnou rodinnou firmu.

Předseda vlády Andrej Babiš zahájil návštěvu v krajském městě Olomouci, kde jednal s primátorem Miroslavem Žbánkem. Tématem diskuze bylo například hospodaření města, které je aktuálně nejzadluženějším statutárním městem v republice. Olomouc se přesto intenzivně věnuje revitalizačním projektům. Samotné jednání proběhlo v rekonstruované, 600 let staré, budově radnice. Na opravu přispěly finance jak ze strany státu, tak z dotací Evropské unie.

Rekonstruovaný sál fakultní základní školy Komenium a mateřské školy Olomouc byl další zastávkou Andreje Babiše. Restaurování freskového sálu, který bývá připodobňován k Sixtinské kapli, skončilo v roce 2020 a vyšlo na téměř 10 milionů korun. Prostor bude nově sloužit k pořádání společenských akcí.

„Olomouc je skvělé město. Hned po Praze má největší koncentraci historických budov, o které se město stará a bude starat. Jsou zde různé skvělé investiční projekty, jako například multifunkční sportovní hala nebo na sídlišti staví tramvajovou přípojku. Jde o krásné město, které funguje,“ uvedl předseda vlády.

V roce 2020 pak ve městě vzniklo Centrum pro seniory. Bývalé komerční prostory nyní slouží k setkávání seniorů a pro další občanské aktivity. „Centrum seniorů je fantastické. Senioři se společně scházejí v prostorech vytvořených městem a jsou nadšeni. Po koronaviru jsou tato setkání ještě populárnější než dříve. Byl to asi zatím nejlepší zážitek v rámci této cesty. Dozvěděl jsem se, jak tyto kluby fungují. Senioři zde mají k dispozici různé aktivity. Je to skvělé a pro starší lidi velice důležité,“ řekl Andrej Babiš.

Premiér Andrej Babiš se následně seznámil s projektem výstavby nové dvoukolejné tramvajové trati Nové sady. Trať dlouhá 1200 metrů se třemi zastávkami má být dokončena na podzim roku 2022. Součástí výstavby jsou také cyklostezky, parkovací stání či výsadba zeleně. Cena nové trati se vyšplhá na 468 milionů korun. Občanům bude k dispozici také nová městská knihovna na sídlišti Nové sady. Ta vznikne v nepotřebném objektu výměníkové stanice, a to s náklady na realizaci ve výši cca 22,5 milionu korun.

Další kroky předsedy vlády mířily mimo Olomouc. Konkrétně do základní školy Horka nad Moravou, kde vznikl projekt „Nová jídelna“. Realizace proběhla za pomoci dotace 20 milionů korun z programu Ministerstva financí. Celkem jídelna vyšla na téměř 36 milionů korun.

Poslední zastávkou cesty po Olomouckém kraji byla firma ABO valve v Chomoutově. Rodinný podnik je největším výrobcem uzavíracích a zpětných klapek pro průmyslové využití v České republice. Společnost, která má několik zahraničních poboček, exportuje výrobky do celého světa. Majitelé navíc již dvakrát získali ocenění EY Podnikatel roku.

Předsedové RO ADP jednali v Kolíně s Výkonným výborem

Ve čtvrtek dne 10. 6. 2021 se uskutečnilo společné jednání předsedů jednotlivých regionálních organizací se členy Výkonného výboru ADP. Na programu bylo především odsouhlasení termínu a místa konání Kongresu ADP, pozvání hostů a příprava na úpravu Stanov ADP. Kongres se uskuteční dne 9. září 2021 v Hotelu Olšanka v Praze. Velmi intenzívně se diskutovalo nad organizací voleb v příštím roce včetně návrhů pracovních termínů.
 
