Tripartita

„Evropská komise vymezila přísné mantinely tomu, co v Národním plánu obnovy může být,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Evropské peníze by nám měly pomoci nastartovat a modernizovat ekonomiku po pandemii koronaviru, ale nejen v souvislosti s ní. Z Evropy bychom podle posledních informací mohli získat cca 172 miliard korun. Dále budeme mít možnost, pokud se pro ni rozhodneme, čerpat také půjčky až do výše cca 405 miliard korun. Prozatím jednáme v rámci koalice o zapojení dalších přibližně 18 miliard korun ve formě úvěrů. Nejde přitom jen o pomoc v kontextu s covid-19, v plánu se řeší i další témata jako je digitalizace, udržitelná doprava, zelená ekonomika, zdravotnictví, vzdělávání, výstavba jeslí či domů pro seniory. Oproti jiným státům je český plán připraven dobře a věřím, že ČR bude patřit mezi první země, kterým ho Evropská komise potvrdí.“

Národní plán obnovy ČR je postaven na 6 pilířích, které vytváří podmínky pro rozvoj ekonomiky, reagují na specifická doporučení Evropské komise pro posílení hospodářského růstu a adresují témata udržitelného rozvoje, včetně dekarbonizace, digitalizace a podpory nejslabších regionů. Na infastrukturu a zelenou tranzici je v tuto chvíli předpokládaná alokace cca 79 miliard korun, na výzkum, vývoj a inovace má putovat 14 miliard korun, na digitalizaci 34 miliard korun, pro vzdělávání a trh práce se nyní počítá s cca 41 miliardami korun, na instituce a podporu podnikání s více než 6,5 miliardami korun a do pilíře týkajícího se zdraví a odolnosti obyvatel by mělo jít víc než 15 miliard korun. Konkrétně by se v rámci NPO měla posílit odolnost zdravotnictví, podpořit systém prevence v onkologii včetně souvisejících kapacit, řešit ochrana přírody, vybudovat vysokokapacitní internetové připojení pro školy i domácnosti, digitalizovat školy nebo zavádět inovace do podnikové praxe.

„Příprava Národního plánu obnovy stojí na kompromisu mezi požadavky kladenými na plán Evropskou komisí, potřebami a prioritami jednotlivých rezortů a všech relevantních partnerů – svazů, asociací, spolků, se kterými od podzimu jednáme,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková a dodává: „NPO je pouze jedním ze zdrojů, které do ČR přitečou v příštích letech a není určen k tomu, aby pokryl všechno, co ČR bude realizovat. V tuto chvíli plán finalizujeme, jedná se o něm mimo jiné ve výborech i na plénu Senátu a Poslanecké sněmovny, pokračují také konzultace s Evropskou komisí. Do konce března chceme plán poslat do mezirezortního připomínkového řízení. A ve čtvrtek 8. dubna bychom chtěli uspořádat on-line veřejnou debatu k NPO, které se bude moct zúčastnit úplně každý. Kromě toho na adrese https://www.planobnovycr.cz/ spouštíme speciální web, kde už je nyní k dispozici pracovní verze komponent NPO. Web budeme postupně rozšiřovat o aktuality a další informace, které s NPO souvisí a které příprava a proces schvalování plánu přinese. “

Po vypořádání připomínek MPO plán předloží vládě, odtud bude putovat do Evropské komise. Komise a následně Rada EU by se měly vyjádřit do 3 měsíců od předložení ze strany členských států.

Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF), ze kterého má být NPO financován, představila Evropská komise na konci května 2020. Legislativní rámec pro něj však vešel v platnost až 12. února tohoto roku. Jde o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími. RRF představuje mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur na období 2020-2026. Z toho by 312,5 miliardy eur mělo jít na granty, z nichž 70 % bude třeba zazávazkovat v letech 2021 a 2022 a 30 % do konce roku 2023. Mimo to se má členským státům uvolnit 360 miliard eur v podobě půjček na další financování reforem a investic.

Tvrdím, že v těchto dnech procházíme klíčovým bodem zlomu současné epidemie Covidu.

Nejprve čísla.

K 25. březnu evidujeme 1 480 tis. osob, které nákazou prošly. Podle lékařů naprostá většina z nich je vůči nákaze imunní minimálně dalších šest a více měsíců. Jen mimořádně se někdo nakazí podruhé.

Podle expertních odhadů, je tu další skupina těch, kteří nákazou prošli a v této statistice nejsou, protože to byli lidé s minimem příznaků. Těch může být – odhadem – až jeden milion. Takže k tomuto datu zde možná máme přibližně 2,5 milionu osob, které mají přirozenou imunitu vůči této nákaze.

