Prostřednictvím Národního plánu obnovy bude Česká republika čerpat finanční prostředky z nově zřízeného fondu EU, tzv. Nástroje pro oživení a odolnost. Spolu s příspěvkem ze státního rozpočtu bude na restart české ekonomiky formou investic k dispozici téměř 200 miliard korun. Investice půjdou například do ekologičtějších způsobů dopravy, do zdravotnictví, do budování sítí vysokorychlostního internetu či do výstavby nových zařízení předškolní péče pro děti.
Podrobnosti k Národnímu plánu obnovy, nastaveným pilířům, obsahu jeho jednotlivých komponent až do úrovně dílčích reforem a investic a k finančním alokacím na jednotlivé plánované aktivity jsou veřejně dostupné na speciálním webu http://www.planobnovycr.cz, kde lze nalézt i znění aktuální verze Národního plánu obnovy.
Na dnešním jednání vlády byl schválen také Národní program reforem ČR 2021. Ten popisuje reformy a investice, které vláda plánuje uskutečnit v nadcházejících dvanácti měsících. Dokument popisuje například aktuální změny v daňovém systému nebo podporu dostupnosti bydlení. Obsahuje např. popis postupu v projektu MOJE Daně, jež digitalizuje správu daní pro občany a podnikatele. Popisuje i kontext návrhu zákona o dostupnosti bydlení, který je v současnosti projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a který by měl definovat oblast sociálního bydlení či přinést možnost podpory družstevního bydlení a další.
Vláda schválila také jmenování nového předsedy Národní sportovní agentury poté, co se jejího vedení vzdal Milan Hnilička. Jeho nástupcem se od 18. května stane bývalý reprezentant v pozemním hokeji, bývalý místopředseda Českého svazu pozemního hokeje a člen pléna Českého olympijského výboru Filip Neusser.
Vláda projednala a odsouhlasila také návrh změn v mimořádných opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od úterý 18. května dojde k dílčí úpravě v opatření upravujícím používání ochrany dýchacích cest. Mezi výjimky budou nově zařazeni sportovci a cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod. včetně běhu a jízdy na kole, a také zákazníci v službách, kterým je poskytována péče v oblasti hlavy a krku a použití ochranného prostředku by bránilo poskytnutí této služby.
K většímu rozvolnění protiepidemických opatření dojde od pondělí 24. května. Rozvolnění se bude týkat školní docházky, kde se k prezenční výuce budou moci vrátit vysokoškoláci i v teoretické výuce a také všichni zbývající středoškoláci. Skončí také rotační způsob výuky tam, kde byl až dosud nařízen.
Zvýší se také limity na počty osob ve středicích volného času, v zařízeních zájmového vzdělávání pro děti, na kulturních, sportovních či spolkových akcích uvnitř budov i venku, na kongresech či na sportovištích. Zrušen bude i u vstupu do vnitřních pavilonů zoo či botanických zahrad pro individuální prohlídky, platit bude pouze omezení kapacity na 50 procent, dodržení 15 m2 vnitřní plochy na osobu a dvoumetrové rozestupy. Skončí také omezení ubytovávat hosty v hotelích či penzionech. Každý host se ale bude muset při ubytování prokázat platným negativním testem na covid-19 nebo potvrzením o prodělané nemoci, případně certifikátem o prodělaném kompletním očkování.
Vláda řešila také podmínky, za jakých bude možné obnovit činnost škol v přírodě. Ty bude možné začít organizovat od 31. května, škola bude muset pořádání školy v přírodě nahlásit hygienikům včetně adresy a kontaktu a odpovědnou osobu na místě a všichni účastníci se budou muset prokázat platným negativním testem na covid, potvrzením o prodělané nemoci nebo certifikátem o ukončeném očkování. Následně se budou muset během pobytu pravidelně testovat a přísné jsou i hygienické podmínky pro samotný pobyt či stravování.
Vláda projednala mimo jiné také dva poslanecké návrhy novel zákonů, transplantačního zákona a občanského zákoníku, s nimiž vyslovila souhlas, a probrala i osm kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu a schválila rovněž výroční zprávu o implementaci Dohody o partnerství v programovém období 2014–2020 za rok 2020.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-17–kvetna-2021-188431/.
Každým rokem si 28. dubna připomínáme Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a Mezinárodní vzpomínkový den za oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání. V tento den bychom měli vždy vzpomenout na ty, kteří šli do práce a již se nikdy ke svým rodinám nevrátili.
Skutečně si vzpomeneme a zamyslíme se, jak se to vlastně mohlo stát? Věnujeme dostatečnou pozornost tomu, abychom se z práce domů ve zdraví vrátili? Bohužel musím ze svých bohatých zkušeností konstatovat, že se problematice pracovních úrazů, zejména příčinám jejich vzniku, vlastnímu šetření a také procesu jejich odškodňování některé odborové organizace a jejich funkcionáři nevěnují dostatečně a odpovídajícím způsobem, ačkoliv, co by mělo být v odborové práce důležitější, než se starat o bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.