Předseda ADP informoval přítomné o průběhu právních sporů, které jsou v řízení včetně připravovaných opatření. V rámci přípravy na kolektivní vyjednávání byli navrženi a jednomyslně odsouhlaseni za ADP jako kolektivní vyjednavači a poradci (Ing. Zazvonil, Petr Fučík, Daniel Linc a Šárka Jiroušková). V rámci pracovněprávní problematiky se jednalo o záměru a uvažované změně systemizace při přepojování žst. Praha Vršovice na CDP Praha v průběhu jara 2022. Předseda RO ADP Praha Milan Gajdács přislíbil iniciativu v této oblasti včetně sjednání schůzky s ředitelem CDP Praha.
 
Velmi živá byla diskuse na téma očkování zaměstnanců, kde stále musí platit princip dobrovolnosti bez jakéhokoliv zvýhodňování očkovaných a naopak je nutno zamezit diskriminaci těch, kteří očkování odmítnou. Bohužel dochází k velké polarizaci společnosti na toto téma a nevyhýbá se ani zaměstnancům Správy železnic.
 
V odpoledních hodinách se uskutečnil seminář pořádaný ČMKOS k paragrafu 320 ZP na téma agenturní zaměstnávání.
 
 
  • Zdroj: Aliance drážního provozu

ZLATÝ PERMON pro HOCHTIEF CZ

Společnost HOCHTIEF CZ, a.s. se stala vítězem soutěže bezpečnosti práce v hornictví za rok 2020 „Zlatý Permon“. Stalo se tak poprvé, a navíc se to podařilo již při první účasti firmy v této soutěži. Primát je navíc o to cennější, že HOCHTIEF CZ, a.s. zvítězil v nejprestižnější kategorii – zaměstnavatelský subjekt s více než 500 zaměstnanci.
 
Podařilo se porazit takové soupeře, jakými jsou tradiční vítězové této kategorie, např. OKD nebo Sokolovská uhelná. Stavební firma zvítězila samozřejmě především díky nulovým číslům v úrazovosti za rok 2020, ale také proto, že byl velmi kladně hodnocen přístup vedení společnosti k jejím zaměstnancům. Tento pozitivní postoj se samozřejmě promítá i do celkové spokojenosti zaměstnanců, tedy i do dodržování všech pravidel, mezi něž v neposlední řadě patří samozřejmě i předpisy BOZP.
Předání ocenění se uskutečnilo dne 7. června 2021 v sídle vedení firmy v Praze, slavnostního aktu se zúčastnili vedoucí zaměstnanci společnosti – Jiří Dušek, ředitel Divize Dopravní stavby HT, který udělenou cenu přebíral, dále Ing. Radek Kozubík, vedoucí projektového týmu této divize, Ing. Petr Kubát, HR Business Partner (zastupoval personální útvar HT), a nechyběli samozřejmě ani předseda VZO OS Stavba ČR Petr Janoušek a specialista BOZP a PO Ing. Patrik Krejčiřík. Český báňský úřad reprezentovali předseda úřadu Ing. Martin Štemberka, Ph.D., který cenu předal, ředitel kanceláře ČBÚ JUDr. Pavel Dvořák a předseda Obvodního báňského úřadu pro Prahu a Střední Čechy Ing. Dalibor Tichý. Za OS Stavba ČR se předání zúčastnili předseda svazu Ing. Pavel Zítko a svazový inspektor bezpečnosti práce Zdeněk Švehla, OS PHGN zastupoval jeho předseda Rostislav Palička.
 
Po předání ocenění následovala vzájemná diskuse všech zúčastněných, v jejímž rámci byl vyzdvihnut důraz na oblast bezpečnosti práce, na ekonomickou situaci oceněné společnosti a na oblast vzdělávání v České republice, kdy byla vyjádřena nespokojenost se současným stavem ve vzdělávání ve smyslu účinné preference apod.
Rok 2020 byl vzhledem k pandemii onemocnění COVID-19 nejen v České republice, ale na celém světě velmi specifickým a náročným jak z hlediska zdravotnického a ekonomického, tak i z pohledu zaměstnanců, kteří si museli projít řadou často práci ztěžujících opatření. Všichni zúčastnění proto vyjádřili přání, aby se vše vrátilo co nejdříve do normálu.
 