Ke stejnému datu bylo očkováno 1, 450 milionu osob, z nich je 400 tis. i druhá vakcína tj. 1 milion osob je chráněn vakcínou proti nákaze. Protože i první vakcína má schopnost zásadně snížit možnost nákazy.

Bodem zlomu i to, že nejpozději 27. března dojde k tomu, počet podaných vakcín převýší počet nakažených a rychlost, se kterou se zvyšuje počet denně podaných vakcín, nejméně třikrát převyšuje denní počet nakažených a tento rozdíl se bude dále zvyšovat. Prostě předbíháme rychlostí ochrany před covidem rychlost jeho šíření.

Celkově tedy zde máme před nákazou chráněno kolem 3,5 milionu osob tj. více než třetinu z celkového počtu obyvatel. Já myslím, že to je velmi dobrý výsledek.

Ten výsledek plně obstojí i v mezinárodním srovnání. Chápu, že se takový závěr těm, co stále bojují s vládou, nemusí líbit. Ale protože v případě těchto „bojovníků“ vůbec nejde o racionální uvažování, těžko jejich postoj změníme.

Jaký bude nejbližší vývoj? Do konce dubna by – podle odhadů – měly být dodány do ČR dva a možná až tři miliony dávek vakcíny. Jak víme, jejich dodávky vůbec na naší vládě nezávisí a my jen se můžeme doprošovat EU, aby na nás nezapomněla. Pokud se prodlouží interval mezi prvním a druhým očkováním – a to je při malém počtu vakcín to nejlepší řešení –  pak můžeme dosáhnout stavu, kdy na konci dubna bude oproti nákaze chráněno  – jak přirozenou imunitou po prodělané nákaze, tak očkováním až 5 milionů osob, tedy polovina populace.

Za této situace tak dojde k podstatnému útlumu šíření covidu. Přirozeně za předpokladu, že se neobjeví nová mutace, která by byla odolná vůči dosavadní získané imunitě.

Uvedená data také dokazují, že naše pozice – jakkoli je zlehčována jejími kritiky – mezi ostatními evropskými zeměmi vůbec není špatná. Možná, že je lepší, než to na první pohled vypadá a než jsme ochotni si připustit.

 

Mimořádné výkony českého zdravotnictví

První, co je třeba zvláště zdůraznit, jsou fantastické výkony našeho zdravotnictví. Ten superlativ je plně na místě.

Za klíčový ukazatel efektivnosti našeho zdravotnictví a vůbec péče, která je poskytována v souvislosti s Covidem, pokládám ukazatel dosažené smrtnosti, čili kolik lidí umírá s touto nákazou.

Zde je naše pozice nesrovnatelně lepší než některých okolních zemí. U nás umírá z počtu nakažených přibližně 1,7 % osob nakažených Covidem. V Německu od počátku epidemie zemřelo více než 75 tis. osob při celkové nákaze 2,7 mil osob tj. 2,8 %. V Polsku je to 45 600 zemřelých na 1,8 mil nakažených tj. 2,5 %. V Rakousku je 526 tis. nakažených a 9200 úmrtí tj. smrtnost 1,7 %.

Také v sousedním Slovensku jsou čísla o smrtnosti vyšší – 2,6 % tj. nakažených 354 tis. a 9300 úmrtí. Obdobně je tomu v Maďarsku, kde na 603 tis. nakažených připadá 19 200 úmrtí a tedy smrtnost 3,2 %. Maďarská relativní čísla jsou tak dokonce vyšší než italská, kde se počet úmrtí již dostal na úroveň 106 tis. při nakaženosti 3,401 mil osob tj. smrtnost 3,1 %.

Právě relativně nízká smrtnost na Covid je ukazatelem, který asi není zajímavý pro česká média a opoziční politiky. Má to patrně jediný důvod – nehodí se to ke kritice vlády. Je daleko lepší používat globální čísla o celkové úmrtnosti, protože ta vychází hůře a je to pak důvod k velmi laciné kritice.

Přitom je podle mého soudu ukazatel smrtnosti klíčový, který dokazuje vysokou efektivnost našeho zdravotnictví, jeho odolnost v této nesmírně složité situaci. Co jiného lépe vypovídá o kvalitě práce našeho zdravotnictví než to, že dokážeme zachránit více lidí před fatálním koncem, než v ostatních zemích.