A když už se pracovní úraz stane, měla by se odborová organizace ujmout postiženého zaměstnance, věnovat mu svůj čas a pozornost, případně jeho pozůstalým, dbát na to, aby byl jeho pracovní úraz ze strany zaměstnavatele skutečně správně vyšetřen a spravedlivě odškodněn. V praxi se však bohužel často setkáváme s tím, že dotyčná odborová organizace, jejíž je nebo byl postižený členem, se této záležitosti vůbec nevěnuje, nebo jen velice povrchně. A to už nemluvím o tom, že pokud se jedná o zaměstnance, který není členem odborů, měla by jej zastupovat největší odborová organizace u zaměstnavatele. Naše platné právní předpisy přitom počítají s tím, že zaměstnavatel musí každý pracovní úraz vyšetřit za účasti odborové organizace, proto platí povinnost zaměstnavatele bezodkladného informování odborové organizace o tom, že se pracovní úraz stal. Jak je to ve skutečnosti právě u vás?
Některé odborové organizace namítají, že se třeba o pracovním úrazu vůbec nedozví včas nebo vůbec. Zde je pak nutno připomenout, že podle § 105 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel mj. povinen, pokud u něj dojde k pracovnímu úrazu, objasnit jeho příčiny a okolnosti vzniku za účasti odborové organizace. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 201/2010 Sb., dále stanoví, že zaměstnavatel musí ohlásit pracovní úraz odborové organizaci bezodkladně. Takže odborová organizace se o tom musí dozvědět, a to bezodkladně, takže každé další případné výmluvy jsou zde nadbytečné. Připomeňme si, že člen odborové organizace si platí členské příspěvky zejména proto, aby měl ze strany odborů zajištěnu ochranu svých práv.
Dále je potřeba v této souvislosti upozornit i na to, že došlo od 1. ledna letošního roku k podstatnému zvýšení jednorázového odškodnění v případě smrtelných pracovních úrazů (např. z částky 240 000 Kč až na dvacetinásobek průměrné mzdy). Samozřejmě došlo i k dalším důležitým změnám. Na tomto místě je potřeba ukázat i na to, že pokud má odborová organizace důsledně hájit práva svých členů, musí tyto věci sama znát a případně vědět, na koho se obrátit pro kvalifikovanou pomoc (radu, konzultaci). Oddělení BOZP Odborového sdružení železničářů vám v této problematice může být kdykoliv nápomocno.
Další možností je i účastnit se školících aktivit OSŽ, které jsou pro vás každoročně pořádány. Jen vyškolení zástupci zaměstnanců (funkcionáři odborů) mohou být skutečnou oporou a zastoupením pro své členy při jednáních se zaměstnavateli. Ze zdrojů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v loňském roce bylo v ČR zaznamenáno celkem 108 smrtelných pracovních úrazů, což představuje nárůst o 13 oproti roku 2019. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, téměř v 56 %. Další nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, při prodlévání v ohroženém prostoru, a to téměř ve 12 %. Nejvíce „smrťáků“ utrpěli zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, jednalo se o 86 úmrtí. Dále to byly osoby pracující jako OSVČ (12), zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (9) a tzv. agenturní pracovníci (1).
Dlouhodobé požadavky Svazu průmyslu na zlepšování podnikatelského prostředí mají jasný cíl. Česko potřebuje více silných domácích inovativních výrobců produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou.
Pár kilo kovu může stát tolik jako vagon plný menších osobních aut. Proč? Když jde o součást vesmírného satelitu, má obrovskou přidanou hodnotu. Právě vesmírný průmysl je typickým příkladem odvětví, který dokáže kus materiálu díky lidské vynalézavosti a umu přetvořit tak, že ho prodá za mnohonásobek původní hodnoty. Přidaná hodnota naznačuje, jak firma dokáže uspět v soutěži s konkurenty. Závisí na ní také, kolik ve firmě vydělávají zaměstnanci. Proto jsou u výrobců aplikací pro použití ve vesmíru vysoce nadprůměrné mzdy.
Přidanou hodnotu si lze zjednodušeně představit jako částku, která firmě zbyde, když od tržeb odečte náklady na materiál či polotovary. Čím větší je tento koláč, tím více může firma investovat do svého rozvoje, tím lépe může platit pracovníky a pochopitelně tím více vydělají i majitelé firmy.