 
 
 
  • Zdroj: OS Stavba ČRZLATÝ PERMON PRO HOCHTIEF CZ

Jednání předsedy ASO s premiérem

Dnes se v Hrzánském paláci sešel předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek s premiérem Andrejem Babišem. Předmětem jednání byl státní rozpočet na rok 2022, minimální mzda, navýšení platů zdravotníků, jejich další odměny a informace o schvalování projektů v rámci BOZP.
 
Současně na společném jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem byla projednána problematika testování na dětské letní rekreaci.
 
 
 
 
 
 
Pohled z Hrzánského paláce na Prahu
 Galerie:
Obrázek galerie
Obrázek galerie

Ministr na Dole Darkov řešil stav i budoucnost dolů

Průběžný stav přípravy likvidace dolů, ale i budoucí využití důlních areálů pod správou státního podniku DIAMO. To byla hlavní témata návštěvy vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka 8. června na Dole Darkov. Součástí bylo i fárání, ministr tak měl vůbec poprvé možnost vidět podmínky a práce v podzemí.

První část programu na karvinském Dole Darkov, který je zároveň sídlem odštěpného závodu DARKOV státního podniku DIAMO, proběhla v podzemí. Ministr Karel Havlíček s náměstky Eduardem Muřickým a Silvanou Jirotkovou a doprovodem sfárali na 10. patro. V hloubce zhruba 900 metrů pod povrchem si šli, a částečně jeli důlním vlakem, prohlédnout důlní provozovny a stavění izolační hráze, která slouží k bezpečnému uzavření další část důlního pole, čímž se šachta připravuje na zasypání jámy. Ředitel závodu DARKOV Josef Lazárek informoval ministra, že podobných izolačních hrází se musí postavit na dolech Darkov a ČSA zhruba sto. „Kromě stavění hrází probíhá ekologický výkliz technologií, aby v podzemí nezůstaly žádné potenciálně nebezpečné látky, a také se musíme neustále starat o větrání dolu, údržbu potřebného zařízení a čerpání důlních vod,“ doplnil Josef Lazárek.

Ministr se zajímal nejen o postup uzavírání chodeb, ale také o celý proces příprav na likvidaci a ocenil práci všech pracovníků v podzemí. „Je to úžasné inženýrské dílo. Asi se neubráníme nostalgii, 170 let se tady těžilo, vytvořily se hodnoty. Uhlí nám tady dávalo po staletí nebo minimálně desetiletí velmi stabilní zdroj. To všechno končí, ale něco končí a něco začíná,“ řekl vicepremiér Karel Havlíček novinářům po vyfárání a zdůraznil, že se připravují společně s krajem projekty, které by mohly podpořit další rozvoj regionu.

Následovalo jednání, které bylo zaměřené právě na aktivity směřující k budoucímu využití pozemků, ale i důlních plynů. Úvodem ředitel státního podniku Ludvík Kašpar připomněl, jak proběhly převody dolů ve dvou vlnách, včetně personálních otázek. Ministr ocenil rychlý a bezproblémový průběh převodů i procesu propouštění zaměstnanců. Ředitel dále informoval o spolupráci s krajskou organizací MSID, potažmo s Moravskoslezským krajem na rozvojových projektech a také na jejich financování prostřednictvím evropských fondů. Tím by se mohly zároveň snížit náklady státu na zahlazování hornické činnosti na Karvinsku.

„Vypracovali jsme několik projektových záměrů na náhradní využití důlních areálů a v současné době probíhá zpracování generální studie využitelnosti důlních areálů Lazy, ČSA a Darkov. Státní podnik je připraven spolupracovat také se soukromými subjekty, např. formou společného podniku, za předpokladu, že bude zajištěna udržitelnost projektu a využití důlních plynů zůstane pod státním podnikem,“ uvedl Ludvík Kašpar. Projektové záměry zahrnují zejména obnovu lokalit po těžbě uhlí, připravuje se ale také využití energetického potenciálu důlních plynů, tepelného potenciálu podzemních a důlních vod nebo fotovoltaika. Uvažuje se rovněž o dvou industriálních parcích, podzemní laboratoři nebo centru pokročilých technologií.