Vždyť kdybychom dosahovali stejné smrtnosti jako Německo nebo Slovensko, pak dnes evidujeme více než 40 tis. resp. více než 37 tis. úmrtí s covidem, tedy o deset tisíc více než dosud.

Bohužel efektivnost našeho zdravotnictví část veřejnosti považuje za cosi samozřejmého a nechce vidět, jaké úsilí stojí za záchranou takového množství lidí. Naše zdravotnictví – i když si to moc lidí nechce přiznat – je na světové úrovni. To tato krize bezesporu dokazuje a všichni, kteří se zvládání této krize podílejí, si zaslouží naši hlubokou úctu.

Naším klíčovým problémem je nekázeň a nedodržování pravidel

Opoziční politici využívají ke své kritice počet úmrtí ve vztahu k počtu obyvatel. Nechtějí však vidět, že pokud je u nás nakaženo covidem 13 % veškerého obyvatelstva, pak je určitý počet úmrtí na tuto smrtelnou nemoc nevyhnutelný.

Náš zásadní problém je v tom, že se nám nepodařilo zabránit tomu, aby se virus v populaci nešířil tak rychle. V Německu jsou nakaženy zhruba 3 % obyvatelstva, na Slovensku je to kolem 6  %, obdobně je tomu v Maďarsku.  Naše nakaženost v populaci Covidem je tak minimálně relativně dvakrát vyšší než v okolních zemích.

To je náš hlavní problémem v této pandemii. Z toho pak také pramení vysoký stupeň zatížení kapacit našeho zdravotnictví.

Můžeme vysoce oceňovat efektivnost zdravotní péče a obětavou práci všech zdravotníků, jestliže se však se setkává s vysokým stupněm nakaženosti vyvolaným vysokým stupněm nekázně obyvatelstva, benevolencí a neochotou respektovat doporučení, pak je úsilí všech zdravotníků naprosto znehodnocováno právě těmito kroky, které mají bránit rozvoji epidemie.

Obávám se, že snad nikde v Evropě nenajdeme takový stupeň občanské nekázně, odmítání respektovat hygienická opatření jako je tomu u nás.

Budeme-li kriticky hodnotit, co je hlavní příčinou současné situace s rozvinutím nákazy mezi obyvatelstvem, pak je to zcela nesporně nerespektování hygienických doporučení.

Proč právě v České republice se nakazí za stejnou dobu jako v sousedních zemích daleko větší část obyvatelstva. Máme tu nakažlivější vir, nebo jsme méně odolná populace? Jak jinak než nekázní, nerespektováním hygienických pravidel, či arogancí můžeme tento rozdíl vysvětlit?

 Proč tomu tak je? Vidím to především jako širší problém, který bych nazval jako neschopnost státu vymáhat plnění těchto doporučení. V obecnější rovině je to pak známý problém nízké vymahatelnosti práva, ne-li v některých případech doslova rezignace státní administrativy na dodržování právních předpisů, což denně vidíme kolem sebe.

Jen v ČR zřejmě může nastat situace, kdy ačkoli mají být zavřené restaurace příkazem hygieniků, najdete restaurace, kde se každý den otevírá a nic se neděje. Žádná sankce, odebrání živnostenského oprávnění za to, že tento provoz vystavuje občany nebezpečí nákazy resp., dokonce umožňuje její rozšíření mezi populaci. Prostě nic se nestane.

A je to také v obecném povědomí, že úplně největším, medii opěvovaným, hrdinou je ten, kdo tato hygienická pravidla nerespektuje a zcela očividně je ignoruje.

 

Nejbližší kroky

Jsme v bodu zlomu vývoje současné epidemie. Co udělat dál?

Už po velikonocích – kolem desátého dubna – mohou být otevřeny všechny základní a střední školy v plné šíři. Není důvod s tím dále otálet. Samozřejmě, že za těch podmínek jako v okolních státech – tedy větrání v době výuky, oddělení tříd při pohybu po školní budově atd.

Zrušme jeden měsíc letních prázdnin. Ať děti dohoní to, co zameškaly v redukci učiva při distanční výuce. Školy byly nejméně půl roku v podstatě zavřeny, tak proč by neměly být školní prázdniny jen v srpnu? Copak se děti dostatečně nezrekreovaly v minulých měsících? A někteří učitelé taktéž. Neměli snad opravdu dlouhé prázdniny? Pošleme děti např. na školy v přírodě, ale hlavně – ať se něco učí prezenčně. Mimochodem tím, bychom pomohli i některým hotelům.