V podobné skupině jako výrobci pro vesmír jsou vývojáři špičkového software. „Přidaná hodnota a přidaná hodnota přepočtená na zaměstnance jsou pro nás dva nejdůležitější ukazatele,“ říká Jaroslav Řasa, ředitel a majitel společnosti ABRA Software. Jejich zvyšování vyžaduje neustálé inovace. Ať už jde o zlepšování pracovních postupů ve firmě, automatizaci lidské práce či využívání technologií jako jsou cloudy, které šetří čas pro vyladění softwarového prostředí. K tomu všemu je třeba přidat také nikdy nekončící práci na hlubokých inovacích produktů.
Je nejvyšší čas, aby podíl firem, které dokážou vytvářet vysokou přidanou hodnotou, výrazně rostl. Jen tak lze zajistit odolnost české ekonomiky před krizemi, jako je ta koronavirová, a její dlouhodobý udržitelný růst. „Říkejme tomu druhá ekonomická transformace. Vedle silné subdodavatelské nohy naší ekonomiky, potřebujeme více úspěšných firem, které vyrábějí konečný produkt. Díky tomu mají pevný vztah s konečným zákazníkem, který je ochoten platit za jejich produkty vyšší ceny,“ vysvětluje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Nabízí se srovnání s Německem, kde je výrazně vyšší podíl finálních výrobců než v Česku. Tamní firmy dokážou ve všech odvětvích, až na výjimky, vytvořit z každého eura tržeb vyšší přidanou hodnotu než české podniky. Rozdíl oproti Česku se může vyšplhat až na 30 procentních bodů. Třeba ve výrobě počítačů v roce 2018 činila přidaná hodnota u českých firem v průměru 8 procent z tržeb, v Německu 38 procent.
Úspěšní finální a inovativní výrobci se nemusí rekrutovat jen z exotických odvětví, jako je vesmír. Řada firem s na první pohled běžnými výrobky už v této první lize hraje. Škoda Auto je výkladní skříň českého průmyslu. Z výrobce nemocničních postelí Linet se během třiceti let stala světová špička v oboru. Jihomoravská chemička Fosfa dokáže vytvořit přidanou hodnotu na pracovníka ve výši 2 milionů korun, což je dvojnásobek průměru českého zpracovatelského průmyslu a převyšuje i průměr tuzemského chemického průmyslu. Prostějovský výrobce železničních výhybek DT Výhybkárna a strojírna díky neustálým inovacím v ukazateli přidané hodnoty na pracovníka směle soupeří s podobnými firmami z Německa.
Všechny tyto firmy, které mají silný produkt a dokážou vytvářet vysokou přidanou hodnotu, si mohou dovolit vyplácet nadprůměrné mzdy. „Čím více jich bude, tím rychleji skoncujeme s pastí levné ekonomiky a levné práce,“ dodává Radek Špicar. Dlouhodobé požadavky Svazu průmyslu na zlepšování podnikatelského prostředí vychází právě z teze, že Česko potřebuje více inovativních a finálních výrobců.
Restart po koronavirové krizi by měl být impulsem i k druhé ekonomické transformaci. Krize už samovolně urychlila investice firem do technologií a inovací, které by jinak trvaly výrazně déle. „Musíme využít toho, že v Česku máme na vysoké úrovni nanomateriály či biomedicínský výzkum. Nikdy jsme neměli lepší příležitosti,“ myslí si Jaroslav Řasa z ABRA Software.
Přidat se musí také veřejný sektor, který je ve srovnání s ekonomicky úspěšnějšími zeměmi v Česku velmi neefektivní. „Pokud chceme být jako Německo, potřebujeme dohnat v kvalitě i tamní veřejnou správu. Musíme přidat v elektronizaci státní správy. Běžnou agendu ať dělají počítače a ve službách státu ať zůstanou jen dobře placení výkonní úředníci, kteří dělají specializovanou práci,“ vysvětluje Špicar.
Stát může firmám v postupu do vyšší ligy pomoci. Má pro příští roky k dispozici jedinečný evropský balík 172 miliard korun z Národního plánu obnovy a další stovky miliard korun z evropských fondů. „Většinu peněz z Národního plánu obnovy ale vláda hodlá utratit za své projekty. To je špatně. My chápeme národní plán jako nástroj, který má posunout českou ekonomiku a české firmy vpřed, zvýšit jejich konkurenceschopnost, odolnost a potenciál k dalšímu růstu. Stejný pohled má také Evropská komise. Ministerstvo průmyslu a obchodu ho bohužel chápe jinak,“ uvádí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Z Národního plánu obnovy by měly jít podle Svazu průmyslu peníze na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Podpořit by měl účinné programy zvyšování kvalifikace, které usnadní přechod pracovníků na jinou práci s pokračujícím rozvojem Průmyslu 4.0. Peníze by měly urychlit rozvoj čisté mobility, oběhového hospodářství či zelenou transformaci průmyslu. Výrazně více prostředků by měly firmy získat i na svou digitální transformaci.