Kromě návštěvy státního podniku DIAMO a Dolu Darkov vicepremiér Karel Havlíček během svého programu na Ostravsku podpořil otevření inovační platformy Fraunhofer na VŠB- TUO a na krajském úřadu představil Národní plán obnovy.

  • Zdroj: DIAMO s.p.

Zakázky rostly, jednání o mzdách přesto vázla

Po bouřlivém kolektivním vyjednávání na rok 2020 se ve společnosti Mora Moravia ani pro rok 2021 nepodařilo odborářům uzavřít s vedením společnosti kolektivní smlouvu v předpokládaném termínu. Obě strany ji podepsaly až 4. února s platností od 1. ledna. A to přesto, že se během kritického roku pandemie objem výroby zvýšil. Podnik v Mariánském Údolí u Olomouce tedy na rozdíl od mnoha jiných loni netrpěl významnějším poklesem zakázek.
 
Podle předsedkyně ZO OS KOVO Mariánské Údolí Dany Stiborové stojí za komplikacemi při jednáních především složitá nadnárodní hierarchie. Společnost má sídlo ve slovinském Velenje, vlastníkem je ale čínská společnost Hisense. „Opět jsme se potkali s problémy v hierarchii schvalování vlastníků z Číny a vedením Gorenje ve Slovinsku. Překážkou byl covid, predikce inflace, nejisté výhledy a na konec jsme se dověděli, že není možné, aby část kolektivní smlouvy platila, jelikož jednatel nerozumí česky. Naštěstí náš tým pro
kolektivní vyjednávání našel řešení, které bylo potvrzeno dodatkem ke kolektivní smlouvě,“ přibližuje zdlouhavá jednání předsedkyně Dana Stiborová.
 
Společnost chtěla do smlouvy prosadit tzv. výkonový bonus, jeho pravidla ale v době jednání nebyla ještě schválená. Odbory proto prosadily podpis dokumentu bez této složky, jinak by se uzavření kolektivní smlouvy protáhlo o další měsíce. „Ještě na konci května není jasné, jak má výkonový bonus fungovat. Naše ZO se snaží komunikovat s kolegy odboráři ve Slovinsku, a ačkoli nám pomáhá i Mgr. Dana Sakařová z centrály svazu, nikam se to neposunulo,“ dodává předsedkyně místní ZO.
 
„Tak jako všechny firmy i nás covid oslabil, v některých měsících to bylo až 90 zaměstnanců. Během loňského podzimu jsme pracovali téměř každou sobotu. Odboráři stále upozorňovali, že není možné plnit tak velké objemy výroby, když jsou zaměstnanci nemocní, v karanténě nebo s dětmi doma. Tento trend plynule přešel i do roku 2021. V lednu a únoru byly prodloužené směny, nařizování přesčasů, racovní soboty. Nyní došlo k mírnému útlumu, ale už v červnu nás čekají další výzvy,“ uzavírá Dana Stiborová. 
 
 
  • Zdroj: OS KOVO, Kovák

Institut zaručené mzdy a jeho význam ve vztahu ke mzdě minimální

Pojem minimální mzda, zdá se, patří mezi nemnoho pojmů pracovního práva, které jsou všeobecně známy drtivé většině široké veřejnosti. Alespoň pokud možno soudit z pohovorů v rámci výběrových řízení konaných na Oblastním inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj.
 
Otázka týkající se minimální mzdy je totiž jednou z těch, které žadatelům o přijetí do služebního poměru pokládáme nejčastěji. A tito žadatelé až na naprosto ojedinělé výjimky vždy vědí, o co se jedná. Nicméně součástí této otázky zpravidla bývá i objasnění pojmu zaručená mzda, přičemž s tímto pojmem už si naopak převážná většina žadatelů neví rady. A to je právě situace, na kterou bych rád v tomto svém příspěvku upozornil.