Myslím, že v průběhu dubna se dají postupně otevřít i další obchody a služby, nikoli však restaurace, divadla či kina a také masové akce. Tam musíme být stále velmi opatrní.

Musíme také najít odvahu k nevyhnutelnému kroku týkajícímu se restaurací a hotelů. Mnohé naše kapacity jsou závislé na turistickém ruchu. Přijíždělo k nám minimálně 15 mil osob za rok – to skončilo. Praha, Český Krumlov a další prostě musí pochopit, že k takovému rozvoji turistiky v nejbližších 3 – 5 letech v žádném případě nedojde. Nikdo nebude mít chuť sem jezdit. Jsme přece zemí s největší relativní nakažeností obyvatelstva. Evropa nebude mít zájem někam cestovat. To vše se změní a bude trvat roky, než se obnoví zase cestování v minulých rozměrech – pokud vůbec se obnoví.

Musíme už najít odvahu, abychom si řekli, že státní podpory pro tento segment končí – a budou trvat maximálně do května. Daňoví poplatníci to už dál nemohou financovat.  

To, že jsme v bodu zlomu, ještě neznamená, že už můžeme opustit všechna nařízení o lockdownu. Naopak, musíme ještě do konce dubna vydržet. Jsme však na dobré cestě ke zvládnutí této pandemie…

O půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března začne Sčítání lidu, domů a bytů 2021. Poprvé v historii je primárně připraveno jako online. Pro sečtení je možné využít webový formulář nebo mobilní aplikaci. Kdo se nesečte online, tomu sčítací komisař ve druhé polovině dubna předá listinný formulář.

„Při přípravě jsme maximálně využili existující registry státních úřadů a ve sčítání se ptáme pouze na to, co nelze zjistit jinak. Způsob sčítání jsme upravili tak, aby bylo i přes aktuální pandemii maximálně bezpečné,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Občané České republiky, respektive cizinci s trvalým či přechodným pobytem nad 90 dní, se od soboty 27. března budou moci sečíst z počítače, tabletu nebo mobilu, a to buď prostřednictvím elektronického sčítacího formuláře na webu www.scitani.cz, nebo pomocí mobilní aplikace Sčítání21 dostupné v Google Play a App Store. Přihlášení do elektronického sčítacího formuláře, ať už přes webové rozhraní, nebo mobilní aplikaci, bude snadné. Stačí k tomu osobní doklad (občanský průkaz, cestovní pas, v případě cizinců doklad vydaný ČR) a datum narození. Přihlásit se lze i pomocí datové schránky či elektronické identity (eidentita.cz), například prostřednictvím bankovní identity nebo elektronického občanského průkazu.

Vyplnění online formuláře je jednoduché, návodné, a oproti tištěnému formuláři i výrazně rychlejší. Čtyřčlenné domácnosti zabere přibližně 30 minut. Nápověda k vyplnění je nedílnou součástí každé jednotlivé otázky. Vyplnit sčítací formulář z pohodlí domova lze i za ostatní členy domácnosti. Pomoci s online vyplněním můžete po vzájemné dohodě také dalším rodinným příslušníkům či svým blízkým a známým, kteří sami vyplnit elektronický formulář nezvládnou.

Bezpečnost a ochrana

Ochranu a bezpečnost při vyplňování elektronického sčítacího formuláře zaručuje technické řešení respektující přísné bezpečnostní standardy a související zákonné normy. ČSÚ používá maximálně zajištěné softwarové řešení a informační systémy umístěné ve vysoce chráněném prostředí. Získané osobní údaje nebudou nikomu poskytovány a podléhají kompletní anonymizaci, vymazání či zničení. To znamená, že slouží k základní identifikaci při sběru informací, ale následně se oddělí od ostatních dat podstatných pro tvorbu statistik. „Výsledky sčítání budou uveřejněny pouze v souhrnné podobě, která nebude umožňovat identifikaci fyzických osob. Údaje získané pro statistické účely nejsou a nemohou být jakýmkoliv způsobem zpřístupněny jiným subjektům, a to ani státním úřadům či orgánům veřejné moci. Jedná se o základní mezinárodně platný princip fungování oficiální statistiky. Je tedy zcela vyloučeno, aby poskytnutí údaje komukoliv způsobilo jakýkoliv postih, znevýhodnění, újmu či škodu,“ vysvětluje Marek Rojíček.