Digitální technologie jsou jedním z klíčových prvků druhé ekonomické transformace. „Využíváme je málo. Česká ekonomika je schopná zaměstnat takřka každého. Ale to také znamená, že nemůže všechny skvěle platit. Proto roboty a digitální technologie musí nahradit lidi u rutinní nebo namáhavé činnosti. Těmto pracovníkům pak musíme pomoci s dalším vzděláváním, aby mohli získat lepší práci,“ říká Radek Špicar.
Ve srovnání s Německem se na vytvoření jednoho eura přidané hodnoty v českém zpracovatelském průmyslu podílí zhruba dvakrát více pracovníků. U některých odvětví, jako je výroba kovů či počítačů, je přidaná hodnota na pracovníka v Německu třikrát vyšší než v Česku.
Roboty, automaty či umělá inteligence dokážou tyto nůžky částečně uzavírat. Loňská studie institutu CERGE-EI pro Svaz průmyslu ukázala, že firmy, které investují do těchto technologií, dosahují o 142 korun vyšší přidané hodnoty na hodinu práce než srovnatelné firmy, které tyto investice nedělají. To za rok představuje skok o čtvrt milionu korun na pracovníka, což odpovídá čtvrtině průměrné přidané hodnoty na pracovníka českého zpracovatelského průmyslu.
„Digitalizované firmy jsou úspěšnější a díky vyšší přidané hodnotě vyplácejí vyšší mzdy. A to v průměru o dva až tři tisíce korun na pracovníka ve srovnání s podniky, které do digitálních technologií neinvestují,” připomíná Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu.
Digitalizace je ale jen jedním z prostředků, jak se vymanit z modelu levné ekonomiky. Bez podnikatelské odvahy hledat a vyvíjet nové výrobky a vyrazit s nimi do světa se Česko k německým mzdám bude propracovávat jen pomalu. Příkladů, jak to udělat je už naštěstí v tuzemsku dost.
Vybrané recepty, jak zrychlit v příštích letech posun ekonomiky k vyšší přidané hodnotě:
Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.
Dvanáct tisíc hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky celkem 36 tisíc hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. Kromě výsadby lesů obsahuje část Národního plánu obnovy (NPO), za kterou zodpovídá Ministerstvo zemědělství (MZe), i opatření na malých vodních nádržích nebo pozemkové úpravy. Nutný podíl klimaticky příznivých opatření, který EU stanovila na 37 procent, plní MZe více než dvojnásobně. Z přidělených 15 miliard korun, o kterých bude rozhodovat MZe, půjde na klimaticky příznivá opatření nejméně 84 procent. Záměry MZe podpořily i odborné instituce, jejich vyjádření je součástí tiskové zprávy.
„Mezi našimi opatřeními jsou kromě obnovy lesů také pozemkové úpravy, jejichž součástí jsou travnaté pásy, příkopy, meze a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům. Plánujeme také podpořit zadržování vody v lese, aby voda ze strmých strání příliš rychle neodtekla a les ji mohl lépe využít pro svůj vývoj. Podpoříme úpravy na drobných vodních tocích a stavby malých vodních nádrží, tedy rybníků. Ty zase pomůžou zlepšit místní mikroklima,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Klimatická změna se v posledních letech projevuje rekordně teplými a na srážky chudými roky, ale i krátkými silnými srážkami. Proto je nutné chránit krajinu před suchem, ale i přívalovými dešti. Musíme také podpořit šetrné a efektivní zemědělské hospodaření v suchých oblastech. Do NPO proto MZe vybralo opatření, která kombinují adaptaci na klimatickou změnu a zároveň přinášejí benefity pro životní prostředí.
Návrh MZe v plánu obnovy se skládá z šesti částí. Nejvíce peněz, zhruba 8,5 miliardy korun, půjde na budování lesů odolných klimatické změně. Cílem je vysázet lesy s pestrým zastoupením různých druhů dřevin, které nahradí prázdná místa po kůrovcové kalamitě. Nově vysázené stromy budou obrovským úložištěm oxidu uhličitého a zároveň příznivým prostředím pro mnoho živočišných druhů. Lesů se týká také zadržování vody v lesích, na které chceme v NPO využít 300 milionů korun.
Tři oblasti se týkají vodního hospodářství. Až 1,85 miliardy korun půjde na opatření podporující malé vodní nádrže. V rámci těchto investic podpoříme rekonstrukce rybníků a na vhodných místech vybudování malých vodních nádrží z přírodních materiálů, které zachytí vláhu v době jejího nadbytku, zadrží vodu v krajině a celkově zlepší vodní režim v okolí. Kromě toho poskytnou útočiště velkému množství vodních živočichů a obojživelníků, z nichž mnoho patří mezi chráněné druhy.