Není mou ambicí do detailu rozebrat, proč je tomu tak, jak jsem uvedl výše. To by byl úkol vhodný spíše pro sociologa než pro právníka, avšak domnívám se, že základní příčina tak široké znalosti pojmu minimální mzda spočívá v tom, že minimální mzda je v posledních letech každoročně zvyšována. To by ještě samo o sobě nestačilo, ale když k tomu připočteme skutečnost, že do každoroční debaty o míře zvýšení minimální mzdy se zapojuje vláda, opozice, zástupci zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců, což vyvolává intenzivní zájem médií, která tomuto tématu pravidelně poskytují značný prostor, není se čemu divit, že tento pojem zasáhne prakticky každého. Poměrně vzácně se však v těchto debatách objeví i to, že se zvýšením minimální mzdy jde ruku v ruce i zvýšení nejnižších úrovní mzdy zaručené, natožpak aby bylo vysvětleno, co tento pojem znamená.

Zaručená mzda je podle zákona „mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru“. Zjednodušeně řečeno, zaručenou mzdou je tedy mzda nebo plat (což nejsou zaměnitelné pojmy), kterou má zaměstnanec stanovenou a na kterou má nárok. Toto z praktického pohledu, dle mého názoru, není to podstatné. Podstatné je to, že existují tzv. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Ty se podle zákona „stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce“. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou podle těchto kritérií rozděleny do 8 skupin, přičemž 1. skupina představuje minimální mzdu. Mám za to, že s trochou nadsázky se dá tvrdit, že máme v podstatě 8 úrovní minimální mzdy. Její konkrétní výše je pak odvislá od náplně práce zaměstnance. Například servírka/číšník či prodavač/ka tedy nemohou být odměňováni minimální mzdou, neboť jejich profese (pokud operují s finančními prostředky, což zpravidla ano) jsou zařazeny do 3. skupiny prací. Jejich nejnižší úroveň zaručené mzdy momentálně činí 18 500 Kč, což je o celých 3 300 Kč více, než činí minimální mzda. Právě toto je pro mnoho subjektů pracovního poměru novinkou. Z našich zkušeností vyplývá, že nedodržování minimální mzdy je mnohonásobně méně časté než nedodržování nejnižší úrovně zaručené mzdy, které patří k těm nejčastějším porušením zákona, na které přicházíme. Aktuální výši minimální mzdy i výše nejnižších úrovní zaručené mzdy lze nalézt v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Zásadní je ještě v tomto kontextu uvést, že výše uvedené platí jen pro zaměstnance v pracovním poměru (tedy ne u pracovněprávních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr).

V debatách týkajících se zvyšování minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy je potřeba si dát pozor ještě na jednu věc, která se pravidelně objevuje, a to ať již účelově, či z neznalosti. Každý rok jsme konfrontováni s grafy, které ukazují, jak je minimální mzda v České republice nízká ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. To je bezesporu pravda, avšak takové konstatování je většinou zavádějící, neboť se při tomto srovnání nezohledňují právě nejnižší úrovně zaručené mzdy. Je třeba si uvědomit, že tento institut je českým specifikem. Není tedy podle mě korektní srovnávat minimální mzdu zemí, ve kterých je legální odměňovat minimální mzdou všechny profese, s českou minimální mzdou, neboť většina profesí u nás minimální mzdou odměňována býti nemůže.

Článek je uveden ve zkrácené verzi ve Zpravodaji SÚIP č. 2/2021.

 
  • Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Senát schválil návrh kurzarbeitu

Svaz průmyslu vítá schválení návrhu tzv. kurzarbeitu. Senátem prošel ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna a Svaz průmyslu na něm spolupracoval společně s desítkami dalších odborníků. Ze 70 přítomných senátorů hlasovalo pro návrh 48 přítomných.