Informační podpora

Informační podporu k nadcházejícímu sčítání a pomoc veřejnosti s vyplňováním sčítacích formulářů poskytuje od 12. března Kontaktní centrum Sčítání 2021. Centrum je v provozu denně od 8 do 22 hodin včetně sobot, nedělí i svátků na kontaktních linkách 253 253 683
a 840 30 40 50. Na kontaktní centrum je ale také možné pokládat dotazy prostřednictvím
e-mailu dotazy@scitani.cz nebo chatu ve virtuální poradně Sčítání 2021.

Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let a jeho cílem je získání přesných a aktuálních dat, která slouží k efektivnějšímu plánování mnoha aspektů veřejného života. Jeho organizátorem je Český statistický úřad, nezávislá a apolitická instituce. Hlavními principy práce ČSÚ jsou: nezávislost, nestrannost, objektivita, přesnost a spolehlivost, všem stejné informace ve stejný čas, ochrana důvěrných údajů. V roce 2020 důvěřovalo Českému statistickému úřadu 61 % obyvatel a patří tak podle Centra pro výzkum veřejného mínění k vůbec nejdůvěryhodnějším institucím v zemi.

Co musí udělat zaměstnavatel, aby byla tato rizika eliminována nebo alespoň minimalizována?

Zaměstnavatel by měl ve skladových provozech zejména dodržovat nejen základní právní předpis v oblasti bezpečnosti práce, kterým je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kde například § 102 odst. 4 stanoví, že zaměstnavatel je povinen vyhodnotit rizika a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno, ale i další související právní předpisy, například zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 495/2001 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb. Dle našeho názoru se jedná o stanovení účinného systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 

S jakými konkrétními porušeními předpisů se při kontrolní činnosti setkáváme?

V zásadě se jedná o porušení obecného právního předpisu, kterým je zákoník práce, ale také předpisů souvisejících. Budeme-li konkrétní, pak se jedná zejména o to základní: nedostatečné (nekonkrétní) školení. Z kontrolní činnosti víme, že v některých případech v osnovách školení chybí zejména návody na obsluhu konkrétních technických zařízení, například ručně vedených vozíků. Dále jsou v řadě případů interní předpisy, především pracovní postupy prováděných prací a místní řády skladů, pouze obecné a nekonkrétní. Z kontrolní činnosti jsme rovněž zjistili, že nejsou výjimkou případy, kdy při nástupu nového zaměstnance probíhá jen jeho formální seznámení s obecnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to tak, že je mu předložena k podpisu osnova všeobecného vstupního školení a je mu řečeno, aby si obsah sám přečetl. Zaměstnanec je pak zařazen na pracoviště, aniž jsou mu zdůrazněny zásady bezpečného chování při práci na konkrétním pracovišti.

S jakými riziky se můžeme setkat ve skladových provozech?

V některých skladových provozech jsou to například nedostatky na úseku prostorových řešení, jakými jsou nevhodné uspořádání skladových prostor, úzké a materiálem zužované komunikace, nedostatečný manipulační prostor. Dále dopravně provozní řešení v řadě případů vytváří riziko konfliktu pěší versus manipulační technika, případně hrozí pád skladovaného břemene z regálu. Podle našeho názoru je největším nedostatkem ve skladových provozech, a to nejen s chemickým zbožím, vyhledávání a hodnocení rizik na pracovišti a následné seznamování zaměstnanců s vyhledanými konkrétními riziky. Z informačního systému Státního úřadu inspekce práce vyplývají nejzávažnější nedostatky, mezi které lze zařadit ohrožení zaměstnanců dopravou na pracovišti, dále také nestanovení parametrů pro stohování zaměstnavatelem, kdy maximální výšky stohování jsou zpravidla určovány odhadem a intuitivně, tzn. na základě zkušeností. 

„To, že trh práce čekají v následujících letech výrazné změny, je nepopíratelný fakt. Formování trhu práce teď ještě více uspíšila pandemie koronaviru,“ vysvětluje ministryně
práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Kompas ukáže hlavní milníky trhu práce, na které bude třeba se zaměřit. Budeme například vědět, kam zacílit rekvalifikace, kde
chybí pracovní síla i důvody proč,“ dodává ministryně.

Stránky jsou určeny jak odborné, tak i široké veřejnosti. „Chceme poskytnout kvalitní informace srozumitelnou formou, pro všechny uživatele. Cílem je aktuálně reagovat na změny na trhu práce a tyto informace předat prostřednictvím výstupů z projektu. Velmi si ceníme spolupráce s kraji,“ doplňuje náměstkyně ministryně pro oblast zaměstnanosti
Kateřina Štěpánková.