Součástí NPO jsou i protipovodňová opatření (2,5 miliardy korun), protože nemůžeme zapomínat na ochranu životů našich obyvatel a jejich majetku. Z velké části jde o opatření blízká přírodě, například řízené rozlivy v krajině. Součástí NPO není žádná stavba přehrady, jak chybně v předchozích dnech zaznívalo v médiích.
Zhruba 780 milionů korun půjde také na budování závlah. Až 1 miliardu investujeme do pozemkových úprav, jejichž součástí jsou travnaté pásy, stromořadí, meze, mokřady a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům.
Navržená opatření se vzájemně vhodně doplňují a odpovídají doporučením Evropské komise podpořit investice na zvyšování odolnosti evropských lesů, infrastruktury a odolnosti půdy vůči změně klimatu.
MZe navrhuje k realizaci reforem prostřednictvím NPO investice, které naplňují jak cíle v oblasti klimatu ze 100 % (vodní a lesní hospodářství), tak investice naplňující cíle ze 40 % (pozemkové úpravy). Celkový klimatický rozměr komponenty MZe je na úrovni 84 %.
Podle upraveného znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví bude zákazník oprávněn vstoupit na zahrádku restaurace jen v případě, že je schopen doložit, že byl očkovaný nebo že prodělal covid-19 nebo že byl otestován podle ministerstvem stanovených pravidel. Oprávnění ke vstupu bude muset zákazník doložit při případné kontrole hygieniky nebo policisty.
Ministerstvo z konečného znění opatření vypustilo také zákaz provozovatelům zahrádek poskytovat hostům internetové připojení. Zrušení tohoto zákazu se bude týkat i velkých obchodních center, kde platil už několik měsíců.
Vláda odsouhlasila také vydání nového znění mimořádného opatření, které řeší povinnosti zaměstnanců a OSVČ, kteří byli pozitivně testováni během plošného testování v zaměstnání. Předchozí mimořádné opatření zrušil svým verdiktem Nejvyšší správní soud kvůli tomu, že bylo chabě odůvodněné. Ministerstvo zdravotnictví proto situaci napravilo, znění samotného opatření se nezměnilo.
Vláda také vzala na vědomí informaci ministryně spravedlnosti o vzdání se funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Oznámení o rezignaci ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o státním zastupitelství bylo Ministerstvu spravedlnosti doručeno 14. května 2021. Funkce nejvyššího státního zástupce tak Pavlu Zemanovi ze zákona zanikne ke dni 30. 6. 2021.
Výsledky jednání vlády naleznete na http://www.vlada.cz/cz/vysledky-mimoradneho-jednani-vlady-14-kvetna-2021-188375/.
V dubnovém čísle Bulletinu jsem popsala nejdůležitější změny v poslanecké novele zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., který předložili poslankyně a poslanci ze šesti poslaneckých klubů (Jana Pastuchová a Lenka Dražilová za ANO, Jana Bauerová za ODS, Hana Aulická Jírovcová za KSČM, Vít Kaňkovský za KDU-ČSL, Lucie Šafránková za SPD, Markéta Pekarová Adamová za TOP 09).
Vedení odborového svazu a členové výkonné rady ze sociální oblasti se intenzivně předloženým návrhům věnovali a společně zpracovali připomínky, které následně zaslali výše zmíněným poslankyním a poslancům, MPSV a prezidentovi Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřímu Horeckému. Novela zákona o sociálních službách byla předložena ve dvou sněmovních tiscích – tisk č. 1143/0 a č. 1144/0 a najdete je na webových stránkách Poslanecké sněmovny.
Sněmovní tisk 1144/0 se věnuje změně příspěvku na péči. Odborový svaz souhlasí s návrhem, který odstraňuje diskriminaci mezi jednotlivými příjemci příspěvku na péči. Nesouhlasí však s tím, aby navrhovaná změna byla rozpočtově neutrální a aby bylo možné o stejnou částku snížit dotaci pro poskytovatele sociálních služeb. Dle našeho názoru je bezpodmínečně nutné zajistit kvalitní a dostupnou péči pro klienty jednotlivých typů služeb, k tomu je nutné zachovat i dotaci pro poskytovatele sociálních služeb, proto navrhujeme vypustit z důvodové zprávy na str. 7 v bodu F následující text: „v souvislosti s touto změnou by mohly být sníženy dotace poskytovatelům těchto služeb (v kontextu změn a potřeb v systému sociálních služeb v daném roce, tj. v roce účinnosti navrhované změny). Zvýšený příspěvek na péči by mohl být zohledněn snížením státních dotací ke snížení dopadů na státní rozpočet či dosažení rozpočtové neutrality dopadů na státní rozpočet ČR“.