„Jsme rádi, že Senát dnes schválil kurzarbeit ve znění, v jakém prošel Poslaneckou sněmovnou a na kterém pracovaly desítky odborníků z různých oblastí. Doufáme, že jeho spuštění nebude v nejbližší době nutné. Pokud by ale na podzim přišla další vlna epidemie, budeme mít kvalitní nástroj, který nahradí jeden z nejúčinnějších opatření posledního roku, program Antivirus. Kurzarbeit v této podobě dokáže dlouhodobě přispět k tomu, aby si v dobách krize naše firmy udržely vysoce kvalifikované zaměstnance, konkurenceschopnost a v ekonomice zůstala klíčová pracovní místa,“ říká Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Kurzarbeit v podobě schválené Senátem budou moci firmy využít nejen při ekonomických krizích, jako je například ta současná koronavirová. Pomůže jim i při nepředvídatelných lokálních událostech, případně když krize zasáhne jen určité odvětví. Využít ho budou moci podniky i v případě potíží kvůli živelním katastrofám.

kategorie Tiskové zprávy

Vláda se zabývala přípravou státního rozpočtu na rok 2022, schválila i další kroky ve sporu s Polskem v souvislosti s těžbou v dole Turów

Tisková konference po jednání vlády, 7. června 2021.
Tisková konference po jednání vlády, 7. června 2021.
Česká republika by měla v roce 2022 hospodařit se schodkem ve výši 390 miliard korun, což je o 110 miliard méně, než kolik předpokládá letošní rozpočet. Předběžný návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol schválila vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 7. června 2021.

Předběžný a střednědobého výhledu na léta 2023 a 2024 počítá s příjmy ve výši 1 485,7 návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2022 miliardy a výdaji ve výši 1 875,7 miliardy korun, tedy se schodkem 390 miliard korun. Pro roky 2023 a 2024 Ministerstvo financí předpokládá schodky ve výši 370, respektive 343 miliard korun. Návrh rozpočtu počítá například s posílením výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí o 27,4 miliardy korun, především v souvislosti s navrženým zvýšením důchodů, s navýšením výdajů na obranu o 14,7 miliardy či s rekordními investicemi ve výši 189 miliard korun. Návrh zákona o státním rozpočtu, který bude vycházet z podrobných rozpočtů od jednotlivých správců kapitol, má místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová předložit vládě do 31. srpna. Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Ministři se současně seznámili i s návrhem výdajů státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2022 se střednědobým výhledem na léta 2023 a 2024 a dlouhodobým výhledem do roku 2028. Výdaje na podporu vědy a výzkumu v roce 2022 navrhla Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace ve výši 39,35 miliardy korun. Pro rok 2023 to má být 40,42 miliardy a pro rok 2024 41,16 miliardy korun.

Vláda se zabývala také návrhem dalšího postupu proti Polsku ve věci porušení unijního práva při povolování rozšíření a prodloužení těžby v hnědouhelném dolu Turów. Na základě žádosti polské strany Česká republika souhlasí se sjednáním mezinárodní smlouvy na vládní úrovni. Smlouva má zaručit splnění požadavků České republiky souvisejících se zmírněním negativních vlivů těžební činnosti v dole Turów na území České republiky a zajistit financování realizace nezbytných opatření a úhrady kompenzací dosavadních i očekáváných nákladů České republiky ze strany Polska.

Zároveň ale, protože soudní instance Unie už rozhodla o předběžném opatření nařizujícím Polsku bezodkladně pozastavit těžební činnost v dole Turów do okamžiku vynesení konečného rozsudku v této věci a Polsko tento verdikt odmítlo respektovat, předloží vládní zmocněnec ČR pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí co nejdříve Soudnímu dvoru EU návrh na uložení penále za každý den pokračování těžební činnosti v rozporu s usnesením Soudního dvora EU o předběžném opatření.