Ke sněmovnímu tisku č. 1143/0, který bychom mohli nazvat malou novelou příslušného zákona, měl odborový svaz následující připomínky:
V § 33 odst. 5 se zavádí distanční forma pro některé vybrané činnosti poskytované v sociálních službách. V důvodové zprávě k této změně postrádáme podrobnější vysvětlení, které činnosti při poskytování sociálních služeb lze poskytovat v distanční podobě. Dále bychom uvítali informaci, zda se tento navrhovaný bod bude konkretizovat v prováděcím právním předpisu.
Ačkoliv chápeme důvody, proč byl tento bod do novely zákona přidán (souvislost s pandemií onemocnění COVID-19 a výkonem práce zaměstnanců z domova), tak bychom chtěli upozornit na možné ohrožení kvality poskytování sociálních služeb.
V § 34 se zavádí nová služba, která má název domovy sociální péče, kdy dochází ke sloučení domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Vnímáme jako velmi problematické sloučení jednotlivých typů služeb (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením) pod souhrnný název „domovy sociální péče“. Dle našeho názoru může toto sloučení vytvořit jakýsi „univerzální typ sociálního zařízení“, který namísto administrativního zjednodušení naopak zhorší orientaci potenciálním klientům při výběru vhodného typu sociální služby. Vnímáme zde možné riziko zhoršení kvality poskytované služby a zhoršení kvality péče pro uživatele.
Navržené znění § 34 neposkytuje žádné vysvětlení, jakým způsobem se budou určovat cílové skupiny domova sociální péče. Připomínáme, že tato část novely byla velmi diskutovaná i v rámci různých skupin při přípravě velké novely sociálních služeb na MPSV. Za OSZSP ČR a další skupiny by bylo kompromisním řešením do návrhu § 34 doplnit větu tak, že „poskytovatelé domovů sociální péče definují cílové skupiny uživatelů, pro které je služba určena“.
Z hlediska financování, rozdílného věcného a materiálně-technického vybavení jednotlivých „domovů sociální péče“ máme za to, že by toto muselo být blíže dořešeno prováděcím právním předpisem. Po zvážení všech dopadů ke změnám v typologii sociálních služeb, a jejich financování máme za to, že se jedná o administrativně náročnou změnu, zatěžující organizace v sociálních službách – nová registrace, změny ve standardech kvality, změny ve výši dotace na jednotlivé typy služeb.
Rovněž bychom chtěli upozornit na další možné dopady do pracovního práva související například s poskytováním dodatkové dovolené podle § 215 odst. 4 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. I v současnosti se setkáváme v sociálních službách s problémy s tím, že zaměstnavatelé v rozporu s výše uvedeným neposkytují zaměstnancům dodatkovou dovolenou, proto máme za to, že po sloučení jednotlivých typů služeb pod název „domovy sociální péče“ bez jasné definice cílových skupin uživatelů bude situace ještě obtížnější.
Další negativní dopad sloučení jednotlivých typů služeb pod název „domovy sociální péče“ by se mohl projevit i v poskytování zvláštního příplatku podle § 129 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v souvislosti s § 8 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Z tohoto důvodu a s ohledem na výše uvedené navrhujeme ponechat jednotlivé druhy pobytových služeb ve stávajícím znění.
Změna v § 76a zavádí valorizační mechanismus k navyšování stanovených maximálních úhrad za poskytované sociální služby. Za OSZSP ČR souhlasíme s předloženým návrhem valorizačního mechanismu k navýšení plateb klientů služeb. Nesouhlasíme však s návrhem uvedeným v čl. II bodu 1, aby došlo ke skokovému navýšení maximálních úhrad – plateb klientů o 20 %. Žádáme navrhovaný bod 1 („Ministerstvo zvýší maximální úhrady stanovené prováděcím předpisem o 20 % s účinností ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“) vypustit z novely zákona o sociálních službách.
Podle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem (https://www.czso.cz/csu/czso/graf-prumerna-vyse-starobniho-duchodu-v-ceske-republice) a dat ISPV byla průměrná výše důchodu v ČR za rok 2019 13 487 Kč, přičemž průměrná měsíční výše důchodů činila v roce 2019 12 946 Kč a v roce 2020 13 906 Kč. Upozorňujeme, že existuje velké riziko, že se zvýší počet klientů, kteří na zvýšenou platbu nebudou mít dostatečné množství finančních prostředků.
V § 79 se upravují podmínky registrace a upřesňují některé údaje, které žadatel musí povinně dodat k žádosti. Navrhujeme z navrhovaného paragrafu vypustit z odst. 1 písm. i) zajištění personálních podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb, protože mezi sociálními partnery nedošlo ke shodě na vytvoření personálního standardu. Počet zaměstnanců si v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci podle § 101 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, stanovuje sám zaměstnavatel s ohledem na počet a zdravotní stav klientů poskytované sociální služby. Máme obavy, že by byl při registraci stanoven minimální personální standard.
mV této souvislosti bychom chtěli připomenout, že podobné obavy jsme měli i v oblasti minimálního personálního zabezpečení zdravotních služeb, kde bohužel musíme konstatovat, že se naše obavy potvrdily. Mnoho poskytovatelů zdravotních služeb s odvoláním na znění vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, přistoupilo ke snížení počtu zdravotnických pracovníků až na právě vyhláškou stanovená minima. Uvědomujeme si, že stanovení požadavků na personální zabezpečení v sociálních službách je velmi problematické, neboť řada zaměstnavatelů vnímá minimální počty „potřebných“ zaměstnanců jako počty optimální pro zajištění svých služeb.
Upozorňujeme na skutečnost, že redukce počtu personálu vede k přetěžování a vyšší vyčerpanosti pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků a k rozvoji syndromu vyhoření a bylo by jen otázkou času, kdy by se zásahy do počtu personálu na podkladě navrhovaného materiálu negativně podepsaly na kvalitě poskytovaných služeb.
Změny v ustanoveních v § 89 vztahující se k opatřením omezujícím pohyb osob a změny při užití opatření ve specifických situacích. Za problematické považujeme z navrhovaného § 89 vypuštění formulace o případném podání léčivých přípravků na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti. Lékař velmi dobře zná zdravotní stav klienta a ordinuje léky, které pacient-klient potřebuje. I když novela umožňuje použít místnost upravenou pro bezpečný pobyt podle konkrétní situace, tak kdo jiný by měl vyhodnotit zdravotní stav klienta, když ne přivolaný lékař. Není nám znám důvod vypuštění léčivých přípravků a z důvodové zprávy není zcela zřejmé, zda se budou moci léčivé přípravky užít. Navrhujeme proto ponechat zařazení léčivých přípravků na základě ordinace přivolaného lékaře a za jeho přítomnosti.
V připomínkách jsme uvedli připomínku k § 111 odst. 1, kdy předložený návrh na další vzdělávání bohužel opět neřeší problém u zaměstnanců s nižšími úvazky. Odborový svaz požaduje snížit počet hodin dalšího vzdělávání poměrně k úvazku zaměstnance.
Dále požadujeme z § 111 odst. 2 písm. f) vypustit supervizi, která se má stát další formou dalšího vzdělávání. Odmítáme, aby jednou z forem dalšího vzdělávání byla i supervize. Supervize byla dosud samostatnou metodou při práci se zaměstnanci, která jim pomáhala zvládat složité situace v práci s klienty, se svými spolupracovníky a s vedoucími zaměstnanci. Zároveň upozorňujeme na skutečnost, že supervize snižuje objem hodin dalšího vzdělávání zaměstnanců, kteří si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci.
Naše další připomínka se vztahuje k § 116 odst. 5 písm. d) ve spojení s přechodnými ustanoveními. Z uvedeného vyplývá, že se navrhuje změna spočívající v odborné způsobilosti pracovníka v sociálních službách podle § 116 odst. 5 písm. d). Dosud stačilo pro získání odborné způsobilosti k výkonu pracovníka v sociálních službách pod dohledem sociálního pracovníka k činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu.
Nově budou muset mít tito pracovníci v sociálních službách pro získání odborné způsobilosti nejméně střední vzdělání s maturitou, nebude již dostačovat základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem. Přechodným ustanovením se určité skupině pracovníků v sociálních službách, kteří mají základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem a kteří současně získali nejméně 5 let praxe při výkonu povolání pracovníka v sociálních službách, zachovává odborná způsobilost.
Tato změna zasáhne určitou skupinu pracovníků v sociálních službách, kteří mají základní vzdělání, střední vzdělání či střední vzdělání s výučním listem a kteří získali méně než 5 let praxe při výkonu povolání pracovníka v sociálních službách. Tito zaměstnanci již nebudou mít odbornou způsobilost pracovníka v sociálních službách k tomu, aby pod dohledem sociálního pracovníka vykonávali činnosti při základním sociálním poradenství, depistážní činnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, činnosti při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, činnosti při poskytování pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů. Není zřejmé, jak velké skupiny zaměstnanců se toto v praxi bude dotýkat a nelze proto zcela jednoznačně v důvodové zprávě uvést, že „nedojde tak nedostatkem pracovníků k možnému ohrožení péče o potřebné klienty“.
Současně se do budoucna omezí skupina zaměstnanců, kteří mohou získat odbornou způsobilost, což by podle nás mohlo vyústit v prohloubení personální krize v sociálních službách. Na základě výše uvedeného proto navrhujeme, aby odborná způsobilost pracovníka v sociálních službách podle § 116 odst. 5 písm. d) zůstala zachována ve stávajícím pojetí. Jestliže se zpřísní kritéria pro získání odborné způsobilosti k výkonu činností, pak máme za to, že tím by mohlo dojít k odchodu stávajících zaměstnanců, kteří by nadále neměli odbornou způsobilost k výkonu výše uvedených činností. Pro zaměstnavatele by bylo obtížnější získávat nové zaměstnance, kteří by nový požadavek středního vzdělání s maturitou splňovali. Na základě navrhované změny by tak mohlo dojít ke zvýšení rizika možného ohrožení péče o potřebné klienty.