Vláda také schválila bezúplatné poskytnutí dalších ochranných prostředků proti šíření nemoci covid zařízením pečujícím o děti vyžadující okamžitou pomoc. Stát těmto zařízením pošle ze zásob Správy státních hmotných rezerv mimo jiné 26 000 respirátorů typu FFP2, 4 000 roušek či 150 kusů ochranných štítů. Ty budou sloužit jak zaměstnancům, tak i klientům těchto zařízení. Více informací naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Kabinet vyslovil rovněž souhlas s navýšením finančních prostředků na dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterým rezort financuje pořádání letních vzdělávacích kempů zaměřených na snižování negativních dopadů pandemie covid-19 na děti od 6 do 15 let. Na vypsanou výzvu se přihlásilo tolik zájemců z řad nestátních neziskových organizací, vysokých škol a školských zařízení, že původní alokace 100 milionů korun byla žadateli, kteří splnili formální kritéria pro udělení dotace, překročena o 159,83 milionu korun. Vláda dnes souhlasila s navýšením finančních prostředků z nespotřebovaných výdajů a úspor MŠMT tak, aby všechny tyto projekty mající za cíl přes léto nahradit dětem a studentům chybějící měsíce běžné školní docházky včetně sociálních vazeb mohly být realizovány.

Vláda projednala také tři žádosti o investiční pobídky. Žádostem společností ALFRA CHROM servis, která chce investovat 73 milionů korun do navýšení výroby lisovacích forem a jejich příslušenství v Bruntále, RECUTEH, jenž má v úmyslu za 148,06 milionu korun v Pardubicích rozšířit výrobu protiproudých výměníků, a Meopta – optika, která plánuje vynaložit 970,6 milionu korun na rozšíření výroby detekčních a zobrazovacích optických modulů v Přerově, kabinet vyhověl a poskytne jim úlevy ve formě slev na dani z příjmů.

Vláda projednala i několik změn v platných protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. S účinností od 8. června dojde mimo jiné k narovnání podmínek pro vstup do provozoven služeb a sportovních či kulturních institucí. Jejich návštěvníci se budou moci prokázat všemi možnými způsoby včetně samotestu provedeného přímo na místě. U kulturních a sportovních akcí se rovněž navyšují počty povolených diváků tak, že je povoleno 50 procent kapacity k sezení, maximálně 1 000 lidí uvnitř, respektive 2 000 venku, a pokud venkovní prostory mají vyšší kapacitu než 2 000 míst, tak pořadatelé mohou navýšit počet diváků až na 25 procent celkového počtu míst k sezení.

Zmírňují se také pravidla pro nošení ochrany dýchacích cest, a to ve všech krajích s výjimkou Jihočeského, Libereckého a Zlínského. Od 8. června nebudou muset ochranné pomůcky používat žáci, studenti ani vyučující během sezení v lavicích či v posluchárnách. Stejná výjimka bude platit i pro zaměstnance na svých pracovištích, pokud na něm budou výhradně se svým spolupracovníkem. Pro celou republiku pak bude platit výjimka z používání ochrany dýchacích cest při zkouškách za podmínky, že zkoušený a zkoušející dodrží dvoumetrový odstup od ostatních osob.

Od úterý se také upravují podmínky pro návštěvy zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče, když se prodlužuje interval platnosti PCR testu na sedm dnů a POC antigenního testu na 72 hodin a uznávat se bude i test provedený zaměstnavatelem či školou. Očkované osoby se také budou moci prokázat certifikáty a test bude možné podstoupit přímo na místě. K seznamu zemí, jejichž očkovací či testovací certifikáty se uznávají na základě bilaterálních dohod, se od 8. června přidá i Srbská republika.

Od 11. června Ministerstvo zdravotnictví upravuje termíny pro očkování druhou dávkou vakcín. U vakcíny COMIRNATY od firmy Pfizer /BioNTech na 38 až 42 dní od podání dávky první dávky, u vakcíny VAXZEVRIA od firmy AstraZeneca na 84 až 91 dní od podání dávky první dávky a u vakcíny MODERNA na 25 až 35 dní od podání dávky první dávky. Vláda také odsouhlasila zrušení povinného testování u všech typů zaměstnavatelů, a to od 1. července.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-7–cervna-2021-188963/.