§ 116b doplňuje povinnost vedoucího pracovníka se podrobit dalšímu vzdělávání. Z našich zkušeností z jednání s vedoucími zaměstnanci doporučujeme sladit navrhovaný § 116b, který upravuje vzdělávání vedoucích pracovníků, s ostatním vzděláváním v novele zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tj. v rozsahu nejméně 24 hodin za období 2 kalendářních roků. Jsme přesvědčeni, že provozu sociálních služeb to pomůže a zkvalitní práci vedoucích zaměstnanců.
Dovolila jsem si shrnout všechny naše připomínky k poslanecké novele zákona č. 108/2006 Sb. a děkuji všem, kteří se na připomínkách podíleli, zejména předsedkyni Dáše Žitníkové, členům výkonné rady Marcele Holčákové, Tomášovi Havláskovi a za právní zpracování Štěpánce Řandové.
Všichni doufáme, že předkladatelé se budou našimi připomínkami zabývat a zváží změny, které navrhujeme.
Česko nesplnilo cíl pro energetickou účinnost do roku 2020. Nově pomohou státu vykazovat více úspor dobrovolné dohody s energetickými a průmyslovými firmami.
Česko uspořilo méně energie, než se v EU zavázalo. Do roku 2030 přitom musí dál svou spotřebu energie snižovat. Podle výpočtů ministerstva průmyslu a obchodu by každý rok měly nové úspory dosáhnout 8,4 petajoulu, což odpovídá pětině roční spotřeby tepla v českých domácnostech.
Jeden z dosavadních problémů s plněním cíle energetických úspor spočíval v tom, že stát nezapočítával do statistik úspory, které domácnosti či firmy uskutečnily samy bez dotací nebo bez podpory státu. „Proto Svaz průmyslu společně s dalšími institucemi a MPO připravil vzor dobrovolné dohody mezi podniky a státem o dosahování úspor energie. Smyslem dohody je podpora investic do energeticky úsporných opatření u konečných zákazníků,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Díky dobrovolným dohodám bude moci stát vykázat více uskutečněných úspor.
Dobrovolnou dohodu už podepsaly tři členské firmy Svazu průmyslu a další dobrovolnou dohodu připravují. Kromě skupiny ČEZ se k investicím do energetické účinnosti u zákazníků zavázaly také společnosti innogy Česká republika a distributor energie EG.D spolu se sesterským obchodníkem s energií E.ON Energie. „Vyzýváme další členy k podpisu dobrovolné dohody. Poskytneme jim veškerou podporu,“ uvádí Bohuslav Čížek. ČEZ vidí největší potenciál úspor v projektech energetických služeb se zárukou (EPC), kdy se investice do zvýšení energetické účinnosti splácí z dosažených úspor energie.
Loni aktivní projekty ušetřily spotřebitelům 400 milionů korun, což je nejvíce od roku 1994. Množství uspořené energie v projektech EPC se v roce 2020 meziročně zvedlo o 15 procent. „Letos si chceme s MPO vyjasnit, jaká všechna opatření bude možné do českého závazku energetických úspor na základě dobrovolné dohody započítat,“ říká Roman Gazdík, mluvčí ČEZ. Potenciál úspor ve firmách i veřejném sektoru je stále vysoký. „Mezi nejžádanější energeticky úsporné projekty u zákazníků innogy z B 2B segmentu patří obměna průmyslového osvětlení, výměna trafostanic, rekonstrukce kotelen či modernizace vzduchotechniky. Roste také zájem o velké fotovoltaické elektrárny na střechách podniků,“ uvádí Roman Grochál, mluvčí innogy ČR. Energetické firmy sázejí také na osvětu. „V EG .D spatřujeme největší potenciál energetických úspor u domácností v jejich edukaci, jak zvyšovat energetickou účinnost,“ doplňuje David Šeda ze společnosti EG.D. S MPO distributor také jedná o tom, jak započítávat úspory, které zákazníci dosáhnou díky instalaci chytrých elektroměrů.
Energetické úspory vnímá Svaz průmyslu jako jednu z priorit pro nadcházející období. „Jsme přesvědčeni, že Česko může splnit cíl energetických úspor pro rok 2030, aniž by stát na firmy přenášel povinnost snižovat spotřebu energie,“ dodává Bohuslav Čížek. A to i díky dobrovolným dohodám.
Článek vyšel v časopisu Svazu průmyslu Spektrum 2Q/2021. Celé číslo čtěte zde.
